adela.hol komentáře u knih

Na filmové verzi Volání divočiny jsem vyrůstala a milovala ji. Teď jsem se díky čtenářské výzvě dostala i k té knižní verzi. Zatímco film převypráví první část knihy a kousek druhé (za mě perfektně), kniha zobrazuje události po filmu a doplňuje spoustu dalších, co se do filmu vejít nemohly.

Spisovatelka a její manžel mají můj velký obdiv. Neměli to snadné a do poslední chvíle pro Elsu a její lvíčata dělali maximum.

Jednu hvězdu ubírám za první část knihy, která paradoxně popisuje děj filmu, ale já občas při čtení utíkala myšlenkami jinam. Části se lvíčaty mě v této verzi bavily více.

6 18.09.2022

V popisu knihy je řečeno vše. Bylo to krátké, milé, četlo se to dobře. Jen ten konec useknutý v jedné větě mě zaskočil.

6 24.08.2022

Ke knize jsem se dostala znovu díky čtenářské výzvě. Jako dítě jsem Broučky četla několikrát a teď to byl pro mě celkem šok. Je opravdu zajímavé se na dětské knihy dívat očima dítěte a očima dospělého.

Nejen že mě nebavilo to neustálé opakování slov nebo celých odstavců, ale pro malé dítě je tam docela dost "drsných" popisů. Jakože pohádka před spaním, ve které uhoří koťata a Broučkovi se to hrozně líbí. Nebo, že hajný zastřelí sovu a je to vlastně taky v pohodě. Co mě dostalo úplně nejvíc, tak to bylo slovní spojení "a bylo po ní". Nevím, jestli tohle je zrovna pro dítě ideální vyobrazení smrti.

Ano, je tu sice to poselství o tom, aby byli děti poslušné, ale musím říct, že z toho mám opravdu rozporuplné pocity.

6 20.07.2022

(SPOILER) Jak jsem předpokládala po přečtení prvního dílu, od kterého se filmová verze téměř nelišila, zde už bylo odchylek více.

Když pominu nějaké časové drobnosti nebo události, které se odehrály dříve nebo naopak později, docela mě překvapilo, že některé hlášky, které mám pevně spojené s postavami z filmové verze, řekl v knize někdo jiný.
Jako například to, kdo je mudlovská šmejdka, vysvětluje v knize Ron (a ještě u toho stačí zvracet slimáky) a Hermiona ten pojem vůbec nezná, zato ve filmu to Hermiona moc dobře ví a vysvětluje to zmatenému Harrymu.
Nebo když Ufňukaná Uršula říká Harrymu a Ronovi, že po ní někdo hodil knížkou, tak v knize Harry poznamenal, že knížka jí přece jen proletí a ve filmu to byl Ron.
Takových odchylek tam bylo mnohem víc. Jsou to asi maličkosti, ale jak mám ty filmové verze za ta léta nakoukané, tak mě to v té knižní verzi trklo a opět jsem si položila otázku, z jakého důvodu to bylo ve filmu změněno.

Dále jsem se domnívala, že v knize bude mít víc prostoru Percy a nemýlila jsem se. Jde od začátku evidentně za svým cílem vyrovnat se staršímu bratrovi. To ve filmu nebylo ukázané. A zároveň tuším, že ale nakonec sejde na špatnou cestu, což ve filmech bylo jen naznačeno, ale ne vysvětleno. Jsem zvědavá.

Další, kdo měl v knize více prostoru oproti filmu, byla Ginny. Zatímco ve filmu byl sem tam na ni záběr, jak se tak zvláštně dívá, tak v knize se postupně ukazovalo, že je smutná a že ji očividně něco trápí. Stejně tak ve filmu nebylo pořádně vysvětleno, jak ji vlastně Tom Raddle skrz svůj deník ovládal. Vypadalo to, že vlastně stačí, když ho má u sebe a ty zlé síly na ni nějak působí. Až v knize se ale člověk dozvěděl, že Ginny si s Tomem přes deník celý rok psala a on jí přesně říkal, co má dělat a ona se mu pak s tím chudák ještě svěřovala, když si to pořádně nepamatovala.

A na závěr musím okomentovat dvě věci, které podle mě byly naopak lépe ztvárněné ve filmu než v knize.
První bylo Dobbyho osvobození ze spárů Luciuse Malfoye. V knize jsem si musela asi třikrát přečíst, jestli to čtu dobře, že Harry dál deník do své ponožky a že Malfoy ji sundal, hodil na zem, Dobby ji sebral a tím byl volný. Nevím teda, ale sebrání ze země a předání z ruky do ruky, to si myslím není to samé. Takže tohle se mi ve filmu líbilo víc, jak dal Harry tu ponožku do deníku a ten Malfoy Dobbymu opravdu dal, aniž by tušil, co je uvnitř.
A druhá věc, která se mi ve filmu líbila víc, než v knize, byl samotný závěr. Návrat Hermiony, příchod Hagrida, ten závěrečný potlesk a hudba, to mělo velkolepou atmosféru. Zato v knize byla právě tato scéna taková uspěchaná a krátká, což byla škoda.

