Skalpel, prosím

Skalpel, prosím https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/104590/skalpel-prosim-104590.jpg 4 292 49

Román s prvky žánru psychologického a společenského, ve kterém zasloužilá umělkyně, profesorka neurochirurgie přibližuje nemocniční prostředí a ve vyprávění významného neurochirurga dává nahlédnout do průběhu operací a jiných lékařských zákroků, do života a práce ostatních lékařů i do osudů jejich pacientů.

Přidat komentář

BeaYoris
27.03.2024 5 z 5

Byla jsem z knihy nadšená. Kdysi jsem viděla film, ale kniha mě překvapila tím, že se to vlastně netočí celé kolem Uzlika, ale celý doktorův příběh se mi moc líbit! Poslouchala jsem ji jako audio a Martin Preiss ji úžasně nacetl

Sarah01
22.07.2023 4 z 5

Četla jsem delší dobu ve velmi těžkém osobním období, ale přestože jsem zrovna v tuto dobu byla na lékaře velmi opravdu velmi nazlobená, hodnotím velice kladně. I s odstupem času, nebo možná právě proto.


Calinda
02.02.2023 5 z 5

Kniha se mi moc líbila.

Forestwalker
18.10.2022 5 z 5

Kniha mě zaujala i určitou přidanou hodnotou, jíž jsou tematizovaná zranění a následné operace mozku, což je lékařský obor, který mě opravdu zajímá. Autorka, v civilu profesorka neurologie na UK, zde plně zužitkovala svoje vědomosti v oboru.
Je pravda, že hlavní postava profesora a jeho rodina jsou přece jen poněkud idealizovány. Co jsem ovšem v lékařském prostředí měl možnost poznat (zdůrazňuji, že jde o vlastní pozorování a nedělám si rozhodně právo na všeobecnou platnost), lékařské kapacity se ve svých kruzích těší značné úctě a obdivu, možná ještě větší, než se jim dostává od pacientů. Předobrazem knižního hrdiny byl zřejmě generálmajor prof. MUDr. Zdeněk Kunc, DrSc., odborník světového významu. Vůbec se tedy nedivím, že si ho autorka - neuroložka mohla idealizovat a svůj názor pak promítnout do svého románu. Který mohu směle doporučit, je zajímavý tematicky, pohledem na provoz nemocničního oddělení i psychologií postav.

Filomena1961
15.07.2022 4 z 5

Kniha je rozdělena do osmi kapitola a autorka píše ze svého prostředí neurochirurgie. V osmi kapitolách je zaznamenána zpověď neurochirurga, který před oslavou svých šedesátin, hodnotí svůj život a rekapituluje své postoje. Připomíná si dvě riskantní operace, kde pacienti neměli zrovna moc velkou možnost na přežití. V prvním případě se jednalo o kamaráda a bývalého spolužáky Mikeše a v druhém případě šlo o malého kluka Víťu. Jen díky vysoce kvalifikovanému a sehraném týmu odborníků byl zákrok u obou pacientů úspěšný. V retrospektivách se primář vrací k zážitkům jak z lékařského, tak i osobního života. Primářovy zážitky jsou asociativní.
Knihu doporučuji k přečtení, byla i zfilmována. Kniha i film mě hodně zasáhly, a to jsem ani netušila , co mi osud v budoucnosti připraví.

Doubravka1975
20.03.2022 5 z 5

Moc pěkný a zajímavý příběh z lékařského prostředí, z oddělení neurochirurgie, 80. léta, 20. století
Případy z oddělení jsou veselé, ale i smutné a tragické. A moc se mi líbila ze soukromého života pana profesora akce maringotka a jak si děti hrály na Řád práce.
Já mám knížku s filmovou obálkou a na začátku knihy jsou i fotky z filmu, ale film vůbec neznám.
Předlohou hlavního hrdiny se stal zakladatel československé a světové neurochirurgie pan profesor Zdeněk Kunc. Velký respekt a klobouk dolů

Kontryhelka
17.01.2022 1 z 5

Také mně tento román ani filmové zpracování nijak neuchvátily. Jinak mám paní Stýblovou ráda, ale tady jsem se prostě nějak nemohla hnout z místa.

lynxir
12.11.2021 2 z 5

Asi půjdu proti proudu, ale kniha mne nezaujala. Na seznámení s nemocničním prostředím špičkové kliniky před 40 lety fajn, ale… Trošku zde cítím propagační závan socialistického zdravotnictví. Profesor je takový polobůh, který je dokonalý ve všech směrech, v práci, pro kterou dýchá, ale i v rodině, která je rovněž jako z odborového letáku OÚNZ. Snad ani primář Sova neměl všechno tak dokonalé. Znám velmi dobře pár doktorů osobně, ale nevěřím, že v této oblasti, kde jsou všichni už od studia přesvědčováni a přesvědčeni o své výjimečnosti a nadřazenosti, může někdo takový vůbec existovat. Navíc se mi zdá, že myšlenkové pochody profesora jsou převážně ryze ženského charakteru, muži uvažují jinak; toto se autorce opravdu moc nevyvedlo.

Tak teď přemýšlím, zda knihu poslat do oběhu či ji zařadit do poličky mezi pohádky a báchorky.

