Škvíry
Marka Míková
Malá Matylda nemá tušení, proč s ní nežije její maminka a kam se vůbec poděla, a velice se jí po ní stýská. Žije v panelákovém bytě s workoholickým tatínkem-režisérem, pere, vaří, nakupuje a uklízí. Potýká se s tatínkovými náladami a cítí se velice osamělá. Tatínek je pohlcen svou prací a na Matyldu si téměř nedokáže najít čas, přijde pozdě i na koncert, kde jeho dcera hraje na klavír. Matylda mu to však nemá za zlé, tatínkův fi lmařský svět ji fascinuje. Jednoho dne si Matylda při hledání sousedčiny zatoulané fretky povšimne pod schody zvláštní škvíry. Vstoupí do ní a ocitne se v jiném světě, plném obrazů zvířat a jemné hudby, světě, kde je všechno přátelštější, laskavější, kde jsou nasyceny její potřeby a kde v závěru příběhu najde svou ztracenou maminku i vysvětlení, proč musela prožít dětství bez ní....... celý text
Přidat komentář
Nádherně napsaná kniha s výbornými ilustracemi. Vůbec celkově působí kniha velice sympaticky, včetně modrého písma v kombinaci s oranžovou (tak jako na ilustracích). Jako dospělý bych řešil, že v budoucnosti bude chybět jeden obraz, možná celá paní Zelená, nehledě na auto, červené lodičky atd., ale děti naštěstí tyhle věci neřeší a pro ně především byl příběh napsaný. Já jsem se při čtení bavil a obdivoval autorčinu fantazii. I když motiv škvír (dvířek), kterými se člověk dostane někam jinam, je v literatuře využíván dost často, tak to vyvažuje originalita vyprávěného příběhu.
Příběh tolik nezaujal. Děti (6 a 8 let) moc nechápaly chování a přístup tatínka, dále všechny scény, kde se jedlo (docela smutné pomyšlení, že by takhle stolovaly bežné rodiny). Přivítaly změnu v průlezu do budoucnosti. Ke knize se nevrátíme.
Osobně mě kniha nijak moc nezaujala. Úvod na obalu knihy sice slibuje něco zajímavého, ale po celou dobu čtení jsem se snad ani jednou nenadchnul.
Některé věci mi tam připadají, že se najednou v textu objevují nesmyslně. Psané je to tak, že máte někdy strany o jednom odstavci, což někomu vadit nemusí, ale na mě to působilo nahuštěně.
Za mě kniha nemá moc smysl.
Poslouchala jsem audio verzi. Když se zaposlouchaly dcery, tak jejich první otázka zněla - To je Koralina? Autorka se pravděpodobně nechala inspirovat od Neila Gailmana. Porovnám-li obě verze, tak Škvíry z tohoto srovnání nevyjdou příliš dobře. Je to kniha pro děti, tak to také tak budu hodnotit, ale z pohledu dospělého tomu něco chybí. To něco, co by mě nutilo se k tomuto dílu vrátit.
Nádherná knížka nejen pro děti. Trochu snová, trochu realistická. Zvířata, lidé, hudba, minulost, budoucnost. Moc se mi líbila. Snad se má Matylda dobře.
Snv , nrln svt Mrk Mkv.
Časoprostor, ve kterém se ocitá Matylda, je netradiční, zajímavý. Příběh graduje posledními 4 kapitolami, ve kterých hledání ztraceného a objevování dávného dostává smysl.
Ilustrace Terezy Ščerbové navozují snový, nereálný svět Marky Míkové.
Jen více takových knih pro děti! Myslím, že pro hloubavější, zvídavější malé čtenáře je tohle velmi vítané zpestření mezi všemi těmi sci-fi nebo červenými knihovnami, kterých jsou regály s dětskou literaturou plné. V knize najdeme surrealismus pro nejmenší, cestování v čase a prostoru, opakování leitmotivů, které nás občas zavádí do slepých uliček a na konci zjistíme, že máme více otázek než na začátku... Někdejší Růženka z pohádky Jak se budí princezny vymyslela opravdu povedený příběh Matyldy/Lišky, která nechápe, proč žije jen s tatínkem, velmi zaneprázdněným režisérem, který má krom své práce dosti triviální koníčky (fotbal+pivo). Otázkám na maminku se vyhýbá a (jako vždy) nestihne dceřin klavírní koncert, kde se Matylda poprvé setkává s Medvědem/Davidem. Motiv zvířat se objevuje i v rozhlasovém vysílání (nebo to nebylo obyčejné rozhlasové vysílání?), kde vystrašená liška nalézá klid a pokoj právě v blízkosti medvěda. Další šelmou je fretka Selma, se kterou se Matylda potkává ve světě, do něhož se vstupuje tajemnými škvírami. Obrázek fretky se nakonec stává artefaktem, který si přináší - odkud vlastně? Od maminky z budoucnosti? Ať je tomu jak chce, při prvním výletu skrze trhlinu slyší sama sebe hrát na klavírním koncertu, který tatínek zmeškal, ale stojí přitom v matčině domku, kam se při dalším škvírovém výletu podívá jako dospělá, kdy naslouchá hře své matky, která jí vysvětlí, že od nich odešla kvůli japonskému turné a později je nemohla najít.
Přišla mi hodně zvláštní. Netušila jsem, jestli ty škvíry jsou skutečné nebo je to jenom Matyldina fantazie, která ji přivádí do škvír. Jinak se četla velice dobře, akorát jsem příběh asi nepochopila.
Tato kniha mě zaujala,měla zajímavý děj a pěkné ilustrace.Opravdu pěkný a zajímavý námět na děj knihy.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2014 |  Škvíry |
| 2015 |  Varvara: kniha o velrybím putování |
| 2021 | Kabát a kabelka |
| 2009 | JO537 |
| 2016 | A smutek utek |
Kniha Škvíry je v
| Přečtených | 53x |
| Čtenářské výzvě | 11x |
| Knihotéce | 4x |
| Chystám se číst | 12x |
| Chci si koupit | 3x |
První část knihy mi přišla výborná, čtivá, zajímavá.. pak se to nějak zvrtlo... podobnost čistě náhodná s Bylo nás pět, když to přeženu, a Péťovým snem o Indii. Čekala jsem víc o zviřátkách a jejich norách (škvírách)... No nic... ;-)