Ale samozřejmě ani to mi nebrání dát plný počet hvězd, protože se to čte prostě samo. A zároveň, i když děj dopředu znám, tak mě to baví a nutí číst dál. I proto, že jsem zvědavá, co ještě jiného je v knize navíc.

6 20.07.2022

Evelyn pracuje jako designérka. Svou práci miluje a udělá cokoliv, aby si ji udržela. Proto když jednoho dne udělá chybu, kvůli které je nucena sehnat velké množství peněz, ihned ji napadne, jak je získat. Její nejlepší kamarádka Payton je totiž prostitutka, co nabízí své tělo v jednom soukromém klubu. Stačí, aby tam Evelyn na jednu noc protlačila. Jenže co když Evelyn nakonec jedna noc nestačí? Co když se klient, který si ji vezme, stane její závislostí?

Kniha je psaná v ich formě z pohledu Evelyn. Od prvních stránek tušíte, kdo bude tím tajným klientem, kterého Evelyn kvůli pásce přes oči neuvidí, ale bude vám to vlastně jedno. Proč? Protože do toho příběhu okamžitě spadnete a že vás nečeká žádný moment překvapení, nebudete řešit. Autorka vám naděluje jednu kvalitní erotickou scénu za druhou a ačkoliv jich je tu opravdu požehnaně, do příběhu se všechny přesně hodí.

Evelyn a Logan si na začátku stanovili tři pravidla, aby jejich speciální vztah mohl pokračovat. Překvapivě mi ani nevadilo, že jsem měla pocit, že je vlastně téměř hned přestali dodržovat a že ani Logan nebyl ten typ, co ten klasický vztah odmítal. Na něm bylo vidět, že Evelyn chce se vším všudy, i když jejich postavení tomu nepomáhalo. Hodně jsem si cenila toho, že spolu ti dva komunikovali. Ačkoliv si třeba něco neřekli hned, vysvětlili si to vzápětí a i přes drobné naštvání toho druhého, nenastala žádná dlouhá etapa, kdy by spolu kvůli hlouposti nemluvili.

Chemie tu fungovala na výbornou a u spousty scén jsem se také pobavila. Jen teda ten konec jsem úplně nečekala. Druhý díl si budu muset dát co nejdřív a s chutí budu v sérii pokračovat.

5 04.05.2024

Svět se po válce změnil. Ženy ztratily své typické tvary a vzhledem se přibližují mužům. Vlci dokáží měnit svou podobu. Jsou jako lidé z dob před válkou, jen s ocasem a ušima navíc. Samael Hrubý je vysloužilý voják, vycvičený k tomu být strojem na zabíjení. Neumí pracovat s emocemi, komunikovat s druhými a proto je paradoxem, že má být tím, kdo může zachránit lidstvo. Stačí, aby si vypěstoval důvěru k hlavní hrdince, která je poněkud jiná. Zvládne splnit rozkaz? A co když při tom objeví něco nového a nepoznaného? Jak moc to ovlivní jeho úsudek?

Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Samaela. Mužské vyprávění v knihách je pro mě vždy vítané, navíc v tomto případě to ani jinak nešlo. Celá kniha stojí na Samaelovi a jeho jednostranné komunikaci s hlavní hrdinkou. Ta totiž jen vrčí, kouše, štěká, vrtí ocasem nebo stříhá ušima. Může tohle fungovat celou knihu tak, abyste se nenudili? Zatraceně ano! Příběh mě chytil na první stránce a pustil až na té poslední. A zároveň jsem se pouštět ani nechtěla.

Samael v první polovině možná působil jako hlupák, když tak dlouho nechápal, co hrdince vadí, proč se na něj zlobí. Praly se v něm dvě osobnosti. Voják, co chce splnit svou záchrannou misi a muž, co se poprvé setkal s takovým vzhledem ženy, o kterém jen slýchával z vyprávění. Jenže ten hlavní problém je, že to tak úplně žena není. Nebo právě naopak? Co když je to víc žena, než všechny, které doposud poznal?

Autorka na malém prostoru stvořila nový svět plný originální komunikace mezi hlavními postavami, akce, humoru a romantiky, která mi neskutečným způsobem sedla a já se při čtení culila, jak blbá. A vzhledem ke konci bych se vůbec nezlobila za případné pokračování.

Moc doporučuji!

5 09.04.2024

Katie se přestěhuje do malého městečka Southport, kde chce začít nový život a pokusit se zapomenout na svou minulost a temné tajemství, které ji tíží. Zprvu se snaží být nenápadná, nepoutat na sebe příliš pozornosti, ale svou krásou a plachostí vyvolává pravý opak. Zaujme především Alexe, majitele místního koloniálu, který po smrti své ženy Carly vychovává sám šestiletého Joshe a pětiletou Kristen. Právě díky dětem se ti dva postupně sbližují a Alex si je jistý, že právě Katie je tou pravou, které chce dát své osamělé srdce a kterou budou jeho děti milovat jako matku. V jejich vztahu je podporuje i Katiina sousedka Jo. Jenže Katiina minulost se jednoho dne znovu probudí.

