Sůl moře
Ruta Sepetys
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/299441/bmid_sul-more-i7c-299441.jpg
5
2630
2630
V roce 1945 se druhá světová válka chýlila ke svému konci a poblíž Východního Pruska se tisíce uprchlíků vydalo na pouť za svobodou a většina z nich měla co skrývat. Mezi nimi i Joana, Emilia a Florian, jejichž cesty se zkřížily na lodi, která slibovala spásu. Jmenovala se Wilhelm Gustloff. Donuceni okolnostmi drží při sobě, ale když se svoboda zdá na dosah, udeří tragédie. V tu chvíli je naprosto jedno, které jste národnosti a kultury či jaký je váš společenský status. Všech deset tisíc lidí na palubě bojuje za jedinou věc: chtějí přežít. Autorka knihy V šedých tónech se vrací do dob druhé světové války se svým novým románem, jenž vrhá světlo na jednu z nejhorších – přesto téměř neznámých – válečných tragédií.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2016 , CooBooOriginální název:
Salt to the Sea , 2016
více info...
Přidat komentář
Knihy s podobnou tématikou mě vždy zanechají smutnou a plnou dojetí. Nesmírně obdivuji všechny, kteří si prošli vší tou válečnou hrůzou. Že i přes všechny šrámy na těle i na duši dokázali jít dál a zachovat si lidskost ve světě, který ovládli zrůdy, hlupáci a zbabělci.
Obdivovala jsem Emilii za její obětavost. Starého ševce za jeho laskavost a moudrost a Joannu za její odvahu.
Mohla bych pokračovat ve svém komentáři, ale myslím si, že bude nejlepší, když si Sůl moře sami přečtete. Protože rozhodně stojí za to.
Silný příběh, citlivě popsaný, dojemný, strhující i napínavý. Přínosné vzhledem k popisu nepříliš známých (ba možná až utajovaných) informací, velice čtivé a navzdory většímu počtu postav přehledné, snad díky krátkým kapitolkám. Nenapadá mě žádné negativum, za mě super, takže prostě jen doporučuji. :-)
Knížka, která vás chytí za srdce...Plná strachu a utrpení, stejně jako naděje, odvahy a lásky. A tak jak to má u správné knížky být, si z ní každý něco odnese, ať už o katastrofě jménem Wilhelm Gustloff, Jantarové komnatě a tehdejším Německu, nebo o skutečné hodnotě lidského života...
Strhující kniha. Přečtená jedním dechem. Příběh je napsán velice působivě je smutný i dojemný. Často jsem přes slzy neviděla na písmenka.
Pro mě je to jiná ,neznámá strana války. O lodi Wilhelm Gustloff a jejím osudu jsem vůbec netušila a neměla ponětí, jaká katastrofa to byla. O této evakuaci se asi celkově moc neví. Jsem moc ráda, že jsem si tuto knihu přečetla.
Mazec! Velmi citlivě zpracováno. A ty kraťoulinké kapitolky, co na sebe navazovaly z pohledu jiné osoby - to se nedalo odložit! Také mě dojala zmínka o postavách z autorčiny první knihy. Mile mě překvapilo, že se spisovatelka nezaměřila pouze na onu námořní katastrofu, ale snažila se nastínit různé lidské osudy a okolnosti a pro všechny společnou: prostou touhu po bezpečí. Válka přináší vždy spoustu utrpení, zvlášť těm nevinným.
Opět jsem velice váhala s hodnocením. Nejdřív mi to nepřišlo zase tak dobré, obrovská reklama tomu evidentně svědčí a nechala jsem se zase trochu nachytat. Ale když se na to podívám jako na YA, tak je to poměrně přelomové. Je fajn, že se zase teen věková kategorie dozví něco z historie. Knížka se rychle čte, děj utíká, ale místy mi to přišlo už zbytečně natahované. Pokud bych na to koukala jako na knihu historickou, šla bych s hodnocením o hodně níž.
