annettka1098
komentáře u knih
Co tě nezabije
Aňa Geislerová (p)
Kniha obsahuje celkem deset povídek, z nichž každá přináší něco nečekaného. Jedná se rozhodně o neobvyklé příběhy, které jsou však výborně napsané. Často jsem přemýšlela, zda autorka čerpá ze svých vlastních zkušeností, nebo zda jde pouze o výplod její fantazie.
Ať už máte povídky rádi, či nikoliv, myslím, že tato kniha stojí za přečtení. Budete překvapeni, kolikrát vás krátký příběh přivede k dlouhému zamyšlení.
Eva
Verena Kessler
Autorka má výjimečný styl psaní, který je čtivý, ale zároveň má neskutečnou hloubku. Skoro každá druhá věta ve mně rezonovala a velmi mě mrzelo, že knihu tak strašně moc hltám, že si nestíhám vše poznamenat. Přestože mi čtvrtý příběh přišel do knihy vložený poněkud uměle, aby autorka zahrnula i tuto životní zkušenost, i zde jsem našla několik zajímavých myšlenek.
Ráda bych také vyzdvihla vynikající překlad Kateřiny Klabanové, díky němuž jsem neměla pocit, že čtu překladovou literaturu.
Už teď se těším, až si EVU přečtu znovu a budu schopna všechny myšlenky v klidu zpracovat.
Jizvy plné beznaděje
Stefan Ahnhem
Pokud byla kniha myšlena jako doplňková k serii s Fabianem Riskem, aby fanoušci lépe poznali právě Malin Rehnbergovou, pak asi ano a fanoušci možná budou nadšení. Pro mě to byla první kniha od autora a nespíš to byla chyba.
Hlavní vyšetřovatelka Malin Rehnbergová mi přišla tak strašně sebestředná až byla prostě hloupá. Její jednání mi absolutně nedávalo logiku. Celý případ navíc vyšetřovala v podstatě na vlastní pěst, což bylo hodně zvláštní. O nějaké týmové policejní práci vůbec nemohla být řeč.
Zápletka a případ jako takový nebyl špatný. Bylo to zamotané, najesné a komplikované, ale bohužel dal autor větší prostor právě Malin a jejím rozhodnutím, činům a pohnutkám. Více jsem četla o tom, co si Malin myslí, jak se cítí apod., než abych se postupně dostávala k pachateli a odkrývala jeho motiv. Celý případ byl jakoby na vedlejší koleji a byla to škoda.
Vražedná naděje
Wendy Dranfield
Tento díl mě bohužel neupoutal tak moc jako předchozí 3 díly. V prvních dílech jsem si velmi oblíbela hlavní postavy Madison a Natea a v této knize se jejich osobní linka moc neposune. Přednost má tentokrát vyřešení případů a policejní práce.
Přesto se nedá autorce odepřít čtivost celého příběhu. Díky dvoum paralelním vyšetřování byl příběh dynamický a neměl hluchá místa. Pokud máte rádi sledování stop a odhalování pachatelů, myslím, že si v této knize přijdete na své.
Zlý pes
Alexander Gordon Smith
Příběh se pohybuje na pomezí mezi realitou a mýtickým hororem. Autorovi se opět povedlo vytvořit skvělou zápletku, která je plná napětí a nejistoty a která mě držela od začátku až do samého konce. Martin Stránský svým unikátním stylem navíc dodává audioverzi skvělou dramaričnost a musím přiznat, že jsem se chvílemi i bála. Závěr knihy byl velmi překvapivý až děsivý.
Pokud máte rádi mysteriózní příběhy s nečekanými zvraty a silnými postavami, tento díl o Robertu Kettovi je pro vás to pravé. Fanoušci série budou knihou Zlý pes určitě opět nadšeni.
Závod s časem
Lisa Regan
Kdo zná tuto serii ví, že autorky styl je jednoduchý a díky tomu tak čtivý, že způsobuje závislost. Přestože jsem byla ze začátku knihy k příběhu hodně skeptická a měla jsem pocit, že zápletka je přece jasná, nakonec jsem byla velmi spokojená. Bála jsem se, že další příběh, který se bude Josie osobně dotýkat, bude strašné kliše, opak byl ale pravdou. Tento díl jsem si prostě užila a od druhé poloviny knihy jsem nepřestávala žasnou, jak mě autorka opět dokázala překvapit.
Tíživá lehkost lásky
Lena Kiefer
Kniha z prostředí newyorské smetánky mi hned o začátku připomínala seriál Gossip Girl a stala se tak mou guilty pleasure. Hlavní dvě postavy Helen a Jessiaha jsem žrala stejně jako kdysi Chucka a Blair. Přestože se jedná spíše o pomalejší romantiku, kde úplně není zvrat za zvratem, ale spíše se seznamujeme s prostředím, vztahy a postavami, střídání vyprávění zajistilo dynamiku a stránky mi mizely pod rukama. První díl navíc skončil velmi napínavě a já jsem poměrně zvědavá, jak se celý příběh ještě vyvine.
