Dům tajemných stínů
Darcy Coates
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/497133/bmid_dum-tajemnych-stinu-STv-497133.jpg
4
548
163
Strašidelné domy série
< 8. díl >
Sophiina rodina zbankrotuje a jí se zhroutí svět. Ještě se ani nevzpamatovala, a už se jí nabízí nečekané řešení – o ruku ji požádá bohatý cizinec pan Argenton. Sňatek s ním zachrání její rodinu, ale Sophii odsoudí k životu v Northwoodu, rozlehlém a nepřirozeně temném sídle vzdáleném hodiny cesty od civilizace. Sophie se snaží přizpůsobit svému novému postavení paní skličujícího domu. Příbuzní Josepha Argentona se chovají chladně a sídlo je něčím víc, než čím se být zdá. Den po dni se Sophie neodvratně blíží k děsivému poznání. Ve starobylých prostorách Northwoodu straší a muž, kterého si vzala – a kterého začíná milovat –, skrývá neodpustitelnou pravdu o sídle svých předků… a přízracích, které nyní pronásledují je oba.... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno: 2022 , FobosOriginální název:
The House of Shadows/House of Secrets , 2016
více info...
Přidat komentář
1. část mě bavila a byla zajímavá. 2. část jsem nedočetla, nemusela být. V originále jsou to 2 knihy, rozdelené. Mně stačila jedna, tak snad to není podvádění, když si dám, že jsem ji četla :D. Tak trochu dilema.
Na knize se mi líbí, že se odehrává v dávnějších dobách.
Dále jsem měla radost, že obsahuje kresby, které si vždycky po pořadě velmi ráda prohlížím.
Autorka má opravdu extrémní fantazii v popisu prostředí a děje. Je opravdu mistryně slova.
Řekla bych, že se v půlce tak nějak vše vyřeší a člověk si rozhodně říká, co se bude dít v další části knihy. Protože se vždy nechám překvapit, nečtu, o čem kniha bude – až na konci jsem se dozvěděla, že obsahuje vlastně dvě knihy.
V každém případě by mi nevadilo, kdyby byla kniha o dost kratší. Zdá se mi totiž, že se děj dost často opakuje a zkrácení by nevadilo. Líbila se mi, ale rozhodně jsem od autorky četla lepší knihy ze série Strašidelných domů. I tak u mě ale vévodí její Černá zima, to je prostě pecka!
První část knihy jsem přečetla jedním dechem, seznamovala jsem se s hrdiny. Byla tam zápletka i ukončení. Druhá část knihy se mi ze začátku velmi táhla, ale posledních 50 stránek bylo opět velmi čtivých.
Příběh na mě působil dost klaustrofobicky - v první polovině se neustále motáme v složitém pletenci chodeb starého domu, což nás zpočátku příjemně navnadí, jenže když už si nad spletitými chodbami Sofie zoufá po stopadesáté, začne si zoufat i čtenář. Kromě dvou hlavních postav (a tří vedlejších, které jsou načrtnuty jen hrubými obrysy) žádné další zajímavé charaktery nepotkáme, tudíž buď si čtenář oblíbí Josepha a Sophii nebo má po zbytek knihy smůlu, autorka mu žádnou další postavu nenabídne. V druhé části knihy se zase s hlavními protagonisty zavřeme v polorozpadlém sídle Kensingtonu a s lehce zdviženým obočím se brodíme jedním klišé za druhým: "Sofie věděla, že vydat se do útrob temného strašidelného domu, kde to je o kejhák, je velmi nebezpečné, ale přece nebude Josepha rušit od práce?!"
Jako oddychovka dobré, ale... přečteno a ve vteřině zapomenuto. Knížka putuje dál...
Pokud by Darcy zkrátila knihu na klasickou max. 300 stránkovou délku, byla by to pro mě zatím nejlepší její kniha. Skvělá atmosféra. Romantická zápletka mě taky neurážela, do tohoto prostředí se vyloženě hodila i se svojí naivitou. Happy end je u autorky také tak nějak očekávaný... Klišé, kterých je v knize víc než dost, včetně vztahu Sofie a Josepha mě místy sice pobavila, ale moje hodnocení nesnížila. Nakonec do knih od Darcy Coates jdu vždy s tím, že si přečtu příjemnou oddechovou duchařskou pohádku a nic víc v tom nehledám.
Ale bohužel jsem v druhé knize už hodně pasáží přeskakovala a jen přelétla očima. Jsme tu zaseknutí pořád na tom samém dokola a jen se opakuje jedna a tatáž situace: "Sofie udělá něco, co slíbila že neudělá. Málem při tom zemře, ale díky tomu objeví něco, co je pro děj zásadní." A tahle situace se opakuje celou druhou knihu stále dokola...
Druhá kniha byla prostě nastavovaná víc než kaše ve školní jídelně a je to škoda.
Nepoviem nič originálne, no aj tak to napíšem- prvá kniha super, v druhej Darcy varila z vody.
