AnnaR. komentáře u knih

Zajímavé téma, bohužel dost špatně zpracované, kniha je zbytečně zdlouhavá, chvílemi až nudná.

3 12.12.2019

Tak toto se opravdu nepovedlo. Pan Svěrák ml. by se měl raději držet svého kopyta - jak se říká a nepouštět se do psaní románů, protože mu to evidentně nejde. První část, která se odehrává ve Skotku je tak nudná, a tak amatérsky psaná, že jsem jí chtěla odložit. Druhá půlka byla o trochu živější, ale nikoliv do té míry, aby napravila celkový dojem, že jde o podprůměrný počin.

Tak jak začít? Chtělo by se mi citací z filmu Marečku podejte mi pero: Nu nepotěšil jste mě studente, ale ani já vás nepotěším... Kdo sleduje spisovatelčin facebook, tak moc překvapený nebude. Hodně situací, včetně doslovných citací z jejích příspěvků se objeví i v knize. Úvodní část popisující, jak Xénie začala vydávat i prodávat knihy vlastními silami je dle mého zdlouhavá a nudná. A pak přijde na řadu ústřední zápletka, kdy se vydává pátrat po tajemném ctiteli, který jí údajně nikdy nepřestal milovat a tak objíždí své bývalé milence, aby zjistila, který z nich jí tajemný vzkaz poslal. Zjistí, že už jsou staří, divní, aby vzápětí objevila, že pořád jsou úžasní a že vlastně nechápe, ale pak zas chápe, proč se rozešli. Ani v závěru knihy, se nedozvíme, kdo ten "pan stále zamilovaný" byl, možná to ani nebyl muž, možná to byla jen fikce, sloužící jako záminka k návštěvě dávných lásek. Nosnou částí jsou více méně úvahy o ženách, ale především o mužích a témata genderové nerovnosti. A neustále se opakující leitmotiv, proč je mnohem lepší být svobodná a nezávislá, ale zároveň nepřetržitě toužit po někom blízkém (jak typické pro ženy, které nemají stálého partnera). Právě ta rozporuplnost je zřejmě důvodem, proč je Xénie stále sama. A též to, že si sama sebe dostatečně neváží - jako kdysi, kdy z obdivu (či neschopnosti odmítnout) podržela "Největšímu Čechovi" tak i nyní bez váhání obětuje své tělo majiteli hotelu za dovolenou na Sicílii, stejně pak mladému muži (kterého vnímá jako svého nenarozeného syna) za pozvání do Neapole. Svého kamaráda osočuje z pedofilie za to, že se mu líbí mladé holky, ale sama se vůbec nebrání nejen sexu s téměř neznámým zajíčkem, ale vlastně ani (byť jen duševnímu) incestu. Imaginárního Růžového dědečka, kterého jí doporučuje vnučka, si představuje jako nudného, buzerujícího pijana, nikoliv jako podporujícího partnera, o kterého se může opřít. S údivem naivního dítěte prozře a na příkladu svého známého konečně v N.Y. pochopí, že i mnohaletá partnerská láska je možná a doopravdy existuje! (Toť objev hodný Nobelovy ceny). A tak to nakonec dopadá tak, že se Xénie na prahu stáří snaží až křečovitě být co nejvíc punk a urvat od života, co ještě jde. To, že je chvílemi spíš trapná (stejně jako jí obdivované hrdinky z pokračování Sexu ve městě) než obdivuhodná je čistě její věc, ale jestli jí to naplňuje opravdovým štěstím je otázkou. P.S. skromná rada pro autorku jestli to bude číst - prosím nenamlouvejte své knihy. Babička ve vašem podání ztratila veškeré kouzlo.

2 03.12.2023

Bezbřehá nuda, napěchovaná filosofickými úvahami autora. Kdyby jí nenapsal Kundera, pochybuji, že by tato kniha byla tak opěvována.

K této knize mám dost ambivalentní vztah. Na začátku jsem byla v pokušení knihu odložit, protože mě Božidara - jako postava silně iritovala. Zvlášť poté, co bylo uvedeno, že je jí necelých 60 let. Přišla mi nesympaticky šáhlá, taková pololíná špindíra, co spí až do oběda a občas si dá špeka...Kdyby jí bylo o nějakých 15 let víc, dala by se tato potrhlost omluvit stářím. Ale postupně jsem si zvykla a brala jí i s chlupama. Po nějakých sto stranách jsem se do knihy začetla a i zdárně dočetla. Avšak i tak to bylo chvílemi až zbytečně podrobné, chvílemi moc přechytralé, chvílemi hodně neuvěřitelné (v tom negativním smyslu), chvílemi zas myšlenkově nedotažené. Ani nevím proč, ale nějak zvláštně mě zklamal konec, resp. epilog. Jako by si autorka nevěděla rady a tak to nějak prostě rádoby optimisticky ukončila, že tedy vše dopadlo jak mělo. Špatná kniha to nebyla, ale rozhodně na cenu Magnesia Litera, (o kterou spisovatelka zřejmě velmi stála, když vyzývala čtenáře, aby jí posílali hlasy) nemá.

