clouds komentáře u knih

Hobit byl napsán jako vypravění pro tři Tolkienovy syny, takže se dá chápat, kde se bere to krásné pohádkové ladění příběhu i velmi akční a dobrodružný děj. Mě jako dospělému se velmi líbí vývoj hlavní postavy Bilbo Pytlíka. Je to na začátku absolutní nehrdina, který je k dobrodružství násilně přinucen a je všem spíš na obtíž. Teprve ve chvíli, kdy sám bojuje o život, se něco v něm změní a Bilbo získává pocit zodpovědnosti za své přátele a podniká velmi odvážné kroky k jejich záchraně. Tím také naplňuje Gandalfovy předpovědi, což čaroději dává trochu punc moudrého věštce. Je to skvělý vstup do trilogie Pán Prstenu, ale je to méně filosofické, jednoduší, ale dobrodružnost a kouzla tam nechybí. Čte se to krásně. Cílovou skupinou u Hobita jsou ale děti, kdežto u Pána prstenu dospělí. Proto by se knihy neměly srovnávat. Za mě pět hvězd, výborně napsaný příběh.

24 13.12.2021

Atlas mraků je promyšleně vystavěná kniha se spoustou vazeb a ne náhodných propojení. Nesmí se k ní ale přistupovat jako k jídlu, které má nasytit, spíše jako k výstavě obrazů, kterou pomalu a trpělivě procházíte a u níž hledáte drobné detaily a seznamujete se s rukopisem autora a motivy, které ho fascinují. Není to knížka pro ty, kteří se chtějí bavit, ale pro ty, kteří chtějí přemýšlet.

19 30.06.2020

Senzační kniha se zajímavým nápadem zobrazit svět Londýna z rubu. Z druhé strany, té spodní, pod Londýnem. Bylo by ale zavádějící tvrdit, že tohle byl hlavní autorův záměr. Podle mého soudu, je to jen kulisa k mnohem podstatnějšímu druhému plánu knihy. V něm jde především o proměnu hlavního hrdiny - z celkem průměrného mladého muže v osobnost, která je schopna se sama za sebe rozhodovat, je schopna obětí, je schopna i velké odvahy. Richard je na začátku příběhu spíš tažen okolnostmi a kličkuje ve svém životě, tak trochu vláčen druhými. Na konci příběhu je tak zcela jiný, že se nedokáže vrátit ke svému starému životu, respektive ke svému starému já, ten původní Richard už totiž neexistuje.
Tahle skvělá proměna naznačující cestu člověka k sobě se děje právě přes magično, setkání s dívkou jménem Dvířka, přes mlhou zahalený PodLondýn, v němž se Richard zprvu vůbec nevyzná a jež ho děsí, ale postupně v něm nachází sám sebe. Plnějšího a svobodnějšího než kdy před tím. Skutečně skvělé čtení...

16 28.04.2023

Silný román z válečné Francie, velmi dobře ukazuje postupnou destrukci války v mysli lidí, obrovský nárůst úzkosti a strachu. Válka v v zázemí se projevovala na samém počátku jen menším výběrem potravin, odchodem mužů, kteří věřili, že se vrátí do Vánoc ale nakonec dospěla k strachu z násilí, k velkému fyzickému strádání a boji o přežití. Oblouk života obou sester je velmi zajímavý. Vianne dospívá od uzavírání kompromisů k reálnému odvážnému jednání motivovanému silnou láskou . Divoká a odvážná Izabelle je taková už od přírody, ale musí se naučit nést všechny důsledky svého jednání i v případě, že jsou hrůznější, než by si dokázala představit. Vřele doporučuji. Krásně napsáno!

15 05.12.2017

Strohost a osamělost hor, vynořující se vzpomínky a naproti tomu kouzlo čistototy a ryzosti - to vše propletené předivem silných citů k otci a ke kamarádu Brunovi. To je kniha Paola Cognettiho. Hledání určité ukotvenosti a středu. Těkání po osmi horách. Krásné čtení, které nadchne milovníky bílé zimy, introverty a hloubavce. Doporučuji.

