ClariceL.
komentáře u knih
Dopisy, které nikdo nečetl
Iona Grey
Není pochyb, že je to moc krásný, zamilovaný příběh, který dojímá a doufáte, že třeba i dobře skončí. Je spousta podobných, tady autorka děj vepsala na pozadí války. Dan je úžasný, správný chlap, byl mi moc sympatický. Stella to neměla lehké, ale rozhodovala se jako většina žen, nejen své doby. Nancy mě překvapila. Bez Jess a Willa by děj nemohl být vyprávěný, ale nijak zvlášť mě neoslovil. V tom příběhu mi chyběl určitý časový úsek, takové hluché místo, kdy by se přece mohlo něco stát jinak?
Porodní sestra z Osvětimi
Magda Knedler
Autorka stvořila vypravěčku, která přibližuje životní příběh paní Leszczynské, ženy, která byla navždy Mámou. Styl, jakým je příběh napsán se mi líbil. Nevadilo mi přeskakování časových úseků, naopak občas to odlehčilo některé drsné kapitoly. Dobře vsunuté jsou i části Josef... ty jeho myšlenkové pochody. Já vnímám formu jako lehkou, z vyprávění je cítit obrovská láska, empatie, pomoc do posledního zbytku sil. Ne nenávist, ale odpuštění. V knize je hodně, řeklo by se, naturalistických pasáží a já to zase vnímám, ponořím se do těch osudů a cítím bolest, strach a bezmoc. Neskutečné utrpení, které si jako matka nedovedu představit. Myslím, že je to kniha jiná, zvláštní právě tím stylem vyprávění.
V půlce knihy jsem si řekla, že ji odložím. Že to opravdu nezvládnu dočíst. Cítila jsem úzkost a měla špatné sny. Nedoporučuji budoucím maminkám a snad vůbec maminkám. Citlivějším povahám. Ikdyž si uvědomuji, že je to jen můj pocit a každý to může vnímat jinak.
Dětské zoubky
Zoje Stage
Ta kniha je ohromně čtivá. Pro mě teda letěla stránka za stránkou, jak to asi dopadne. Nevím přesně, co autorka zamýšlela. Z označení psychologický thriller jsem si vybrala to druhé. Nepitvat tu psychologii postav, tam je spousta otázek a z tohoto pohledu je to takové plytké a nedotažené. Vsadila jsem na naschvály. Nemyslet na to, že má dítě problém, ale že má úmysl. A s tím jsem si to užila a i závěr, z tohoto pohledu, jsem pochopila a líbil se mi. Natočit to, úplně vidím tu malou mršku, jak se tváří a rodina je bezmocná. Asi by to bylo takové to hodně ohrané béčko, ale slušné.
Kocourek Sklíčko a Sova Pálenka
Gottfried Keller
Moc pěkná dospělácká pohádka. Je tam radost, smutek, vtip i ponaučení. Jak Sklíčkův, tak i příběh sovičky Pálenky se mi moc líbil.
Kniha vzpomínek
Rowan Coleman
Krásná kniha plná mateřské lásky. Dojímala mě na více místech, líbil se mi závěr, nedošlo mi to, ale krásné. Ráda si přečtu i jiné knihy této autorky.
Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
Bláznivý příběh. Vyšetřování hlavní zápletky může vypadat chaoticky a četlo se mi to hůř než ostatní Backmanovy knihy. Ale mezi těmi řádky je to opět příběh lidský. Osudy a trápení jednotlivých rukojmí se prolínají a pokud se poperete i s králičí hlavou, tak je vyhráno.
Opatství Northanger
Jane Austen
I v tomto díle se to hemží plesy, sedánky a korzováním po parcích, ale Catherine je docela sympatická, trošku naivní, slečna a ten příběh se mi moc hezky četl. Nebyla to nuda, naopak takové svěží a lehké čtení.
Řvi potichu, brácho
Ivona Březinová
Líbí se mi forma, jakou je kniha napsaná hlavně pro mladé čtenáře. Oceňuji, že sourozenci jsou ve vyšším věku a autorce se podařilo docela přesně popsat nejen každodenní režim rodiny, ale také pocity, hlavně Pamely, která vlastně velmi brzy dospěla a stejně jako maminka a Remík to nemá vůbec lehké. Kniha není náročná , a byť by jsme my dospělí měli nějaké výhrady, je srozumitelně napsaná k tématu pro cílovou skupinu.
