Sudetenland
Leoš Kyša
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/518323/bmid_sudetenland-0Xp-518323.jpg
4
590
590
Sametová revoluce ve světě, kde neproběhl odsun Němců. Na Bruntálsku je zavražděn bývalý inspektor Gestapa a jeho smrt otevírá staré křivdy a dávná tajemství. Podmanivý příběh z alternativní reality napsal Leoš Kyša, známý pod pseudonymem František Kotleta. Vydejte se do Československa na počátku devadesátých let, které je jiné, než si pamatujete. Blíží se první svobodné volby v Československu po pádu komunistického režimu a v pohraničí to vře. Více než milion Němců, kteří zůstali v česko-polském pohraničí po zastaveném odsunu, se hlásí o svá politická práva. V Praze se obávají návratu komunismu a v Bratislavě začínají snít o silné autonomii. A nezapomeňte, že dojde k vraždě... Jak by vypadal příběh Československa po Sametové revoluci, kdyby neproběhl kompletní odsun sudetských Němců? V této knize najdete jedinečný pohled na historii, která se sice nestala, ale přesto před vámi ožívá. Příběh je inspirován skutečnými místy a osudy.... celý text
Přidat komentář
Pri tomto mene som očakával niečo iné, ale vlastne mi malo trknúť, že tu bude dôvod na odloženie alter ega. Je to ako keď sa napijete zlatavej tekutiny a namiesto piva ucítite na jazyku radler. Najskôr Vás to prekvapí, ale nakoniec si zvyknete. Na detektívku to vôbec nebolo zlé, ale telo som mal naladené na niečo iné. Možno pri druhom pokuse to už bude iné.
Tak Sudetenland prečítaný a musím povedať, že ma príbech moc nenadchol. Autor vie písať detektívky, Kosek je dôkazom, aj keď vo fantasy svete. Najprv ma naštval koniec, pripadalo mi to nedotiahnuté. O Sudete som vedel len veľmi málo a nápad nebol zlý, preto som sa na knihu tešil. Príbehy od Kotletu sa mi páčia viac. Vždy na ne siaham, keď chcem čítať niečo jednoduché s kopov humoru.
Já jsem knihou nadšený. Vzhledem k ostatním knihám od Františka Kotlety jsem očekával plno krve a násilí, kde na nějaké hlubší myšlenky není příliš prostor. Byl jsem proto mile překvapen, že tato kniha je jiná. Vcelku podařená detektivka. Motivy postav jsou postupně odkrývány, děj pěkně odsýpá a graduje. Doufám, že se nejednalo jen o jednohubku a že autor napíše další obdobně laděnou knihu jako je tato.
Kotletu mam strašně rád, ale tohle teda nebyl vůbec můj šálek čaje. Uchopit to jinak, vynechat sáhodlouhé rejpání v nezajímavé historii postav, samá cikánka Jana a samej novinář - ničím nezajímavé postavy :/ Nebavilo mě to. Hvězdy dávám za originální nápad sudet a za jméno Kotleta.
Na tuhle knihu jsem se, jako kluk ze Sudet, vážně těšil. A musím říct, že zklamaný určitě nejsem. Atmosféra světa, kde Němci a Češi pořád žijí vedle sebe, je pořádně hustá a řekl bych, že je vlastně to nejlepší z knihy. Detektivní linka už jenom podtrhuje tragičnost celého soužití.
Komentář číslo 2
Měním hodnocení a dávám nižší. Platí vše co jsem napsal už předtím, ale když si tak pročítám další komentáře a hodnocení a všechna pro a proti, tak hvězdu ubírám.
Co je zajímavé, jaké všechny lidi tato kniha svedla ke svému přečtení.
Od hardcore kotletovců až po lidi, které zajímalo jen téma Sudet a Kyšu/Kotletu vůbec neznají. :-D
Mně se Sudetenland líbil víc než jiné autorovy knížky, které jsem četla, ty považuju "jen za docela dobré". Není to žánrem, fantasy mám ráda a hláškující hrdiny s magickými superschopnostmi brouzdající se potoky krve občas jako zpestření čtiva celkem můžu, v tomhle subžánru mě někteří autoři zaujmuli víc než Kotleta.
