Sudetenland
Leoš Kyša
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/518323/bmid_sudetenland-0Xp-518323.jpg
4
590
590
Sametová revoluce ve světě, kde neproběhl odsun Němců. Na Bruntálsku je zavražděn bývalý inspektor Gestapa a jeho smrt otevírá staré křivdy a dávná tajemství. Podmanivý příběh z alternativní reality napsal Leoš Kyša, známý pod pseudonymem František Kotleta. Vydejte se do Československa na počátku devadesátých let, které je jiné, než si pamatujete. Blíží se první svobodné volby v Československu po pádu komunistického režimu a v pohraničí to vře. Více než milion Němců, kteří zůstali v česko-polském pohraničí po zastaveném odsunu, se hlásí o svá politická práva. V Praze se obávají návratu komunismu a v Bratislavě začínají snít o silné autonomii. A nezapomeňte, že dojde k vraždě... Jak by vypadal příběh Československa po Sametové revoluci, kdyby neproběhl kompletní odsun sudetských Němců? V této knize najdete jedinečný pohled na historii, která se sice nestala, ale přesto před vámi ožívá. Příběh je inspirován skutečnými místy a osudy.... celý text
Přidat komentář
Příběh je, mnohem více než detektivkou, zamyšlením nad tématem rasové nenávisti, která v kyšově světě panuje mezi Čechy, Sudetskými Němci a Romy. Je o nemožnosti se smířit se starými křivdami, které se táhnou už po generace. Vypovídá o tom, že lidé jako masa mají nenávistné povahy a odpuštění je něco, co jim nikdo nemůže nakázat, ať bychom jakkoliv chtěli. Tohle téma je v současné době více než aktuální, jak můžeme vidět dnes a denně v televizních zprávách. Jen si místo českých Sudet stačí představit Pásmo Gazy.
Celá recenze v recenzích.
Pan Kyša/Kotleta rozhodně psát umí a příběhem z alternativní doby nedávno minulé to opět prokázal. Zajímavá myšlenka byla věrohodně rozvedena a úplně jsem cítil tep dějin, kouř ze startek bez filtru v zaplivané čtvrté cenové skupině i zběsilý zvuk dvoutaktního motoru Trabantu. Konec nebyl rozhodně zalitý sluncem, ale o to byl alternativní možné pravdě blíže. Dávám 4,7, tak to zaokrouhluji na 5 hvězd celých.
Kyšovy knihy jsou moje guilty pleasure a na Sudetenland jsem se moc těšil. Zaujala mě totiž ústřední linka příběhu, na které jsem postavy a příběh vnímal spíš jako "navěšené", aby se právě ta ústřední myšlenka mohla rozvíjet a vyprávět. A ta myšlenka byla opravdu zajímavá - jak by to vypadalo v Československu, kdyby nedošlo k odsunu, resp. by k odsunu nedošlo v takovém rozměru, v jakém k němu došlo?
Kyšovo východisko, že komunistický post-totalitní režim potlačoval národnostní vášně a sentimenty, ale pád režimu by pro ně znamenal volný průchod, je podle mě logická úvaha. Odsun německého obyvatelstva en bloc, a odsud divoký teprve, považuji za obrovskou kaňku v naší historii, o to větší, že se diskusi o ní a zjišťování jejího obsahu tak nějak vyhýbáme. Doporučuji v tomto ohledu knihu Emanuela Mandlera o Benešových dekretech (bez kterých by každé volby v prvních třiceti letech porevoluční historie nebyly volbami).
Atmosféra, kterou Kyša dokázal vykouzlit v česko-německém pohraničí, byla hutná, těžká a jistojistě směřovala k výbuchu. Střet nacionalistů na obou stranách, zatížených desetiletími křivd, si o to říkal. Do toho jen lehce byla zmiňovaná linka slovenská, a je k zamyšlení, jestli by rozpad Československa byl tak poklidnou záležitostí, kdyby Sudety vypadaly jinak. Ona by totiž byla československá populace o 2 - 3 miliony obyvatel bohatší, stejně jako by byla bohatší ekonomicky, protože to byli právě Němci, kteří měli v Sudetech jak své majetky, tak ekonomické zájmy, stejně jako měli vztah k místu, kde po staletí žili. V tomhle z mého pohledu Kyša opravdu mistrně hrál na linku "heimat", a sám jako člen několikáté generace českých obyvatel Sudet musím uznat, že vnímání prostoru okolo sebe jako domova leckterému "sudeťákovi" není vlastní a teprve se buduje.