Bestie
Mark E. Pocha (p)
Kromě samotného vraha se v knize setkáme s válečným veteránem a skupinkou středoškolských studentů. Hodně jsem ocenila, že se autor věnoval dětství vraha a dozvěděla jsem se, co ho v životem zlomilo a vedlo k takovým bestiálním činům. Bohužel jsem měla pocit, že autor hodně pátral po temných zákoutích lidské povahy a snad ani jedna postava nebyla normální a psychicky zdravá. Přestože má kniha jednoduchý styl, nečetla se mi dobře, protože se mi všechny postavy hnusily.
Stín pochybnosti
Simon Booker
Příběh je plný zvratů a nečekaných událostí. Interpretka Lucie Štěpánková skvěle vystihuje svým projevem atmosféru strachu a nejistoty, která provází každou stránku a já jsem hodně často napětím ani nedýchala. Mé odhady na pachatele se neustále střídaly, nicméně celý příběh byl tak dokonale zamotaný, že jsem neměla šanci to celé odhalit.
V celém textu jsem nenašla hluchá místa a musím říct, že toto byl hodně svižný thriller, který rozhodně stojí za poslech či přečtení.
Fosilie
Michal Kašpárek
Kniha pro mě začala velmi slibně, protože byla vtipným a zábavným popisem mezigeneračních rozdílů mezi třemi hlavními postavami. Autor skvěle a pro mne velmi blízce vykreslil jejich odlišné životní postoje a hodnoty prostřednictvím každodenních situací i dialogů. Často jsem se nad tím pousmála a přesně vědela, kdo v mém okolí podobný názor zastává.
Nicméně, druhá polovina knihy ve mě způsobila naprostý zmatek. Měla jsem pocit, že autor chtěl do knihy vměstnant aktuální problematiku (covid), což by mi ani tak nevadilo. Co mi ale vadilo bylo, že jsem najednou nechála směr příběhu a nepomohl mi ani závěr, který mi už vůbec nedával smysl. Všechny původní linky mi přisly absolutně nedotažené a jak mi nevadí otevřené konce, tak v tomto případě jsem měla z příběhu pocit odfláknuté práce.
Až najdu klíč
Alex Ahndoril (p)
Kniha asi nepřicházím s ničím novým. Osnova příběhu byla již několikrát popsána i natočena, ale podle anotace knihy jsem takový průběh očekávala. Velmi mě zaujala Julie Starková, která jako soukromá vyšetřovatelka případ fotografie řešila. Lipbil se mi také styl, kde nebyly kudrlinkaté popisy, přesto jsem si dokázala vše barvitě představit. V textu je hodně dialogů a 260stran jsem tak zvládla na jeden zátah.
Závěrečné odhalení vraha i tajemství rodiny mě překvapilo.
Samotářky
Barbora Šťastná
Příběhy všech tří žen jsou propleteny nevyřčenými událostmi, z kterých jsem byla občas zmatená. Kniha je vyprávěna retrospektivně a nikdy není uvedeno, kdo který příběh vypráví, je uveden pouze rok, či leta, ve kterých se daná kapitola odehrává. Na jednotlivá odhalení si navíc čtenář dlouho počká, a tak v jednu chvíli otázek stále přibývá. Dokud se příběhy nezačnou postupně prolínat.
Nakonec se jedná o poměrně "jednoduchou zápletku": jak některé rodiny či jedince dokázal komunistický režim poznamet, a to i když se do poslední chvíle snažili žít na kraji vesnice.
Dámský gambit
Walter Tevis
Příběh mě již od začátku zaujal a okamžitě vtáhl. Beth to nemá v životě jednoduché, ale bere věci tak, jak jsou. Je velmi inteligentní, což je pro ni v některých situacích požehnáním a jindy zase naopak prokletím. Obdivovala jsem, jak autor dokonale skloubil šachové tahy s hlubokými lidskými dilematy. Interpretace Jany Plodkové mi navíc byla tak příjemná, že jsem se několikrát přistihla, že bych nejradši poslouchala celý den.
Beth Harmonová se pro mě stala nejen šachovým géniem, ale i symbolem odvahy a odhodlání postavit se nepřízni doby i osudu.
Spasitel
Andy Weir
Musím uznat, že autor má neskutečné vědecké, biologické, fyzikální i chemické znalosti. Celý příběh a vesmírný svět měl do posledního detailu promyšlený. Nicméně tyto části a popisy mě moc nebavily. Byly rozhodně zajímavé, ale mé znalosti a má představivost na to nedosahovala.
V jednu chvíli jsem audioknihu dokonce přestala poslouchat a začala jinou. Nakonec jsem se ale ke Spasiteli asi po 3 dnech vrátila, protože jsem potřebovala vědět, jak to s vermírnou misí dopadne. A udělala jsem rozhodně dobře! Nakonec jsem se dočkala velmi dobrodružného příběhu plného nečekaných zvratů a v jednu chvíli jsem měla i slzy v očích.
Jestli to řekneš...
