13werka
komentáře u knih
Noční návštěvník
Jeffery Deaver
Příběh je dobře vystavěný, má spád a na rozdíl třeba od Sběratele kostí postrádá brutalitu. Co ale nepostrádá, jsou nečekané zvraty, kdy si autor se čtenářem tak trochu hraje umožní mu vytvořit si dojem, že už ví, jak to vlastně bylo a bác, ono je všechno jinak. Mně se knih líbila a přečtenou jsem ji měla za pár večerů (protažených trochu do noci ).
Uteč, dokud můžeš
Rebecca Zanetti
Hlavní hrdinka Laurel je sympatická a spolu s Huckem vytváří fajn dvojici, mezi kterou to docela jiskří. Zajímavé je i obohacení klasického pátrání po sériovém vrahovi o romantickou linku - to nebývá úplně obvyklé. Jen ke konci možná autorka věnovala vztahům víc pozornosti než tomu, aby vysvětlila, jak k odhalení pachatele Laurel vlastně dospěla a co přesně vraha k jeho činům vedlo. Ale jinak se mi knížka četla dobře, zvládla jsem ji v podstatě během víkendu. Jako začátek série to vypadá docela slibně
Žena v ohni
Lisa Barr
Problematika uměleckých děl ukradených nacisty a jejich hledání je zajímavým rámcem pro kriminální thriller, ve kterém nechybí ani špetka romantiky. Karty jsou sice rozdané - víte, kdo je padouch a kdo hrdina, ale i tak vás knížka udrží v napětí. Jen možná Margaux nemusela být až takový "záporák". Rozhodně nelituji, že jsem po ní sáhla
Spiknutí oběšenců
Vlastimil Vondruška
Souhlasí s cérkou i SSTknihy - příběhy mi přijdou oproti těm starším víc odbyté a konec takový uspěchaný, rychle "ustřižený". Takový průměr
A mimochodem - četl autor anotace tu knížku celou nebo ji jen prolistoval?
Manželské zrcadlo
Vlastimil Vondruška
Kami33 kousek pode mnou přesně vystihla můj názor na knihu... Pohodové čtení, které pobaví, neurazí, ale taky nijak nenadchne...
V hotelu Bertram
Agatha Christie
Ze začátku se děj rozbíhá poněkud pomalu, autorka se hodně věnuje popisu hotelu i jeho fungování a otázce loupeží, u kterých není úplně jasné, jak s hotelem vlastně souvisí. Než k něčemu dojde, tak je čtenář skoro v půlce knihy. Navíc se zde slečna Marplová do pátrání zapojuje spíše okrajově. Na druhou stranu zápletka je docela originální. Nicméně bych knížku neřadila mezi ty nejlepší kousky autorky. Myslím, že slečně Marplové spíše svědčí předválečná Anglie s jejími venkovskými sídly, intrikami a drby než období modernější. A asi v té předválečné době taky Agatha byla na vrcholu svých tvůrčích sil…
Nenávist
Chris Carter
Autor si zde zachovává svůj styl krátkých kapitol, které se dobře čtou a udržují člověka v napětí. Snad jediné, co bych příběhu vytkla je trochu přehnaná démonizace Luciena a jeho schopnost měnit identitu a možná trochu zbytečně detailně popsané následky jednoho z Lucienových zabíjení (podle mne popis neměl pro další posun děje moc význam). Ale pokud máte rádi thrillery, je to podle mého názoru rozhodně kniha, která vás zaujme a nebudete se u ní nudit
V náruči kanibala
Barbora Walterová Benešová
Knížka je docela čtivá a napínavá, ale čtenář nesmí příliš nepřemýšlet o detailech a reálnosti některých situací (parta studentů, která si vyjede "jen tak" do země, která patří v Africe k nejnebezpečnějším, kmen kanibalů žíjící a provozující své rituály, včetně "lovu" obětí v pralese nedaleko civizilace a nakonec i hrdinčino prožívání některých situací ...). Tam má kniha své slabiny.
