bgott komentáře u knih

Byla to již několikátá kniha od Petry Dvořákové, ale tentokrát jsem zklamaná. Vrány jsem sice přečetla během jednoho odpoledne, příběh je napsaný velmi svižně a čte se dobře, ale asi jsem, i na základě recenzí a výrazné reklamy, čekala trochu víc. Příběh Báry a její rodiny jako téma je jistě velmi vážný a v reálném světě bohužel není neobvyklý. Ale v tomto zpracování mi přišel plochý, postavený tak, aby působil na "první signální", bez větší propracovanosti jednotlivých postav a situací. Postavy jsou v podstatě černobílé, buď dobré nebo špatné. Každému soudnému člověku musí být Báry líto a musí s ní soucítit. Již od prvních stránek jsme k tomu "tlačeni" i pojmenováním obou dcer - Baruna vs. Katuška, které používá matka. Ta dostává sice prostor, pokud byl příběh vyprávěný z jejího pohledu, ale i v tomto případě se setkáváme s jednou linií chování bez výraznější sebereflexe a pokusu o pochopení Báry nebo byť jen reálný náhled na vztahy v rodině. Otec zastává roli vykonavatele trestu z donucení a aby toho nebylo málo, tak ještě podléhá vlastní slabosti. Sestra výraznější prostor nedostává, její chování ale v podstatě nemusí nutně vybočovat ze vztahových rámců takto starých sourozenců.
Další věcí, která mi asi na příběhu vadila, byla přemíra situací, které se na Báru valily a vedly následně ke konfliktům. Myslím, že méně by v tomto případě mohlo být více, aniž by příběh utrpěl.
Zcela výjímečně tedy hodnotím výš výtvarnou stránku knihy než tu literární. Takže +1* za ilustrace.

8 11.05.2020

Opět velmi povedený díl celé série. Historickým pozadím je doba sporů mezi Janem Lucemburským a českými a moravskými pány o moc a majetky. Stále ale zbývá dost místa na nějakou tu bitvu, souboj či přepadení, kde lze ocenit neutuchající smysl pro spravedlnost a rytířské chování hlavních hrdinů.

9 28.04.2020

Na knihu jsem se, na základě pozitivních ohlasů, těšila, ale přiznávám... byl to boj. Obzvlášť Theodorovo období v Las Vegas, při jehož čtení jsem často přemýšlela, jestli knihu vůbec dočtu. Měla jsem pocit, že se topím v množství nadbytečných a nic neříkajících slov, ve stále dokola se opakujících alkoholových a drogových scénách. Čtenářský zážitek mi nakonec přineslo až posledních cca 100 stran, díky nim o 1 * navíc.

7 13.04.2020

Vedle Lincolna Rhyma a Kathryn Danceové se směle přiřadil Colter Shaw. Bavilo mě to, kniha měla spád a rozhodně jsem se nenudila ani při lince z Colterova dětství. Takže pravděpodobnost, že si přečtu další z této série ... 99%.

21.01.2020

Velmi zajímavé povídky o způsobech manipulace s lidmi. Jak už tady bylo napsáno - v prvních dvou jde v podstatě o velmi tenkou hranici mezi partnerským kompromisem, přizpůsobením se, ustoupením ze svých pozic výměnou za "klidný a spokojený" vztah nebo rodinu. Kompromis i ustoupení je občas ve vztahu potřeba, ale poznat tu tenkou a plíživou utahující se smyčku je velmi obtížné.
Zatímco hrdinkám prvních dvou povídek jsem spíš fandila a doufala, že prohlédnou, zvládnou to, tak ve třetí povídce to byla antipatie na první dobrou. Možná mi trochu vadil i samotný styl (na ženu trochu drsný), který mi např. v Chirurgovi nevadil. Nebo zhutnění všeho negativního ze zdravotnictví na 50ti stranách .... Z vlastní zkušenosti můžu říct, že vyhořet v této sféře je opravdu snadné, ale tahle esence cynismu, pokrytectví a manipulace mi přišla trošku přes čáru. Některé situace z poslední povídky byly použity a rozvinuty v Chirugovi...že by příprava? Ale celkově 4* a spokojenost.

12 04.01.2020

Můj názor je, že nic jiného než 5* si tato knižní podoba rozhovoru nezaslouží. Zákulisí a fungování médií, otevřené komentáře světové i české politické situace a nádavkem přiblížení nesmírného a nepředstavitelného nasazení pro práci, která se stane životním naplněním. Moc se těším na příští knihu pana Etzlera a děkuji.

10 23.11.2019

Přečteno do Čtenářské výzvy 2019. Obě příběhové linky byly zajímavé a čtivé, ale i tak mi z knihy zůstává rozpačitý pocit. Snad je zaviněn tím, že od druhé třetiny jsem si říkala, že zkrácení o pár desítek stran by možná nebylo na škodu a neohroženost Bo mi místy připadala až groteskní.

7 12.10.2019

Od Aleny Mornštajnové jsem první četla Slepou mapu a bylo to neuvěřitelné setkání. Následovala Hana a Tiché roky. Poslední přečtený Hotýlek byl bezesporu také velmi dobré čtení. Knihu jsem vlastně přečetla na jeden zátah. Ale i tak mi zbyl pocit, že je to stále jako přes kopírák .... rodinné propletence, osudy, styl psaní, jen jména se mění. Na český literární rybníček ale stále kvalita.

