Aerine komentáře u knih

Škoda nevyužitého potenciálu... místo napínavého dobrodružství se plahočíme skrz 3 propletené příběhy, které jsou vyprávěné rozvleklým stylem. Přestože mám dlouhé knihy ráda, této by prospělo o pár set stránek méně :-(

3 08.08.2017

Po mnoha letech jsem se vrátila k Čachtické paní. Příběh utíká a ani se nenadějete, otáčíte na poslední stránku. Samozřejmě všichni klaďasové si prožijí svůj happyend, zlo je potrestáno a pohádky je konec ;-)

3 23.03.2017

Po velkém očekávání adekvátní zklamání. Čekala jsem kouzelnou, mystickou Prahu, Golema, záhadu... Záhada byla, že to funguje a není to nijak extra zamotané ani nepochopitelné. Golem je jen příběhem na pozadí, který "děsí lidi", Praha je tajemná netajemná...

3 04.02.2017

Opět proti proudu. Velké očekávání, velké zklamání.
První část mi připadala laciná a příliš jednoduchá, ok, to by se dalo přičítat vypravěči, který se snažil vybavit si sám sebe v 15 letech. Druhá část, která se má vypořádávat s pocity viny za koncentrační tábory, je spíše plná filozofických otázek mladého studenta práv. Poslední část: bum bac a je konec. Nechápu, proč je okolo této knihy takové haló.
Film jsem neviděla a bohužel po knize na něj nemám ani chuť. Snad jsem se na něj měla podívat dřív.

2 21.01.2024

Nuda, nuda a zase nuda. Kde je ten humor? V tom rasismu vůči indiánům? V tom, že špinavé děti od sousedky jsou autorkou označovány jako "slintající idioti"? V tom, že v celé knize se vyskytuje pes Sport a 3 kapitoly od konce se dočteme: "Nicméně Bob koupil psa" a je to ten stejný pes, který je v "ději" téměř od začátku?
A mimochodem - děj? Kam se ztratil? Kniha je souborem příhod, které úplně nenavazují na sebe. Autorka se sice snaží držet chronologie, ale není výjimkou, že se pohybujeme rok sem, rok tam.
Knížku jsem si vzala na dovolenou, že si u ní odpočinu. Ani nápad, do čtení jsem se musela nutit a je mi jasné, že kniha skončí v knihobudce a budu ráda, když už ji nikdy nepotkám.

Ke knize jsem se vrátila díky čtenářské výzvě - kniha, kterou nebudete číst poprvé. Kdysi jsem ji četla na VŠ a zůstal mi jen pocit, že nestála za moc. Nakonec pro mě bylo překvapující, jak čtivý je autorův styl, jak příběh ubíhá i závěrečná pointa. Klidně bych se k ní za pár let zase mohla vrátit :-)

2 28.02.2023

Dávejte pozor, co vám teďka řeknu.
Pan Hrabal má můj obdiv, že v těch několika stránkových odstavcích drží myšlenku. Jak sám uvádí v doslovu, psal automatickou metodou, takže v souvětí na sebe věty mnohdy nenavazují, části se opakují, vrací se, asi jako když se člověk snaží vyprávět vzpomínky. Ale tento styl vyprávění určitě není pro mě.
Navíc hlavní hrdina je velmi nesympatický, a i když se autor snaží jeho reputaci postupně napravit, tak jsem k němu cestu nenašla.
Tím už končím.

2 21.10.2021

Cestopis není žánr, který bych běžně četla, ale myslím, že Italské listy jsou takovým cestopisem necestopisem. Sám Čapek se na začátku zmiňuje o tom, že toto dílko nepíše jako cestopis a "návod" pro cestovatele. Líbily se mi kapitoly o lidech a méně známých místech, i když nevím, zda bych je vůbec našla, ne vždy bylo jasné, jak se k nim dostat. Od Čapka mám raději dramata, po dalších "cestovatelských listech" už asi nesáhnu.

2 09.12.2019

Máj - čteno několikrát a prvně posloucháno jako audio ve zpracování divadla U Stolu (pro Český rozhlas Brno 2008). Toto skvělé audio dalo Máji větší šmrnc. Čtenář / posluchač není na vážkách, jaké pocity se nám snaží Mácha předestřít. Na 100% pomůže všem, kdo ještě stále v Máji trochu tápou.
Samotný Máj je dílem mladého génia. Není o lásce, není o otcovraždě, je o pocitech člověka, jeho vztahu k přírodě, jeho poselství.

