Dům u nemocnice
Valja Stýblová
Víťa přijede z vesnice do Prahy na přijímací zkoušky na zdravotní školu. Chybí málo, aby se na školu nedostala. Mezi spolužačkami v ročníku je nápadná svou skromností, tichým chováním, nesmělostí a skromným šatníkem. Postupně začíná zvládat problémy se studiem a sbližuje se se spolužačkami. Během let studia se ukáže, že Víťa je šikovná a praktická, jenom v domě s macechou, trochu jako v pohádce, dělala spíš služku, než aby sama byla hýčkaným dítětem.... celý text
Přidat komentář
Koupila jsem za pár korun ošuntělý exemplář na bazárku v Babiččině údolí. Dobře jsem udělala. Hezký, citlivý příběh o outsiderovi, kterému nemůžete nefandit.
A trochu potěšení - i když mi dávno není -náct ...
Po všech psychoanalýzách a krimi lidské čtení o malé a statečné Vítě, která touží stát se zdravotní sestrou.
A na to volně navazuje Až bude padat hvězda.
Valju Stýblovou čtu stále ráda, z jejich knih je cítit vztah k člověku a její lékařská profese k tomu přidává detaily z oblasti medicíny.
Tohle musím doporučit.
Dům u nemocnice a Až bude padat hvězda jsem četla během studia na zdrávce. Naivní hlavní hrdinka Víťa mě něčím neskutečně iritovala, ale stejně jsem si jí docela oblíbila.
S knihou nostalgicky vzpomínám na mé čtyři roky prožité ve zdech ,,domu u nemocnice", i když můj příběh nebyl až tak ,,srdceryvný" jako příběh Víti.
Pro dnešní přetechnizovaný a komerčně laděný svět trochu naivní téma. Škoda ...
P.S: Jak ráda bych se vrátila za zdi jedné zdravotní školy a ještě aspoň na chvíli pocítila její atmosféru a ke studiu bych přistupovala určitě zodpovědněji ..., nebo ne? :-))
P.P.S: Tato kniha mi atmosféru ,,mého studia" přiblíží vždy. Stačí natáhnout ruku a sáhnout do té správné přihrádky.
P.P.P.S: Tímto zdravím moji třídní profesorku, protože momentálně v mých uších zní její hlas: ,,Já vám to říkala, Evo!"
Nostalgie na entou ... :-)))
Tahle knížka patří k těm, které jsem kdysi četla pořád dokola a nemohla se jí nabažit. Jenom nevím, jestli dnešní náctileté něco takového ještě baví.
Krásné, oddechové čtení, nenutí vás to teda při odložení čapnout a číst číst a číst, ale je to krásné a ráda jsem si udělala pro tu knihu čas...
krásné, krásné, ubrečeně krásné, krásné...četla jsem ji mnohokrát, pořád mi přijde dojemně prostá a nádherná
Vlastně pokračování. Smutné i veselé pasáže o Vítě, která mi jako postavala byla sympatická. Opravdu ráda jsem na tuto knihu narazila.
Vzhledem k tomu že mám za sebou zdrávku, tak jsem si představovala na místě Víti trochu sama sebe, i když mi rodiče školu nezakazovali :) Zhltla jsem ji během jednoho dne.
Knížku jsem četla kdysi dávno, ale moc se mi líbila. Přečetla jsem na doporučení mojí maminky, která jí četla taky jako mladá a pojmenovala mě podle hlavní hrdinky :o)
Štítky knihy
lékařské prostředí dospívání zdravotní sestry rodinné vztahy psychologické romány zdravotnictví pro dívky sirotci macecha dívčí romány
Autorovy další knížky
1970 | Mne soudila noc |
1959 | Dům u nemocnice |
1966 | Až bude padat hvězda |
2001 | Nenávidím a miluji |
1984 | Princ a Skřivánek |
Kniha Dům u nemocnice je v
Právě čtených | 2x |
Přečtených | 324x |
Čtenářské výzvě | 24x |
Doporučených | 19x |
Knihotéce | 73x |
Chystám se číst | 59x |
Chci si koupit | 7x |
dalších seznamech | 4x |
Oddechový a čtivý příběh.