AudreyHorne
komentáře u knih
Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
Audiokniha:
Často při večerních procházkách, když zvednu hlavu a podívám se do rozsvícených oken činžáků, tak přemýšlím, co za příběh se odehrává za každým z nich. A tato kniha popisuje zcela bez příkras jeden takový příběh. Příběh páru Alice a Richarda vyprávěný z pohledu všech aktérů, běh manželství, narození dětí, boj s výchovou a pubertou, vzplanutí krátká i zásadní?, chyby, kterých se může dopustit každý z nás... Nevím, zda je to pouze mou přecitlivělostí v rámci třetího trimestru těhotenství, ale sem tam mi tam chyběla nějaká jiskra naděje, více okamžiků štěstí... Nebo je to možná mou naivitou a schopností vytěsnit špatné vzpomínky za pochodu...
Audioknihu jsem slupla jako malinu za dva dny.
Klub nenapravitelných optimistů
Jean-Michel Guenassia
(Audiokniha)
Knihu jsem doposlouchala až napotřetí, dvakrát jsem se do toho nemohla dostat, ale za to napotřetí jsem to sjela skoro v kuse...knihu jsme si vybrala dle názvu naslepo a byla jsem velmi mile překvapena námětem. Michele nás vzal na cestu po Paříži, Alžíru a částečně i Rusku. Radosti a strasti emigrantů, šachový klub, dospívání v Paříži na prelomu 50-60. Let,několik krásných myšlenek, smutek, válka, rozvod, sebevražda, útlak, první láska, postavy, které nejsou ploché a nic není černobílé. Byl to nečekaně krásný a poetický zážitek.
Dívka v ledu
Robert Bryndza
Po knize jsem sáhla až letos, zejména ze zvědavosti, od R. Bryndzy jsme ještě nic nečetla. Kniha byla čtivá, taková oddychovka. Nicméně recenzi píšu asi dva měsíce po přečtení a už teď si úplně nevybavuju děj. Holt ve mě kniha nezanechala hlubší stopu...zábavná jednohubka, ideální kus na dovolenou.
Šikmý kostel
Karin Lednická
Pocházím z Orlové, v rodině z obou stran nám koluje černá hornická krev, jazyk použitý v knize používali moji prarodiče, a proto už jen kvůli reáliím mne tato kniha velmi zajímala. Musím říct, že kniha je výborně napsaná, je čtivá a věrně popisuje historii regionu, kde jsem vyrostla. Defacto totožné historky z minulosti mi vyprávěly babičky a prababička, použitý jazyk je pohlazení na duši a vzpomínkou na ty, co už s námi nejsou. Život byl ve Slezsku vždy tvrdý, a proto oceňuji, že byla sepsaná tato poutavá kniha, která vypráví o našem rázovitém regionu a přiblíží ho i čtenářům z jiných koutů ČR.
V šedých tónech
Ruta Sepetys
Audiokniha
Moje první setkání s Rutou Sepetysovou, jelikož jsme se knize dostala úplnou náhodou, neměla jsem defacto žádná očekávání a byla jsem velmi mile překvapena. Kniha má plusové body za vybrané a neohrané téma, poutavý děj, zkrátka to má spád. Ačkoliv je téma knihy těžké a smutné, nemohla jsem se od poslechu odtrhnout a myslím, že kniha může strhnout jak mladé, tak i starší čtenáře, přestože nejsou cílovkou.
Sůl moře
Ruta Sepetys
Ke knize jsem se dostala poměrně kuriózním způsobem, během Hospodského kvízu bylo téma námořní katastrofy a objevila se otázka na tuto knihu a její autorku, ani o jednom jsem do té doby neslyšela (nemluvě o lodi Wilhelm Gustloff)...