Sudetenland je pro mě zajímavější. Mám totiž ráda taky historii i alternativní historii Na téhle knížce je zajímavé, že historie je alternativní jen trochu. A autor se dotýká docela zajímavých otázek, jak hluboko se lidem a národům pod kůži vryly skutečné či domnělé křivdy z minulosti, jak nést pochybení a třeba i zločiny předků? Konec je povedený.
Posloucháno jako audiokniha.
Tak bohužel, tohle se mi do chuti neztrefilo... S knížkou jsem se velmi trápil a osud hlavního hrdiny mi byl celkem ukradený. Jedna hvězda je za vykreslení alternativního světa, které je perfektní, a druhá za konec, který mi trochu opravil dojem z knihy. Já to mám jasné, příště zůstanu pouze u knih Františka Kotlety :)
Čekala jsem víc. Ze začátku jsem se nemohla začíst.Originalní námět, stále aktuální téma Sudet, staré křivdy.
Hned na úvod bych asi měl říct, že jsem čekal trochu víc. Hlavně že začátku jsem měl trochu problém se do knížky začíst, uvědomit si co vlastně je v té alternativní realitě jinak. Byl odsun, ale ne všech. Někteří zůstali, ale jsou z nich občané druhé kategorie. Teď máme rok 1990, celá země se připravuje na svobodné volby. A do toho se demonstruje, mlátí se skinheadi s Němci a celé je to takové nějaké zvláštní..
Pak se ale knížka docela rozjede, objeví se klasická "stopovačka", takové skoro pátrání po viteálech dalo by se říct, hledání starých křivd a zločinů a to všechno na pozadí skvěle vykreslené atmosféry, kdy opravdu mráz běhá po zádech.
Váhal jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, ale dám čtyři. Takové trochu horší 4.
Uf, tohle se mi nebilancuje jednoduše. Jelikož si komentáře a recenze čtu převážně zpětně, nevěděl jsem úplně, do čeho jdu a nakonec dostal něco docela jiného, než jsem čekal. A mám z toho trochu rozporuplný pocit. (TL;DR warning)
První cca třetina mě popravdě moc nechytla a měl jsem problémy se začíst. Potenciál alternativní historie mi přišel (po celou knihu) žalostně nevyužitý a nikterak zvlášť atraktivní, což je nejspíš tím, že v mém okolí celoživotního středočecha téma odsunu Němců nikdy moc nerezonovalo.
Zbylé dvě třetiny jsem však dal na jeden zátah. Nekriticky přiznávám, že mám rád, jak Kyša píše a vítám rozhodnutí nevydávat knihu pod pseudonymem. Tentokrát nedostanete sarkastického, nepřemožitelného a hláškujícího hrdinu ohýbajícího zákony fyziky, po kterém zůstanou potoky krve, ale přízemnější a klidnější příběh, prostředí i postavy. U těchto 3P bych se na chvilku zastavil.
Postavy: Zkraje jsem měl problém pochopit motivaci hlavního hrdiny, která ho žene vpřed. Chyběl mi tam nějaký osobní motiv či zúčastněnost. Vývoj hlavní postavy mi také přišel poněkud překotný, vezmeme-li v úvahu, v jakém časovém úseku se děj odehrává. Naopak hlavní ženská postava mi přišla výborná a vypíchl bych jí jako jednu z nejsilnějších prvků knihy. Některé vedlejší postavy byly originální, jiné docela přebytečné a celkově jich možná bylo zbytečně moc.
Prostředí: Přestože s konkrétní lokalitou zkušenosti nemám, atmosféru Sudet to mělo a dokážu si představit, že na místního či místa znalého to může působit až sentimentálně. Stejně tak se Kyšovi povedlo vykreslit ducha začátku devadesátek či dynamiku maloměsta. Kromě geografického zasazení se povedlo taky to společenské, kde je pěkně vykreslená posametová změna a třecí plochy vícenárodnostního soužití, ze kterých má člověk pocit, že se to tak opravdu stalo.
