AnselmaAlois
komentáře u knih
Návrat krále
J. R. R. Tolkien
Na konec jsem se hrozně těšila. Vše se tu dává do pohybu, do popředí se konečně dostávají také podceňovaní hobiti, kteří se zde mnohokrát vyznamenají. Bitva u Minas Tirith je popsána dokonale, stejně tak putování Froda a Sama, všechno je propracované do posledního detailu. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout, je to něco, co nemá a nebude mít ve světě obdoby. Ale jak jsem se čím dál tím víc blížila ke konci, četla jsem stále pomaleji a pomaleji, protože jsem věděla, že se už brzy budu muset s mými milovanými rozloučit. A to se mi vůbec nechtělo. Konec byl neskutečně dojemný, smutný a zdrcující, pan Tolkien ví, jak své čtenáře bezpečně rozplakat. Bylo to od něj, myslím, trochu zlomyslné, ale jsem mu vděčná aspoň za ty dodatky, které mi ukázaly (byť značně stručně), jak to bylo se Společenstvem a především hobity dál.
Je to monumentální, uchvacující dílo, a rázem si získalo celé mé srdce. Neumím si představit, že teď budu číst něco jiného, co nemá se Středozemí pranic společného. Celá trilogie má mé nejvřelejší doporučení.
Mapa dní
Ransom Riggs
Svět který vytvořil Ransom Riggs je úžasně originální. Přečetla jsem všechny tři díly a zdálo se mi, že tím je příběh náležitě ukončen. Autor si to ale asi nemyslel a tak mě ( a jistě nejen mě) překvapil pokračováním. Byla jsem opravdu zvědavá co ještě tam chce rozvádět, ale kniha mě příjemně překvapila. Rozhodně bylo zajímavé že se chráněnci slečny Peregrinové dostali do současnosti, už to samo o sobě by vydalo na pořádnou bichli, jenže hlavní je, že nebezpečí očividně nebylo v Knihovně duší zažehnané a nestvůry mají další ohavné plány...
Čtení mě bavilo, ale nepřipadá mi to jako pokračování série, spíš jako úplně nový příběh. Kdyby to šlo, strhla bych půl hvězdičky, ale takhle se přikláním na plný počet bodů.
Dvě věže
J. R. R. Tolkien
(SPOILER) Nemohla jsem se na druhý díl dočkat a musím říct, že mě nezklamal ani v nejmenším. Dokonce se mi zdál o dost lepší než Společenstvo prstenu-byl čtivější, napínavější a byla jsem tak šťastná že se neočekávaně navrátil Gandalf. Děj se v podstatě na chvíli nezastavil, pořád se něco dělo. Navíc se mi líbilo, jak byla kniha přehledně rozdělena do dvou polovin podle toho, o jaké části rozpadlého Společenstva se hovořilo. Mě se nejvíc líbila část s Frodem a Samem, závěrečný boj s ohavnou Odulou byl neskutečně napínavý a dojímala mě oddanost Sama k Frodovi, která mě ještě víc utvrdila v tom, že hobiti jsou prostě nepřekonatelní a v téhle knize pro mě budou vždy na prvním místě.
Jen jedno mě trápí: dokud si nepřečtu závěrečný díl, asi nebudu moct spát pro hlavu plnou domněnek, jakže to celé dopadne...
Pán much
William Golding
(SPOILER) Neuvěřitelně ponuré dílo. Nečekala jsem to. Zprvu to vypadalo na nevinnou robinsonovku, chlapci se octnou na pustém ostrově a musí se o sebe postarat, ale pár narážek dalo tušit, že se stane něco nečekávaného a krutého. A stalo se. První polovina knihy se ještě dala číst, a všechno začalo zabitím prasete. Kvůli obyčejnému zdroji obživy... Jenže potom...přišla vražda. Vražda chlapce chlapci. A já jenom koukala a celou stránku jsem přečetla znovu, jestli jsem se náhodou nezmýlila. Bohužel ne. A potom už to šlo s kopce. Nestačila jsem se divit, kolik se v těch malých, nevinných dětech vzalo krutosti. Lačnosti po krvi a zabíjení.To už nebyli lidé, ale zvířata. Lidé, kteří ze zoufalství klesli na úroveň zvířat a byli schopni zabíjet. Jen tak, z potěšení...
Běhal mi z toho mráz po zádech. Chtěl-li Golding naznačit že v každém z nás je kus takového projevu barbarství prozatím utlumeného kouskem mravu a cti, tak...