15 31.10.2017

Mystické, hrůzné, tajemné, .. a přesto nesmírně křehké a jemné, v zvláštní kombinaci. Dokonalé Gaimanovo vypravěčství. Zasněné až po uši... Je to v tom nedořečenost, hloubka ,opravdovost ... Chlapec, který se octne ve špatném čase na špatném místě a smete ho kolotoč děsivých událostí, které ho budou chtít polapit a vzít sebou...I v té špatné chvíli má ale z pekla štěstí. Potkává Letie. A ta svá slova myslí vážně. Mistrný překlad, úžasný jazyk. Podáno v retrospektivě asi padesátiletého muže, který se vrací k dětskému traumatu. Rozhodně ne kniha pro děti, i když by ilustrace tomu mohly napovídat. Za mě doporučuji, pokud hledáte něco zvláštního, co se vás dotkne velkou silou zevnitř.

14 02.08.2021

To, co Guzel Jachina opravdu umí, je vystavět oblouk lidského osudu tak, že Vás hluboce zasáhne a protne Vaši duši. Učitel Bach je na začátku příběhu nevýrazný a trochu znuděný svou rutinní prací, jeho jedinou láskou jsou krátké okamžiky četby před spaním, kdy se opájí krásou vznešeného německého jazyka. Když ale uposlechne zvláštní volání osudu a pozná se s Klárou, pochopí, že ona sama se stává přímo ztělesněním poezie, že zvuk němčiny vycházející z jejích úst zní jako rajská hudba a on sám přestává mít potřebu se jazykem a slovy dále zabývat, protože Klára mu tolik milovanou poezii ztělesnila. Bach nedokáže zabránit krutým ranám osudu, nedokáže Kláru ochránit, ale rozhodnutí, kudy se dál v životě ubírat i po těch nejtěžších životních ranách, jsou motivovány láskou a čistým citem. Proto jsou opravdová. Bach za těžkých okolností zachrání život své dceři, po nocích začne psát německé pohádky, ale ne proto, aby uspokojil své umělecké potřeby, ale proto, aby za texty získal láhev mléka a aby Anna nezemřela. Bach postupně stále více vnitřně roste. Od vznešené německé literatury se přesune k těm nejprostším a nejjednodušším věcem, jako je zabezpečení jídla na zimu, úroda jablek, šití oděvů, ale tyhle věci se stávají nakonec tím hluboce podstatným, tím, co může pro Kláru a svého osvojeného syna udělat. V knize se jen letmo dotýkáme velkých dějin, které procházejí okolo našich hrdinů a mění jejich osud. Ale hluboce a silně prožíváme konkrétn ípříběhy Bacha, Kláry, jejich dcery a nakonec i syna. Mistrný styl psaní, zvlášní křehkost a metaforická obrazost dělá z příběhu neskutečně krásnou báseň v próze. Dávám patnáct hvězdiček. Okouzlující. křehké, niterné čtení.

14 26.02.2021

Chci se zastat této velmi povedené knihy. Autorce se velmi dobře podařilo proniknout do jazyka teenegrů, dospívající 13+ se v tom najdou, je to jejich svět, něco, co dokáží procítit s hloubkou všech svých emocí, které patří k věku. Zapomíná se, že kniha není určena dospělým, ale právě dospělí ji hodnotí - říkají, co všechno není dokonalé a co je na ní špatně, co je klišé apod., otázkou zůstává, zda se dokáží opravdu vcítit do dětí, jejichž svět autorka předestřela. A jestli dokáží docenit, že způsob komunikace a přemýšlení, který je v knize zachycen jdětem může dát pocit absolutní euforie, nadšení, něčeho co důvěrně znají a co jsou ony samy...Vždyť samo čtení má k potěšení a pocitu souznění sloužit...

14 03.11.2020

Velmi silný příběh na který nemohu přestat myslet. Třináctiletí chlapci deformovaní a znectlivění hrůzou Hitlerjugend, chlapci, kteří se naučili zabíjet. Chybná rozhodnotí, ze kterých nevede cesta zpět. Leda ke smrti. Čistota Marie -Laury. Krásný vztah s otcem. Překonávání těch nejtěžších stínů a halucainací kvůli druhým, kvůli tomu, že jsou důležitější - Etien. Wernerova cesta zpět k sobě. Jediný možný návrat. Kniha je překrásná, myšlenkově bohatá a poetická. Neuvěřitelně silná. Doporučuji.

14 01.01.2017

Kniha je svým způsobem klenot, jaký už vychází málokdy, kdo si kdy dá ještě takovou práci , aby propojil vnitřní text a obsah naprosto dokonale s grafickou stránkou, takže ilustrace dýchají básněmi a básně ilustracemi? Je to tak krásné, že se to nedá popsat.
Límanovy překlady považuji za geniální, obrovsky působivé, dotýkající se nitra. Díky.

