Bez citu
Neal Shusterman
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/498285/bmid_bez-citu-Tmx-498285.jpg
4
236
61
Unwind Dystology série
< 2. díl
Tři přátelé, jejichž cesty svedla náhoda sice unikli rozpojení, děsivé proceduře, která z nich měla učinit zdroje náhradních orgánů pro vyvolené, ale zdaleka nemají vyhráno. Connor, Risa a Lev ve zvráceném světě budoucnosti potkávají nečekané spojence i kruté a bezcitné protivníky a z těchto setkání vyvstávají otázky, kde život začíná a končí – a co vlastně znamená žít. Dlouho očekávané pokračování románu Bez šance přináší nejen napětí a akci, ale jak už to u Neala Shustermana bývá, také mnoho podnětů k zamyšlení, které není snadné vystrnadit z hlavy.... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2022 , Yoli (ČR)Originální název:
UnWholly , 2012
více info...
Přidat komentář
Když jsem druhý díl začala číst, netušila jsem, že série má dohromady dílů 5.
Kniha se četla dobře, ale jak to tak občas bývá, druhý díl přinesl více otázek než odpovědí. Snad v blízké době budou přeloženy i další díly.
Po prvním díle který jsem, uznávám, četla už nějaký ten pátek zpátky, mi bodlo Q&A na začátku. Byla jsem dost překvapená co všechno jsem už zapomněla. Děj mě bavil, bohužel od začátku mi dost vadila postava podrývače autorit ,kterého jsem celkem chápala, potom to bral až moc do extrému a to mi vadilo. Jinak bych brala uzavřenější konec. Celkově však báječná jízda ;-)
První díl se mi líbil víc. Tady na mě bylo moc záporných postav. Moc mocenských bojů v pozadí. Navíc se ztrácím v tom kdo, s kým a proti komu.
A štve mě ten otevřený konec.
Naprosto úžasné pokračování Bez Šance. Autorovi se skvěle podařilo popsat Camovo "probuzení"(sice jsem nejdřív nechápala co se tam děje ale vždyť Cam taky ne;). Také Miracolinin pohled na rozpojování lehce nutí čtenáře k zamyšlení jestli je dobrovolné rozpojení vážně tak špatné...skvěle promyšlený svět do každého detailu, doufám že trojka vyjde co nejdříve
Rok 2023 pro mě byl rokem Neala Shustermana. Měla jsem to štěstí a mohla jsem ho osobně potkat. Hlavně jsem ale přečetla všechny jeho knihy, které v ČR vyšly. Tato byla poslední z nich a byla jednoznačně skvělá. Děj sice malinko předvídatelný, ale napínavý, emotivní... Svět ve kterém bych určitě nechtěla žít. Snad u nás brzy vyjde další díl. Potřebujeme další díl!!!
Poslední kniha letošního roku. Skvělá, stejně jako první díl. U posledních stran jsem ani nedýchala. S poslední stranou jsem se zmohla jen na "neeeeeeee"!!!!
To jako bude i třetí díl???JÁ HO CHCI!!!!!
Druhý díl této série se opět skvěle četl, byl napínavý a dobře napsaný. Chvílemi mně děj přišel lepší než v prvním díle, chvílemi zase trochu slabší. Každopádně ale nechybělo napětí a čtení jsem si užila. Jedna část na konci mě celkem překvapila a vše do sebe hezky zapadlo. Hodnotím tedy stejně jako první díl a dávám 4 hvězdičky.
Tento druhý díl všechno problematizuje (nejen sovy nejsou tím, čím se na první pohled zdají), ale právě ta nejednoznačnost dodává příběhu Connora, Risy, Leva a nově také Trace, Starkeyho a Cama nový rozměr. Jasně, mladé lásky a nenávisti jsou roztomilé, boj o život a na něj navázaná dobrodružství všemu dodávají šťávu, volby na křižovatkách se všemi cestami zdánlivě do Nikam vedou k zamyšlení. Ale to hlavní je životnost postav, těch na první pohled kladných i těch záporných - protože najednou jim rozumíte, ať chcete či nechcete - a zobrazovaný svět se vám vybarvuje jako místo, v němž žít možná není úplně radost, ale rozhodně má smysl pokouset se ho změnit. Potřebuji co nejdřív třetí díl (a doufám, že víc jich nebude).