Nikkiproch
07.11.2021 4 z 5

Kniha sepsaná jako vzpomínání a bilance profesora neurochirurgie s blížícím se jubileem. Velmi čtivé, dobře zpracované, bez patosu.

vercas945
17.10.2021 4 z 5

Zajímavý pohled do života špičkového chirurga, jak do jeho pracovního, tak i osobního života. Hodně mě bavila postava Jitky, manželky hlavního hrdiny. K páté hvězdě mně trošku chyběla výraznější dějová linie, nějaká "třešinka na dortu". Ale i tak rozhodně stojí za přečtení.

kuky921
02.09.2021 5 z 5

Velmi pěkná a čtivá kniha. Dostala jsem se k ní díky letošní výzvě a nelituji.

georginaa
06.08.2021 5 z 5

Sáhla jsem po této knize do maminčiny knihovny, kvůli knižní Výzvě z lékařského prostředí. I když jsem knihu četla v mládí a film viděla, opět mě příběh dojal a zjišťuji, že ho vnímám trochu jinak, když jsem starší. Moc dobře napsané.

Hoshi
03.08.2021 4 z 5

Knihu mi vybrala teta, když jsem ji poprosila, jestli by neměla něco, co by se mi hodilo do ČV. A vybrala opravdu dobře. Ze začátku jsem se velmi obávala, co mě na stránkách čeká, ale jsem potěšena. Trochu poučné, překvapivé především však velmi zajímavé čtení.

misssicccka
20.07.2021 5 z 5

Skalpel, prosím! Je jednim z mych nejoblibenejsich filmu.
Nemela jsem potrebu cist knihu, ale to by byla chyba a velka. Je totiz fakt dobra a budu se k ni vracet stejne jako k filmu. Je tam toho mene i vice. Je to strasne jednohubkove ctívo ;)
Nad cim hodne premyslim je Volejník v knize, Volejníková ve filmu (???).

postrach
05.04.2021 4 z 5

Kniha pekna.Filmove zpracovani lepsi.

Aleh
28.03.2021 4 z 5

Po letech jsem se vrátila k této knize. Mám ráda příběhy z lékařského prostředí. Skláním se před odborníky z oblasti neurochirurgie. I neurochirurgové ale žijí úplně obyčejné životy jako my všichni. Mají své radosti, ale i starosti a trpí všemi možnými neduhy jako my všichni ostatní. Autorka podrobně a se znalostí problematiky prostředí, jež je nám hodně vzdálené, popisuje život a práci jednoho z nich - stárnoucího lékaře, který začíná svůj život pomalu a jistě bilancovat. Nechává nahlédnout čtenáře do jeho mysli.... A přivádí tak i nás k zamyšlení nad sebou samým, k zamyšlení nad smyslem života a našeho konání. Čtivé,poučné, zajímavé, plné emocí, krásné.

Znedla
26.03.2021 5 z 5

Kniha nás zavede, jak jinak, do lékařského prostředí. Setkáváme se zde se stárnoucím lékařem, neurochirurgem, profesorem, manželem a otcem. Ten díky tomu, že se jednoho dne v jeho pracovně objeví naprosto nepřipravený budoucí redaktor aby s ním udělal rozhovor, začíná bilancovat svůj život. Život jak pracovní, tak rodinný...

V posledních letech jsem se s Valjou setkala několikrát. A nikdy jsem nebyla zklamaná, vždy byla kniha naprosto úžasná. I zde jsem si přišla na své. Autorka vše napsala, jako vždy, naprosto dokonale. Ať už nás zavedla na operační sál - lékařský pokoj nebo mezi studenty medicíny či do rodiny, kde jsou oba rodiče vytížení lékaři a jeden z nich musí ustoupit aby druhý mohl roztáhnout svá křídla...

Přečteno jako Výzva 2021 - Kniha z lékařského prostředí

Hanjimka
19.02.2021 4 z 5

Vrátila jsem se k ní po mnoha letech, a stejně jako tehdy i nyní mě oslovila. Díky výzvě si takhle občas připomínám knihy z dob minulých a zjišťuji že některé neztratily nic ze své čtivosti.

Blue
03.02.2021 4 z 5

Nemohu napsat, že bych byl nějak nadšený, kniha mě příliš neoslovila. Byla to víceméně sbírka různých případů provázaná retrospektovní nití životních osudů hlavního hrdiny. Dobře se to četlo, ale nakonec zůstal rozpačitý pocit. 70%

KnihovniceVěra
01.02.2021 3 z 5

Přes záplavu současných knih a seriálů z lékařského prostředí jsem sáhla po osvědčené nestárnoucí klasice paní Stýblové. Lékařské prostředí je velmi dobře popsáno, oblast neurochirurgie lákavá, příběhy života a smrti poutavé, styl správně strohý a syrový, bez zbytečných emocí. Proč tedy dávám tak málo hvězdiček? Kvůli nátěru socialistické morálky na hlavním hrdinovi, světově uznávaném neurochirurgovi, který musí být patřičně skromný a neúplatný (na dovolené odmítá karavan a přespává raději ve stanu atd.) a zároveň je i neuvěřitelně výkonný (večer se přiotráví svítiplynem a ráno jde operovat nejnáročnější operaci...)