chomic_pisek komentáře u knih

Potvrzeno, Míša Merglová definitivně zařazena mezi moje nejoblíbenější autory. Její knihy se čtou samy. Člověk vůbec nevnímá, že čte. Prostředí děje čtenáře obklopí a dialogy Cu a Minangara jsou tak přirozené, že si člověk přijde, jako by u piva seděl s nimi. A ačkoli milostné linky příběhů většinou neprožívám, tady jsem držel zpocené palce, aby to oběma klaplo. Těším se na další knižní setkání s autorkou.

6 10.04.2022

Tady není o čem, navíc ve formě audioknihy načtené panem Werichem. Švejk je fajn, ale všechny ty dohady o tom, co tím vlastně autor chtěl říci, přenechám povolanějším. To já neumím uchopit a ocenit. Mým hrdinou je Baloun, jeho chápu na 100% a pokaždé, kdy nemohl ochutnat, jsem trpěl s ním.

6 28.03.2022

Jako oddechovka do auta fajn, ale Vachten a digičarodějky mě příliš nenadchly. Nebylo to tím, že by tam bylo málo humoru a akce. Nejspíš je to tím, že mi cyberpunkovým tématem tolik nesedla jako jiný kotletovky (např. Perun nebo Spad). Nicméně i druhý díl dostane šanci.

6 09.03.2022

Druhý díl už mě bohužel nebavil tolik jako první. Pořád to byla jízda ve velkym stylu, o tom žádná, ale přece jen už jsem nečekal, co bude, tak napjatě. Možná i ty hromady pobitých řadových nepřátel byly na můj vkus zbytečně velký. Pět hvězdiček si u mě dvojka v porovnání s jedničkou nevybojovala, ale ty čtyři, který dávám, jsou poctivý.

6 08.01.2022

Důstojný konec série, který si nezadal s předchozími. A teď hurá na na Stalingrad a Vlky.

5 20.08.2022

Jak se kolotoč Legie v Amandě roztočil naplno, tady mi to přišlo jenom jako setrvačný dojezd z předchozího dílu. Určitě mě to bavilo, ale středem zábavy byly dialogy a pošťuchování v rámci posádky, zatímco děj jsem vnímal jenom tak na pozadí a tak nějak jsem neměl o hrdiny, ani to, že papachu huntovi nakonec nepřinesou, strach. Jsem rád, že to všichni bez úhony přežili, nerad bych o někoho z nich přišel, ale vůbec mě to nenutilo se aspoň chvíli strachovat, abych si na konci ulevil, že to všechno zase zvládli.

5 05.02.2022

Výlety do vesmíru mě nikdy moc nelákaly a nebavily, ať už to bylo na papíře nebo obrazovce (Firefly, Strážci galaxie a Star Wars budiž čestnými tiše tolerovanými výjimkami). Od Legie jsem neočekával, že můj intergalaktický názor nějak změní, prostě jsem chtěl ozkusit, jaký to bude. Od Kotlety to přece nemůže bejt vyloženě špatný. Nebylo. Naopak, můj seznam vesmírných vyjímek potvrzujících pravidlo se rozšířil o další universum a hned po poslechu (v podání vynikajícího Martina Stránského) jsem se rozhlížel po dalších dílech. Určitě doporučuju zkusit všem, kdo jsou radši odkázáni na zemskou gravitaci, než umělou na kapitánském můstku (což je můj případ) i těm, kterým Kotleta zatím úplně nesedl (což můj případ není :-) ).

5 24.01.2022

Výborná adaptace části příběhu z Bouřkové sezóny s lehce hororovou atmosférou... By to mohla být, kdyby to kreslil někdo jiný. Stejně jako u předchozího dílu to pro mě naprosto sráží kresba, která se mi fakt nelíbí z mnoha důvodů, které bych ještě nějak skousnul. Ale u všech bohů, vždyť ta aguara vypadá jak Rocket od Skottieho Younga!

4 24.08.2022

Příběh se mi líbil. Hezky temný a ne přímočarý a odhadnutelný, takový opravdu zaklínačský. Nechybělo ani vrtání v Geraltových citech, které má tak rád. Ale ta kresba, ta to sráží a tak nemůžu dát 5*. Hranaté neodělané postavy mi prostě nesedly. Nemluvě o tom, že Geralt vykřikuje znamení jako Saxana...

