Zápisník abstinentky
Michaela Duffková
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/463636/bmid_zapisnik-abstinentky-IBp-463636.jpg
3
137
27
Přestat je těžké, ale nejtěžší je vydržet Detox a protialkoholní léčba je jako výstup na horu – poté, co je absolvujete, ještě zdaleka nemáte vyhráno. Nejdřív musíte bezpečně sestoupit do normálního života a pak vás už napořád čeká maraton zvaný abstinence. Michaela Duffková opět otevírá tabu ženského alkoholismu a vypráví o svém boji se závislostí. Jaké zažila zlomové momenty? Co se pro ni změnilo s narozením druhého dítěte? A jak těžké je abstinovat v zemi, kde je pití společenská norma?... celý text
Přidat komentář
Příběhy lidí byly poučné. Obě Míšiny knížky jsem poslouchal ve formě audia krátce za sebou. Vadilo mi, když se tam opakovaly části z předchozí knížky, přiznám se, že jsem nepochopil proč to tak je. Už nechci o alkoholu radši nic číst, když tak dělám, piju.
Zatímco předchozí zápisnik pojednával jen o problému autorky, ten další už nám nabídne sondu nejen do jejího pokroku, ale také příběhy mnohých dalších závisláků. Neřekli byste, co všechno spustí závislost na návykových látkách, alkoholu a jak je těžké se z toho vyhrabat. Ale důležité je, že to jde.
Audiokniha
I když v první knize mi přišel příběh Míši o něco zajímavější, tak tady oceňuji především to, jak dokázala popsat, že i po "vyléčení" je to nadále vlastně již celoživotní boj, nejen její vlastní, ale i jejího okolí.
Velkým oživením vyprávění jsou pak příběhy ostatních souputníků.
V knize pro mě byly zajímavé příběhy jiných abstinentů. Autorčiny pasáže byly různé, některé zajímavé, jine min. Vnímám velký posun autorky ve vyjadřování a ve stylu psaní.
Výborná autentická kniha, skvělý návod pro všechny, kdo bojují s touto závislostí
Zápisník alkoholičky jsem nečetla, tato kniha byla tudíž mým prvním "setkáním" s autorkou. Ačkoli jsem od zdejšího hodnocení očekávala něco jiného, kniha mě velmi mile překvapila a nutila číst dál. Skutečné příběhy lidí, jež dýchají z řádků, jsou velmi silné, místy jsem při četbě měla husí kůži. Dozvěděla jsem se spoustu nových věcí a cítím, že mi Zápisník abstinentky rozšířil povědomí o problému alkoholismu.
Je mi sympatické, když se člověk, který má nějaký problém, rozhodne svou svízel řešit a zároveň motivovat ostatní k tomu, aby udělali totéž. Ať už se jedná o blogy, instagramové účty či jiné platformy (a ať už se jedná o tento nebo o úplně jiný problém) - věřím, že šířit o něm povědomí a jít příkladem má smysl.
Autorce (a stejně tak i ostatním, kteří se podělili o své příběhy) přeji mnoho štěstí, sil a optimismu do života. :)
Musím napsat, že druhá kniha od Míši Duffkové mě tolik nezaujala jako její prvotina.....ale i tak se mi kniha četla velmi hezky.
zápisník alkoholičky jsem nečetla, šla jsem rovnou sem :-), myslím, že ten kdo tím neprošel či neprochází, ať už pití (či jiná závislost) samo či soužití s člověkem, který pije, stejně nemá šanci pochopit. protože nikdo nedokáže pochopit, proč je bližší láhev než dítě nebo že za láhev všechno. literárně mi to přijde napsané pro lidi, a doufám, že kniha bude mít ten účinek, jaký autorka zamýšlela.
Ze zapisniku alkoholicky jsem mela pomerne rozporuplne pocity. I presto jsem si precetla Zapisnik abstinentky. Vlastne jsem necekala nic moc, tak jsem ani nebyla zklamana. Velkou cast knizky zabiraji pribehy dalsich alkoholiku, a take uryvky z prvni knizky. Zbytek jsou takove blogove uvahy, na knizku mi to prijde dost malo.
Kniha se velmi dobře čte, ale není to už ono, jako zápisník alkoholičky. Na knize mě nejvíce bavily pasáže, kdy svoje příběhy vypravovali abstinující alkoholici.
Knihu jsem nedala na 1 zátah, tak jak jsem předpokládala, ale spíše jsem si ji dávkovala po kouskách v dlouhém časovém období. Nejvíc mě zaujaly příběhy abstinujících alkoholiků.
