Anniee komentáře u knih

Po tomhle si připadám jako naprostej literární břídil, protože ač jsem se snažila, tak tenhle počin jsem prostě nepochopila. A dle hodnocení ostatních jsem jediná.

Po dočtení mě napadaly dvě věci: "drogy jsou špatné" a "generátor náhodných slov". Ale asi prostě jen nejsem cílovka a můj mozek postrádá nějakou část stvořenou pro tahle kouzla.

1 25.05.2020

Bradburyho knihy zbožňuju. Mají v sobě temné, tragické, nesporně originální kouzlo.
Ale i když nerada, ubírám téhle knize jednu hvězdičku. A to kvůli tomu, že v Temném karnevalu na mě bylo té temnoty a deprese prostě moc. Popravdě - zasekla jsem se u povídky Malý vrah a knihu dočíst jsem se odhodlala až teď, po roce. Ale literární zážitek to byl, To bezesporu.

1 28.04.2020

To, že mám na každý druhý stránce lepíka a hned ji začínám číst znovu, asi mluví za vše...

1 03.03.2020

Tohle mi nějak nešlo. Trvalo mi rok (!) než jsem to přelouskala. Nevím, jestli to na mě bylo moc složité, ale tahle sbírka mi nějak nesedla. Možná, že kdybych to četla v originále, byla bych k té knížce více pripoutana.

1 23.01.2020

Kouzelná To kniha. Kouzelné To povídky. Takový ten druh, který ve vás rezonuje ještě roky po přečtení. Četla jsem s okouzlením a musela dávkovat, aby to nebylo rychle za mnou.
Jsou tam i povídky které mě až tak nezaujaly (spíše jsem ale nepochopila jejich literární úděl a význam), ale do zbytku jsem zamilovaná a myslím, že je budu v pochmurnych dnech číst stále dokola. S láskou.
Přečtěte si aspoň Ruského člověka, ale hlavně Hru pro čtyři ruce. Ta pohladí na duši a zamotá hlavu.

1 19.01.2020

U prvního dílu jsem psala, že do druhého se pustím, ale celou sérii asi nedočtu. No nedočetla jsem ani tenhle díl. Zjišťuju, že romantasy celkově asi nebude nic pro mě. A tohle bylo děsně dlouhý, utahaný a všichni mi lezli na nervy. A nějakých 200 stránek před koncem jsem si uvědomila, že je mi vlastně úplně jedno co se s kým stane a kam se bude ubírat děj, tak jsem to odložila. Dvory od SJM mi stačily a příště se těmhle typům knih budu vyhýbat.

Čtivé, atmosférické, ale nic extra jiného než její ostatní knihy a na to, jaká jsem posera, jsem se ani nebála. No a konec - jeden velkej zmatek.

22.02.2024

MI-LU-JU! Hodně mi to tentokrát sedlo do nálady, ale tak to u těchhle typů knih musí být. Líbil se mi ten přesah v podobě dyslexie a v objevování sebehodnoty u hlavní hrdinky a psychologický vývoj Declana (jestli se to tak dá nazvat). Jejich slovní přestřelky taky stály za to, no milovala jsem každou drobnost tohohle příběhu. I ty přeslazený epilogy. Někdy tohle prostě potřebujete číst, i když je to klišé.

19.02.2024

Nejsem velkej fanda komiksů a vlastně ani queer romantiky. Takže tohle mi úplně nesedlo. Lehké, pastelové čtení, které si asi za pár měsíců už nebudu vybavovat. Ovšem, až na to prase - a pořád nevím, jestli to byl hodně špatný, nebo hodně dobrý.

02.10.2023

Hádej, jak moc tě mám rád je prostě láska. A pořád se nemůžu rozhodnout, jestli je rozkošnější kniha nebo kreslené příběhy v televizi. Milují to i děti v mé třídě ve školce - tuhle jsme četli během týdne několikrát.

17.03.2023

Velkej rest z minulýho roku. A vlastně ani nevím, proč jsem číst přestala. Téma je sice těžký, ale zpracování krásný. I když asi trochu slabší než první díl.

03.01.2023

Asi to přejdu bez hvězdičkového hodnocení, protože tohle mi po rozchodu sedlo až moc. A nevím, jak by mi to sedlo v jiný čas. Je to jednoduché, krátké kapitoly, ubíhá to skoro samo a docela jsem se i nasmála.

Kde jsi byl celý můj život?

To je jediné, co mi utkvělo v hlavě. Ze zbytku mám v hlavě kaši. Smutnou kaši. Autor dokola opakuje tragické a depresivní koncepty lásky, a v příběhu jako takovém jsem se ztrácela.
Možná proto že jsem se ve svých 19 nezamilovala do nikoho o třicet let staršího. Takže co já vim.

11.10.2020

Tak toto mi trvalo. A mám tady dva důvody proč:

1. Nekonečný rozebírání LGBT a feministických vtipů a narážek - mně je toto prosimvas uplne jedno. A tak nějak nechápu proč se toto řeší půlku knížky? V tu dobu se to proste neřešilo a hotovo. Stačilo to popsat v jedny kapitole.

2. Pokaždý, když jsem si sedla a knížku otevřela, jsem dostala chuť podívat se na seriál. Takže jsem přečetla pár řádků a většinou to šla udělat.

Ale jinak byla knížka moc dobrá - bavily mě historky z natáčení a různý podrobnosti o vzniku a průběhu. A co mě bavilo nejvíc byly ty popsaný paralely. Se vším.

05.10.2020

Silný poselství, ale za mě trosku pokulhávalo zpracování. Pořád ty samý slova a věty dokola, i to rozebírání pocitu by šlo na polovinu stránek. Nešla jsem do toho s očekáváním, takže se nedostavilo zklamání, ale nadšená nejsem.

28.06.2020

Po téhle knize jsem ze zvědavosti sáhla v knihovně. A musím uznat, že jsem za to ráda.
Na začátku mi chvíli trvalo než jsem se dostala do děje, přece jenom je to zase úplně jiné prostředí (hlavně oproti mé poslední přečtené knize - Yes no maybe so). Pak mi chvíli vadil onen lgbt prvek, ale nebyl tam narozdíl od některých ostatních knih na sílu, ale přirozeně tam zapadal, takže jsem si rychle zvykla.
Děj plynul a plynul a já hltala dál. No a i když všichni konec známe, tak mě i tak chytil za srdce a dokonce rozplakal!
Ještě jedno velké plus bych dala pohledu vyprávění. Nebylo z pohledu dokonalého Achillea, ale z pohledu jeho méně dokonalého přítele Patrokla. A to příběhu dodalo kouzlo a jakousi nad-hodnotu.

10.06.2020

Tahle knížka byla zvláštní. Přišla jsem k ní úplně náhodou a vůbec jsem nevěděla do čeho jdu. A řekla bych, že se to i celkem vyplatilo. Moc ale nevím co k ní říct, takže heslovitě:
1. Nesrovnávejme, ale s psaním Hanka Greena jsem asi o tisíc procent víc spokojená než s psaním jeho bratra.
2. Celá první polovina mi dooost připomínala Akta Themis.
3. Nevím, proč se tomu divím, ale knížka je poměrně dost čtivá.
4. Co mi vadilo nejvíc - zvláštně vpasované LGBT prvky, které mě osobně tam Teda moc nesedí.
5. Konec. Pořád nevím, jestli dobrý nebo špatný. A ani nevím, jaký pocity z toho mám. Ale kdyby se někdy v budoucnu přeložila ona pokračovací novelka, šla bych do ní.

05.05.2020