Zápisník alkoholičky
Michaela Duffková
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/429531/bmid_zapisnik-alkoholicky-bVu-429531.jpg
4
714
200
Poslední sklenička dnes už popáté. Kniha podle blogu, který získal cenu Magnesia Litera. Michaela Duffková je mladá matka, která se rozhodla otevřeně promluvit o své závislosti na alkoholu i o složité léčbě. Chcete vědět, proč je tak těžké přiznat si problém s pitím? Proč není překážkou závislosti ani malé dítě? Co bylo autorce motivací k léčbě a jak vypadal první rok po ní? Všechny odpovědi přináší otevřená a přímá zpověď abstinující alkoholičky. Upřímně sdílená zkušenost o pádu doslova na dno vzbudila velký zájem veřejnosti, Michaela získala za svůj blog cenu Magnesia Litera a začala o závislosti veřejně přednášet. Dnes se věnuje svému vysněnému projektu – centru pro prevenci a léčbu závislosti na alkoholu. „Příběh Míši Duffkové je skvělým příspěvkem k destigmatizaci ženského alkoholismu a současně unikátní výpovědí o bolesti i naději.“ prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D. přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN... celý text
Přidat komentář
Skutečně skvělé napsaná kniha, která Vám pomůže rozšířit obzory, pochopit, vcítit se a žasnout na sílou jedné úžasné ženy. Doporučuji všem.
Síla... O blogu jsem slyšela už před časem, když byl nominován na Magnesii literu, ale nepustila jsem se do čtení, protože jsem se toho tématu bála. A oprávněně. Teď jsem se pustila do čtení a nelituji, i když... Vážně to není čtení na dobrou noc. Všichni si asi umí představit, jak destruktivní je závislost, ale číst si otevřené a místy vážně syrové vyprávění o všednodenních situacích, které často přerostou v hororové výjevy... to je prostě náročné. A to pro čtenáře to je samozřejmě mnohem snazší než pro toho, kdo to skutečně prožíval. Obrovský obdiv ke každému, kdo se se závislostí potýká a smekám před všemi, kterým se daří vítězit.
Autorku obdivuji i proto, že se světem sdílela velmi intimní a často bolestné věci. Já bych to nedokázala, zvláště pokud jde např. o manželství/partnerství - ta otevřenost mě místy šokovala. A nebylo mi z toho vztahu dobře, byť se samozřejmě člověk snaží nesoudit, když to není jeho věc.
Styl psaní mi nevadil, ale ocenila bych důkladnější redakční práci - sladit obsah deníkových zápisů, samotného textu a facebookových textů, aby se informace zbytečně neopakovaly bez přidané hodnoty, to mě místy otravovalo.
Musím zde oddělit morální rovinu, kdy kniha má velmi vysokou hodnotu ukázat, že to jde. Je to určitě neuvěřitelně těžké, ale jde to. A pak je tu rovina literární, kdy mi autorčin styl zcela nesedl. Někdy se tam opakovala fakta z bloku a z vyprávění. Pak jsem moc nerozuměla manželskému soužití. Je to náročné překlenout tohle všechno spolu, ale jejich vztah je zvláštní.
Hezky psáno....klobouk dolů, že to Míša zvládla nakonec.
Akorát co mě v knize hodně iritovalo bylo chování jejího manžela! I na konci ta jeho autentická výpověď a názor!Nemám slov.
Pro mě velmi depresivní čtení. Můj velký obdiv patří autorce, že dokázala svůj příběh poslat do světa. Důležité je o problematice s alkoholem mluvit a vědět, že normální je nepít.