Příběh: Jak už jsem zmínil v úvodu, za ze začátku jsem trochu tápal, co že je to vlastně hlavní příběh. Když se na něj potom člověk naladí, jedná se vlastně o docela příjemnou a poutavou detektivku, která má klidnější tempo, které na někoho může působit až táhle. Autor skrze postavy místy nastiňuje sociálně kritické úvahy, na které lze nahlížet jako na nastavené zrcadlo (alt)dobové společnosti, které se však dají našroubovat i na tu dnešní. Příběh s četbou nabírá na obrátkách a opravdu mě nutil číst dál, od finále jsem však čekal možná trochu víc. Cením však, že autor zanechal minimum nedokončených větví příběhu a nezodpovězených otázek.
Tohle je nejdelší text, co jsem tu kdy napsal (sry), což značí, že mi kniha pořádně zašrotovala v hlavě, bohužel však ne pouze způsobeným nadšením, ale také jistou ambivalencí. Každopádně mě neKotletovský - dalo by se říct dospělejší - Kyša zaujal. 3,5*
Mimochodem, pokud chcete, snažíte se, nebo jste čerstvě přestali kouřit, tohle vás možná trochu potrápí.
U Kotlety alias Leoše Kyši je prostě třeba dávat si pozor na to, že má kolem sebe velmi početnou skupinu ne vždy úplně soudných fanoušků, kteří každou jeho novou knížku neuvěřitelně vyhajpují a vytvoří dojem, že se jedná o hotový český literární skvost. Ve většině případů je ale opak pravdou.
Sudetenland je pěknou ukázkou toho, jak to po literární stránce u Kotlety vypadá doopravdy. Po odstraní stereotypních fantasy a sci-fi rekvizit autor ve snaze zaujmout čtenáře tápe v kruzích a ztrácí se, nemá vlastně nabídnout co jiného a zřejmě si to i uvědomuje. Celý příběh mi stejně jako některým dalším recenzujícím přišel hlavně jako taková podprahová reklama na tabákové výrobky. Redaktoři tentokrát ty uvozovací věty moc nevychytali.
Nezábavné, neobohacující.
Knihy, které Leoš Kyša píše pod jménem František Kotleta moc rád nemám. Ty, které jsem dočetl do konce bych spočítal na prstech jedné ruky a ostatní jsem odložil s tím, že je to brak i mezi brakem (a to mám pokleslou literaturu celkem rád, svého času jsem byl členem kultu uctívačů velkého Jirky Kulhánka, jehož knihy jsem hltal a četl opakovaně). Ovšem tady jsem zbystřil. Z některých páně Kyšových povídek jsem věděl, že psát opravdu umí a může to mít i jinačí úroveň, než jeho hlavní proud, čili kniha, kterou napsal pod svým pravým jménem by taky mohla spadat do téhle jiné kategorie. Nu a nespletl jsem se, bylo to vcelku příjemné počtení a kdybych to nevěděl, nevěřil bych, že pánové Kyša a Kotleta jsou jeden a ten samý. Takže abych to shrnul, byl jsem spokojen, žádná bezduchá vyvražďovačka s přetlakem trapných, rádobyhumorných hlášek - pokud se v Sudetenlandu humor vyskytuje, je to především formou přijatelné ironie a sarkasmu, což je fajn. Nejde o žádnou akční jízdu a estrádu, jako u jiných knih, takže někteří skalní fandové s tím asi budou mít problém, ale pokud p. Kyša v budoucnu bude pokračovat ve své tvorbě i po téhle linii, rozhodně se tomu nebudu vyhýbat, jako klasickým "kotletovkám".
Nečetl jsem to jako ebook, ale poslouchal jako audioknihu.Musím přiznat, že při poslechu mně běhal mráz po zádech. Zejména v samotném závěru kdy autor říká, že popisované události se staly. Po přečtení (poslechu) si asi můžeme říct, že ti odsunutí Němci měli vlastně štěstí, protože evidentně se tady s neodsunutými nezacházelo zrovna v rukavičkách. Určitě ztratíme iluzi o "hodných Češích" a "zlých Němcích". Máslo na hlavě mají oba národy. Autorovi bych vytknul z mého pohledu otřesný a nevěrohodný melodramatický závěr, který připomíná spíš rozuzlení v antické tragedii. Tohle mi tam fakt nesedlo. Ale rozhodně to stojí za přečtení či poslech.
