Česneksmedem
komentáře u knih
Pohyblivý svátek
Ernest Hemingway
Docela jsem se pobavil, jak Hem (tak mu v knize někteří říkají) píše, že se v Paříži tehdy dalo žít prakticky z ničeho. Jó, časy se mění. V době, o které v knize píše, mu bylo 25 let. Je to takové méně výrazné povídání a některá jména umělců jsem ani neznal. Doslov napsal Josef Škvorecký.
Hypotéza zla
Donato Carrisi
Zpočátku jsem na některé stránky tupě zíral jak velbloud na šalinu a nechápal, že má druhý díl ještě lepší hodnocení jako první. Postupně se to ale zlepšilo, a taky jsem si uvědomil, že tento díl je ještě o kapánek temnější a ulítlejší. Těch ďáblů je asi fakt na světě daleko víc než v pekle...
Našeptávač
Donato Carrisi
Tak tohle si nechám líbit, takový styl detektivek fakt můžu. Jo, bylo to poněkud komplikované a vyžadovalo to soustředění. Pokud to ale čtete takřka v jednom tahu, tak to není problém. Hodně se mi líbí to, že vyšetřovatelé nejsou žádní supermani a prakticky všichni mají své chyby a jako mi ostatní, i oni mají své kostlivce ve skříni. Velká spokojenost!
Vždyť je to hračka
Agatha Christie
Při čtení si uvědomíte, jak ACH rozděluje aktéry knihy. Dámy jsou daleko chytřejší, důslednější a tvrdohlavější než pánové (neříkám, že to tak v životě není). Vyšetřovatel Battle je tam jen jaksi mimochodem, takže si musíme vystačit s Lukem. Nevím, jestli je to potomek Šťastného Luka, ale tento by snad nechytil ani kapavku v bordelu.
Abyste neumřel smíchy
Erle Stanley Gardner
Sice se v knize občas něco jako humor najde, ale umřít u ní smíchy, to fakt nehrozí. 98% knihy jsou jen takové plky a pořád si říkáte, jestli vůbec došlo ke zločinu. Taková lehce zapomenutelná, oddychová detektivka. Někdy je i jednou moc.
Případ půvabné žebračky
Erle Stanley Gardner
Velká chuťovka. Žádných 50 až 80 stran na rozjezd, okamžitě a hned tvrdě na věc. Perry Mason a jeho spolupracovníci jsou opět perfektní. Vřele doporučuji!
Klekánice
Tereza Bartošová
(SPOILER) Řekl bych, že jako prvotina to není nejhorší. Fakt je, že ti vyšetřovatelé vyznívají jako přihlouplí amatéři. Téma je to smutné a navíc to kukaččí dítě za odběhnuvší matku nemůže. Kniha je to krátká, takže se to dá lehce udolat.
Soumrak bílého muže
Benjamin Kuras
Doporučuji si knihu pozorně přečíst, zamyslet se a poté se řídit moudrem Charlese Bukowského: "Život se nás snaží naučit jen jedno - držet hubu a užívat si výhled.".
Satanova prohra
Josef Lukavský
Tak tohle bylo jako čerstvý chléb s domácím sádlem a česnekem – chutné, mastné a příjemně štiplavě ostré. Také to bylo jako striptýz. Sloupávalo to z nás lidí jednotlivé slupky, až zbyly jen tělní tekutiny, úchylky a faleš. Jen konec se lišil. Ten chutnal jako jahodová cukrová vata.
Pět sekyr poručíka Hamáčka
Miloslav Švandrlík
Tak tohle bylo co? Tohle bylo hodně dobrý čtení. Zvlášť pro nás, kteří jsme to co? Kteří jsme to období zažili. A možná ještě něco podobného znovu zažijeme, neboť kdo seje fazole, sklízí větry.