Kniha je vyprávěna v er formě z pohledu Katie, Alexe a ještě jedné postavy, kterou kvůli spoileru nebudu zmiňovat. Od autora to byla moje první kniha a po přečtení jsem si jistá, že zkusím i nějaké další. Pro mě to byl ideální typ romantiky, kde jsem si užila rodící se přátelství, zamilované momenty a v závěru i jedno pořádné drama, které mi přineslo řádnou dávku napětí.

Ačkoliv jsem téměř ihned uhodla, co Katie skrývá, nebránilo mi to v tom si knihu vychutnat. Od prvního momentu jsem chápala, co na ní Alexe zaujalo, a že měl v sobě tu pomoc ostatním. Katie zase nemohla ignorovat to, jak skvělý je otec, i když on sám o sobě pochyboval. Pořád měl pocit, že pro své děti nedělá dost. Scény s dětmi byly vůbec nejlepší a bylo dobře, že ani jedna ze stran nevyvíjela tlak na ty další, a proto sbližování přišlo postupně a přirozeně.

Druhou zápletku, která byla odhalena až v samém závěru, jsem naopak neuhodla, a tak mi na konci spadla brada. Ovšem s příjemným pocitem, že mohou v životě existovat věci, které vidíme tak, jak v dané chvíli právě potřebujeme a cítíme.

5 04.04.2024

Preston Parker je hotelový magnát, který je spíš robot, než člověk. Pracuje 24 hodin denně, nedělá si přestávky, nebere si dovolenou. To samé vyžaduje i od svých zaměstnanců, a proto se na místě jeho asistenta vystřídalo nejméně už dvacet lidí. Shodou okolností se na místo jeho asistentky dostane Tara Laurenová, která ač má vysoké vzdělání, o práci nemůže zavadit. U Prestona vydrží dva roky. Vše se ale nedá zvládat věčně, a tak Tara podá výpověď. Až v té chvíli zjistí, že odejít od Prestona vůbec nebude snadné. A to nejen kvůli smlouvě, kterou si ji Preston pojistil, ale i bouřlivému jiskření, které mezi nimi doutná od první chvíle. Nakonec ale o osudu jich obou rozhodne jeden jediný telefonát.

Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu obou hlavních postav. Kapitoly jsou krátké a s tím svěžím čtivým stylem, co autorka má, mi stránky doslova protékaly mezi prsty. Bylo to oddechové, vtipné, sexy a co jsem vůbec nečekala, že v jeden moment mě při čtení přepadly i slzy. To když Preston konečně pochopil, co to znamená, že v někom bydlí.

Vůbec bych se nezlobila, kdyby měla kniha více stran vzhledem k té zasádní zápletce, která nastala zhruba v polovině knihy. Myslím, že se z té situace dalo vykřesat mnohem víc. Snadno bych si představila spoustu humorných situací, jak musel Preston na začátku tápat, než se ponížil a zavolal Taře o pomoc. Takto ta jeho změna působila zbytečně urychleně.
V reálu si také moc neumím představit, že by ti dva kolem sebe našlapovali tak dlouho, když to jejich jiskření bylo vidět na míle. Zároveň se mi ale líbilo, jak se za tu dobu dokonale znali a dokázali předvídat každý krok toho druhého. Znovu z toho vznikalo spoustu vtipných momentů.

I přes drobné výtky knihu rozhodně doporučuju, pokud hledáte oddechovku, u které vypnete a užijete si trochu romantiky, trochu erotiky a hodně humoru.

4,5*

5 06.03.2024

(SPOILER) Z tajemného pana cizince se stává Kane Savage, nájemný vrah. V bytě Temperance se objeví, aby jí řekl, že byl najat, aby zabil jejího bratra. Zároveň ale pracuje pro Mounta a má Temperance chránit, protože i ona je v nebezpečí.
Jejich vztah se nyní mírně řečeno zkomplikoval a to nejen tím, co je Kane zač, ale i tím, že si oba velmi brzy uvědomují, že se zamilovali. Má ale takový vztah vůbec šanci?

Zatímco v předchozím díle se dostala ke slovu jen Temperance, v tomto díle se už s Kanem ve vyprávění střídají. Vidíte do hlavy jim oběma, jak si toho druhého zakazují a zároveň nechtějí nikoho jiného. Proč také? Kane podporuje Temperance v její sochařině, ona mu zase dává najevo, že z něj nemá strach, protože ví, že jí by nikdy neublížil. Protože by nikdy neudělal to, co by sama nechtěla.

Nechyběly ani mé oblíbené žárlivé scény. Temperance by si radši v Kaneově nepřítomnosti představila, že právě někoho zabíjí, než že by měl spát s jinou. Kane by zase nejradši zabil každého, kdo o Temperance jen zavadí pohledem.