Asi už víte, že Neal Shusterman je můj nejoblíbenější autor dystopických příběhů. Když se mě nějaký “nečtenář zeptá, jakou knihou by měl začít, vždycky doporučuji sérii SMRTKA (právě ta ve mě vyvolala zálibu ke čtení). Teď k tomu prostě musím přidat i BEZ ŠANCE a BEZ CITU, protože tento druhý díl mě naprosto dostal! Líbil se mi dokonce víc než první a to se mi moc často nestává. Obecně je každý svět Shustermana skvěle promyšlený a díky jeho popisům, jak by se asi společnost chovala, působí dost reálně. Navíc se mi líbí, že ho nevidí pouze černobíle a dobro a zlo není pokaždé úplně jasné. Moc dobře si totiž uvědomuje, že každý člověk je jiný a proto nám vždy nabídne různé pohledy. Tady máme například dívku, která je se svým rozpojením smířená a protože ji tak vychovávali odmalička, nechce přijmout názor, že je to něco zvráceného. Taky se mi líbila nová postava Cam. Je to vlastně jakýsi výsledek pokusu a vytvoření dokonalé bytosti. Sledovat myšlenky a postupné “probouzení tohoto propojence bylo opravdu zajímavé. Mrazivé zase byly reklamy mezi kapitolami, které propagují rozpojování. Přesně díky těmto detailům si pak v duchu říkáte: “Jo přesně takhle by to bylo a přesně takhle by společnost tenhle zvrácený svět přijala. No a pokud by si někdo myslel, že každé zachráněné dítě bude Connorovi vděčné a uctívat půdu, po které chodí – bude taky dost překvapen. Víc Vám prozrazovat nebudu, protože jednoduše chci, abyste si to opravdu přečetli!!! ... můj instagram: @klesnacte
Musím říct, že tak první třetinu knihy jsem byla zklamaná. Nové postavy mi vůbec nesedli a o těch starých tam toho bylo opravdu málo. Chvilku jsem se bála, že se autor pokusí vytřískat ten stejný příběh, co už tu byl. Přeci jen, složení druhé trojice bylo dost podobné té první.
Ale ve chvíli, kdy se začali dějové linky různě propojovat a zároveň rozpojovat, příběh nabral opravdu dobrý směr a ani jsem si nevšimla, jak rychle jsem naskočila do pocitu prvního dílu. Nejvíc mě bavila linka desátků, což překvapilo mě samotnou, protože ta mi přišla naposled nejmíň záživná. Ale na jejich mentalitě a přijímání faktu rozpojování je prostě něco jiného a netradičního.
Nakonec musím sama uznat, že nabráním víc pohledů (orgánový pirát, desátek, rebel a výtvor) vneslo do příběhu možná trochu zmatku, ale zároveň takový ten obraz pravé společnosti.
Závěr knihy je opět obří exploze, která tak rozhodila karty, že se opravdu těším na další díl. Dostala jsem skvělou dávku informací, aby mě zajímal osud všech, včetně té osiny v zadku Starkeyho, protože ten zaslouží shořet v pekle. A naťuknutí historie rozpojování? Tu chci všemi deseti.
První díl jsem přečetla téměř na jeden zátah, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Na druhý díl jsem se děsně těšila a nastalo zklamání. Moc dějových linek, děj příšerně utahaný, většina postav mi přišla taková nijaká. No a ten konec? Tak to za mě bylo fiasko.
Pokud má být kniha převodním můstkem ke třetímu dílu, mohl ji autor pojmout úplně jinak.
Je fajn, že i když jsem první díl četla cca před 6 lety, tak jsem do děje vklouzla celkem bez problémů. Samozřejmě jsem si nepamatovala vše, ale vlastně to ani nepotřebujete. To je plus, a teď ty mínusy... 90% příběhu čekáte na konec, který je vám jasné, že přijde. Prostě to víte a stejně tak je vám jasné, že se nic nevyřeší a vy si budete muset počkat na další díl, který v překladu vyjde? nevyjde?.
Kdybych to celé měla nějak shrnout, nebylo to špatné čtení. Za mě je tato série rozhodně lepší než série se smrtkami, kde jsem dala jen 1. díl s tím, že je to pitomost. Tady si další díl přečtu ráda.
(SPOILER) Dobrá kniha, ale nezaujala mě tolik, jako první díl. Už jsem i vyhlížela konec, jak se co vyvrbí... takže jsem ve výsledku ještě poměrně neuspokojená, že prakticky všechny linie zůstaly otevřené.
Na mě až moc dějových linek a ještě víc postav. Ne, pokračování mě vůbec nebavilo, tentokrát mi postavy nebyly sympatické, ani ty staré nejspíš si hodně budu rozmýšlet, jestli v sérii budu pokračovat. Škoda, drží se to tradice, že 2. díl v drtivé většině velmi zaostává za první knihou.