14 28.06.2016

Okouzlující styl D. Mitchella jako by byl ovlivněn japonskou jemností. Čím víc se do něj člověk zahloubává, tím mu víc propadá. Je to autor, který bude mít své velké obdivovatele a zároveň odpůrce, ale to už je osud všech výjimečných lidí. Za mě skvostné čtení. Úžasný zážitek.

12 08.07.2020

Nádherná, poutavá kniha napsaná nesmírně poetickým jazykem. Tematicky se dotýká hrůz palestinsko-izrealského konfliktu. Události líčí ani ne tak z vnějšku jako spíš zevniř na základě otřesů a prohlubní, které vytváří v lidské psychice... Kniha neustále balancuje mezi tenkou hranicí skutečna a neskutečna, živé postavy hovoří se zemřelými, neboť silné citové pouto nelze přetrhnout ani smrtí. Jde o jímavé, tajupné čtení o síle vzájemných rodinných citů, osamělosti a hloubce lidké bolesti. Okouzlující, překrásně napsaná knížka. Dávám pět hvězdiček.

12 13.10.2016

Zvuk slunečních hodin je nádherná kniha.Androniková umí skvěle psát, její styl je strohý, zkratkovitý, ale s o to větší intenzitou umí slova vršit a seskupovat. Být poetická. Je to velmi silný příběh o lásce a vzájemné provázanosti, ale také o hrůze koncentračního tábora, je to ukázka toho, kolik člověk ztrácí odchodem milované bytosti a kam až museli sestoupit lidé, kteří byli odvezeni do Osvětimi. A co z nich zůstalo. Nesmírně silný příběh a velká poklona paní spisovatelce, škoda, že už není mezi námi...

12 30.08.2016

Kolibřík není kniha pro každého. Je smutná, těžká, ale i velmi hluboká.Těžký osud Marca je zvláštním způsobem spjat s vinou. Není uplně pojmenovaná, ale je tam. Jak jinak si vysvětlit, že jeho starší sestra spáchala sebevražu zrovna ve chvíli, kdy strávil svou první noc s dívkou? Může si ještě někdy beztrestně užívat života? Těžké a bolestné manželství plné cizoty a naproti tomu nenaplněná láska k Luise. Dcera Adel a její neviditelná šňůra, právě taková šňůra ji nakonec zradí. Bolest, bolest, bolest. A přece Marco vytrvá a nezahořkne, nezblázní se. Vydrží na místě. Mnoho vláken, po kterých, když půjdete, mnohé naleznete. Je jedno, že má kniha slabší závěr, na tom nesejde a není to to nejpodstatnější. Kolibříka stojí za to si přečíst. Dotýká se člověka velmi z hloubky.

11 30.09.2021

Nádherná kniha, drsná a poetická, tvrdá a líbezná, kniha, v níž je něco ryzího...charakery odhalené na dřeň...líbila se mi podobnost osudů Leibeho a Zulejky - oba se v extrémních podmínkách tak nějak probudili ze sna - Zulejka procitla z tradiční výchovy a schémat, dr. Leibe - na poslední chvíli unikl svému bláznovství - uzavření před životem. Zajímavá je i postava Ignatova, také popis té nejhlubší mateřské lásky. To vše je podáno s takovou silou, že vás mrazí a jen těžko se s postavami v závěru loučíte. Svělé čtení, které doporučuji všem....

11 28.06.2018

Na knize je pozoruhodný její nesmírně krásný, poetický jazyk a dále skutečnost, že celý problém se nám nastiňuje zvenčí očima muže, který se jen náhodně přichomýtne do prostoru, kde jednu z dívek potkává, a který cítí osobní zodpovědnost a hluboký pocit viny, pokud by nezakročil. Kniha stojí za přečtení, je útlounká a má pastelově jemnou obálku...vřele doporučuji

10 31.03.2023

Kniha je výjimečná tím, že ačkoli jde o autentický válečný příběh, není zahlcena líčením hrůz, není v ní přehršel úzkosti, není v ní beznaděj, naopak - silné rodinné vztahy, bratrské pouto, cesta za nadějí. Je vidět, že autor je optimistický člověk a že se i v těžkých časech vždy zaměřuje na to lepší a dívá se dopředu. Myslím, že kniha je proto vhodná i pro starší děti kolem 14-15 let , které by tematika zajímala. Hodnotím velmi vysoko, protože příběh je poutavý a zajímavý a je zároveň napsán hezkým stylem, který čtenáře vtáhne.