Když se rojí smrt
Jarmila Pospíšilová
Úplně normální venkovská detektivka, kde se pátrání rozbíhá běžnými, uvěřitelnými cestami. Příjemné lehké čtení na dovolenou
Ta druhá žena
Daniel Silva
Byla jsem ráda za "odskok" od arabských teroristů, ale na druhou stranu jsem už od Silvy četla lepší příběhy. Zápletka mi přišla hodně překombinovaná.
Ochráním tě
Peter May
Označení "detektivka" se na tuto knížku asi moc nehodí, detektvní příběh je tam až druhý v řadě. Víc se mi líbila linie z minulosti, ten detektivní příběh není nic moc. A konec má zvraty opravdu trochu přitažené za vlasy. Na předchozí knihy z ostrova Lewis to nemá, ale na druhou stranu úplně špatně se to nečetlo.
Astrid Lindgrenová
Susanne Lieder
Příjemné milé čtení, které nám umožňuje trochu nahlédnout do života jedné z nejznámějších spisovatelek knih pro děti. Kniha se četla úplně sama.
Připoutaná
Adele Parks
Pokud nechci, aby hodnocení bylo spoiler, tak toho o dějí moc prozradit nemohu. Snad jen to, že jednotlivé kapitoly knihy jsou psané z pohledu téměř všech postav, které se v příběhu objeví, a některé z nich se vrací několik let do minulosti. Neměla jsem ale velký problém se v nich po chvíli zorientovat - každá kapitola je označena jménem postavy, z jejíhož pohledu je psána i časem, kdy se odehrává.
Knihu bych hodnotila jako dobře napsaný psychothriller, který mne při čtení dokázal udržet v napětí, byť možná lehké zkrácení by mu prospělo. Nicméně má zajímavou a velmi dobře vystavěnou zápletku a navíc autorka pro čtenáře nachystala několik zvratů a nečekané rozuzlení. Pokud vám vyhovují spíše thrillery, ve kterých není přehršel násilí a neodkapává krev z každé stránky, tak vám knížku myslím mohu s klidným svědomím doporučit.
Vánoce na skotském hradě
Donna Ashcroft
Asi nejvhodnější je tento příběh na předvánoční čas, kdy by podle mne dokázal navodit opravdu vánoční atmosféru, ale dobře se mi knížka četla i v prvních březnových dnech. Není to žádná velká složitá literatura, ale prostě milé nenáročné romantické čtení, které by mohlo oslovit zejména milovníky Julie Caplin (však se taky na obálce kniha pyšní jejím doporučením).
Pojízdná čajovna splněných snů
Rebecca Raisin
Jde o nenáročnou romantiku, která se stylem podobá knížkám Julie Caplin. I tady je hodně místa věnovaného popisu prostředí a také vaření a jídlu. Sice tak trochu víte jak to bude probíhat, protože to určitě není první příběh, který začíná rozchodem a pokračuje snahou zapomenout v jiném prostředí a restartovat svůj život. Ale hlavní hrdinka je sympatická, děj tak lehce plyne... Já jsem vzala navíc knihu do ruky ve chvíli, kdy mi nenáročné čtení fakt sedlo a tak jsem si knížku docela užila. Pokud máte rádi trochu romantiky a líbí se vám knížky Julie Caplin, tak se vám nejspíš bude líbit i Rossiino putování s pojízdnou čajovnou.
Zahrada dávných tajemství
Kelly Bowen
Kniha je sice fikcí, ale byla napsána na základě inspirace skutečnými událostmi a osudy reálných lidí. Výsledkem je velmi čtivý příběh, který na jedné straně odhaluje hrůzy války i to, jak dokáže lidi měnit, na druhé straně přináší i trochu romantiky. Musím říci, že se mi knížka opravdu líbila a asi se brzo podívám po autorčině předchozí knize Byt na Seinou, který rovněž kombinuje současnost s příběhem francouzského odboje.