Dům tajemných stínů prináša do série opäť osvieženie, tentoraz v podobe návratu do čias minulých.
House of Shadows bol zmesou Pýchy a predsudku, Jany Eyrovej a Purpurového vrchu (ak ste nevideli, odporúčam pozrieť :) - vzhľadom na to, že všetky zmienené diela mám fakt rada, krochkala som blahom nad postavami, vzťahmi, atmosférou, dejom, prostredím, zvratmi, atď, atď, proste je to asi najlepšia kniha od Darcy, ktorú som zatiaľ čítala. To, že vlastne recykuje nápady iných jej odpúšťam len preto, že píše fakt pútavo. A ešte preto, že Sophie a Joseph! :))
House of Secrets bol sklamaním. Dejovo sa vlečie, Sophie začína byť mierne iritujúca, množia sa nelogickosti a množili sa aj moje prevracania očí. Dobojovala som to s mierne kyselkavým pocitom. Škoda.
Průměr, kterej absolutně nenadchl, ale ani neurážel. Když to člověk pojal jako totálně oddychovou červenou knihovnu v duchařskejch kulisách, dalo se to. Samozřejmě je blbost čekat od toho nějaké větší propracování postav, vtažení do děje, velké sympatie - všecky postavy jsou tak jaksi placaté a schematické, občas se chovají nelogicky a některé věci jim šíleně dlouho nedocházejí... ale co už. Dalo se to a u čtení jsem neměla chuť žádnou z postav nakopat, což je dobrý základ pro průměrné hodnocení. :))
Nicméně Darcy Coates se asi mou oblíbenou autorkou nestane, nenaděláme nic. Nesedí mi její schematičnost, málo prokreslené postavy, happyendy, trochu zázračná řešení; u hororových scén se ani nebojím, ani ve mně nevyvolávají hnus. Ale číst se to dá a když člověk nemá přehnaná očekávání, vlastně si u toho může docela hezky odpočinout.
Čtu tady komentáře a moc nechápu. Mě se příběh líbil. A to moc. Nápad skvělý a že měl romantickou linku, mi vůbec nevadilo. Ba naopak, to bylo milé. Přečtené za dvě odpoledne. Nečetla jsem zatím úplně všechny domy, asi tak půlku, ale jako nejslabší díl mi to teda vůbec nepřipadalo. Ba naopak.
Tato série je prostě strašná pohodička. Sice se člověk moc nebojí, ale tu atmosféru autorka prostě umí a s každým domem přijde s nějakým celkem originálním nápadem. Takže tajemný nový manžel, osamocené sídlo někde uprostřed lesů, zběsilý démon, obživlé mrtvoly... No co chtít na dovolené číst víc...
Jo, opět mě to bavilo. Je pravda, že první knihy měly své kouzlo, kdy jsem je kupovala s nadšením, ale přesto se dále Darcy daří.
Upřímně mě tahle kniha 2v1 bavila, jen teda více mě zajímal romantický příběh dvou hlavních postav, než nějaké strašení.
Obě hlavní postavy mi byli sympatické, časové zařazení je také fajn. Vlastně všechny postavy mi byli sympatické, krom tetičky Rose. Docela jsem se obávala, že kniha neskončí happyendem pro milence, ale Darcy vlastně jinak ani nepíše. Trošku klišé, ale dám ruku na srdce - kdyby tady happyend nebyl, asi by Darcy u mě klesla.
Jak už psali jiní, první kniha v knize byla lepší. Druhá už byla až moc natažená a strašení se zde nekonalo. Myslím, že kdyby autorka propracovala konec první knihy, mohli jsme se obejít bez druhé.
Je to vlastně první kniha, ve které je nějaká romantická linka. Příjemná změna, jen to trochu odsunulo strašidla a strach na vedlejší kolej.
Nooooo, podle me tomuto dilku moc nepridalo posunuti do minulosti. Porad dobra kniha, ALE :) ... za me asi zatim nejslabsi z cele serie. Navic je zde citit stopy jeji serie Cerna zima a mozna spetka ponekud aktualnich Bridgetonovcu, jak uz tu nekdo drive prede mnou zminoval.
Tahle kniha dojela na svou délku a snahu být něčím, čím prostě z pera Darcy Coates být nemůže. Darcy je se svými horory fenomén, nicméně pro mě nesymbolizuje nic jiného, než oddychovou četbu, která vždycky zaplní mezeru mezi náročnější literaturou.
A tahle kniha opět sedí do zmíněné škatulky. První díl se ničím nevymyká z klasické Darcyovité šablony a ve své jednoduchosti mě docela bavil. Problém pro mě byl díl druhý. Byla to zbytečná nástavba, která mě už nedokázala strhnout a knížka byla příliš zdlouhavá. Happyend byl opět plně v duchu autorčiných knih a překvapilo by mě už asi jenom to, kdyby tomu tak nebylo.
