adriane9 komentáře u knih
Na Kingu a Lukase to prostě nemá, Zuzanna mi byla nesympatická takže to zkazilo dojem, ale stejně styl Pauliny těžce mužů, takže jo dalo se to číst a těším se na další pokračování. Snad tam hodí někoho drsnějšího jako byla Kinga :-))
Jakože psané je to čtivě o tom žádná, ale na zhruba šedesáté strašně knihu odkládám, to se fakt nedalo. Otřesná matka, utlačovana dcera, na každé straně dva jízlivé monology té staré mrchy a nepřestane to až do konce knihy, to přece nemoh' nikdy nikdo reálně vydržet?
Ze tří knih od této autorky byla tato pro mě nejslabší, přesto děj plynul volně, klidně a člověk se tu fakt zasmál nad spoustou situací a myšlenek hlavní hrdinky. A co se mě velmi dotklo tak chování neslyšícího chlapce jeho myšlení a tichý svět.
Přečteno se záměrem oddechu, takže splnila očekávání, moc se mi líbilo neotřelé téma s tímto lidským hendikepem a snad poprvé bojuji co napsat a neprozrazovat děj :-). Ostatní knihy od Mii mě nebavily, ale tahle, až na pár ultraromantických vsuvek je povedená a moc jsem si příběh užila.
Nemůžu uvěřit jak někdo z Polska dokáže bejt tak skvělej ve psaní :-). Přečteno za dva dny, užila jsem si to od začátku do konce a těším se na druhej díl. Hlavní hrdinka mi neskutečně sedla povahou i chováním, Lukasze miluju to je jasný no a taky je tu dost odkazů co vás zaujmou, tak třeba název jezera, nebo to jak vlastně vypadá sporťák audi A3 nebo že ta whisky neni Queen Mary ale Queen Margot protože jsem ji pila taky a v neposlední řadě je Taylor Swist fakt děsná ale její Wildest dreams je super. No umřu, fakt třída ta paní Columbová alias Paulina alias bůhvíjak se v reálu jmenuje !
Na mě hodně rozvláčné, určité pasáže mě vůbec nebavily, přiznám se, že jsem chtěla román ne informace o vojácích a válce. Veškeré info pod čarou jsem si dodatečně v klidu četla až po přečtení celého příběhu. Byl to zajímavé, obohacující, ale nehodilo se mi to k úplnému prožití příběhu. Příběh samotný byl skvělý, jen bych ho zkrátila na půlku.
Komplet krása pohromadě, přesně to jsem si přála. Výbor dle mého těch nej básní od pana Žáčka. Díky!
Za dveřmi čeká celý svět,
svět ztrát a nálezů, svět věcných vart a štací.
Dítě se učí odcházet
a dospělý se celý život vrací.
Maličkosti potěšily. Ostatně jako celá poezie Jiřího Žáčka :)
Za mě zklamání. První kniha od této autorky a tuším, že poslední. Vzdala jsem to zhruba ve třetině, ty ženské drby v kanclíku, neustálé a zoufalé vzpomínání hlavní hrdinky už byly přes čáru.
Přečíst a pak si projít Brno.. V tichu se v myšlenkách vrátit tam kde jsem nikdy nebyla a cítit tu otřesnost té doby. Uff.
Ale jo, pár citací by si nejedna žena mohla zapsat do deníčku, ale jinak je to nuda nuda a zase nuda. Nechápu jak někdo dokáže napsat celou jednu knihu jen o svém duševním rozpoložení, prostě tohle celé šlo nějak mimo mě.