Na druhou stranu ale příběh dost srážela pro mě ne moc uvěřitelná zápletka. Novinář přišedší psát reportáž se během několika hodin stane milencem a v zásadě také důvěrníkem místní servírky, která je shodou okolností z jedné z nej...vlivnějších? rodin Bruntálu. Ta s ním bez dalšího začne pátrat po tajemství mimo jiné své rodiny, a s novinářem najednou všichni více či méně otevřeně a pravdivě mluví o historii své a svého okolí. Kdyby byla kniha o něco delší a v tomto pracovala s postavami trochu více a do hloubky, hodnotil bych lépe. Každopádně - ústřední myšlenka 5, ostatní 3, průměruji na 4.
V polovině čtení odloženo a to se mi často nestává. Neustále jsem se totiž do čtení nutil.
Nezajímavé a neuvěřitelné postavy, které mě vlastně vůbec nezajímaly.
Kdybych měla k hodnocení knihy použít jen jedno slovo, tak by to bylo slovo "znepokojivé". Kniha se mi nečetla vůbec lehce, věty o nenávisti a křivdách snad nemohly být mrazivější ( a ke všemu ještě při pomyšlení na současnou situaci na Blízkém východě). Domnívám se, že se autorovi podařilo dokonale vystihnout lidské myšlení v tak nesourodé komunitě, jakou v prostředí byť alternativní historie vytvořil. Kyša - Kotleta prostě umí.
Že miluju Kotletu, je nad slunce jasné. Že miluju i Kyšu, mi zůstávalo poněkud dlouho utajené.
Sudetenland v mém pomyslném žebříčku vyhrál best of 10 roku 2023. A myslím, že bramborovou medaili.
Najdi v téhle knize hluché místo! Nelze. Kyša frčí v trabantu rychlostí blesku, až bulvárně se obouvá do tehdejších politiků, trochu ho podezřívám, jestli nemá z Milouše Jakeše stockholmský syndrom. Imaginární pro nebo proti německé nálady se stávají neuvěřitelně uvěřitelnými a všechno je to jak kdyby mi celý děj vyprávěla babička. Bez okolků, přímo, takhle se to stalo a moc nekoukej.
Pokud nerozumíte vtipům o Hitlerovi, nečtěte to. Pro čtení doporučuji i základní znalost německého jazyka a dobových reálií. Moji nejmilejší část s krájením kedlubny a bodáním do Židů jsem přečetla snad padesátkrát.
Děkuji!
Těšil jsem se. Fakt, hrozně moc. Prvních 50 stránek byla jízda a já se těšil, že tenhle Šinkazen to vodpálí na plný koule. Ale nakonec to přibrzdil ten malej zrzavej kluk, co furt zvracel a museli jsme kvůli němu zpomalit. Dojeli jsme do cíle, cesta to byla fajn, ale já čekal, že mi ta letuška vedle vyšoustá mozek z hlavy, ne že budu držet papírovej sáček tomu klukovi u pusy.
Čekal jsem od knížky něco úplně jiného. Spousta věcí byla zajímavá (ta kašna Neptunova tam fakt je!), ale myslím, že knihu ocení spíše ti, kteří žijí v místě děje této knihy.
Jsem rád, že pan Kyša knížku napsal, téma je to skvělé, ale možná by to chtělo delší příběh, takhle mi přišlo, že některé věci byly v knize hodně na sílu a nedal se jim větší prostor.
Tedy pane Kyšo, nenapíšete další díl?
Jo a vzkaz pro autora: dáte tam esesáka a on se nejmenuje Oto!? To vám píšu trestný bod!
„Nenávist nikdy nekončí, Kláro. Nenávist je věčná. Přetrvá klidně za křivdy staré stovky let. Je jedno, že je dávno smyla krev, historie a prach. Podstatné je, že jsou v lidských hlavách. Tam křivdy neumírají. Nikdy. A vyvolávají nové křivdy. Říkala jsi to sama, Češi a Němci, učí se to ve škole. A oni si to zase říkají doma po svém. Že jsou tady doma a Čech je nepřítel. To se nikdy nezmění...“
Je počátek devadesátých let, proběhl pád komunistů. Chystá se odsun sudetských Němců, ale odejde jen část z nich. Část zůstane „doma“ a v pohraničí to tak začne vřít. Otevírají se staré křivdy, vztahy mezi lidmi jsou složité a napjaté. Situaci navíc zhorší vražda bývalého inspektora gestapa.