Dojalo mě to několikrát a obdivuji všechny, kteří mají vlastní zkušenosti s tímto trochu jiným světem. 4,5*
Dominik
Eugène. Fromentin
Dominik de Bray, šlechtic vlastnící zámek Trembles a starosta obce, je všem známý jako skromný a plachý člověk. Děj knihy je vyprávěním o jeho mladých létech a nenaplněné, platonické lásce k Madeleině de Nievres, starší vdané ženě. Na pozadí střídání ročních období a popisů přírody, se odehrává citové vzplanutí, setkání, opouštění a návraty. Vnitřní pocity a myšlenky pana de Bray dokreslují příběh a dávají mu melancholický ráz. Pěkná knížka, hezké slovní obraty, četlo se mi to dobře.
Jak skončila Dolores?
Herbert George Wells
Příběh vyprávěný v první osobě Štěpánem Wilbeckem o několikaletém soužití s Dolores. Ženou krásnou, hysterickou, majetnickou, nešťastnou a pošetilou. Je to příběh o závislosti a hledání, o spokojenosti i osamělosti. Ani nejde popsat děj. Je to celé jedna dlouhá úvaha a zamyšlení nad životem. Moc pěkné, hezký jazyk.
Děti
Howard Fast
Příběh dětí z jedné obyčejné ulice, obyčejného bloku. Na Horním konci žijí Američané či Italové, Dolní konec je obydlený černochy - ostudou bloku.
Jedenáctiletý židovský chlapec Icek je nám vypravěčem. Má kamaráda Švícka a miluje holčičku Marii. Sní o věcech, které se nedějí. Hlavně o krásné zahradě se spoustou stromů a květin. Cítí se méněcenný a bojí se Oldy. Olda může všechno. Je bohatý, líný, rád vyvolává hádky, pere se a bije ostatní děti. Když Icek vyleze na střechu a přeskočí zeď, není důležité, že se zranil. Je hrdinou. Už se nemusí bát Oldy. Ten má velké plány. Vytvořit tlupu, bandu, ozbrojit se klacky a obušky. Je to dobrodružství a několik chlapců se přidá. Musí se přece poprat s Černým břicháčem z Dolního konce. Je to boj v přesile. V nenávisti, krutosti a vulgárnosti, která se zrodila v dětech. Příliš pozdě Icek pochopí, že už nikdy nebude nic jako dřív. Sny o krásné zahradě vystřídají navždy sny o vině.
Krátký příběh viděný dětskýma očima, kde autor zachytil vše podstatné a jednoduchou formou přiblížil rasovou nenávist.
Růže bílá, černý les
Eoin Dempsey
Zase trochu jiný pohled na útrapy války. Vyprávění německé dívky Franky o tom, co jí válka vzala a naopak dala. Nenásilně, jednoduchou formou, naznačené akce Bílé růže, to mi přišlo na příběhu zajímavé. V knize je ke konci i trochu napětí, ale i tak je to pěkné. Je to čtivý osud odvážné dívky v nelehké době. Kniha se mi líbila a některé situace a závěr je prostě takový, jaký autor chtěl.
Sto zázraků
Zuzana Růžičková
Autorka mi znovu dokázala, že umí vyprávět příběh lidsky a důstojně, byť téma není lehké. Nádherná kniha a nádherná žena. Jsem ráda, že jsem se mohla seznámit s životním osudem paní Růžičkové. A to doslova od začátku do konce. Tolik síly a hlavně píle a snahy, dostat se přes všechny překážky ke svému cíli, ke své lásce k hudbě. Každá kapitola mně zaujala, ptotože každá přináší spoustu vzpomínek a informací i z hudebního světa. Kapitoly nejsou řazeny chronologicky, ale je to zřejmě účel, aby té válečné hrůzy nebylo tolik najednou. Samozřejmě jsem si k tomu poslechla některé koncerty a ty byly tou sladší tečkou.
Matka Davida S., narozeného 3. července 1959
Yvonne Keuls
To je kniha zoufalství a beznaděje. Ukázka totálního rozpadu rodiny, nekonečné sliby a návraty, začarovaný kruh. V té době nevědomost o učinku drogy, šok z toho, co se děje. Matka zapomíná na ostatní děti a propadá se do světa, ve kterém je jen David. Projde dlouhou sebezničující cestu, než si trošku něco uvědomí. Musí být peklo, když vám dítě stojí za dveřmi a prosí a vy víte, že byste neměla otevřít. Rodiče chybují, věří slovům manipulátora, peníze ubývají. Jak by se jeden z nás zachoval ? Závislosti a návyky, to je tak složitý proces, že je dobře o tom mluvit a centra pomoci nezapomínají ani na příbuzné. Bylo to horší čtení, příběh se mi vrací do hlavy. Kdo nechce sám, není mu pomoci. Jsou to smutné příběhy.