Ačkoliv nejsem "young adult", ale už pouze adult, tuto a knihu v Šedých tónech, kterou jsem poslouchala jako audioknihu první, jsem slupla jako malinu. Těší mě, že autorka vybírá méně známá témata, její styl je velmi čtivý, knihy jsou napínavé, obsahují od každé ingredience trochu, postavy jsou uvěřitelné...zkrátka ač jsem neměla žádná očekávání, byla jsem Rutou S. Velmi mile překvapená. Za sebe musím říct, že v Šedých tonech se mi líbilo víc, ale i tak hodnotím knihu jako výbornou s potenciálem zaujmout i mladé čtenáře. Mne to navíc donutilo si načíst něco i o událostech, o kterých kniha vypráví....
Dědina
Petra Dvořáková
Audiokniha
(Jedna z nejlépe načtených audioknih za poslední dobu, jednotlivým postavám knihy tato forma opravdu vdechla život)
Musím říct, že mne kniha velmi bavila, ačkoliv bych ji označila za tragikomedii, a to spíš tragickou než komickou. Vesnické charaktery popsány skvěle, některé povahové rysy bych dokázala identifikovat i ve svém okolí. Závist, humpoláctví, klepy, tvrdost, živočišnost i malost ducha, to vše tam najdete...taková skvěle sepsaná vesnická nahnilost s atmosférou, do které velmi lehce vplujete. Nevím, zda nářečí je originál nebo je to schválně zvolená směska (identifikovala jsem pouze Hanácko), aby spisovatelka neukazovala prstem...v každém případě chápu, že to ne všem musí vyhovovat, já byla ze začátku mírně zmatená, kam jsme se to geograficky dostali...Také mi tam trochu chybělo světlo na konci tunelu, zkrátka něco dobráckého a pozitivního...
Avsak mé první setkání s Petrou Dvořákovu hodnotím na výbornou.
Kamenná opice
Jeffery Deaver
(Audiokniha, báječně načteno)
Body dolů dávám za pro mne poněkud nežáživný začátek, plácání na místě ve vztahu Lincoln x Amélie a místy zbytečné natahování děje. Na druhou stranu oceňuji, že se autor pustil do zcela nového tématu (nelegální imigrace, Čína-medicína, kulturní a politické reálie) řekla bych, že i poměrně úspěšně. Až na začátek děj odsýpá a o napětí není nouze (potápěcí scéna výborná). Za mě asi zatím nejslabší díl série (čtu chronologicky), ale stále velmi příjemná a zábavná detektivka, být to jiný autor, dám hvězdy 4 (promiňte, pane Deaver, sám jste si laťku nasadil vysoko). Těším se na další díl.
Nová doba
Marie Lamballe (p)
Audiokniha (načteno Z. Slavíkovou, za mne velmi dobrá volba, neboť její projev miluju už od načtených čarodějek od T.P.).
Kniha je ideální na léto a dovolenou, ačkoliv je to hlavně romantika, příběh není banální, knížka je čtivá a nabízí zase trochu jiný pohled na události 2. Světové války, kavárenské prostředí je příjemným bonusem. Na konci zanechává příjemný pocit, je to milá oddychovka, která si nehraje na nic hlubokého, zkrátka jsem dostala přesně, co jsem si od knížky slibovala. Ráda si přečtu/poslechnu pokračování.
Vrány
Petra Dvořáková
Z knihy mi bylo úzko a ještě dlouho na ni budu myslet. Sama jsem si prošla depresí, která souvisela částečně i s mým dospíváním a na tu beznaděj a touhu zavděčit se, kdy vše bylo marné, jsem si během poslechu mnohokrát vzpomněla. Vrány jsou kniha, kterou určitě nebudu chtít číst podruhé, ale doporučila bych ji každému, kdo nehledá pouze oddechovou literaturu. Oceňuji zejména, že je příběh psaný z pohledu dcery i matky, byť zejména postava matky byla na zabití. Od Petry Dvořákové jsem četla ještě Dědinu a považuji za jednu z našich nejlepších současných autorek. Plánuji si určitě od ní přečíst knihu další, jen po Vranách musím zařadit nějakou lehkou odpočinkovou literaturu...