4 21.08.2022

Pořád mám v sobě tu nechuť k nezničitelným upírům s kvérama, ale to je moje věc a netřeba to víc rozvádět. Druhý díl mě bavil víc. Dá se říct, že jsem už Bezzemkovi i fandil, ale spíš kvůli Petře. Když to tak vezmu, tak je vlastně jedno, o čem Kotleta píše. Mně to prostě baví, i když se postavy a prostředí netrefí do mého vkusu.

4 10.04.2022

Když jsem si Vlčici pořídil, měl jsem velká očekávání. Lákalo mě téma i doba, do které je příběh zasazený. Proto jsem se vnitřně naladil na něco, co se mi bude hodně líbit, ale bohužel jsem byl ze začátku naopak spíš zklamaný. Ale jak stránky přibývaly (nebo ubývaly - jak se to vezme), měl jsem čím dál lepší pocit a od půlky už jsem si to užíval, jak jsem původně čekal. Z Kroany, která se zpočátku jevila jen jako tuctová supermlátička, se vyvinula postava, se kterou si čtenář spřátelí, ale mým největším oblíbencem se stejně nakonec stal Pelíšek.
I na oddychových knihách mám rád, když mě nejnom pobaví, ale i donutí se dovzdělat nebo aspoň oprášit znalosti. Také Vlčice mě donutila zas navštívit tetu Wiki a něco si oživit a doplnit. Ještě víc mě bavilo během přesunů postav odvozovat, kudy zrovna procházejí, a dovysvětlení místopisu v doslovu, které umožní kontrolu a případné upřesnění tipů, mě příjemně překvapilo. Určitě si nenechám ujít další pokračování.

4 06.04.2022

Další série, kterou jsem začal od prostředka. Jinými slovy: tento díl bylo moje první seznámení se Steinem a Jarošem. Kolegyně mi knihu nabídla se slovy, že by se mi mohla líbit. Určitě se nemýlila. Naštěstí je knížka postavena tak, že neznalost předchozích osudů kapitána a jeho pobočníka ničemu nevadí, to podstatné se čtenář dozví nebo si to domyslí.
Stein s Jarošem si hned získali mou pozornost a jejich vánoční příběh jsem sledoval s napětím i se závistí, když jsem musel jen přihlížet zabijačce na Stříbrné skále. Neznalý předchozích dílů jsem se těšil na příchod fantastična v podobě Rubezahla, ale lehké zklamání ani nestojí za další rozvádění, protože bylo zdaleka převáženo tím, jak je kniha chytlavá od postav přes styl psaní až po zamotaný příběh. Určitě si přečtu ostatní díly.

4 23.01.2022

Od Hlavy jsem čekal víc. Snad za to může připodobňování ke Švejkovi, kterému podle mého názoru nesahá ani po kotníky. Ačkoli Yossariana chápu, že se zrovna nehrne do letadla, aby se nechal sestřelit nad cizím kontinentem, moje sympatie si svým chováním nezískal. Opravdu vtipných situací jsem zaznamenal po málu, spíš mi to přišlo jako nekonečné mlácení prázdné slámy. Jedna hvězda za ojedinělé opravdu vtipné absurdní situace, jejichž paralely člověk bohužel najde i mimo armádu, a druhá za bojové scény z letadla. Jednak za nahlédnutí do jeho provozu v boji a jednak za nepatetické nakouknutí do mysli palubního střelce.

4 22.01.2022

Paráda. Tahle kniha smrděla mořem, rybinou, potem a chc..., teda výměšky, ať už se uvolňovaly z živých nebo mrtvých. Zase jsem byl vtažen do atmosféry, jen mi trochu chyběla postava, které bych se vyloženě chytl a prožíval to s ní na 100%. Ani ta Lovka si mě úplně nezískala. Ale to nevadilo. Plynulost textu a dialogy byly, jak už jsem si zvykl, nenucené a přirozené a sedly do prostředí jako dýka do holínky. Škoda, že Vrhač neměl víc prostoru. To je jediná výtka, která mě napadá. A pak mi taky vrtá hlavou, odkud Míša ví, jak bolí suchá dě*ka?