14 02.09.2019

Příběhy z tančírny Century.... to jsou střípky tance, blízkosti, lásky, obav, osudu ....
Krásný příběh a krásné ilustrace.

4 23.03.2019

Asi nelze napsat nic, co by nezaznělo v předchozích komentářích. Pro mě to byl prostě čtenářský zážitek.
Hraběte Rostova lze opravdu vnímat jako postavu, která je hybatelem událostí v mikrokosmu hotelu Metropol. Ač uvězněn v této "zlaté kleci", je důkazem, že intelekt, rozhled a noblesu spoutat nelze. Proti hraběti Rostovovi a jeho přátelům stojí revoluční a komunistická mašinérie, která je v Metropolu reprezentována Střelcem. Jeho postava je esencí tuposti, špehování a tichého zla .... a po právu skončí tam, kde skončí (i když je to opravdu řešení "hodné" a hodné hraběte).
Nesmírně mě bavily odkazy na klasická ruská díla a jakoby zdánlivě nedokončené situace, které dávají jistou volnost fantazii a přesto vcelku přesně vystihují atmosféru příběhu i doby.
Knihu jsem četla v elektronické podobě, ale zároveň je jednoznačným adeptem na zakoupení papírového vydání a na čestné místo v knihovně. A už teď se těším, že se k ní budu vracet.

20 14.03.2019

Výborný mix deníkových zápisků, a to i po vizuální stránce. I když některé fotky by si jistě zasloužily větší formát a lepší papír, ale do této deníkové formy to celkem zapadá. Jinak klobouk dolů před tím, jak se všem třem podařilo přežít 3 měsíce na cestě. Jak fyzicky, tak psychicky. I když ta závěrečná ponorka byla asi dost "hustá". Nezbývá, než držet palce, aby časem dostali chuť na objevování jiného koutu světa. Termín prý už mají ;-)

6 10.03.2019

Tak tohle vůbec nebylo jednoduché čtení, ale čím déle jsem četla, tím víc jsem si ten irský hřbitovní galimatyáš užívala. Nekonečné handrkování, pomlouvání, hřbitovní volby či zakládání klubu rotariánů nebo "hlad po informacích shora" od nových nebožtíků. To všechno korunováno tím, že občas nevíte, nebo jen tušíte, kdo na koho mluví. Moc oceňuji vysvětlivky a obsáhlý doslov (který jsem si možná měla přečíst jako předmluvu), klobouk dolů před úžasným překladem, jehož zapeklitost asi nemůže laik vůbec postihnout a docenit. Ale dávám za pravdu Radvanu Markusovi - byla to "hlína".

6 25.02.2019

Obraz toho, co dokáže ideologie, zejména, když je skloňován národ a příslušnost k národu a rase ve všech pádech. Platí nejen pro děti a nejen v popisované době. Závěr je v podstatě otevřený. Skutečná lítost nebo alibistická touha po odpuštění? Vzhledem ke kategorii literatura pro mládež, tak ****

4 11.02.2019

Jsem překvapená, pobavená a nejsem si jistá, nakolik jsou některé situace ještě fantasmagoricky absurdní a na kolik už (bohužel) reálné. Báječné čtení, které nelze než doporučit.

6 04.02.2019

Výborné čtení. Jednotlivé charaktery postav jsou postupně odkrývány v mozaice několika časových linií a jsou splétány až do konce, který má jistě překvapivé momenty i pro ty, kteří začínají tušit již dříve.

4 03.02.2019

Co všechno jsme ochotni pro lásku udělat a obětovat? A je to vůbec láska?
Čteno v bezprostřední návaznosti na Podivuhodný život osamělého pošťáka.
Kruh se uzavřel.

2 14.01.2019

Příběh začíná zvolna jako loďka opatrně vypuštěná do říčního proudu, nabírá na rychlosti, "víří, jako když voda potká kámen" až ke konci, který je začátkem....
Pro mě velký čtenářský zážitek; obdiv rozhodně zasluhuje překlad i grafické zpracování knihy. Plynule přecházím ke čtení pokračování.

7 13.01.2019

Výborný román, který se jednoznačně zařadil mezi mé oblíbené knihy. Vrstevnatost a vystavění příběhu spolu s bohatým jazykem D. Mitchella je skutečným zážitkem. Tento je maximálně podpořený výtečným překladem Petry Diestlerové a hodnotím i doslov Petra Matouška. A děkuji Čtenářské výzvě, že mi tuto knihu podstrčila.

6 28.10.2018

Čteno do Čtenářské výzvy. Oceňuji propojení "faktů" a internetových odkazů s příběhem. Postava Igora mi ale celou dobu vyloženě lezla na nervy a ani ostatní nebyli vzorem sympatických osob (snad s výjimkou Mii ??). Popisovaná druhá výprava na Tríbeč získala na svižnosti a posledních cca 80 stran sem dočetla v podstatě v kuse. I tak však ve mně přetrvává pocit, že mě inkoherentní výpověď feťáka spíš nudila.

9 30.09.2018

Michaela Connellyho čtu s velkou chutí a nikdy nejsem zklamaná. Prostě další skvělý díl série. Vše ostatní bylo, myslím, již napsáno.

2 08.09.2018