2 02.05.2023

Mě přišlo naprosto odpudivé, že matka věděla, že její dcera spí se starým chlapem a v podstatě to schvalovala. Navíc o té situaci věděla spousta známých a přátel a nikomu to nepřišlo divné. Tomu pedofilovi vycházely o zneužívání (nejen nezletilých dívek, ale i chlapců) knihy, tudíž na své úchylce vydělal slušné prachy, ale ještě se mu dostávalo i uznání v podobě literárních cen. Docela humus!

2 19.02.2023

Hodně povrchně napsané, autor se zabývá mnohem více milostným životem Jindřicha IV a jeho první ženy, než důležitými historickými událostmi - ty jsou popsané velmi stručně.

2 30.07.2021

To se vážně nedalo číst.

Ještě že je to útlá kniha, jinak bych to nedočetla. I tak to bylo její čtení dost únavné.

2 09.07.2020

Seriál na HBO je lepší než kniha.

2 08.06.2020

Přesně ten typ knihy, co se dobře čte a baví od začátku do konce

2 18.02.2020

Přečetla jsem všechny autorčiny knihy a tato je dle mého mínění ze všech nejslabší.

2 24.01.2020

Tato kniha ze série je zatím ze všech nejslabší.

2 24.01.2020

Murakamiho jsem neznala, tuto knihu přečetla na doporučení. Není to lehké čtení. Styl psaní je hodně popisný, tempo rozvláčné. První část mě silně nebavila, ale dala jsem si závazek, že jí dočtu. Druhá, už byla o něco záživnější (nebo jsem si zvykla?) Ale celkově je to docela schíza - protože čtete 800 stran, nadupaných textem a v závěru zjistíte, že jste se vlastně o nikom a ničem témeř nic podstatného nedozvěděli. Tak snad třetí díl přinese rozuzlení.

1 18.02.2024

(SPOILER) Totálně hloupá, nelogická story od začátku do konce. Vysoké hodnocení přičítám oblibě autorky na internetu. Jinak to nechápu. Bohumil, kterému je 70 let, je vysokoškolsky vzdělaný se chová jako senilní hlupáček, který se nedokáže orientovat v běžném životě. Už to, že si stavební inženýr nezavede elektřinu do dílny (na kterou byl původně jeho domek koncipován) je vysloveně trapný naschvál. Navíc zaměstnanec rozhodně nemá ve svých povinnostech sám kolaudovat stavbu, pozemek mu rozhodně nepatřil, takže martirium s katastrem, povolením stavby a hrozbou pokuty je totální pitomost. Stejná jako ta, že v dnešní době by nějaká příčetná matka svěřila s drzou samozřejmostí na hlídání malé, nemocné děti odcizenému dědovi, kterého téměř nezná a návdavkem se mu nakýblovala do domu na Štědrý večer, aby ukázala partnerovi, zač je toho loket. A nad neskutečně bizarním koncem, kdy dědula posadí zděný dům, který navíc není jeho majetkem na kola a vesele s ním brázdí Evropu (asi po vzoru Alvina Straighta, který cestuje na sekačce) lze jen nevěřícně kroutit hlavou, že někdo něco tak šíleného vůbec dokáže vyplodit. Celkově mě kniha vůbec nebavila a dočetla jí jen s vypětím všech sil.

Dost mě překvapil dobrý sloh. Některé povídky byly fajn, jiné méně, ale celkově se mi kniha líbila.

1 10.01.2024

Je to taková moderní Červená knihovna, jak tři ženy (i přes nepřízeň osudu) ke štěstí přišly. Docela dobře se to čte, ale nějak tyto "skutečné" příběhy ze života moc nemusím.

1 19.08.2023

poslechnuto v rozhlasovém vysílání. Tak nevím, zda i kniha je pouze nástinem různých příběhů bez rozuzlení. Ale i tak dost zajímavé.

1 10.07.2023

No žádná sláva to nebyla. Tu knihu jsem si půjčila hlavně proto, že jsem byla zvědavá (poté co se Viewegh do své ex neustále naváží - jednak ve svých dílkách jednak na fcb), co dotyčná dokázala napsat. Sice mě překvapil docela ucházející sloh, ale to bylo asi tak vše. Rozehráno to bylo docela dobře, avšak pak se to nějak vymklo kontrole a nastalo pouhé hnípání se ve vlastním já. Naprosto nezajímavé a hrozně nezáživné byly fialové dodatky za každou kapitolou. Ty jsem v druhé půlce už ani nečetla, jelikož přinášely jen všeobecně známá klišé. A konec? Ten mi připomínal spíš pohádku, kde vše dobře dopadne než realitu. V té se totiž lidé moc nemění...

1 13.04.2023

Bohužel mě kniha nijak neuchvátila, ale oceňuji snahu o osvětu.

1 01.07.2022