Jejich chemie celým dílem graduje a vy jen čekáte, čím to zase autorka ukončí, že hned budete muset pokračovat dál. To, co se tam stalo, vypadá sice jednoznačně, ale myslím, že tuším, jaká bude pravda.

5 24.02.2024

Temperance žije svou prací provozní ředitelky a možná někde v koutku duše sní svůj sen o tom, co by opravdu chtěla dělat. Mezi přátele může počítat maximálně svou šéfku Keiru, jejího nebezpečného manžela Lachlana a také starší sousedku Harriet. Ta se nestydí jí dávat rady v oblasti milostného života, který je prachbídný. Jednoho večera, při nevinné cestě za zákazníkem, se ovšem Temperance dostane do erotického klubu. A právě ten večer se její život změní. V osobním i pracovním životě. Bojuje sama se se sebou, aby se nevracela. Aby zapomněla. Ale tajemný pan cizinec jí to nechce dovolit.

Kniha je psaná v ich formě z pohledu Temperance. Od autorky je to má druhá série, takže jsem věděla, že knihu slupnu jako malinu a hned se začtu do dalšího dílu. Pokud s autorkou ještě nemáte žádné zkušenosti, doporučuji vám mít její série vždy pokupě a nezačínat číst dřív, protože pak byste hodně litovali.

Stejně jako v předchozí sérii i tady najdete skvěle popsané erotické scény, ale navíc jsou zabalené do příběhu. Temperance má nějakou svoji minulost, za kterou se stydí a před kterou utekla, aby dokázala, že může žít i jinak. A vedle ní je tu pan cizinec, u kterého se za celou dobu nedozvíte jeho jméno, pouze v posledním odstavci zjistíte, co je zač. A to vás bude nutit číst dál. Že mezi nimi chemie funguje od prvního momentu asi není třeba dodávat. To autorka prostě umí.

Série lehce navazuje na Mount trilogy, takže doporučuji nejdřív začít právě jí. Tam si milovníci mafiánských romancí také přijdou na své.

5 21.02.2024

Merit Vossová má neobvyklý koníček. Sbírá trofeje, které nikdy nevyhrála. Ovšem to není nic proti její rodině, kterou lze označit za více než podivnou. Žije ve zrekonstruovaném kostele spolu se svým otcem Barnabym a jeho novou manželkou Victorií. Victoria byla ošetřovatelka Meritiny matky Victorie (ano, mají stejné jméno), když bojovala s rakovinou. Nyní její matka bydlí ve stejném domě, ale v suterénu. Dalšími členy domácnosti je Meritin starší bratr Utah, její dvojče Honor a nevlastní mladší bratr Moby. Aby toho nebylo málo, do domu se vzápětí přistěhuje i Sagan, který padl Merit do oka, ale jaksi patří k Honor a poslední postavou příběhu je Luck, bratr Victorie (ošetřovatelky).
Už jste se v těch postavách ztratili? A co teprve až začnou postupně vycházet najevo jejich vzájemné vztahy a všechna tajemství.

Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Merit. Kapitoly by pro mě mohly být kratší, ale čtivosti to nijak neubíralo. Od autorky je to má druhá kniha, a protože první mě opravdu zasáhla, čekala jsem, že i tady to bude podobné. Jak je o autorce známo, propojila příběh s vážným tématem a ačkoliv tu bylo několik momentů k zamyšlení, tentokrát mi tu zároveň něco chybělo.

Romantická linka byla spíš upozaděna vůči rodinnému dramatu. Se Saganem měli pár momentů, kdy se chemie projevila, ale na můj vkus toho bylo málo a nedokázala jsem jim tolik věřit.
Těch tajemství, která rodina měla, bylo také za mě příliš a logicky se nedokázaly všechny úplně uzavřít. Sice se to obecně shrnulo tím, co všem na konci Barnaby nakázal, ale už to bylo pro čtenáře otevřené, jak si s tím teda všichni do budoucna poradí.

Co mě asi celkově vadilo nejvíc, byl časový úsek v knize. Na to, kolik let spolu žili pod jednou střechou a nedokázali si promluvit, tak na odhalení všeho a všech stačilo pár týdnů, jeden Meritin "výbuch" a Sagan s Luckem, kteří do rodiny zapadli tak rychle, jako kdyby v ní žili celý život.

3,5*

5 01.02.2024

Poslední díl série je rozdělen na tři části. V první části nastává posun o deset měsíců. Noah je stále na dně a chtěla by Nicka získat zpět. Nick zapomíná po boku jiných žen, včetně předstírání vážného vztahu se Sophií. Jenže žádná není jako Noah.
Ve druhé části má i Noah snahu začít si s někým jiným. Ovšem brání jí v tom Nickova žárlivost ala "Nevrátím se k tobě, ale nikdo jiný tě mít taky nebude." A zároveň si tu zábranu dává ona sama. Protože žádný muž není jako Nick.
V třetí, nejdelší části se nakonec rozhoduje, zda všechny chyby z minulosti dokáží napravit.

