aninaji komentáře u knih

Autorka se pustila do zajímavého tématu, ale výsledek mě tak úplně neohromil. Dějová linka odehrávající se v současné Ostravě, ve mně vyvolala emoce a slzela jsem u pasáží, které ostatním čtenářům asi nepřipadaly ničím zvláštní. Kapitoly odehrávající se v minulosti, se mě ani zdaleka takto nedotkly, přestože popisují opravdu smutnou dobu a konec je velká lidská tragédie. Postavy mě mátly svým chováním, kterému jsem občas nerozuměla, po dočtení mi zůstala v hlavě spousta otazníků...

4 08.08.2022

Nenáročné prázdninové čtení, které zhltnete během jednoho dne. Na začátku to trochu vázlo, ale jakmile skupinka dorazila do lesa, byla jsem knihou úplně pohlcena.
Samozřejmě má vyprávění své mouchy. O postavách se dozvíme jen malinko a je jich až moc na to, abychom si někoho oblíbili. Žádná z nich navíc není zrovna sympaťák roku. Tady mi to ale nijak zvlášť nevadilo, ani nechybělo. Děj má spád, postavy se střídají po krátkých kapitolkách a není tak prostor na to, aby se čtenář začal nudit.
Konec je rychlý a na můj vkus málo dramatický. Pořád jsem čekala nějaký zvrat a ono nic. Pointa? No....dejme tomu.
Do čtení jsem se pouštěla s nulovým očekáváním, takže přesto všechno, já jsem spokojená.

4 26.07.2022

Kniha má krásnou obálku. Bonusem je to, že se odehrává v našem kraji. Na začátku jsem byla trochu zmatená ze zbytečného množství postav se jmény, která mi nešla přes pusu. Navíc mě štvalo, že autor neustále používá jejich jméno i příjmení. Ale zvykla jsem si. Příběh byl tak akorát napínavý, hezky to odsejpalo. Konec se může zdát na naše končiny trochu moc akční, ale pro mě byl uvěřitelný. Jen bych se obešla bez linky kolem lidského masa, která nebyla pro řešení případu podstatná a z mého pohledu tak nějak vyšuměla do ztracena.
Sečteno a podtrženo - těším se na další autorovu knihu a kdyby se rozhodl napsat také o dalším případu z ostravské kriminálky, budu se těšit ještě víc!

4 24.07.2022

Filmům jsem odolávala dlouho a knihám ještě déle. Jsem ráda, že jsem nakonec podlehla. Filmy jsou fajn, ale kniha je mnohem lepší. Tempo je pomalejší, takže je více prostoru na vysvětlení některých věcí, které mi ve filmu chyběly (např. povídání o Katnissině otci, či objasnění chladného vztahu mezi Katniss a její matkou). Vice jsem se dozvěděla také o některých dalších soutěžících. Líbí se mi, že je větší pozornost věnována vztahu mezi Katniss a Peetou, který je v knize intimnější, vřelejší a uvěřitelnější.
Překvapilo mě, jak věrně se film drží knihy, což není úplně běžné. Jediné, co mě místy zaráželo, bylo to, jak Katniss neustále přemýšlela nad tím, jak a z jakého úhlu ji zabírají kamery, jak by se pro diváky měla chovat a co by měla říkat. Taková marnivost mi k ní neseděla...

Jsou knihy, kterým jejich "stáří" nijak neubere na čtivosti a zajímavosti. Dům na kopci mezi ně bohužel nepatří. Věřím, že v době svého vzniku se jednalo o ojedinělý počin a kniha si získala velkou popularitu. Pro mě to však byla jen nuda a šeď. Postavy nezajímavé, navíc jsem měla často pocit, že mi něco uniká. Jejich jednání a myšlenkovým pochodům jsem většinou nerozuměla a nevím, jestli je na vině autorčin styl nebo to, že kniha vznikla před více než 60 lety.
Příjezd paní Montague a jejího asistenta děj trošku nakopnul, ale po pár stránkách se to zase kamsi vytratilo...
Na konec jsem se opravdu těšila. Většinu příběhu mě myšlenky odváděly úplně někde jinde a musela jsem si dávat pozor, abych se opravdu soustředila na to, co se v knize děje. Dočetla jsem s vypětím sil proto, že nedočtené knihy neodkládám.

3 28.08.2022

(SPOILER) Tak tohle teda ne. Po skvělém prvním díle, od kterého jsem se nemohla odtrhnout a musela jsem ho ve čtyři hodiny ráno prostě dočíst, vyplodila autorka něco, čím celý příběh Elly a Cindera poslala do kytek.
V Ellině světě jsou najednou všichni (až na jednu nepříjemnou vyjímku) hrozně uvědomělí, empatičtí, všichni ji milují a obdivují, chtějí s ní dělat rozhovory, natáčet filmy a fotit ji a Ella ve svých 19 letech sepisuje "paměti". Cinder je tak nereálně dokonalý až se mi z toho chce smát. Jediný zádrhel je ve vztahu s otcem, který je ale nakonec také dostatečně uvědomělý na to, aby se spolu melodramaticky usmířili.
Epilog už je jen poslední, zato ale opravdu pořádný hřebík do rakve. Z toho jsem byla znechucená tak, že jsem byla ráda, že můžu knihu odložit s vědomím, že další pokračování už není.
Je s podivem, že všichni přežili až do konce, když neustále a kvůli všemu "lapali po dechu". Nevím, jestli je to překladem, ale tato ustavičně se opakující slovní spojení mě rozčilovala už od prvního dílu.