Edit: Nechápu, co všechny tak dráždí na obálce. Mně se líbí :-)

3 10.04.2022

Kotleta je záruka zábavnýho oddechu. Praha budoucnosti mě tady oproti prvnímu dílu z nějakého důvodu vytáhla víc do atmosféry, možná i díky krátkému výletu za její ochranné systémy. Ale děj mě naopak vyloženě nepohltil. Hlášky a názvy ulic na současné dění pobavily a určitě nelituju přečtení.

3 10.04.2022

Oddechovka na dvě víkendové siesty. Přestože se jedná o mysteriózní téma, bylo to napsáno střízlivě a až na malé výjimky jsme byli uštřeni nadbytečných otazníků a vykřičníků. Nejzajímavější byla poslední kapitola shrnující možná racionální vysvětlení existence domnělých upírů a vlkodlaků, naopak jsem úplně nepochopil zařazení kapitoly o Židech. Trošku mě zklamlo, že názvu navzdory je Čechám věnována všehovšudy jedna celá kapitola a pak útržkovité zmínky. I tak nelituju přečtení, určitě jsem se dozvěděl nové zajímovosti.

3 27.03.2022

Dominika Landsmana i TMBK mám rád (samozřejmě ve vší umělecké počestnosti) a jejich výtvory už mají svou enklávu na poličce naší knihovny. Jako vždy jsem střídal dva typy smíchu, které mám spojené s díly pana Landsmana. Většinou se pousmívám tomu, jak jsou vtipy tak trapný, až jsou dobrý, aby se po několika takových zčistajasna objevil zabiják, kterej člověka shodí z gauče.
Chvíle strávené v přítomnosti páně Ovčáčka byly opravdu požehnané. Konečně jsem se dozvěděl, jak to bylo s Havlovým prezidentováním i Haškovým chytáním. Nechci ani přemýšlet, kde bychom bývali byli bez všech těch zásahů takřka shůry. Ještě než mi zteplá sklenice mléka, nažehlím si puky i na teplákách a půjdu tweetnout něco o těch bezbožných kavárenských povalečích. Požehnanou neděli, přátelé.

3 23.01.2022

Knížka mě nezaujala. Rozhovory pánů nijak zvlášť vtipné nebyly, příběh takový nijaký a vyumělkovaně květnatá čeština to bohužel nevytrhla.

3 22.01.2022

Já mám radši pohádky pro dospělé děti (jak to nazývá Ivo Železný v doslovu), zatímco sci-fi mě většinou nechává chladným. Možná proto mě spousta povídek z antologie příliš nenadchla. Ne tím, že by nebyly čtivé, ale bylo tam na mě moc laserů, čipů, umělých končetin, obrazovek a kdoví čeho všeho. Jednu povídku jsem ani nedočetl, protože Xenofil začal tak, že to bylo moc úchylný i na mě a nijak zvlášť jsem netoužil vědět, jestli a jak to hlavnímu hrdinovi klapne. Ale abych nebyl negativista, našly se tam kousky, které mě bavily hodně: Nemůže pršet věčně: zajímavý nápad; Jmenoval se Moše: perfektní démon, žádný desetimetrový monstrum s ohnivejma rohama, prostě jenom sarkastická ponožka; Krvavý: pěkná pohádka pro (úchylný) dospělý děti; Říkali mu Hurikán se mi líbilo zasazením do reálií ČSSR a díky tomuhle seznámení určitě zkusím Šedou a Kotleta na závěr byla sázka na jistotu. Příběh o Gerasimovi taky nemůžu hodnotit negativně, ale to byl spíš jen takovej špek pro fanoušky Legie, který lze bez znalosti ságy těžko ocenit v plný síle.

3 17.01.2022

Během prvních pár stránek mi Bastardi nabídli vše, co mám rád, když se ve fantasy objeví: hospoda, postavy, které nemluví jako národní obroditelé, stříkání krve a zrzavá děv(eč)ka. :-) To byla ale jen předehra před pořádnou jízdou. Přiznám se, že mi chvilku trvalo, než jsem se se Šakalem skamarádil a začal mu opravdu fandit, ale pak jsem se na kancovi proháněl vedle něj a čekal, co mi Souzené země ještě ukážou. Ukázaly toho spoustu a těším se, co všechno ještě přijde. Žít v sedle, zemřít na mazlovi!

3 08.01.2022