Obdivuji tu otevřenost a naléhavost sdělení, já jsem asi čekal, že půjde o více beletristicky až románově zpracovaný příběh ale tím určitě nesnižuji kvalitu díla.
Kniha se mi moc líbila, přečetla jsem téměř jedním dechem. Prvně autorka vysvětluje pojmy, které se týkají problematiky alkoholismu. V knize je také několik příběhu jiných abstinujících alkoholiků. Autorka se také vrací k úryvkům z první knihy a vyjadřuje pohled na věc z odstupem času. Čekala jsem, že kniha se bude více týkat autorky a její abstinence, ale i přesto se mi kniha moc líbila.
Oproti první knize úplně jiný styl, již to není jen o autorce, ale jsou to příběhy ostatních. Což je velice zajímavé čtení, protože každý má jiný důvod začít i přestat.
Zápisník abstinentky se mi líbí víc, než Zápisník alkoholičky; jednak proto, že autorka na mě s druhou knihou působí jako zkušenější spisovatelka, a možná i proto, že abstinence je přece jen pozitivnější pojem než alkoholismus. U obou knih obdivuji otevřenost a upřímnost, jež do nich autorka vložila, odvahu jít s kůží na trh. Líbí se mi i její nápad přetavit takovou zkušenost v pomoc druhým.
Otevřená zpověd ˇněkolika lidí, kteří se potýkali se závislostí. Hodně námětů k zamyšlení .
Nejednou jsem si při čtení této knížky i prvního dílu vzpomněla na jednu kamarádku ze školy a taky na jednu kolegyni z práce. Myslím, že problém s pitím má v dnešní době mnohem více žen, než tušíme. Některé z nich se sice tváří, že to mají pod kontrolou, ale pokud člověk a tím spíš žena večer co večer otevírá láhev vína nebo dokonce něčeho tvrdšího, aby zapomněla na své problémy, v pořádku to určitě není. Autorka Míša tvrdí, že díky pití zapomínala na své úzkosti, které ale máme všichni a já jsem vděčná, že jediné moje závislosti jsou kafe, sladkosti, internet, knížky a mí blízcí. Každý máme v životě nějaký problém a vždy je třeba hledat řešení, pitím nic nevyřešíme.
Chápu, že závislost je vážný problém a vlastně nemoc a ten, kdo s tím má problém, to asi ani moc sám zvládnout nedokáže, ale na druhou stranu myslím, že každý kdo začne je za to zodpovědný sám i když velkou roli hraje určitě genetika, ale příjde mi nefér obviňovat ze závislosti své okolí.
Jinak se mi druhý díl líbil více než ten první, bylo v něm spousta zajímavých příběhů a Míši se moc povedla kapitola o tom, jak to má v životě nastavené teď.
Fandím jí i v osvětě, kterou se snaží dělat a taky jejímu centru Alkos, ráda budu její cestu nadále sledovat a těším se, co přínosného nám ještě předá.
Na jejím příběhu se ukazuje, že všechno zlé je pro něco dobré a neměli bychom se vzdávat ani když někdy je ta cesta ke štěstí dlouhá, náročná a stojí nás nejedno zklamání, věřím, že každý to může zvládnout, důležité je se ze situace poučit a vzít si z ní to dobré, co nám má dát.
Velmi se mi kniha líbila.Mnohem víc,jak první...četla jsem jedním dechem...a nešlo přestat. Těžké téma, pravdivé...pochopila jsem,otevřela oči a stále mám o čem přemýšlet.
Štítky knihy
ženy paměti, memoáry alkoholismus osudy žen podle skutečných událostí
Kniha Zápisník abstinentky je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 220x |
| Čtenářské výzvě | 49x |
| Doporučených | 5x |
| Knihotéce | 118x |
| Chystám se číst | 63x |
| Chci si koupit | 15x |
| dalších seznamech | 5x |
Alkoholismus a k tomu další závislosti spojené.. kdo nezažije, asi nepochopí.. obdivuji Míšu, že se z toho dokázala "vyhrabat", i když ta cesta byla hodně trnitá.. mám zkušenost ze strany pozorovatele, není to vůbec nic hezkého.. bohužel dotyčná osoba si nikdy nepřiznala, že má problém a bohužel i to tak vše dopadlo, už není mezi námi :-( Zpovědi v této knize, v tomto zápisníku, jsou opravdu strašné, jak je jednoduché do těchto sr*ček spadnout.. ne všechny příběhy končí tragicky, jen je zapotřebí si přiznat, že "Mám problém, potřebuji pomoc, chci s tím něco dělat a bojovat." Kéžby to tak bylo jednoduché.. Mám husí kůži, jen si vzpomenu na všechny ty nepříjemné situace, které jsou s alkoholismem spojené :-(