V prvních dvou částech jsem si říkala, že jestli bude celá kniha o střídání nenávisti a žárlivosti, budu trpět. Ale ve třetí části mě autorka převezla. Tato zápletka mě vůbec nenapadla vzhledem k tomu, co o postavách z předchozích dílů víme. Jenže v průběhu čtení jsem docházela k tomu, že jinak to udělat nešlo. Konec druhého dílu byl natolik zlomový, že k jeho vyřešení mohlo vést jen jediné. Zároveň jsem si ale uvědomila, že z konce druhého dílu jsem byla natolik v šoku a nevnímala, co se tam vlastně stalo. Co strašně moc špatného a co Nick rozhodně měl vědět. To jediné mě mrzí, že autorka zazdila.

O čtivosti a chemii postav se nemusím rozepisovat. To víte, že bude, jakmile vezmete knihu do ruky. Stalo se toho spoustu, ale musím vyzdvihnout tři scény. Nebudu spoilerovat, ti co četli, pochopí.
Smska - Typická reakce Noah a její zbrklosti a následný Nickův výbuch.
Letadlo - Jedině Noah dokáže vyčíst Nickovi něco, co nemohl ovlivnit. Noah vždy reagovala jinak než ostatní, v tu chvíli to ale po emoční stránce neuvěřitelně sedlo.
Poslední není ani scéna, jako spíš moment, který už nikdy nedostanu z hlavy. Nick s notebookem a jedním závažím.

Hrdě se hlásím k tomu, že tato série se stala mou srdcovou záležitostí. Na každém dílu miluju něco jiného a vím, že při opětovném čtení tam budu nacházet zase něco dalšího, co mě dostane.

Nick y Noah para siempre

5 12.11.2023

Kniha začíná ve chvíli, kdy se na rušné ulici setkávají dvě hlavní postavy - fotografka Patricie a pilot Samuel. Je to setkání po dlouhých třiceti letech. Tehdy byli zamilovaní, žili spolu a plánovali společnou budoucnost. Jenže Samuel jednoho dne beze stopy zmizel. Ráno odešel a večer se už nevrátil. Oba tak postupně začínají rozplétat svou minulost a zjišťovat, co se tehdy stalo a proč se musely jejich cesty rozdělit.

Myslím si, že je jen málo knih, které Vás chytnou od první stránky. Tady se mi to stalo. Příběhu jsem okamžitě propadla a postavy přijala za vlastní. Možná i proto, že jsem se do spousty situací dokázala vcítit a věděla jsem, že bych reagovala stejně. Některé myšlenky a citáty z knihy jakoby vycházely přímo ze mě.

Oba hlavní hrdinové retrospektivně a na střídačku vypráví, co za ta léta prožili. Na začátku kapitoly se vždy dozvíte jaký je rok a kolik jim je let. To bylo něco pro mě, mám ráda takové detaily v knihách.

Patricii jsem plně chápala. To, že Samuelovo hledání nechtěla vzdát, i když podle ostatních měla jít dál. Rozumím té cestě, kterou si nakonec zvolila. Protože samota opravdu nemusí být smutná.
Samuelova cesta byla úplně odlišná a přišla k němu tak nějak sama. Nevím, jestli by to v reálu bylo opravdu takto jednoduché, ale jeho scény s Patrikem a Oliverem byly naprosto dokonalé. Byli to takoví tři mušketýři a já si je zamilovala od prvního momentu.

Ačkoliv mě kniha zahřála na duši, nějakou drobnou výtku jsem našla. Přišlo mi, že Samuel mohl udělat víc. Kluci by ho jistě rádi viděli šťastného. Navíc v dnešní době sociálních sítí a to nevíme, co bude v budoucnu, by to hledání nemuselo být tak složité.
Pouze toto mé srdce romantika a introverta hodně bolelo. Oliver by mě jistě pochopil.

5 20.10.2023

Kniha je rozdělena na tři části. V první části se seznamujeme s pěti hlavními postavami - Alicí, Zuzanou, Květou, Robertem a Alešem. Zjišťujeme, s jakými problémy se momentálně potýkají a jak moc to ovlivňuje jejich soukromý i pracovní život. Ve druhé části se všichni setkávají v šumavském podhůří na meditačním kurzu. Vedoucím kurzu je Josef, další důležitá postava příběhu, který si sám v sobě nese také nějaké bolístky. Ve třetí části se dozvídáme, co si každá z postav z kurzu odnesla a jak se se svým problémem poprala.

Na knize mě zaujala anotace a protože ráda zkouším nové autory, do štafety jsem se přihlásila. A dobře jsem udělala. Kniha mě velmi mile překvapila svou čtivostí a důležitými tématy, nad kterými je třeba se zamyslet a uvědomit si, co všechno hraje v našich životech roli. Že pokud chceme v klidu žít v přítomnosti i v budoucnosti, je potřeba odkrýt slupky minulosti. Nejde si říct, že zapomeneme na to, co se v minulosti stalo. Bude nás to drásat tak dlouho, dokud se nerozhodneme pro definitivní uzavření. I kdyby nám s tím měl pomoct cizí člověk.