Je nutné si uvědomit, že pokud nad námi nestojí nějaký vyšší zákon nebo moc, máme i my tendenci stát se něčím podobným jako oni chlapci z ostrova. Asi budu muset opravdu uvěřit tvrzení, že má člověk kdesi hluboko v sobě zakořeněnou zvířeckost která jen jen čeká, kdy se jí dovolí prodrat se na svět...
Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque (p)
Při čtení mnou zmítaly různé pocity, opravdu jsem nečekala že bude kniha až tak MOC emotivní. Byla tak emotivní, že jsem bojovala s pláčem, strachem a nechutí...těžko uvěřit, že se do tak uzounkého plátku vejde tolik smutku a žalu. Život na západní frontě líčila knížka krutě, syrově ale bohužel úplně pravdivě. Bylo hrozné představit si, co museli ti lidé prožít, zvlášť když byli tak mladí a za válku ani v nejmenším nemohli... Je to nádherná kniha, snad ani ne tak výjimečná svým stylem jako právě ožehavým tématem 1. světové války.
Společenstvo Prstenu
J. R. R. Tolkien
"...Jeden prsten vládne všem, Jeden jim všem káže,
Jeden všechny přivede, do temnoty sváže..."
Knihu jsem četla na všestranné vřelé doporučení a těm kdo mi knihu doporučily mohu srdečně poděkovat. Přivedly jste mě totiž na cestu toho nejlepšího fantasy jaké jsem kdy četla!
Je to úžasné a radím vám: i vy si to přečtěte, protože až se ponoříte do uchvacující Středozemě, nebudete se chtít vrátit domů!
Já měla jen trochu nevýhodu, protože jsem zatím nečetla Hobita a v knize na něj bylo pár narážek. Ale dá se to i tak skvěle pochopit. Je to neuvěřitelně čtivé, obdivuji Tolkiena že vytvořil tak úžasně pestrý svět plný bájných stvoření, nádherné přírody ale i dřímajícího zla které se pomalu dere na svět...Je téměř neuvěřitelné co se může vyklubat v hlavě jednoho angličana! Je to famózní svět, propracovaný do nejmenšího detailu. Mě navíc úplně bere dech, jak si autor vymyslel i dějiny té své země, významné postavy a data, je to radost číst.
A tak krásná jména jako Gandalf, Glorfindel, Lúthien či Aragorn nebo úžasné názvy měst:Gondor, Morthond, Hobitín, Minas Morgul, to všechno je...obdivuhodné.
Prosím, přečtěte si to! Přečtěte si celou trilogii, protože litovat snad není možné! Vyrazte na dlouhou cestu s Tím, kdo nese prsten a prožijte s ním nebezpečná i krásná dobrodružství....
Potopa II.
Henryk Sienkiewicz
Druhý,závěrečný díl byl podstatně lepší a čtivější než díl první.Válka se Švédy stále pokračuje,ale je očividné,že se blíží ke konci.A mezitím Kmicic,který u Čenstochové přijal přezdívku Babinicz bojuje po boku polského krále a snaží se ze sebe smýt minulost...
Úplně mě ke konci deprimovalo,jak byli u sebe Olenka a Kmicic blízko,ale nevěděli o tom a hlavně jak si Olenka stále myslela,že je Ondřej zrádce.Ne,nebyl.
Potopa I.
Henryk Sienkiewicz
Skvělé,miluji Sienkiewiczova díla a tohle bylo jedno z nejlepších.Naprosto mě uneslo obléhání Jasné Hory,to byla snad nejnapínavější část celé knihy.
Zánik domu Usherů a jiné povídky (38 povídek)
Edgar Allan Poe
Super,Poe to prostě umí!
Je až podivující, jak se jeho povídky liší od ostatních téhož žánru. Zatímco jeho vrstevníci se strašili čarodějnicemi, vodníky a bílými paními, on jako by předběhl svou dobu a začal psát takové věci, při kterých vám vstávají vlasy nefalšovanou hrůzou.
Když tak pročítám jeho životopis, (drogy, manželství se sestřenicí, úpadky, karty,..) nemohu se ubránit myšlence, že snad E. A. Poe čerpal náměty pro své horory ze svého vlastního života.
Ovšem vydání od Omegy z roku 2013 mě omráčilo svou nedokonalostí - a není to u tohoto nakladatelství poprvé. Překlad je naprosto mizerný a neomlouvá to ani krásná obálka...