3 24.07.2022

Krátké příběhy o tom, jaké je zvykat si na život v jiné zemi. Neurazí, ale ani nenadchnou. Jestli jsem se u knihy měla bavit, nějak mě to minulo. Autorka se sice snaží být vtipná, ale právě ta snaha je až moc zřejmá. Hvězdičku navíc dávám za posledních několik kapitol, u kterých jsem se konečně zasmála, ale i dojala. Líbilo by se mi víc, kdyby kniha popisovala kratší časový úsek. Takto to bylo takové letem světem, kdy autorka na 160 stránkách obsáhne období od svého příjezdu do Británie jako aupair až do doby, kdy je vdaná, má děti a pracuje jako učitelka.

3 23.01.2022

Krásně se to četlo, brzo to skončilo. Ale takové povídky jsou. Tahle byla navíc docela smutná...Jen mě trochu mrzí, že autor skoro ignoroval ženské postavy. Matka je zmíněna párkrát, o Hildegardě jsme se mohli také dozvědět víc.

3 09.01.2022

(SPOILER) Od Agathy Christie jsem už dlouho nic nečetla, a proto jsem zase po jedné Jane Marplové sáhla. Případy, které vyšetřuje slečna Marplová, mám ostatně nejraději.
Prostředím a atmosférou mi tento příběh připomínal Zlo pod sluncem. Autorka čtenáře celou dobu udržuje v napětí a navádí k tomu, aby chvilku podezříval jednu postavu, později zase jinou.
Jediné, co mě možná trochu zklamalo, bylo nakonec vcelku jednoduché rozuzlení. Na to nejsem u Agathy Christie zvyklá.

3 09.01.2022

Na tuhle knihu jsem byla moc zvědavá. O podcastu jsem několikrát slyšela i četla, ale jsem spíš divák a čtenář než posluchač. O téma se zajímám už dlouho a myslím si, že mám docela načteno.
Je mi to líto, ale kniha moje očekávání nesplnila. V prvé řadě by si zasloužila pořádnou korekturu. Je v ní dost chyb, některé věty a souvětí jsem si musela přečíst víckrát, abych pochopila, co vlastně čtu. Zvláštní byla také návaznost v pár kapitolách. I když se jednalo třeba jen o dvě stránky textu, v příběhu jsem se ztratila. Nelíbila se mi grafická úprava, kdy některé odstavce byly tučným velkým písmem. Nepochopila jsem proč. Snad jen, aby příběhy vypadaly delší? Celá kniha na mě působí dojmem, že byla šitá horkou jehlou. Je to takové halabala neuspořádané, nesystematické. Netuším, proč si autorka vybrala zrovna tyto příběhy. Spousta z nich mi vyšuměla z paměti chvilku po dočtení kapitoly. Pro mě nebyly ničím zajímavé ani výjimečné.
Kapitoly nejsou řazeny chronologicky, abecedně, ani podle zemí, ve kterých k případům došlo. V některých kapitolách je fotografie, v jiných ne. Některé kapitoly jsou třeba na 8 stran, jiné sotva na dvě. Proč jsou tedy takové příběhy, o kterých má autorka jen základní informace (možná více informací ani dohledat nejde), vůbec zařazeny do knihy? Kdyby jich byla polovina, ale podrobněji rozepsaná, doplněná fotografiemi, byla by pro mě kniha mnohem poutavější a případy zapamatovatelnější.
Takhle jsem ji prosvištěla a jediné kauzy, které mi utkvěly v paměti byly ty o bratrech Menendezových a o vyloupení argentinské banky. Je to opravdu škoda a naprosto nevyužitý potenciál.

3 09.01.2022

Tak náročná témata, jako je zneužívání dětí a domácí násilí, by si zasloužila trochu lepší zpracování. Na to, čím si hlavní hrdinové prošli, jsou dost v pohodě. Zápletka je předvídatelná, některé věci se dějí z předem jasných důvodů. Konec je uspěchaný, jakoby autorka na poslední stránce zjistila, že zapomněla dořešit jednu z dějových linek.

3 24.08.2021

Bylo to krátké, ale výstižné. Autorka na malé ploše zachytila vše podstatné bez zbytečné vaty a nedůležitých odboček. Je smutné, jak dokáže alkohol pomalu a plíživě rozložit mladou rodinu...
Jen škoda toho konce, čekala jsem jiný.

2 14.08.2022

Krásný příběh o lásce, pochopení, odpuštění...Autorka mi umožnila vidět některé životní události a zkušenosti zase z jiného úhlu.