Začátek knihy byl velmi slibný, jenže někde v půlce mě kniha přestala bavit a já pomalu,ale jistě ztrácela chuť číst.
Jinak příběh byl zajímavý, hlavní postavy super,ale nedokázala jsem se tolik začíst a vcítit se do nich jako v prvním díle.
Škoda.
(SPOILER)
!!! POZOR SPOILERY !!!
CITÁT:
Jak poznám, že mi teď nelžeš?
Nepoznáš. Ale zatím jsi zásluhou svých instinktů vždy přežil. Co ti říkají instinkty teď? Instinkty mi říkají, že jsme v hajzlu tak jako tak, ať udělám cokoli. Ale to je u mě normální.
Po těch letech, co jsem četla první díl, jsem chvíli tápala v některých pojmech a událostech, které jsem zapomněla, jinak byly dojmy z prvního setkání s autorem tak silné, že se mi vše velice rychle vybavilo. Do děje vstoupili noví hráči, kdy zejména čápnutý Starkey si tohle označení zaslouží. Bože, jak mě tenhle kluk štval a jak jsem doufala, že dostane po čumáku! A jak mi bylo líto Trace! Potěšilo mne znovushledání se Lvem, toho jsem si oblíbila už prve a nyní mi byl ještě sympatičtější. A moje sympatie si rozhodně získal i Cam, jehož pozice v tomhle světě je z mého pohledu nezáviděníhodná, ale z pohledu čtenáře hodně zajímavá. Ve dvojce bylo nastíněno, proč vlastně byla Dohoda o rozpojení přijata (je zajímavé, že jsem se po tom sama nikdy pořádně nepídila!). Proaktivním občanům je třeba podívat se na zoubek!
CITÁT:
Ty jsi vážně hajzlík, víš to? Jablko nepadá daleko od stromu.
Já mám stromů spoustu, budeš muset být konkrétnější.
Já toho Shustermana prostě žeru. Začalo to nenápadně výpůjčkou Bez šance na základě komentářů z Databáze knih. Dostal mě hned napoprvé. Říkala jsem si, že tenhle úspěch nemůže zopakovat, ale dostal mne znovu. Suchem a pak Smrtkou. Teď jsem si zase naivně říkala, že už mne nepřekvapí, aby mi Bez citu opět vzalo vítr z plachet. Nechápu, kam na svoje nápady chodí a smekám. I když je to žánr YA a trochu mi dělá problém, že se jako dospělec nemám s kým v knize identifikovat, Shusterman do knihy dokáže dát tak hluboká témata a myšlenky, že si z nich hodně odnese i dospělý čtenář. Strašně moc si přeju, aby mu to zůstalo, a i třetí díl téhle dystopie (a já doufám, že bude brzy) mě něčím odrovnal.
CITÁT:
Věci se dějí buď proto, že to mý nějaký důvod, anebo se dějí úplně bez důvodu. Život člověka je buď nitka v nádherném goblénu, nebo je lidstvo jen beznadějně zašmodrchaný uzel.
Máš právo být vybíravý. Neměl bys vzít nic míň než to, co chceš ty sám.
Koho by napadlo, že jedinečný celek jejího odpuštění může představovat cennější dar než stovka jejích částí?
Na druhý díl jsem čekala x let (čteno po vydání prvního vydání v tvrdých deskách) a nakonec jsem trochu zklamaná. Možná je to tím, že přece jen člověk zestárl a je to Young adult, ale nějak mě tam všichni štvali. Ani nevím proč. Námět je pořád super, Shusterman prostě umí psát, to mu nikdo nevezme a další díl si ráda přečtu, ale přijde mi to podobné jako u Smrtky, kdy mě další díl také trochu zklamal. Možná prostě nastaví prvním dílem laťku moc vysoko :)
Vzpomínám si, že před několika lety jsem četl knihu BEZ ŠANCE a kniha se mi líbila (Knižní Klub, 2016, pevná vazba). Po letech jsme se dočkali vydání druhého dílu BEZ CITU, který navazuje na první díl. Tentokrát vydalo knihu nakladatelství Yoli v paperbacku.
Líbilo se mi, že autor na počátku vysvětlil základní pojmy a já jsem se rychle zorientoval v příběhu, i když první díl jsem četl před lety.
Kniha se mi líbila. Je stejně čtivá jako první díl. Čtenář se může zamyslet nad mnoha věcmi. Doufám, že časem vyjde třetí díl a nebudeme muset na něj čekat několik let.