Malý Mikuláš: původní komiks
René Goscinny
Mikuláše mám moc ráda,až doposud jsem netušila že byly kdysi vydávané také komiksy.A ty nejsou o nic horší!Snad vždycky jsem se musela smát a nejvíc jsem litovala nebohého tatínka,který to vždycky schytal...
Lassie se vrací
Eric Knight
Prostý,avšak jedinečný,dojemný příběh.Lassii jsem si ihned zamilovala a myslím,že nejsem sama.
Maryša
Vilém Mrštík
Maryša je skvělé drama! Musela jsem se přenést přes to moravské nářečí, ale pak jsem si na to zvykla a naopak se mi líbilo. Přečetla jsem za chvilku, málokdy jsem se setkala se hrou, která by byla tak živá a uchvacující! Tehdejší ženy to neměly vůbec lehké, chudák Maryša.
Ptáci a jiné povídky
Daphne du Maurier
Od téhle knihy jsem se takřka nemohla odtrhnout do té doby, než přišlo rozuzlení které mi obvykle vzalo dech. Nejlepší byli podle mě Ptáci,děsila mě ta jejich urputnost a tichost.Dost dobré byly také Modré čočky,právě pro svou nereálnost. Všechny povídky ale stojí za přečetní. Doporučuji!
Fotograf z Osvětimi
Maurizio Onnis
Osvětim...místo,ze kterého se jen málokdo vrátil živý...
A jedním z mála je i fotograf Wilhelm Brasse. Hrůzyplné svědectví polského fotografa,který měl za úkol fotit právě zajaté vězně,ohavné experimenty a pitvy na nich.Příběh je velmi silný,dojemný ale také smutný a krutý,rozhodně nic pro slabé povahy.Některé pasáže byly i na mě příliš nechutné,o to víc že vím,že se to kdysi skutečně stalo.Ale kniha nebyla úplně dokonalá:například zde vůbec nebylo uvedeno,co Mengele se svými zajatci prováděl,takže čtenáři kteří to nevědí mohou být ve značné nevýhodě a navíc se tu kvůli tomu neukázal celý Mengeleho obludný charakter,byl dost zamlžený,což není dobře.I závěr byl na mě trochu neurčitý,ale jinak jsem spokojená a doporučuji k přečtení.
Děti z planety D.S.
Olga Strusková
Dojemná svědectví rodičů,kteří vychovali děti s Downovým syndromem. Kniha jasně ukazuje,že i takové děti mají právo žít a že mohou být stejně milí,chytří a zábavní jako zdravé děti. Kniha je psaná čtivým stylem,doslova jí zhltáte (což rozhodně stojí za povšimnutí vzhledem k filozofickému tématu knihy).
S Bohem v Rusku
Walter Ciszek
Kniha je v podstatě takovým deníkem těch třiadvaceti let, které musel otec Ciszek strávit na nucených pracích a věznicích. Je neuvěřitelné co vše si pamatoval a co vše museli tehdy lidé v Rusku prožívat. Také je neuvěřitelné že při tak krutých podmínkách přežil a vždy vkládal naději v Boha,je to ohromně povzbuzující i pro nás. Kniha byla nádherná,a ačkoliv otec Ciszek na začátku upozorňuje že není dobrý vypravěč,myslím,že svůj příběh napsal velice čtivě a poutavě.
Bílý tesák
Jack London
Dojemný,napínavý a uvěřitelný příběh napůl psa a napůl vlka,který musí snášet odloučení od divoké přírody a lidská nenávist z něj udělá nebezpečného tvora. Avšak v nitru Bílého Tesáka je cosi,co by z něj mohlo zase udělat mírumilovné zvíře,chtělo by to jen potkat toho pravého člověka,kterého by dokázal milovat. A takový člověk se jednou objeví...
Sittafordská záhada
Agatha Christie
Agatha mě opět přesvědčila o svém talentu. Bezchybná povídka plná napětí, smrtí, detektivů amatérů a (nad) přirozených úkazů.
Ani mi nevadilo, že se zde nevyskytl některý ze známých vyšetřujících.
Muž v mlze
Agatha Christie
Opět skvělá kniha plná povídek z pera Agathy Christie. Seznámíme se tu s několika známými i méně známými detektivy-Poirotem, Marplovou, Pynem nebo Tommym a Pentličkou.