Na knihu jsem se moc těšila. Možná se mi to stalo osudným, protože mě zklamala Jsem zvyklá vždy vypíchnout alespoň nějaká pozitiva, ale tady žádná nenacházím. Při čtení jsem se nudila, bylo zde příliš mnoho postav, které se jen mihly a byly nepodstatné. Ty, co byly podstatné zase byly zcela nevýrazné a bez jakéhokoliv charakteru, co by mě přiměl s nimi souznit, či vůbec cokoliv cítit. Co se týče hlavního hrdiny, tak to je exemplář sám o sobě. Redaktor, hrající si na detektiva a neustále narážející ksichtem na něčí pěst, popřípadě botu.
Od autora, který napsal tisíce a tisíce stran nejen fantasy bych čekala barvitý popis prostředí. Zde jsem však neustále narážela na krkolomný slovosled a polovinu knihy snad tvoří jen scénky s kouřením a slova jako cikán, skopčák, skinhead... Postrádala jsem vlastně cokoliv, co by mě nutilo číst dále. Řádky mi šly jedním okem tam a druhým ven. Bohužel nefunguje ani páteř príběhu – odsun Němců, protože vlastně proběhl, jenom ne úplně.
Čekala jsem zcela nový pohled na posametovou revoluci v sudetské oblasti, autor se však inspiroval skutečnými místy a osudy a tak jde příběh jen vlásek vedle reálné historické linie a nic nového mi neukázal. Hodnotím 1,5 a to za obálku, nápad a snahu sesumírovat ohavné události té doby a připomenout tak lidem historii trošku jinak.
„Víš hovno o válce, vraždění Čechů, holokaustu i vypalování vesnic na východě nebo západě. Víš hovno o gestapu a všech posraných rasových teorií, o tom, jak zfanatizovaní Sudeťáci v osmatřicátém nakládali své české sousedy do dobytčáků, jak zabíjeli české četníky a pak snili o konečném řešení české otázky...“
Děkuji KNIHY DOBROVSKÝ za poskytnutí knihy
Anotace knihy a všeobecné nadšení před prodejem slibovali úžasný pohled na svět, jaký by byl, kdyby neproběhl odsun Němců po Sametové revoluci. No a jelikož mě historie baví a zajímá, na knihu jsem se opravdu strašně těšila - jaké by to bylo a zajímavosti, se kterými autor přijde ...
.
Bohužel mě kniha neuvěřitelně zklamala, až mi z toho bylo smutno. O nějaké alternativní historii totiž nemůže být vůbec řeč - je to prostě jen detektivní příběh zasazený do Sudet v okolí Bruntálu, kterou "vyšetřuje" mladý novinář z Mladé fronty. Otevírají se staré rány a myšlenky, staré bolesti. V knize neustále všichni kouří, je tam spousta jmen, které se vám pletou a spousta německých slov a vět, kterým nerozumíte. Kapitoly jsou odděleny články z novin, což by byl pěkný nápad, kdyby mě to spíše nerušilo. Postavy nejsou nijak zvlášť vykreslené a kromě hlavního hrdiny (jestli se to tak dá říct) jsem si nepamatovala vůbec nikoho ...
.
Přeci jen mě na knize ale něco zaujalo a tím byla (nejspíš) jedna z hlavních myšlenek - o tom, že lidé žijí strašně rádi v minulosti, místo aby tvořili něco nového, že je zajímá hlavně to, co je rozděluje místo toho, co je spojuje a že je jednodušší bojovat ve starých válkách znovu a znovu, než budovat něco jiného. Tyto myšlenky se mi líbily opravdu strašně moc a dávám jim za pravdu.