Je to v pořadí třetí knížka od Ruty S. a zase je to moc dobrá kniha, navíc taková, že si ji může přečíst dospělý i dospívající čtenář. Také jsem měla obavu z tématu a bála se zklamání. A také jsem už zase potřebovala nějaký silný příběh a ten jsem dostala (na zajímavé téma, o kterém jsem ani já nic nevěděla). Krátké kapitoly mi vyhovovaly, hrdinové byli různí, prostředí, dramatické i dojemné situace jsou popsány velmi působivě. A když si přečtete i závěrečné poděkování, nikdo nemůže autorčinu přípravu zpochybňovat. Já ji obdivuji a děkuji za připomenutí a zážitek. (A podívejte se pod modrý přebal, nejlépe po přečtení ... i pro tohle mám tak ráda papírové knihy).
Ačkoliv jsem do tohoto díla vkládal opravdu velké naděje, kniha pro mě byla v určitém směru zklamáním. Nejsem si jistý, pro jakou věkovou hranici je tato tvorba určena, mně osobně se ale tuze nelíbil styl vyprávění, každá postava na několik málo stránek a pak skok k další postavě. Hrdinové knihy mě bohužel nijak výrazně neoslovili, Joana (zdravotní sestra) mi přišla až nezdravě posedlá touhou pomáhat všem zraněným, její chování bylo kolikrát za hranicí racionálního myšlení. Další z postav - nácek Alfred byl sice jako sociopat a blb vykreslen dobře, nicméně jeho stereotypní vyjadřování mě nudilo. Chyběla mi rychlejší gradace, detailnější popisy, příběh, který se táhne stejně pomalým tempem jako cesta hlavních hrdinů do přístavu, se bohužel naplno rozjede až v poslední třetině knihy. První třetinou jsem se velmi těžce prokousával, dost často jsem bojoval s nutkáním knihu odložit a už se k ní nevracet. Naopak poslední třetina knihy mě vtáhla do děje, poslední třetina knihy mě konečně začala bavit, začala akce, na kterou člověk čeká celou dobu. Syrové a surové - takové je vyvrcholení příběhu, kolikrát mě až zamrazilo při představě některých popisovaných scén, samotný konec (dopis) je asi nejdojemnější částí celé knihy. Oceňuji autorčinu snahu dostat do povědomí lidí největší lodní tragedii v historii lidstva (co do počtu obětí), o které jsem sám vůbec netušil. Za co jí ale vzdávám hold je její schopnost zajistit tak obrovská kvanta informací, díky kterým přivedla na světlo světa tuto knihu. Avšak i přes obrovský potenciál, který nabízí tato tragická událost, zůstal autorkou nevyužit, což je obrovská škoda.
Úžasná kniha, velmi čtivá a také velmi realistická. Popisuje událost z pohledu čtyř různých lidí, kteří mají jedno společné. Chtějí se dostat do bezpečí.
Kapitoly jsou velmi krátké, což určitě není na škodu, protože děj vás nepřestane bavit. Tuto knihu rozhodně doporučuji, je to jedna z nejlepších knih co jsem četla.
Určitě krásná kniha. Hrůzy války jsou nepopsatelné. Za mě jen jediné. Já se nějak nemůžu poprat s tím telegrafickým stylem. Prostě mně to nesedí. Opakovaně jsem se o tom přesvědčila. Asi jsem čekala trošku víc.
Velmi čtivý, poutavý příběh. Knihu jsem dočetla před chvílí a jsem ještě zmrzlá a plná emocí. Vřele doporučuji k přečtení.
...zase nevím, co k tomu říct. Slzy ze mě tentokrát nevypáčila, ale jsem emočně vyždímaná, jako by se tak stalo.
Znáte takový ten pocit, kdy máte tunu povinností, ale pak přijde Ruta a začne psát půlstránkové kapitoly, které toho mají skoro víc než ty desetistránkové, a prostě to nemůžete přestat číst? Všichni čtyři hlavní hrdinové jsou tak rozdílní a přitom stejní. A jestli tohle nechává někoho chladným, tak nevím.