2 24.08.2021

Na film jsem natrefila náhodou a tak jsem si řekla, že bych si mohla přečíst i knižní předlohu. Bylo to jiné, ale docela fajn. Paradoxně mě víc bavila část příběhu bez Lindy. Konec mohl být lepší - lépe vymyšlený, více rozvinutý.

2 24.08.2021

Kniha se dobře četla zhruba do 3/4. Od bodu, kdy autor začal psát už bez Anatolije, to pro mě bylo utrpení. Nekonečné komentáře k dodatku a dodatku dodatku jsem musela číst dvakrát a zasekla jsem se na nich na víc než půl roku.
Celkově ale musím říct, že to bylo opravdu poutavé a zajímavé čtení. Anatolij na mě působil jako skromný a pokorný člověk, který žil tím, co dělal a co se mu nakonec stalo osudným.
Kniha Jona Krakauera mě teprve čeká, jsem zvědavá na pohled zase z jiného úhlu.

2 05.03.2021

(SPOILER) O tragédii lodi Wilhelm Gustloff jsem jako věrný fanoušek Slavných dnů už něco věděla. Jsem ráda, že se na takové události nezapomíná ani v literatuře. Za výběr tématu má ode mě autorka tedy velké plus.
Knihu jsem dlouho odkládala, protože jsem se bála, že mi bude trvat dlouho, než ji přelouskám. Opak byl pravdou. Příběh mě hned od začátku přilepil ke stránkám a já jsem ji nemohla odložit. Kapitolky jsou díky rychlému střídání postav krátké a čtenář tak nemá čas začít se nudit. Postavy mohly být trochu rozmanitější, ale chápu, že v tom případě by autorka nemohla vyprávět příběh se stejným koncem. Jen Alfred by asi ničemu nechyběl. Na druhou stranu, tak nesympatický a opovrženíhodný hrdina se hned tak nevidí. Teď se mi při psaní komentáře vybavil Alfrid z Hobita. Skoro totožné jméno i povaha :-D
Jediné, co mě opravdu mrzí je to, že ani tragický konec většiny cestujících se mě v tomto podání nijak nedotknul. Většinou stačí málo a roním krokodýlí slzy, tentokrát jsem se ale obešla skoro bez kapesníčků. Nevzalo mě to za srdce tak, jak jsem předpokládala...

1 03.09.2022

Moje první kniha od Sebastiana Fitzka. Očekávání jsem měla opravdu veliké. Na základě recenzí jeho knih jsem byla připravena na akci, na překvapivé zvraty, na promyšlenou zápletku, která mě posadí na zadek, na příběh, od kterého se nebudu moci odtrhnout, dokud knihu nezaklapnu na poslední stránce. Nic z toho se ale nekonalo.
Jak to nakonec dopadne, mě napadlo docela brzy. Tedy zhruba, samozřejmě. Není už to u příběhů z blázince trochu klišé? Jen tady to bylo opravdu málo uvěřitelné...nereálné.

1 29.01.2022

Tohle číst bylo opravdu utrpení. Zápletka tuctová, trocha děje na začátku a trocha na konci. Zbytek knihy je vlastně jen o sexu. Do čtení jsem se musela nutit, nic mě nemotivovalo vzít knihu a pokračovat dál. Čekala jsem nenáročnou, odpočinkovou romantiku, kterou jsem v knize bohužel nenašla. Nevím, jestli je to věkem, ale tohle by se mi nelíbilo asi ani v patnácti...

1 24.08.2021

Tohle byl koncert! Intimní příběh jednoho obyčejného manželství, jakých se kolem nás odehrává jistě mnoho. Autorka má neuvěřitelný dar zachytit to podstatné jen jemnými náznaky či dialogy mezi postavami. Děj je opravdu komorní, kniha nemá ambice zachytit velké události. Odehrává se tady a teď a vnější dění vlastně nehrají žádnou roli. Přesto musíte číst dál a dál, protože máte najednou pocit že jste sami uprostřed toho všeho a jen se necháváte unášet dál spolu s hlavními hrdiny. Vše plyne naprosto přirozeně a i když až do poslední věty nevíte, jak to celé dopadne, nevadí vám to. Dialogy i myšlenkové pochody postav jsou vypilovány do naprosté dokonalosti, takže působí naprosto nenuceně, samozřejmě a autenticky.
Je velká škoda, že je Šárka Šišková tak málo známá. Vlastně i já jsem na ni přišla náhodou. Její knihy by si zasloužily mnohem víc pozornosti.

25.07.2022

Jako malá jsem dvojčata Pat a Isabelu milovala! Vrátit se k nim skoro po 30 letech bylo moc fajn. Pořád je to milé a poutavé čtení.
Jako dospělá vidím, že pointa jednotlivých příběhů je vždy dostatečně poučná a prvoplánová a dvojčata se svými kamarádkami působí trochu jako Rychlé šípy v sukni, ale vůbec mi to nevadilo. A jako malé holce už vůbec ne.

06.02.2022