Štítky knihy
Kniha Bez citu je v
| Právě čtených | 8x |
| Přečtených | 293x |
| Čtenářské výzvě | 105x |
| Doporučených | 15x |
| Knihotéce | 224x |
| Chystám se číst | 255x |
| Chci si koupit | 102x |
| dalších seznamech | 7x |
(SPOILER) Nemám slov, jedním slovem: wow! Tohle pokračování rozhodně nabralo nevídané obrátky. Tolik zvratů, tolik emocí, tolik silných momentů... Ani nevím, kde začít. Pořád mám slzy na krajíčků, když pomyslím na chudáka Trace. Takový osud si rozhodně nezasloužil...
Každopádně zpátky na začátek. Musela jsem si příběh trochu připomenout přečtením posledních pár stránek prvního dílu. Obávám se, že by mi pouze Q&A na začátku knihy nestačilo:D Až mě překvapuje kolik jsem toho zapomněla a naopak, co jsem si dokázala zapamatovat. Bohužel mě to čeká znovu, že? A to můžu jen doufat ...
Naši hrdinové z prvního dílu: Connor, Risa a Lev nám trochu "vyrostli". Není se čemu divit. V takových situacích musí každý rychle dospět. Začátek byl klidný, seznamoval nás s novými situacemi hrdinů a měli jsme možnost poznat nové postavy: Miracolinu, Cama a bohužel i Starkeyho...
Miracolina je kupodivu příjemná postava, i když svou slepou vírou v darování desátku může být místy až otravná. Jen mi přišlo, že v některých věcech má na 13 letou holku až moc dospělé uvažování. Můj názor. Ale jsem moc ráda, jak to s ní nakonec dopadlo.
Camovo zrození mě hrozně bavilo, do poslední chvíle vůbec nebylo poznat, o koho se vlastně jedná a co se stalo. Teorií během čtení bylo hodně, ale tohle by mě nenapadlo. Nevím, co si o této situaci myslet...
Rozhodně jsem ale měla velký problém s Camovou vizualizaci. Musela jsem si najít obrázky na googlu a dost to pomohlo :D
Opravdu velice zajímavé zpracování narození již 16 letého jedince s mixem myslí několika dětí. Jeho uvažování o světě, názory a postoje. Moc hezky podchyceno.
No a pak je tu Starkey... Je třeba něco říkat? Arogantní, velice ambiciózní a diktátorský. Uznává jen jeden typ lidí a všechny ostatní je ochoten obětovat, jen aby prosadil svou zvrácenou představu o budoucnosti lidstva. Co mi to jen připomíná?
Jak jsem již řekla, začátek klidný a pozvolný rozjezd a pak doslova BUM! a už to šlo z kopce... (pardon za trochu černého humoru, pastora Dana je mi neskutečně líto). Jeden zvrat za druhým. Autor má styl psaní takový, že vám na konci téměř každé kapitoly spadne brada a někdy k tomu stačí pouze jedna věta.
Konec je samozřejmě otevřený, ale musím říct, že moc hezký, tedy aspoň co se Connora a Leva týče. Scéna v KomBomu na konci je neskutečně dojemná a dohnala mě až k slzám. Haydena mám hrozně ráda a tak si ani nechci představovat, co s ním bude dál. Všech chycených dětí, které pravděpodobně rozpojí je mi strašně líto.
Tato série je neskutečně silná, už dlouho mě u knihy tak nemrazilo. Chování dospělých k dětem mi přijde otřesné. Ano, některé děti by si za své chování zasloužili trest, ale rozpojení? Neboli darování na orgány? Eh, na nějaký "život v rozděleném stavu" jim kašlu. Prostě a jednoduše: usmrcení. Čímž neříkám, že darování orgánů je špatná věc, chraň bože. Ale měla by to být svobodná volba. A rozpojit dítě jen proto, že se o něj nechcete hádat? Tak to už je opravdu hnus.
Bohužel až v půlce knihy mi začalo docházet, že tady něco nehraje. Tohle přece nemůže být vše... A pak jsem googlila a kromě zjištění, že série je v některých školách USA zakázaná, jsem zjistila i to, že se jedná ne o trilogií, ale dokonce o pentalogii! Omg! A samozřejmě nepřeloženou ... Takže vzhledem k tomu, že je mezi 1. a 2. dílem 6 let mezera, bůhví kdy se dočkáme. Můžete jen doufat, že kniha vzbudí dostatečný zájem a budou předloženy i další díly...
P.S.: Ach jo, moc často píšu slovo "neskutečně". Pardon :D