10 18.08.2022

Všechny knihy Timothea de Fombelle jsou tajuplné a záhadné. Ve všech je hlavní hrdina zasažen osudovou láskou, která přestupuje všechny hranice. A všude je stěžejním tématem útěk. Hrdinové - muži jsou nadáni neobyčejnou senzitivností, pro tento svět nezvyklou, cítí a vnímají silněji než lidé kolem nich. Dívky - hrdinky jsou na první pohled křehké a éterické, ale přitom se neváhají vrhat pro svou lásku do velkých nebezpečí. Timothhe de Fombelle si se čtenářem tak trochu hraje, neustále ho udržuje v napětí, nutí ho přemýšlet, doplňovat skládanku, která se zpočátku zdá velmi nejasná a odkrývá se velmi pozvolna. Když to všechno okořeníte velmi poetickým až básnivým jazykem - vzniknou knihy o Tobiáši Lolnessovi , Vangovi či Dva životy pana Perla. Specifické čtení ne pro každého. Ale kdo mu přijde na chuť - bude uchvácen, omráčen a stržen .....

10 04.08.2018

Vango, tajuplná knížka o chlapci bez minulosti, který se jí nakonec musí vzdát, aby přežil - je zajímavá z mnoha ohledů. Timothée de Fombelle v ní totiž pouze poodkrývá, lehce naznačuje, ale nic neříká zcela, čtenář je tak neustále vybízen ke spolupráci, musí zapojovat všechen svůj um, svou paměť, schopnost dedukovat, propojovat, hledá historické souvislosti,.. příběh je skutečně mistrně napsán. Krásných sedmset stran textu, které nenudí, opět po Tobiášovi mimořádné dílko, které vřele doporučuji...

10 08.02.2018

Ačkoli je kniha zařazena pod štítkem detektivky, předkládá nám něco mnohem komplexnějšího než vyřešení spletitého případu. Autor nám nabízí vhled do duše a myšlení asi třicetiletého muže, který trpí ne úplně jasně specifikovanou psychickou poruchou, na pomezí lehké mentální retardace a poruchy autistického spektra. Já se přikláním spíše k tomu druhému. Hlavní hrdina Kalman se přichomýtne ve špatném čase na špatné místo, nebo tak se to aspoň zdá. Najde kaluž krve na planině a následně je oznámeno zmizení člověka. Je tu podezření na vraždu. Vyšetřování případu však stojí na místě, nic není jasné, mrtvola není nalezena, ale za to my, jsme svědky všednodenních dní Kalmanna a pomalu pronikáme stále hlouběji do pochopení jeho vnímání světa. To je svým způsobem zjednodušené, Kalmann si mnoho otázek, týkajících se života díky trpělivé výchově svého dědečka zodpověděl a má je vyřešeny, ne však všechny, protože v životě vyrůstají i nové situace, v nichž ještě nikdy nebyl a na něž si odpovědět, dnes už bez dědečka, dobře nedokáže. K jeho povaze patří přímost, neschopnost lhát, rituály, oblíbené činnosti a jídla, zasazení sebe sám do kontextu vesnice jako lovce polárních lišek a žraloků. Ale také také výbuchy hněvu, během nichž dochází k agresivitě, při silně emočně vypjatých situacích dochází pak k záchvatům. Co je nejméně postižitelné a čitelné je věc, že dojde- li k velmi emočně vypjaté situaci, Kalmann ji následně vytěsní z paměti a nepamatuje si ji. To všechno je nám jasné a poskládá se nám zcela a úplně až v závěru. Pro lidi, kteří nemají zkušenost s lidmi s poruchou autisticikého spektra např. u blízkého člověka v rodině - je to každopádně výborná sonda, která reálně přiblíží, jak jiné je myšlení těchto lidí, a nelze si je zaškatulkovat a zjednodušit na představu, kterou má většina díky Rain manovi či Forestu Gumpovi. Ne všichni jsou nadprůměrně inteligentní a geniální. Ale všichni v sobě mají jistou ryzost, věrnost a opravdovost, která z tohoto světa pomalu mizí.

9 01.10.2023