2 29.09.2018

Oproti první knize je více čtivá, i když nových informací je pomálu a většinou jsou o tom, jak někdo z našich krajanů Blanku po mnoha a mnoha letech přátelství zklamal. Mrzí mě to za ni a stydím se, že naše společnost je taková - závistivá, hrabající do své kapsy... Fandím jí, veškerý její úspěch je zasloužený a moc jí ho přeju!

2 16.09.2018

Kdyby na obálce nestálo jméno E. A. Poe, nevěřila bych, že je autorem. Kniha byla velmi podivná. I u fikce potřebuji mít pocit uvěřitelnosti, čehož se mi nedostalo. Navíc mi vůbec neseděl vypravěčský styl, postavy byly nesympatické. Knihu jsem okamžitě po přečtení věnovala dál. Snad se Katce bude líbit víc než mně.

2 06.08.2018

Četla jsem s poměrně velkým časovým odstupem od prvního dílu a to myslím pomohlo přimhouřit očko a nebýt úplně kritická. Příběh se nijak extra neposouvá, dějově je celkem plochý, vedlejší postavy vzbuzují větší sympatie než hlavní. Nakonec mě zajímá víc, jak se vyřeší (pokud vůbec) politické pozadí příběhu ;-)

2 21.06.2018

Adriano, Adriano... nebo Alberto? Z obálky (vydání od Academie) se dozvíte celý celičký děj, takže vám zbude z 332 stránek 331,5. Ty jsou naplněny Adrianinými vnitřními monology, jejím obhajováním sama sebe a toho, jak jí v životě nezbylo nic jiného, než osud, který čtenářům předkládá v ich-formě. Na mě její vypravování působilo tak, jakoby se snažila vzbudit soucit, získat od čtenáře svolení či potvrzení správnosti pro to, co dělá, jak jedná, co si myslí. I přesto zůstává ve skrytu duše snílkem a optimistkou. Bohužel jsem nakonec nevěděla, která část její osobnosti je mi protivnější :-(

2 27.04.2018

Z celé trilogie TOP. Akce, napětí, nepostradatelný sarkastický Bartimaeův humor a konečně proměňující se Nathaniel, který začne přemýšlet a nakonec dospěje ve velmi ušlechtilého člověka.

2 17.02.2018

Vážné téma ve zpracování hlavně pro děti. Tomu odpovídá i slovní zásoba a stavba vět - jednodušší a nenáročná. Ovšem závěr je právě v rámci dětské knížky velmi neočekávaný...

2 17.01.2018

Kniha je možná poetická, ale myslím, že příběh jde proti veškeré logice, postavy se vám nepodaří poznat ani pochopit, nelze se s nimi ztotožnit, ani se vžít do jejich životů... Škoda :-(

2 07.10.2017

Na rozdíl od trilogie Selekce mi toto pokračování nesedělo hlavně kvůli hlavní hrdince. Nechce se mi věřit, že by Amerika s Maxonem nechali ze své dcery vyrůst takového "spratka": Já jsem nejvíc, mám největší moc a díky tomu jsem největší chudinka. Ale když už to mám rozečtené, tak ten pátý díl už taky přečtu.

2 25.09.2017

Mám velmi rozporuplné pocity. Hendrik Heinz je jako osina v zadku, se kterou ale zvláštním způsobem dokážu soucítit. Nejde přes mrtvoly, jen přijímá, co mu život nabízí... dokázali bychom odmítnout? Odolat? Vzepřít se bezbřehé moci? To si musí vyřešit každý sám se svým svědomím...

2 07.04.2017

Pro mě napínavé čtení, ale do hororu mi chyběla ještě špetka děsivosti, která by způsobila, že se večer budu bát zhasnout a usnout :)

2 26.02.2017

Byla jsem nadšená, australské horké prostředí dalo řadě Harryho jiný rozměr. Zase jsem nepoznala, kdo je vrah a přeskakovala odstavce dopředu, jak jsem byla nedočkavá, co se bude dít dál :-)

2 11.02.2017