V příběhu mě také zaujala postava Davida, který je tu jakýmsi neviditelným pozorovatelem. Po přečtení pochopíte. Počítejte s tím, že postav je tu opravdu hodně, takže se přiznám, že ze začátku jsem se trochu ztrácela, než jsem ty hlavní dokázala uchopit tak, abych s nimi příběhem proplouvala. Uzavření většiny příběhů se mi líbilo, jen u pár bych asi potřebovala ještě drobné doplnění.

Pokud máte rádi příběhy ze života, náhled na obyčejné lidské osudy, které ale mohou být neobyčejné, knihu určitě doporučuji.

5 13.10.2023

Kniha, která se hned po vydání stala kontroverzní. Kniha, o které si můžete myslet, že vám dá odpovědi, ale spíše vám zamotá hlavu ještě víc. Proč? Protože se nikdy nedozvíte pohled druhé strany. Ale přesto vás donutí se nad spoustou věcí zamyslet. Zamyslet se nad tím, zda má kdokoliv právo soudit člověka, kterého zná jen z televize a novin. Navíc když se jedná o člena královské rodiny. Protože být princem v současnosti očividně není to samé jako být princem z pohádky.

V první části knihy sledujeme Harryho dětství a jeho přípravu na roli náhradníka. Zde bylo několik momentů, které mi prezentací úplně nesedly, působilo to na mě přehnaně. Největší prostor byl věnován smrti Diany. A jestli se s tím Harry vyrovnal takto, tak už tam vidím zárodky jeho budoucích problémů.

Druhá část je věnována jeho působení v Britské armádě. Připadalo mi, že mu to pomohlo i uškodilo zároveň. Všechny nepovedené vztahy a problémy často řešil alkoholem nebo drogami, navíc se mu rozjela i posttraumatická stresová porucha a panické ataky. V té době konečně začal chodit na terapie a pustil ven emoce, které v sobě zadržoval od smrti matky.

Ve třetí části potkává Meghan. Tu Meghan, která zapříčinila, že opustil královskou rodinu. Aspoň tak to prezentuje bulvár. Opravdu to všechno byla její vina? Nebo měl Harry problémy s Williamem, Charlesem a ostatními členy rodiny už předtím a Meghan mu jen ukázala, že může být konečně šťastný jinde a jinak?

Jen ti nejbližší vědí, jak se co skutečně odehrálo a s tím pocitem musejí nějak žít. My zvenčí můžeme jen přihlížet. Já osobně přeju Harrymu i Meghan, aby jim to štěstí vydrželo, protože na mě oba působí, že se doslova zbožňují. A možná to samé štěstí by s někým zažívala i Diana, kdyby se toho dožila. Protože i ona se pokusila královskou rodinu opustit. Také by ji potom všichni odsuzovali? Milovanou královnu lidských srdcí?

5 02.10.2023

"Hmmm," pohladil jsem si bradu. "Aha. Takže říkáš, že to není tak, že bys se mnou nechtěla jít na rande. Prostě se jen bojíš, že to tvé kamarádky zjistí. S tím můžu pracovat."

-----

Kamarádky Kira, Iris a Miranda si na střední škole slíbily, že si už nikdy znovu nezačnou s bratry Kingovými. Jejich slib se začne rozpadat po sedmi letech, kdy se bratři vrací do rodného města. Bohatí, mocní a samozřejmě nebezpečně přitažliví. Kiru navštíví Rich v první den její nové práce a okamžitě ji rozhodí. Staré city zřejmě neochladly. Jenže slib je slib a Kira přece neztratí nejlepší kamarádky jen kvůli muži, který jí kdysi ublížil. Nebo ano?

Od autorky to byla moje první kniha. Šla jsem do ní s tím, že se pobavím a to se opravdu stalo. Jen ne vždy tak, jak nejspíš mělo. Na některých místech jsem se upřímně zasmála, typ humoru mi sedl, ale jinde jsem spíš protáčela oči, že už to bylo moc. A možná právě ten až příliš tlačený humor za mě ublížil celému příběhu.

Ve vyprávění se hlavní postavy střídaly, což vždy preferuji, a podle anotace jsem čekala svou oblíbenou hate to love linku. Jenže tu hate část jsem nezaznamenala, protože jsem ani nepochopila, co že jí to na té škole vlastně udělal. A love linka byla snad ještě rychlejší. Přišlo mi, že snad během 24 hodin se Kira stačila zamilovat, pohádat se s kamarádkami, Rich ji opustil, aby o kamarádky nepřišla a ty ji nakonec paradoxně do toho vztahu tlačily, i když pár hodin předtím by už s ní raději nepromluvily. Všechno to bylo hrozně zrychlené a za mě tím pádem bez chemie.

Co se mi líbilo, byl nápad se svatbou. To mi přišlo originální, ale zase ta mini zápletka, která tam byla použita pro jakési drama, to zazdila.