Oběť v pasti
John Sandford (p)
„...tihle prodejní odboráři,
kteří si říkají učitelé...“
Citát z knihy
Velice čtivý chaos. Lukas postupně ztrácí trpělivost a zábrany. Sice zaláskovaný, ale značně namíchnutý, neboť jde o znásilňování a o děti. Hodně dobré čtení!
Noční oběť
John Sandford (p)
Znát pachatele hned od začátku knihy mi nevadí. Podstatnější je to, že je kniha čtivá a napínavá a to tato rozhodně je. Najdete zde humor, smutek z nemoci i poměrně solidní konec. Výborná kniha!
Mrtvá zóna
M.W. Craven
Další skvělá kniha od M. W. Cravena. Ke konci jsem byl napnutý jako tanga dvěstěkilové striptérky. Opět naprosto úžasná Tilly. Ta její občasná neohrabanost knize hodně pomáhá. A Poe? Žádná stádová ovce a to mám moc rád.
Střevíce z lýčí
František Nepil
Pan Myšák (jak mu říkala jeho manželka) opět nezklamal. Pro nás venkovské obyvatele sice mnoho nového v knize není, ale vyprávění je to takové melancholicko - laskavé, takže paráda. Hodně píše o slepicích. Jako dítě jsem při pronásledování této drůbeže spadnul do potoka. Musím vyvrátit teorii, že je slepice hloupá. Spíš bych ji označil za docela „vyčůranou“. Čtení jsem si opravdu užil.
Na cestách s Franzem Kafkou
Judita Matyášová
Je to vlastně fotokronika s 65 hesly. Fotografie jsou doplněny letopočtem a krátkým příběhem. Se svým přítelem Maxem byl i v pařížském nevěstinci. Vzhledem k tomu, že se kniha dá pořídit již kolem 50 – 80 Kč, tak to pro čtenáře určitě stojí za zakoupení.
Kouzelná flétna
Bohumil Hrabal
Jedna z jeho knih, u které si nesmíte říct, že dočtete větu a poběžíte na toaletu, protože se vám už opravdu chce. Tady dočtete větu a zjistíte, že jste o půl hodiny blíž smrti. O ní a o pátém patře píše mistr několikrát. Je to opravdu jen náhoda??? Bolestné a smutné čtení.
Matka noc
Kurt Vonnegut Jr.
„Zajíc dějin zase jednou
předbíhá želvu umění.“
Citát z knihy
Za sebe musím konstatovat, že to byla hodně zvláštní kniha. To téma je celkem jednoduché. Řekl bych, že prakticky každý z nás má dvojí tvář. Zde je to mnohem závažnější. Byl to zrádce nebo hrdina? Světec nebo mučedník? Pravda ale nebývá pouze jedna. A svědomí? Někteří takový termín vůbec neznají.
Vrahův žold
Ed McBain
Nevím, jestli je to dobře, že nám některé detektivky, ve kterých se vraždí, připadají jako oddechovky. Je fakt, že pokud se člověk za každou cenu nesnaží pachatele uhodnout, nemusíte se u čtení až tak soustředit. Navíc si už člověk zvyknul, v případě 87. revíru, na celkem decentní humor. Opět fajn čtení s poměrně zajímavým koncem.
Sekl se Orwell o dvacet let?
Benjamin Kuras
„Je to rebel!“, volali děti. A to děti mohou. Mohou totiž takřka všechno. Pan Kuras napovídá, že těch, kdo mohou skoro všechno je rozhodně víc.
Je to docela smutné čtení, které ale přináší spoustu věcí k zamyšlení.
Pražská vizitka
Gustav Meyer
Z každé mnou čtené knihy, která úplně nezaujme, se pokouším vysát alespoň jednotlivé hrozinky. Zde například Lohengrin, který vychází ze záchodu. To je fakt dost dobrá představa, alespoň pro ty, kteří si vzpomenou, kdo to vlastně byl nebo znají písničku Malý Rytíř. Nebo informační firma Tschmuchalek a Eidam. Snad ten Eidam nebyl 30%... Jinak je to bichle na jedno kafe.