Já nevím. Asi vybočuji z davu. Možná jsem "zmlsaná" příběhy, které vznikly ještě v minulém století a napsali je přímí účastníci války. Chápu, že tahle kniha měla být v prvé řadě románem a upomínkou, nikoliv odbornou či populárně naučnou publikací. I přesto mi tam ale pořád chybí více popisů, detailů, informací o prostředí i době. Je to hodně zaměřeno na osudy ústředních postaviček a samotná loď a válečné okolí působí spíše jako kulisa, která má do jisté míry vliv na jejich utváření. Popsání samotné tragédie mi přišlo takové uspěchané a neúplné, navíc v četbě nezabralo ani oněch padesát minut, po které se loď potápěla ve skutečnosti. Kdyby autorka na konci nezmiňovala svá slova díků všem těm lidem, pozůstalým, příslušníkům mnoha národností, se kterými spolupracovala, možná by mě tahle jistá nepropracovanost až tak nezklamala. Popisy pěkné, ale čekala jsem prostě víc.
Ruta Sepetys píše neuveriteľne pútavo a strhujúco. Stránky knihy doslova hltáte a nastakuje vám husia koža pretože máte dojem, že mrazivý chlad v nej popisovaný, naozaj aj cítite.
Odporúčam tak, ako aj ostatné jej knihy.
Komentar pisu se zpozdenim a casovy odstup ho tak trochu ovlivni. Knihu jsem doslova hltala, cetla se velice dobre a rychle. Cela kniha kniha je vypravena z pohledu 4 hlavnich postav, pricemz kazda z nich ma na prevypraveni sveho pohledu 1 - 2 stranky. Myslenky a pohled jedne z nich jsou tak rychle vystridany nahledem a komentarem druhe osoby (mnohdy tak dojde k zajimavemu porovnani jak situaci vnima jeden a druhy), dej rychle plyne (cela kniha se odehraje behem nekolika malo dni) a knizka se tezko odklada. Autorka zvolila na jednu stranu mnohokrat zpracovane obdobi, na stranu druhou mene znamou epizodu z tohoto obdobi a krasne tak priblizila masam ctenaru, jak konec druhe svetove valky prozivali lide ruznych narodu, ktere kruty osud svedl dohromady. Knizka si rozhodne zaslouzi vysoke hodnoceni a mohu ji s klidnym svedomim doporucit. Ted k tomu "casovemu odstupu" - kdybych komentar psala tesne pote co jsem knihu zavrela bylo by tady jen same ach. S odstupem musim rict, ze ackoliv ve me z knihy mnohe zustalo (celkovy pribeh) na konkretni hrdiny jsem nejak zapomnela. Tady byl mozna "telegraficky" styl knihy trosku na skodu a autorka se mohla trochu vic rozepsat. Hrdiny knih si vetsinou nejak predstavuji, tady uz nevim, vybavuji si jen to ze Emilia byla blond. Hrdinove tak pro me zustali trosku anonymni, spise jako reprezentanti urciteho pribehu nez konkretni osoby. Kazdopadne dalsi knizky od Ruty Sepetys uz jsou na seznamu.
Opět silný příběh u kterého jsem probrecela. Kniha se četla sama, velice krátké kapitoly a nešlo se od ní odtrhnout. Doporučuju všemi deseti.
Takhle skvělou knihu jsem nečetla ani nepamatuju. Neskutečně čtivý, poutavý a mrazivý příběh. Děj jednoduše plyne, žádné zbytečné okecávání se nekoná, ale i tak se dozvíme vše, co potřebujeme vědět. Hodně jsem se díky knize naučila. Velmi mě dostal konec. Příjde mi k neuvěření, že se o takové události neví. Mnohokrát dopopučuju.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) uprchlíci jantarová komnata ženy v 2. světové válce Prusko námořní katastrofy podle skutečných událostí dívčí romány Wilhelm Gustloff (loď) evakuace
Autorovy další knížky
| 2013 |  V šedých tónech |
| 2016 | Sůl moře |
| 2020 | Mlčící fontány |
| 2014 | Potrhaná křídla |
| 2022 | Musím tě zradit |
Našle jsem nového autora, jehož knihy čtu jedním většinou zatajeným dechem ....
PS. vůbec mi nevadí, že kniha V šedých tónech a Sůl moře jsou podobné - jsou, avšak každá je o naprosto něčem jiném a každá ve mně zanechala hlubokou stopu.