Tak tato kniha byla pro mně největší zklamání letošního roku.
Po určité diskuzní masáži od některých místních uživatelů, jsem se těšil na dobré čtení. Těšil jsem se na knihu, která nám popíše dobrou alternativní historii. I když v poslední době, se na toto téma objevily podobné knihy např. od Bureše, Kotouče, nebo Mornštajnové.
První věc která mně zarazila, je otázka proč je kniha vydána u Dobrovského :-O a ne u mateřské Epochy? Cely příběh byl pro mně nudný a postavy ploché. Prostě celé takové utahané, bez větší akce a hlavně humoru. Nápad nebyl špatný, ale bohužel je to celé nedotažené. Nepochopil jsem, proč jsou do děje zařazení skuteční naši politici a zda to bylo myšleno vážně, nebo je to určitá recese.
Kyša chtěl asi sdělit úplně něco jiného, ale vylezlo z toho nějaké jeho účtování, zřejmě s jeho vlastní minulostí. Jsem z knihy hodně zklamaný a nikomu ji rozhodně doporučovat nebudu.
A ještě jedna věc, kdyby Kyša z knihy vypustil neustálé zapalování cigaret, tak má kniha jen polovinu stránek.
Sametová revoluce ve světě, kde neproběhl odsun Němců? Tak to je naprosto geniální nápad. Navíc se děj odehrává v Bruntále, který patří k mým hlubším kořenům. Žánrově bych knihu označil za takový plíživý thriller. Děj se posouvá poklidně, do toho staré fotografie, zřícenina hradu Wildstein, poklady, tajemství z války a hlavně žádné bláznivé honičky a přestřelky v každé druhé kapitole. To mi naprosto vyhovovalo. Nutno ale podotknout, že skutečnost by tak temná rozhodně nebyla, tady se prostě pohybujeme v žánru thrilleru. V knize nebyla nouze ani o humor. Na závěr pochválím povedený obal a návštěvu Sudet a Freudenthalu hodnotím kladně.
Citace: "Přitom Sudéta bylo keltské slovo a první, kdo jej použil, byl alexandrijský geograf Ptolemaios ve druhém století našeho letopočtu. To keltské slovo znamenalo Les kanců," mrkla na mě, jako by to snad měl být vtip.
Pocity z knihy mám rozporuplné, čekal jsem trochu něco jiného. Nápad dobrý, provedení nečekané, teda pro mě.
Sudetenland se sice tváří jako detektivka – a v jádru jí také je –, ale sama detektivní zápletka, byť velmi dobře promyšlená, není tím nejzajímavějším. Kniha daleko více vyniká tématem národnostního soupeření. Je to něco, co jsme my, současní Češi, už pozapomněli, ale národnostní spory s Němci byly už po staletí součástí naší kultury, a je skutečně zajímavé sledovat, jak autor tyto mrtvé (?) boje znovu nechává rozhořet. Leoš Kyša píše s vytříbeným smyslem pro detail a jeho vlastní novinářská zkušenost a znalost Sudet jsou skvělým přínosem, který mu pomáhá vystavit opravdu uvěřitelný příběh.
Otázka domova a vykořeněnosti z něj, češství a němectví, se tu setkává v atmosféře chaotického počátku devadesátých let, kde si každý hledá své nové místo ve společnosti. Není proto možné vnímat a hodnotit Sudetenland jen jako detektivku a nevnímat přitom přesah této knihy, který je jistě patrný už při přečtení prvních řádků.
Štítky knihy
alternativní historie české detektivky české sci-fi české romány
Autorovy další knížky
| 2016 |  Spad |
| 2014 |  Příliš dlouhá swingers party |
| 2010 | Hustej nářez |
| 2017 | Poločas rozpadu |
| 2020 | Operace Thümmel |
Nic moc