Rozhovory s přáteli
Sally Rooney
S knihou jsem se hodně trápila a chtěla ji odložit. Nebavilo mě to. Hodně mi vadilo, že je přímá řeč spojená s textem bez uvozovek. Frances, jako vypravěčka, mi nebyla nijak sympatická, ani nevzbuzovala žádné emoce. Rozhovory o umění a politice jsem téměř nezaznamenala, možná tam byly. Vše se točí kolem dvou přítelkyn a manželského páru, nevěry. Dialogy mezi dvěma lidmi mi připadají prostě bezduché a hloupé. Četla jsem dál, že se něco stane. Nestalo.
Slušná jízda
Irvine Welsh
Tak tedy pro mě to tentokrát byla moc rychlá jízda. Terry, jak se na první stránce rozjede, tak se řítí tím svým životem neskutečným tempem. Toho slangu je tam dost, trošku bych ubrala. Líbila se mi linka Jinty - Jonty. Jinak klasika, samé prasečinky, noční život, řešení neřešitelného a spousta zvláštních týpků. I když jsem se vymotala ze všech zapeklitých situací, něco mi tam chybělo.
Krejčí z Osvětimi
Martin Greenfield
Příběh je vyprávěn věcným a trochu strohým stylem,ale nechybí mu výpověd patnáctiletého chlapce,který za branami koncentračních táborů přišel o celou rodinu.Všechno co viděl a zažil v něm zanechalo vzpomínky,které nelze vymazat. Měl štěstí,přežil, a když se mu ozval příbuzný z Ameriky, dostal šanci mít znovu rodinu a nový život. Díky své píli a nadšení se vypracoval v oboru a práce se stala smyslem života. Začátky nebyly lehké, ale nitku po nitce se mu podařilo prosadit.
Název knihy láká na, především, další z příběhů válečných hrůz,ale ani druhá polovina o začátcích v Americe není nijak špatná. A výčet osobností, které firma Greenfield obléká? Proč ne, když se dokázal prosadit. V knize je dost míst, která mě nenuceně dojímala a je to prožitý příběh jednoho života.
Odložený život: Skutečný příběh osvětimské knihovnice
Dita Krausová
Vzpomínky na dětství, pobyt v táborech a další život po válce. Zajímavé je vyprávění o pobytu v Izraeli a popis života v kibucu. Věčné stěhování a přizpůsobování se, hledání toho pocitu tady jsem doma. Válka skončila, ale nejistota kde a jak začít žít přináší nové starosti.
Tato kniha mě dojímala od začátku svou upřímností, lidskostí, výpovědí u které cítíte pohnutí z každé vzpomínky. Přátelé, procházky s maminkou a domov, který je zničen transportem. Přežít peklo a mít štěstí a na samém konci další bolest. Když přijde osvobození, jak žít dál? Bylo těžké najít domov a osud paní Krausové přichystal nejednu další zkoušku i ve zralém a starším věku. Přesto říká, že život měla i hezký. Z toho vyprávění jsem opravdu cítila milo, že příběh je vyprávěn a já naslouchám.
Macbeth
Jo Nesbø
Myslím,že každý autor,který se do projektu zapojil si zaslouží pochvalu. Nemusí být zrovna snadné napsat něco,co už bylo,ve svém stylu a tak aby to zaujalo.Řekla bych,že Nesbo se toho ukolu zhostil velmi dobře.Držet určenou dějovou linku se všemi postavami a přidat tomu šmrnc se povedlo.Trvalo mi dlouho než jsem se prokousala přes sto stran,nebavilo mě to a prostředí herny a drog se mi moc nezamlouvalo. Než jsem to pochopila a pak už se mi to četlo uplně jinak.Dál už to mělo spád,všechny motivy a přízraky se zjevily v plné kráse.Je to ponuré v ulicích i v mysli a některé vraždy ach ach tak drastické proč? Ale takový ten příběh byl,tenkrát i teď.
Neviditelná zranění
Věra Fojtová
Kniha je ohromně čtivá. Moc hezky jsem se ponořila do příběhu šestnáctileté Rút, která nás provází svým smutným osudem. Autorka přiznává, jak je těžké vžít se do pocitů, které sama neprožila. Je to příběh jen z části pravdivý, a i když vás chytne, rozpláče a ohromí popisy hrůz, přece jen je to pro mě jiné, než životní osudy, které jsem četla v jiných zpovědích.
Ervínův příběh, který zabere jen malou, závěrečnou část knihy, je určitě zajímavý, ale mohl by dostat svůj větší prostor, více propracovaný a myslím, že by mohl hodně zaujmout. Takhle mi připadne jen jako doplnění stránek, kde na malém prostoru ovoní, ale už si nemůžete úplně ochutnat. I tak se mi ta kniha líbila a má silná místa.