Je to docela dobré, čtení ubíhá, ale žádný wow efekt se nekoná. Jak píše Ospalý_Táta, dalo se z toho vytřískat víc, ta zápletka a finále jsou opravdu nepřekvapivé a čtenář detektivek tohle četl stokrát. Nápad na zasazení do Sudet každopádně zajímavý. Připomnělo mi to Promlčení od Březiny, to je detektivka ze stejné oblasti a doby a má to vlastně svým způsobem podobné téma.
Dávám 4 hvězdy protože je mi autor sympatický, ale jsou to spíš 3 a 1/2 :-)
Mám z toho takový rozporuplný pocit. K Bruntálsku mám vztah, žila tam babička s dědou, fakt je to takový divnokraj. Na knihu jsem se těšila, hmm, asi musím konstatovat, že mám raději Kotletu, než Kyšu. Ztratila jsem se v postavách, hlavní hrdina byl tak trochu debil, zápletka překombinovaná. Už 3 dny tu kniha leží, chybí mi dočíst asi 30 stran, jako dočtu jí, ale nevím kdy. Pro mě je top Perunova krev a těším se na "padlé anděly".
Ale jo, mně se to líbilo. Je to samozřejmě brak a oddechovka do vlaku, ale o mnoho levelů lepší, než běžné kotletoviny :-). Dokonalé to není, ale občas i nabízí čtenáři něco, nad čím se opravdu dá zamyslet. Takže palec nahoru.
Včera večer jsem Sudetenland dočetla a já jsem více než spokojená. Bála jsem se, že nebudu tomuto alternativnímu světu věřit, ale věřila. Klidně by to tak mohlo být. Kromě samotného příběhu je tam hned několik zajímavých a důležitých myšlenek. Za čas bych si ji klidně přečetla znovu.
(SPOILER) Po knize jsem sáhl spontánně v knihkupectví, zaujala mě tématem. V první půlce knihy jsem byl trochu zklamaný, nic od autora jsem předtím nečetl a tak jsem nevěděl co můžu očekávat, přišlo mi to v některých ohledech trochu přitažené za vlasy. Nacistická rodina, kde mladá dívka naopak obdivuje Dalajlámu, přestože i nadále udržuje se zbytkem dobré vztahy, hajlující babička se slepou kočkou atd. Čekal jsem trochu víc reálnější zobrazení toho jak by takové devadesátky skutečně mohli vypadat. V postavách jsem se dost ztrácel a po jistém čase jsem orientaci v nich vzdal a vystačil jsem si s tím že tomu příběhu aspoň relativně rozumím. Nicméně konec se mi líbil.
Fikce, kde se smyšlenky prolínají s reálnými událostmi a postavami.
Prolínání fikce a reality je tak skutečné, že opravdu chvílemi tápete v jakém světě jste se ocitli.
Pohybujete se v Sudetech v okolí Bruntálu, kde mladý novinář z Mladé fronty jede udělat reportáž o místní buňce OF.
Ale nebude to tak jednoduchý.
S otevřením společnosti po sametové revoluci, dojde i k otevření starých křivd, bolestí a myšlenek. A tak se z jednoduché reportáže stane vyšetřování vraždy, pátraní po nacistech, komunistech, pokladu a ...
Odělení kapitol dobovou ukázkou článků z tisku je zajímavý nápad, mne osobně však rušil.
A zmínka na konci o jistých polistopadových politicích, které osobně považuji za vlastizrádce tohoto národa, mi ten konec pokazila.
Navíc mi přijde, jak kdyby konec jel v jiném režimu, než celá svižná kniha.
Proto bohužel je 4*
Sametová revoluce ve světě, kde neproběhl odsun Němců. Po třech knihách ze série Legie, kterou jsem si hned oblíbil ( zítra doputuje zbytek série) se ke mě dostala tato kniha. Sudetenland je příběh novináře který se zaplete do vraždy bývalého inspektora gestapa a jeho smrt otevírá staré křivdy i dávná tajemství.
Vítejte v Československu na počátku devadesátých let, které je jiné než si pamatujete.
První co zaujme je a to jsem ještě neviděl oddělení kapitol. Za mě perfektní nápad.
Příběh super, akce fajne a postavy si oblíbíte. Pevně doufám, že v tomto stylu bude autor pokračovat, protože krimi/Thriller je moje oblíbená četba. Co překvapilo je zmíňka o skupině Telex ( z mého města) v novinovém článku.
Tohle opravdu nevymyslíš!