Ach bože... Když jsem v roce, co Adele vystoupila v Royal Albert Hall brečela nad tou sílou koncertu, nenapadlo mě, že jednou vyjde kniha, kterou jsem si už tehdy přála - poznat historii jednotlivých písní, vědět proč to tak bolelo, znát důvody toho a onoho. Adele musíte mít prostě rádi, aby se vám kniha líbila a musíte jí být tak trochu podobní v tom, jak dokáže milovat (zoufale, naštvaně, křičíc svou lásku muži do očí a nakonec upadnout, klečet a plakat do skonání světa).. Adele je jako kámoška od vedle o kterou se opřu, když potřebuju slyšet v hudbě to, co prožívám v životě. Knize tak odpouštím pár překlepů a děkuju. Za Adele, za texty, za fotky .. /doporučuji ke čtení pustit jednotlivé skladby, emočně to podtrhlo celý zážitek :)
Krásná kniha plná historie a temných příběhů. V knize se dá lehce ztratit, je to vlastně o minulosti v minulosti a velmi by mi pomohl podrobný rodokmen rodiny, ale ke konci knihy mám jasno a rozhodně doporučuji, přečteno za dva dny.
Strašně moc jsem brečela.. Bože vždyť já vše beru s nadhledem, ale tohle mě tak emočně sejmulo, že nedokážu hodnotit, nedokážu napsat nic víc, než to, že smrt milovaného člověka měřím nevyčíslitelnou bolestí.
Dorothy mě mile překvapuje, stejně jako knihu Děvčátko, tak i Bonbony jsem si užila na max. Autorka skvěle pracuje s postavami a především těmi dětskými. Přečteno během dvou dní a zase mám o čem přemýšlet. Škoda jen, že v česku jsou na trhu pouze dvě její knihy.
Nebylo to špatné, anotace mě velmi zaujala, jen to bylo dějově rozvláčné, osekané na kapitoly v kterých se třeba nic k danému ději nestalo. Každopádně, fantazie jela na maximum, v mysli jsem si zámky i byt věrně představovala, jejich popis byl slušně sepsaný. Ačkoli na lehkou přeskáčku, dočetla jsem do konce a samotný příběh byl nádherný, rozumnějte, nádherně smutný. Jen mi tam prostě chyběly emoce a co mi stále nejde z hlavy tak zhruba tři záměny jmen v textu Anny a Izabely, fakt ten smysl knihy překladatel neřeší? :)
"Bála se, že kdyby se dotkla teplé pleti jiné lidské bytosti, rozpadla by se na kusy." Úryvek z knihy, kterým nic nenapovím a který je pro mě nejsilnější z celé knihy. A ano Shawn byla protivná, byla zlá a byla taky lidská. Asi se s ní trochu ztotožňuji, protože mě to ranilo stejně jako ji, jen já bych oproti ní opravdu zemřela zoufalstvím..
První kniha od této spisovatelky, která mě nezaujala na plných 100%. Bylo těžké číst ten až fantasy příběh, mám ráda Jodyin styl právě proto, že se upírá k tvrdé a syrové realitě. Tohle pro mě bylo slabší dílem, ale tolik krásných slov o slonech a navíc tak čtivě, napíše málokdo.
Osobně mě kniha velmi zasáhla. Vůbec jsem jí nedávala větší naději,protože to není mé první setkání s autorkou, ale mýlila jsem se. Je to velmi čtivě napsané a jsem nabitá novými informacemi o PD a FAS. Do třičtvrtě knihy jsem četla bez přestání, ale pak mi to velmi připomnělo titul od Jodi Picoult Nejsem jako vy- ta je pro mě o třídu výš a podobnost mi trochu vadila,přesto konec knihy byl nečekaný a nakonec dávám plný počet hvězd. Pro to psychologické zaměření, pro věrný popis stavu matky, pro ten můj pocit, že na příběh myslím i třetí den po přečtení./ dodatek: Velmi mě mrzí jednání našich vydavatelství, protože kniha je ze série, kdy druhý díl Secret left behind u nás nikdy nevydali. Máme smůlu.
Velice zdlouhavá a zkraje nezáživná kniha. Oproti Zapomenuté zahradě se to nedá srovnat. Kdyby byla kniha psaná z pohledu Hannah užila bych si ji více, ale Grace mi nijak neprirostla k srdci, to její špízování a chování před panstvem mě iritovalo. Naopak ale chválím popis budovy, dobového oblečení a chování panstva, miluji viktorianskou éru. Víc než děj vás zaujmou právě tyto popisky. Zkuste se začíst se a vydržet rozuzlení na konci.