Za mě tedy žádná sláva, ale šedý zdlouhavý průměr. Ale v sérii budu pokračovat dál, protože něco mě na této autorce neustále přitahuje. Jenom prosím zůstat u jednoho dílu a standardních 250 stran.
První polovina knihy nebyla špatná, stránky mi ubíhaly, ale druhá polovina knihy už pro mě byla takové těžké vycucání z prstu...
Dvoudílné, ilustrované, obě části jsou sešité pohromadě v jedné knize. Příběhy se odehrávají ve dvou různých domech jedné bohaté rodiny. Jedná se o klasický příběh s tajemným domem, velikostí a přepychem podobným zámku. Protože to není první knížka na toto téma, poznala jsem mnohá klišé. Začátek byl velmi zajímavej, líbila se mi ta atmosféra, kdy jsem ještě nevěděla, jakou cestou se bude ubírat tajemná postava novomanžela (ukrývá se v něm monstrum a překvapí něčím?). Nakonec se z toho vyklubala červená hororová knihovna, která ničím zvlášťním nevyniká. Snad jen velkou láskou a loajalitou novomanželky Sophie ke svému muži a jeho chladně působící rodině. Své klady ovšem má.
Celkem slušný strašidelný příběh s pokračováním o podivné stvůře Grimlockovi. Howgh.
Tato kniha byla pro mě zvláštní. I když jsem jí přečetla už dřív, tak jsem neustále nevěděla, jak mám knihu hodnotit.
Dej, který se odehrával v první části knihy, byl na mě moc rychlý a měla jsem pocit, že jsem si ho ani nějak nevychutnala. I když mi myšlenka přišla docela zajímavá, tak mě mátla romantika. Říkala jsem si, že v duchařině by se romantika neměla moc vyskytovat, ale bylo ji tam docela dost. Nejvíc mě ale zaujal konec první části, neboť jsem měla pocit, že se tu konečně něco děje a hltala jsem stránku po stránce až do konce první části.
Co se týkalo následně druhé části, tak ta mě zaujala mnoho víc. Přišla mi lépe propracovaná, zajímavá a mnohem víc čtivá. Co mě ale naopak tady zarazilo, byla příšera. Opět jsem si říkala, že se má jednat o duchařinu, tak proč se tu má objevit něco, co jde lehce zabít ? Každopádně mohu říct, že sice byla pro mě knížka matoucí, ale myšlenka a propracování druhé části knihy mě hodně zaujalo.
Já a Darcy Coates máme zvláštní vztah, když zrovna nevím co říct nebo mám čtenářskou krizi, ráda její knihy vyhledávám. Dům tajemných stínů patří do série jejích strašidelných domů, ale dle mého tak nějak vybočila z vyjetých kolejí, protože tahle kniha je jiná. Na úvod dodám, že v originále je to dvoudílná série a u nás byla vydána jako jedna kniha, takže se dostávám k problému a to je celkové hodnocení. Protože první část byla vynikající, ano jde o horor, ale jako většina autorčiných knih není strašidelná ve smyslu, že se budete bát jít v noci do koupelny, je příjemně mrazivá, někdy předvídatelná, což mi nikdy v případě jejích knih nevadilo. Líbilo se mi rozvíjení vztahu mezi dvěma hlavními hrdiny, to místo do kterého je příběh zasazen a po dlouhé době jsem byla rozhodnutá, že v rámci tohohle žánru je to výborné čtení, které si zaslouží plný počet hvězd, jenže pak přišla ona druhá část, která mi to zkomplikovala, kdyby to bylo tak jak v originále samostatné dílo hodnocení by bylo jednoduché, ale když to mám brát jako celek :/
Druhý díl působil jako vycpávka, jako kdyby autorka najednou ztratila nápad a jen nechtěla opustit postavy a rozhodla se jejich příběh rovíjet, ale nevěděla co říct, změnilo se místo, hrozba zůstala stejná, ale pořád jsme tak nějak přešlapovali na místě bez nějakého nápadu a pak byl najednou konec, který byl uspěchaný. Takže pokud se do knihy chcete pustit, tak to mohu doporučit, ale jakmile skončí první část, tak to berte jako konec příběhu a nekazte si to druhou zbytečnou částí.
Štítky knihy
láska rodina tajemství horory duchové a přízraky strašidelné domy
Autorovy další knížky
| 2019 |  Duch domu Ashburnů |
| 2019 |  Tajemství sídla Craven Manor |
| 2021 | Kořist |
| 2020 | Přízraky domu Carrowů |
| 2021 | Hlasy v bouři |
jako vždy, knihy z této série se mi líbí a nemám co vytknout. Jediné co mi přišlo divné, je to rozdělení. i kdyby to bylo samostatně vydané, tak nikdy nebyl příběh na díly. Nevadí. Celkově zasazení do starší doby mě bavilo, chytlavý příběh, krásně se to četlo . Za mě dokonalé jako vždy.