Ve chvili, kdy se mi do rukou dostala kniha jsem její blog nečetla. Cetla jsem tedy naprosto neznámý příběh, který mne neovlivňoval nabranymi předchozími sympatiemi či opačne. Nutno říct, ze smysl celého blogu a knihy je naprosto chvályhodny a ji ja za nej děkuji. Pokud bych ale měla hodnotit knihu, trochu mne zklamalo, ze autorka nesla více do hloubky při popisu minulosti, povahy svého muže apod. Možná bych jeho jednání více pochopila. Literárně jsem čekala asi vic ale chapu, ze autorka není spisovatelka a jde tu především o předání zkušenosti.
Velice dobře napsána kniha. Četla se jedním dechem a klobouk dolů, že se dokázala poprat s takovým soupeřem.
Lidsky nesmírný obdiv k autorce otevřít téma alkoholismu a závislostí žen a jít se svou kůží na trh. Literálně první část knihy, kde popisuje propad do závislosti mi přišla poněkud zdlouhavá a stále o podobných věcech...Ale asi je to tím, že to je popis reálné situace a ne román. Od chvíle počátku léčby kniha získala obrovský spád a nedokázala jsem se od ní odtrhnout. Mám veliký obdiv nad Míšinou vytrvalostí a nezdolností prát se proti démonů alkoholu za dobrý život a dobré vztahy nejen pro sebe. Moc držím palce.
Klobouk dolů. Michaela Duffková se dokázala poprat se svým vnitřním démonem (a zatím zvítězit!), navíc detabuizovala téma závislosti na alkoholu u žen. Nejsem čtenář facebookových příspěvků, takže jsem uvítala knižní vydání zápisníku. Trochu mě rušilo opakování (klasický text - FB příspěvek) a čekala jsem o dost důkladnější přiblížení průběhu terapií. V závěru jsem postrádala aspoň náznak seberefelxe ze strany autorky. Velmi oceňuji, že kniha obsahuje také pohledy dalších účastníků - pohledy z druhé strany.
Za mě zklamání. Chápu, že dispozice k alkoholismu je dědičná. Přesto ve výpovědi postrádám sebereflexi. Všichni se rozhodujeme sami za sebe. Autorka obviňuje okolí, manžel je po celou dobu vykreslován jako hajzl, když se od ní odpoutá, najednou je pro ni nepostradatelný ... pro mě dost manipulativní jednání, jak ho získat zpět. Každopádně autorce moc fandím, aby vydržela.
Čte se jedním dechem. Myslím, že každý, kdo se s problematikou setkal ví, že otázka PROČ, která v knize zazní několikrát, je jedna z těch, co si klademe nejčastěji.
Jediný, co mě na tom všem zaráží, je to, že autorka stále chce být se svým manželem... Chápu, sama to dost pohnojila, ale co prováděl pak on... Budiž, je to její život, ale moc šancí jim teda nedávám. Důvěra musí být kaput.
Držím palce Míšo, ať je Vám zdravotně i psychicky jen a jen líp :)
Velmi, ale opravdu velmi si vážím těch, kteří mají odvahu jít s kůží na trh a mají odvahu o svých trápeních promluvit veřejně a ne se někde ukrývat pod kamenem. Závislost na alkoholu by neměla být přehlížená. Bohužel děláme, že je to jen záležitost mužů a že ženy to nedělají a nikdy dělat nebudou. Ale chlastají úplně stejně. Jenom se o tom tolik nemluví. Takže, mluvit, mluvit, mluvit. Nemůžeme dělat, že ten problém neexistuje. Toto je autentická výpověď ženy, která vystoupila z davu a s alkoholem si to rozdala na život a na smrt. Jen tak dál. Přeju jí, aby nad ní už alkohol nikdy nevyhrál a ona byla čistá už do konce života. Druhé šance nejsou zadarmo. Držím palce.
Silný příběh, na hořké téma se dobře četl. Obdivuju sílu se odhalit na kost, což chtělo i obrovské odhodlání rodiny. Všem z aktérů mnoho štěstí v životě.