Horké vafle a ledové koupele
Karin Härjegard
Příběh je vyprávěn v i-formě z pohledu Heleny a je členěn do krátkých kapitol, což přispívá k tomu, že se dobře čte. Svým charakterem se trochu podobá knihám Julie Caplin - ostatně i obálka má podobný charakter jako její knihy a tak tento dojem evokuje. I tady si užijete krásné přírody i vaření nejrůznějších dobrot. Jen nespěje k romantickému konci, kde si ti dva přes všechna protivenství padnou do náruče (i když nebojte - o šťastný konec ani tady nepřijdete). Trochu obtížně jsem si hledala ze začátku vztah k hlavní hrdince Heleně. Na můj vkus se příliš utápěla ve svých pocitech a především ublížeností z nevěry manžela. Ale postupně začínala působit sympatičtěji - hlavně díky tomu, že začala snažit vzít svůj život do vlastních rukou. Z mého pohledu je to pěkný, nepříliš náročný příběh o tom, že i když se člověku zboří život jako domeček z karet, je třeba se tomu postavit čelem a jít dál. Příběh, který se hodí do dlouhých zimních večerů, kdy si uvaříte horké kakao, rozsvítíte si svíčku a zachumláte se do deky... (a možná si dáte i tu vafli).
O čem se nemluví
Jess Lourey
Kniha má zvláštní svébytnou atmosféru, danou možná i tím, že vypravěčkou příběhu je mladinká dívka na prahu puberty. Autorce se podle mého ve vyprávění povedlo dobře postihnout určitou míru dětské naivity s napůl dospělým pohledem, který v osobě Cassie kombinuje, i poněkud depresivní prostředí, ve kterém žije. Rozhodně od knihy nečekejte četbu plnou akce a zvratů. A vlastní závěr je takový trochu neukončený. Pachatel je sice dopaden, ale chybí nějaké vysvětlení jeho motivace. A také některé otázky, které si čtenář v průběhu četby klade, zůstanou víceméně nezodpovězené - jaké podivné kšeftíky vlastně přesně měl Cassiin otec a policejní seržant Bauer? Proč Cassie spala ve skříni a bála se skřípění schodů? Co se dělo u nich ve sklepě? Čtenář se může z náznaků jen domýšlet.
Jen moje štěstí
Adele Parks
Kniha přináší zajimavé téma toho, co s člověkem může udělat náhlé zbohatnutí. To přináší nejen uspokojení a štěstí, ale i nečekaná úskalí a problémy, včetně obyčejné lidské závisti. Otvírá i otázku, jak dobře vlastně člověk zná své nejbližší, ať již partnera nebo přátele. A nechybí tu ani detektivní linka, byť není hlavní linií celého příběhu.
Knížka měla trochu pomalejší rozjezd, ale její druhá polovina to docela vynahradila. Má větší spád a ve chvíli, kdy už člověk má pocit, že je na samém konci, tak přijde nečekaný a z mého pohledu hodně překvapivý závěr.
Černý dort
Charmaine Wilkerson
Knížka se nečte úplně lehce. Je totiž psaná z pohledu celé řady postav kromě Eleanor i z pohledu Byrona, Benny, Eleanořina otce, jejích kamarádek. Dějově se navíc často vrací zpátky do minulosti a odehrává se postupně na karibských ostrovech, ve Velké Británii a ve Spojených státech. Přiznám se, že díky tomu jsem měla zejména ze začátku problém se v ději zorientovat a do knížky se začíst, ale postupně mne vtáhl a nakonec jsem ho četla se zájmem a chutí. Je to příběh, který má hodně vrstev, příběh o rodinných vztazích, přátelství, o nepochopení i nalézání porozumění , o síle vzdorovat osudu a jít si za svým cílem. Dotkne se i problémů souvisejících s rasismem, přistěhovalectvím a ochranou životního prostředí.
Jediné, co mne na knize moc nezaujalo, je obálka - nemám tenhle typ obálek moc ráda a kombinace modré, zelené a oranžové mi nějak nesedí. Ale k přečtení bych knihu s klidným srdcem doporučila.