Cade a Nick byli fajn, za to Iris s Mirandou mi příliš nesedly. A nejspíš i proto se do dalších dílů nepoženu.

5 03.09.2023

Sedmnáctiletá Grey se jako každé léto vrací do La Cachette v Louisianě. Toto bažinaté městečko je plné magie a lidí se zvláštními schopnostmi. Ačkoliv Grey patří mezi tzv. Letní děti, žádnou výjimečnou schopností neoplývá. Až doposud. Je to půl roku, co zmizela její nejlepší kamarádka Elora a nikdo neví, zda je ještě naživu. Od jejího zmizení se Grey začnou zjevovat záblesky a představy, ve kterých se stává Elorou. Pomůžou Grey nově získané schopnosti k jejímu nalezení? Zjistí kvůli čemu se loňské léto pohádaly a už se nestihly usmířit?

Na knihu mě nalákala obálka, anotace a žánr fantasy thriller. Knihou jsem se nakonec protrápila. Napsaná byla dobře, ale nic mě nenutilo číst dál. Převážně z důvodu, že se po většinu knihy nic nedělo.

Můj hlavní problém byl s Grey. Místo toho, aby pátrala, co se Eloře stalo, tak to s každým pořád jen dokola řešila, ale sama nic neudělala. Také si neuměla stát za svým slovem a názory měnila během několika dramatických vteřin.

Byl tu milostný trojúhelník, které za sebe jednak nemusím, a zároveň jsem to Grey ani s jedním nevěřila. Ona sama nevěděla, kterého chce. Jestli toho, co vypaloval jednu cigaretu za druhou nebo toho, co ji nikdy nechtěl polekat.

Ze začátku tu na mě bylo moc postav. Jména jsem si posléze zapamatovala, ale většina z nich byla spíš do počtu. Na to, že každý z nich měl mít nějakou speciální schopnost, tak doteď nevím, kdo měl kterou.

Hodně mě rušila při čtení hovorová čeština v popisech scén nebo výrazy postav, které se do dané scény vůbec nehodily.

Nejlepší byl jednoznačně závěr knihy. Kdyby celá kniha byla ve stejném duchu jako zhruba posledních 50 stran, určitě bych dala vyšší hodnocení.

5 29.08.2023

Allie se odstěhuje z Denveru do Woodshillu, aby unikla před svou panovačnou matkou, která v jejím životě doposud řídila vše od oblečení až po stravu, ale také především od bolesti, kvůli níž neměla daleko ke zhroucení. Chce začít znovu a splnit si svůj sen stát se učitelkou. První, co musí udělat, je najít si bydlení. Po několika neúspěších skončí u Kadena. Nabručeného potetovaného kluka, který je zatraceně přitažlivý, ale hned na začátku jí Kaden jasně stanoví tři pravidla. Nejdůležitější třetí pravidlo je to, že spolu v žádném případě neskončí v posteli. Paradoxně je to ale Kaden, který svá pravidla porušuje prakticky okamžitě.

Ti dva jsou zprvu spolubydlící, poté by se dalo říct, že něco jako přátelé, ale jejich vzájemnou přitažlivost nedokáže popřít ani jeden. Jenže Allie není jediná, která má za sebou špatnou minulost. Je to i Kaden, který každé sblížení s ní opětuje mlčením a zuřením. Jakoby se chtěl vždy potrestat za to, že si dovolil se k ní přiblížit. Právě k ní. Především poté, co se mu Allie svěří.

"Nejsi rozbitý, Kadene, jen trochu poškrábaný."

Autorka si mě získala od prvních stránek. Neměla jsem problém se začíst, soucítit s postavami, zlobit se na ně, nenávidět je. Dawn, Spencer a ostatní byli ti nejlepší přátelé, které oba mohli být. Byli pro ně oporou i ve chvílích, kdy potřebovali mlčet a prostě jen být. Pro matku Allie škoda slov, protože takhle teda ne. I když z jejího pohledu to bylo v pořádku a dělala všechno pro dobro Allie. Za to matka Kadena dokázala mít Allie ráda hned při prvním setkání. Dvě matky, dva rozdílné způsoby lásky.
Ke konci mě mrzelo, co s Kadenem udělalo setkání s Alexem. Chápu, že se mu všechno vrátilo, ale Allie by to přece pochopila. Každopádně jsem je spolu samozřejmě milovala. Líbilo se mi, jak jí říkal Brepto nebo to jeho kroužení palců po zápěstí, když ji uklidňoval.

5 15.08.2023

Viděli jste Dokonalou partii s Debrou Messing a Dermotem Mulroneym? Zápletka je v podstatě stejná, ovšem rozdíl mezi touto knihou a filmem (na který je v knize i přímo narážka) je ten, že ačkoliv film je dobrý, kniha je vynikající.