Gregg Olsen
Mám pocit, že jsem do příběhu úplně nepronikla. Že někde na pozadí se muselo dít ještě něco. Vůbec se tam třeba neřeší, jak na dívky reagovali ve škole, co učitelé a podobně. Kniha řeší hlavně poměry doma. Já ale pořád nedokážu pochopit, že mimo domov si nikdo ničeho nevšiml. Takže přestože se kniha díky krátkým kapitolám dobře četla, já jsem se s ní dost natrápila. Ne kvůli tématu, ale kvůli té strašné lidské hlouposti, která mě neskutečně vytáčela.
Panoptikum pana Perkinse
Ilona Dobrovolná
PANOPTIKUM PANA PERKINSE rozhodně není detektivka plná akce. Jedná se však o velmi povedený detektivní román, kde budete postupně odkrývat záhady minulosti a díky jednotlivým střípkům odhalíte záhadnou mrtvolu i jejího pachatele.
Linky minulosti a přítomnosti se postupně doplňují a vytvářejí tak napínavý i záhadný příběh. Přestože jsem od začátku měla pocit, že je přece absolutně jasné co se stalo a kdo koho zabil, dočkala jsem se překvapení.
Na knize se mi velmi líbilo vykreslení minulosti cirkusu. Přišlo mi to jako velmi zajímavé a originální téma, se kterým jsem se v knize ještě nesetkala. Díky tomu, že jsem před několika lety viděla film Voda pro slony, dokázala jsme si živě představit jak to asi v takovém panoptiku vypadalo. Hodně mi to pomohl v dokreslení a představení si dané atmosféry, včetně pana Perkinse.
Doručovatelky
Alex Smith (p)
DORUČOVATELKY jsem poslouchala jako audioknihu a okamžitě jsem se do této detektivní serie zamilovala.
Robert není klasický vyšetřovatel, jak je známe. Neutápí se v sebelítosti ani alkoholu. Naopak je chytrý, milý a vtipný, takže jsem si ho hned oblíbila. Přestože jsem vraha před koncem odhadla a bylo to trošku klišé, požitek z knihy mi to tentokrát rozhodně nezkazilo. Kniha mi nabídla kladného hlavního vyšetřovatele, hrdinu, na kterého jsem v tomto žánru tak dlouho čekala.
Dokonalé městečko
Kateřina Karolová
Prvních 80 stran knihy mi přišlo hodně zvláštních a absolutně jsem nechápa, proč to Ema dělá. Ovšem pak se začalo jednání Emy objasňovat a nedokázala jsem knihu odložit. Hodně mi to připomínalo knihy Stepfordské paničky od Ira Levina nebo Terapii od B. A. Paris (v tomto připadě bez protivné Alice). Autorka ve svém doslovu na obě knihy odkazuje a já jsem celý její příběh chápala jako takovou poctu právě Stepforským paničkám.
Kniha má velmi krátké kapitoly, takže děj plyne opravdu rychle. Nicméně velmi mě mrzelo, že celý příběh není více rozpracovaný. Nebyly vysvětleny ani zodpovězeny všechny otázky a vedlejší linky. Celý konec byl velmi uspěchaný a já bych mu klidně ještě dalších 100 stran dopřála.
Kult
Camilla Läckberg
Druhý díl mi vůbec nesedl. Únos pětiletého chlapce mě nedokázal dostatečně pohltit a zápletku jsem odhadla téměř na začátku. Musela jsem se však ještě celkem náročně prokousat dalšími 500 stranami různých pohnutek, myšlenek a osobních rovin jednotlivých vyšetřovatelů (a že jich nebylo málo), abych se přesvědčila, že opravdu je vše od začátku jasné.
Vždycky říkám, že mám v knihách psychologii postav a vhled do vztahů a soukromí vyšetřovatelů moc ráda. Tentokrát jsem se však přesvědčila, že čeho je moc, toho je prostě příliš a tady to bylo fakt hodně. Často jsem se ztrácela v přeplácaných popisech, které brzdily tempo a spíše mě odrazovaly od čtení, než aby mě vtáhly do děje.
Hory zpívají
Nguyen Phan Que Mai
V knize jsem se dozvěděla hodně o historii a kultuře Vietnamu, čímž mě obohatila. V příběhu mi ale chyběla emocionální hloubka. Autorka se hodně věnovala popisu událostí, kterých není málo. Celou dobu jsem ale měla pocit, že příběh jen klouže po povrchu a nedokázala jsem se do babičky Diue Lan ani její vnučky Huong dostatečně vcítit. Díky pravidelnému střidání vyprávění babičky a vnučky se kniha dobře četla, ale i to mě občas mátlo. Zajímalo mě například, jak život babičky šel dál, jak se poprala s tragickou událostí, ovšem následovala kapitola vnučky, která zpracovávala úplně jinou dobu a tak tragický moment vzal za své.
Své nejspíš odvedlo i mé vysoké očekávání, kdy jsem od knihy čekala silnou emocionální centrifugu, jako nabízí například Šikmý kostel. Pravdou ovšem zůstává, že kultura Vietnamu je jiná, jsou více ukáznění, méně excentričtí a rodinna vždy drží pospolu.
Přesto bych knihu doporučila, protože poznání vietnamské kultury a historii bylo opravdu přínosné.