Velmi silný příběh. Kniha přečtená za jeden den. Autorku a celou její rodinu velmi obdivuji. Vnímám tuto její výpověď jako syrové vyprávění bez příkras, jako příběh neobyčejně obyčejné ženy, která prošla něčím co může potkat kohokoli z nás. Vše jsem jí věřila a moc jí do budoucna fandím. Naplňuje své heslo - každý kdo bloudi, nemusí být ztracen.
Kniha je prokládána úryvky z Facebooku a zápisky z deníku, čte se opravdu jedním dechem. Vřele doporučuji všem co mají rádi osobní příběhy ze života skutečných inspirujících lidí.
Uprimna, otevrena zpoved, knizka se cetla sama. Autorce fandim a preju hodne stesti. :)
Neskutečně mě mrzí, že musím dát horší hodnocení, než jsem původně zamýšlela. Míše fandím dlouhodobě a otázka alkoholismu mezi "normálníma" spořádanýma lidma, do kterých byste to neřekli, je takový tichý zabiják, že je jedině dobře, že se o tom otevřeně mluví. Co skutečně oceňuji, je upřímnost autorky. Ohledně všeho – jak toho, do čeho spadla, co při alkoholismu vyváděla, tak rodinných vztahů, a to v nejsurovější podobě – ne každý dokáže psát o sebevraždě rodiče nebo domácím násilí. Taková kniha může spoustě lidem otevřít oči a na trhu chyběla. Co mi ale trošku vadí, je jednak již zmíněné opakování postů z facebooku a deníku, tak poslední část autorčina příběhu, která je nejdelší, ale přitom (krom nešťastné smrti rodiče, která je opravdu velmi smutná a za to, že to zvládla, jí patří stejně velký obdiv jako za to, že s alkoholem sekla) je spíš o taxativním výčetu toho, co se potom stalo, i když mi to tak zajímavé nepřišlo. Já si upřímně myslím, že „gró“ knihy mělo být spíš v boji, konec mi přišel utahaný a zdlouhavý, a byl na něj kladen příliš velký důraz, ale přitom se to stále opakovalo - s manželem jsme nekomunikovali, nechtěl mi půjčovat dceru, nevěřila jsem, jaký velký úspěch blog má. Přišlo mi to, jak kdyby se s těma posledníma událostma nesmířila a omlouvala své a naprosto nepřijatelné chování svého muže. Nic to ale nemění na tom, že moc autorce fandím v její práci i v osvětě, která je skutečně potřeba, a doufám, že se jí bude už jen dařit.
Knížku jsem si přečetla ze zvědavosti. Zajímavé je, že autorka dá na konci knihy prostor i nejbližším z její rodiny, aby napsali svůj pohled na její závislost. Je poznat, že deník byl sepsán později než se opravdově dělo, je tam cítit určitý nadhled. Autorka je určitě inteligentní žena, jen se u ní něco zvrtlo.. Celou knihu mi vrtalo hlavou, že se trochu víc autorka neprala za svou dceru,ale neznám všechny okolnosti. Jinak jak autorka píše, kdyby ta kniha měla pomoct jednomu člověku, stalo by to za to.
Velmi upřímná zpověď o závislosti na alkoholu.Jedine,co na mě působilo "rušivě",jsou vložené příspěvky z Facebooku,které opakují to,co již v knize bylo napsáno.Kniha je ale velmi čtivá a vážím si otevřenosti autorky.
Štítky knihy
ženy rodinné vztahy alkoholismus závislosti podle skutečných událostí Magnesia Litera
Zápisník alkoholičky
Za boj s alkoholem bych autorce klidně dala pět hvězdiček, ale hodnotím knihu. První třetina se četla dobře, ale pak jsem měla pocit jako kdybych pročítala něčí nahrubo napsané poznámky, které ležely nějakou dobu v šuplíku. Osobně mám pocit, že s první částí si Míša víc "pohrála". Je to vlastně kniha o boji se závislostí a přípravě knihy, která o tom pojednává. Mě by stačil úplně jen ten boj...