Catalina "Lina" Martínová již několik let žije v New Yorku. Ze svého rodného Španělska v podstatě utekla po rozchodu s bývalým přítelem Danielem a po všech útrapách, které jí jejich vztah přinesl.
Příběh začíná ve chvíli, kdy je pozvaná na svatbu své sestry. Je to sice radostná událost, jenže ženichův bratr a svědek v jednom je právě Daniel, navíc zasnoubený. Lina tedy prohlásí, že si na svatbu přiveze svého amerického přítele. Ovšem má to háček. Žádný neexistuje. Přece tam ale jako zoufalka nepřijede sama.
Na scéně se objevuje Aaron Blackford. Její otravný kolega, se kterým se nesnáší od chvíle, co se poznali. Jenže je to právě on, kdo jí nabídne, že s ní na svatbu pojede. Lina to okamžitě odmítne, ale postupně dochází k tomu, že na hledání vhodnějšího adepta nemá tolik času a že možná Aaron není nakonec tak špatný, jak si o něm myslí.

Tady bylo vše, co má správná romantika mít. Culíte se a užíváte si každou scénu. Několikrát jsem četla srovnání s Hypotézou lásky a musím souhlasit. Pokud se Vám líbila ta, nesáhnete vedle ani tady.

Lina byla zase taková ta trubka, která hodně dlouho neviděla, že je do ní Aaron už dávno zamilovaný, a tak byla poměrně rozhozená z toho, jak mu předstírání lásky k ní před její rodinou, nečinilo problémy. Vzniklo tak spoustu vtipných situací, ať už problém s malými tričky nebo následné hraní kopané s lidským závažím navíc. Nebo stačilo, aby se objevila sestřenka Charo a o humor bylo postaráno.
Rodina Liny si Aarona zamilovala prakticky okamžitě. V podstatě stačilo, že promluvil španělsky a ženské pokolení rodu Martínových šlo do kolen. Bez ohledu na věk.

A že nakonec podlehla i Lina není žádný spoiler. U těchto příběhů stejně víte konec od začátku. A je vám to jedno, protože to i tak chcete číst. Chcete se rozplývat nad Aaronem, nad každým gestem, které udělá, nad každým slovem, které řekne.

5 28.07.2023

V knize se seznamujeme s třiadvacetiletou Rory Grantovou, která již několik měsíců žije jako tělo bez duše. Její snoubenec Hux byl součástí Lékařů bez hranic v Jižním Sudánu, ale naneštěstí byl zajat a Rory o něm od té doby nemá žádné zprávy. Neví, zda je ještě vůbec naživu a s každým dalším dnem ztrácí naději a zvětšuje se její žal. Jak dlouho se v takových situacích čeká? A má se čekat? Jak žít se zlomeným srdcem dál?

Jednoho dne, když se Rory vrací z dalšího neúspěšného brunche se svou matkou Camillou, se kterou nemá právě ideální vztahy, narazí na dům, který ji z nějakého důvodu přitahuje. Hlavou jí probleskne, že to by byl ideální dům k otevření její umělecké galerie. Navíc když si uvědomí, že to byl Hux, kdo ji v jejím talentu hlavně podporoval. A díky domu se setkáváme s druhou hlavní hrdinkou.

Majitelkou domu je šedesátiletá Soline Rousselová, která v domě kdysi měla vyhlášený svatební salón. Ale poté co před čtyřmi lety vyhořel a Soline skončila s popáleninami na rukou a už tak nedokázala vzít do rukou jehlu a nit, uzavřela se před světem. Po dlouhém přemlouvání jejího právníka, ale nakonec Rory dům pronajme a jakmile se s Rory setká, začne se odvíjet ta nejzajímavější část příběhu.

Obě se postupně sbližují a Soline jí vypráví příběh svého života. Vypráví jí o schopnostech žen v její rodině, kdy kouzlo všité do svatebních šatů zajišťovalo, že nevěsta prožila šťastný život, ale hlavně díky staré krabici, kterou Rory najde v domě, otvírá Soline po dlouhých čtyřiceti letech své na kousky zlomené srdce. Za druhé světové války prožila svou jedinou lásku s Ansonem, se kterým se seznámila během práce v nemocnici. Po každé další vzpomínce, ke které se Soline vrací, zjišťujeme, že její životní příběh je s příběhem Rory, až nečekaně podobný. Právě proto si tak rozumějí? Anebo je zatím ještě něco víc?

Od autorky je to má druhá přečtená kniha. Byla jsem nadšená už z té první, ale tato nasadila laťku ještě výš. Autorka píše nejen čtivě, že se nemůžete od knihy odtrhnout, ale těch důležitých myšlenek, které knihu provází, a vy s každou z nich souzníte. Do detailu propracované postavy. Máte pocit, že je znáte a chcete je obejmout, když jim je smutno, chcete se s nimi smát, když jsou šťastné. Připravte se na to, že obě knihy od autorky jsou bichle s malým nahuštěným písmem. Ale ten čtenářský zážitek vám za to stojí. A zejména u této si nezapomeňte ke čtení vzít kapesníky. Slza mi ukápla několikrát.

5 12.04.2023