Fikce, která na mě působila tak živě, že jsem měla pocit, že to na severní Moravě, víceméně na Bruntálsku opravdu je tak, jak to popsal autor.
Hlavní hrdina a zároveň vypravěč je novinář a kniha je psaná reportážním stylem. A obálka nemá chybu! Prostě - skvělé! Bohužel jsem se ztrácela v postavách, příliš mnoho strýčků a dědečků a mnoha jiných lidí.
Dvě výtky, autore! Krom toho, že jste skvělý spisovatel, jste také muž. Jak mohl hlavní hrdina, dvakrát či třikrát zmlácený namodro, plný zhmožděnin, modřin a sotva zaschlých ran, v cuku letu spáchat sex? Asi superman :-). Vyzkoušeno osobně? :-)
Druhá věc, mnohem horší, za kterou by tady na DK byl přiklepnutý SPOILER jako Brno. Jediná věta někde v poslední čtvrtině knihy nám vyjeví událost, která se (téměř určitě) stane. Ono se to stane. Neprozradím, co, ale je to tam. Škoda, to si měl spisovatel rozhodně odpustit!
Jak píše níže bosorka a s čímž plně souhlasím, krimi linka nebyla až tak to pravé, příběh se mohl odehrát i bez ní.
Ale stálo to za to! Tak tedy, vzhůru do Bruntálu! Vzhůru do Sudet!
Četlo se to jedna báseň, Kyša umí psát tak, že to má spád a příběh ani moc neklopýtá. Akorát tedy ke konci mi přišlo, že občas mohl možná i malinko poklopýtnout, že by ho to trošku zastavilo a nebylo by to tak překotné. Najednou mi přišlo, že mi na konci něco chybí, jako by nebylo vše dořečené. Ale jinak fajn čtení, je znát, že autor je rodák, místa, která popisuje, zná velmi dobře a čtenáři je tak předkládá dost plasticky. Stejně tak některé z příběhů zní velmi autenticky a nejspíš na nich něco pravdy bude. Jak už bylo víckrát řečeno, detektivka byla do příběhu přidána jako takový rámec, ale vlastně to byla spíš jen berlička, kdyby byl příběh vystavěn bez ní, možná by to pro dramatický oblouk i stačilo.
Štítky knihy
alternativní historie české detektivky české sci-fi české romány
Autorovy další knížky
| 2016 |  Spad |
| 2014 |  Příliš dlouhá swingers party |
| 2010 | Hustej nářez |
| 2017 | Poločas rozpadu |
| 2020 | Operace Thümmel |
(SPOILER) Řeknu vám vtip: "Do baru přijde nácek, cikán a komouš.. a novinář."
Téma nácků, jejich až mýtičnosti a tajemství kolem nich opředených bylo, je a bude in pořád.
Popis na zádi obálky knihy láká na detektivní příběh v alternativní době (ne)odsunu Němců ze Sudet.
Ale nedostaneme ho takový, jaký bychom očekávali.
Příběh jako příběh je dobrý tak do poloviny knihy, a pak zakopne o sundanou značku Sudet a pokulhává.
Příběh morální je na druhou stranu skvělý. Kdo je jaký Čech a kdo Němec, čí jsou Sudety domov a kdo se o ně víc zasloužil, to autorovi vychází skvěle a určitě tyto otázky více ocení čtenáři/obyvatelé přímo ze sudetských oblastí.
Zároveň zde můžeme vidět i jakési připodobnění s událostmi na Ukrajině, či teď ještě více v Izraeli.
Vrátím se k příběhu jako takovému.
Detektivku moc nečekejte, stále se pokuřuje, někam přejíždí a to samotné pátrání se spíše topí v národnostní otázce.
O druhé hlavní postavě se po polovině knihy dozvíte, že umře, načež autor, jakoby na to zapomněl, že to zmínil a kniha se tváří zase jakoby nic.
Celkově je zápletka taková odbytá a konec byl úplně useklý.
Z hlediska příběhu bych knihu neváhal nazvat podprůměrnou, ale vyvažuje to to téma odsunu Němců.
Knihu určitě více ocení lidé spjatí s tím místem.
A ta super hodnocení a komentáře od lidí, kteří Kyšu/Kotletu objevili až jako Kotletu a adorují každou jeho věc, bych bral velmi s nadhledem.