Se špetkou skořice
Elizabeth Acevedo
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/470076/bmid_se-spetkou-skorice-A3P-470076.jpeg
4
293
89
Středoškolačka Emoni se stará o malou dcerku, a i když jí se vším pomáhá milovaná babička, musí ve svém životě činit nejedno těžké rozhodnutí. Jediné místo, kde mohou jít povinnosti stranou, je kuchyně. Emoni má totiž obrovský dar – z každého jídla dokáže vytvořit neuvěřitelnou dobrotu. Chtěla by svého nadání využít a studovat kulinářskou školu, tuší však, že tento sen je příliš vzdálený. Má plnou hlavu povinností, které ji každý den zaměstnávají. Přesto Emoni cítí, že si zaslouží dostat šanci a nechat svůj talent zazářit. Dokáže se postavit všem překážkám a jít si za svým?... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , Yoli (ČR)Originální název:
With The Fire on High , 2019
více info...
Přidat komentář
Miluju tu obálku a miluju ten český název. Se špetkou skořice je milé a odpočinkové čtení. Na léto úplně ideální. Hlavní hrdinka Emoni byla skvělá. Mladá maminka, která svůj čas dělí mezi školu, práci, výchovu dcerky, zároveň chce ale rozvíjet svůj talent a vášeň pro vaření na kulinářské škole. Díky krátkým kapitolám se kniha četla sama, dialogů bych ale osobně ocenila víc. Líbily se mi popisy vaření i jídla všeho druhu, odhodlanost a hrdost Emoni byla inspirativní. Kniha nabízí kromě milého příběhu ale i plno hezkých myšlenek. Mimo jiné i tu, že sny se mají plnit.
Kniha díky krátkým kapitolám poměrně běží a děj člověka dokáže zaujmout.. Nicméně jsem od ní asi čekala trochu více, nejspíš to bude ale tím že na young adult literaturu moc nejsem.. Ale příběh byl zajímavý a hezký.
Takové hezké čtení. V knížce všechno odsýpá a jde bez problémů. Jako oddechovka na dovolenou proč ne. Líbí se mi obálka.
Prima čtení na léto, u kterého si hezky odpočinete. Kniha má přenádhernou obálku... jen kvůli ni jsem se do příběhu pustila. Tento žánr knížek už dávno nečtu, ale nemůžu říct, že bych si čtení neužila. Super oddychovka.
Líbila se mi ta hrdost. Hrdinky osobní, i ta národní - ke svému původu.
Vadila mi forma kapitol. Dost mě to skákání rušilo a možná bych uvítala obšírnější konec.
Emoni chodí na střední školu a zároveň musí řešit, jak se postarat o svoji dvouletou dceru. A čím více se blíží maturita, tím více přemýšlí, co by mohla podniknout se svým životem a jaký je vlastně její sen. Pořád si totiž není jistá, kam ji budoucnost zavede – ale doufá, že to bude něco ve spojitosti s vařením, protože to je její největší vášeň.
Zní to dobře, že jo? Má to tolik potenciálu. Tolik možných konfliktů, skvělých témat a myšlenek: jaké je to starat se o dítě během střední školy, jak na to reaguje okolí, její rodina, co to znamená pro její budoucnost… a jo, náznakem to v knize je. Ale fakt jen náznakem, protože zbytek se točí kolem hlavní „zápletky“ a romantické linky.
„Zápletku“ dávám do uvozovek, protože skutečnou zápletku totiž kniha postrádá. Jediné, co se vlastně na těch 350 stranách řeší, je, že Emoni začíná chodit na kurzy kulinářského umění a zjišťuje, že vaření je víc než jen míchání koření, na které má dle slov všech v knize „magický dar“.
Což já nezpochybňuji, existují lidé, kteří mají pro kuchyni extra nadání. Ale nikdo jako Emoni jednoduše neexistuje, protože žádný kuchař není dokonalý, každý občas dělá chyby a neexistuje jídlo, které by u každého strávníka vyvolalo orgasmus a ohňostroje a spustilo lavinu vzpomínek a vodopád slz jako u Emoniných výtvorů v této knize. To mi přišlo fakt směšné. Podle mě byla škoda, že v knize nebyla také kapitola o tom, že každý šéfkuchař musí přijmout, že někdy se najde někdo, komu i „mistrovské“ jídlo nechutná.
Co v téhle knize bylo úplně, ale úplně zbytečné, byla romantická linka. Ta byla jednoduše uvařená z vody. Autorka nejspíše knížku dopsala a řekla si, sakra, YA většinou obsahuje romantickou linku, tak tam nějakou dáme. A taky to tak dopadlo.
Milostný zájem hlavní hrdinky je jako duch ze snu, který se do Emoni zamiluje na první pohled a neodradí ho nic – ani fakt, že má dítě. Ba co, on o tom ani nepřemýšlí. Což je za mě fakt škoda, protože by bylo neskutečně zajímavé sledovat, jak sedmnáctiletý kluk pracuje s vědomím, že holka, co se mu líbí, je matkou. Ale místo toho máme nekonečný Emonin monolog o tom, že žádného kluka nechce, potom, že na to chce jít pomalu… a pak hned si to rozdají. (Ač o konkrétní formě nám autorka decentně pomlčí.) Jedno velké wtf a wtf a facepalm a tak.
Pro někoho může být v textu iritující velké množství španělštiny, která ale mně osobně nevadila, protože jsem buď rozuměla, nebo jsem význam odhadla. Co mě ale neskutečně štvalo, bylo oslovení Holčička pro dceru hlavní hrdinky. Jmenovala se Emma. Tak proč, proboha, jí Emoni neustále říkala Holčička s velkým H? Jedna postava v průběhu knihy řekne následující: „A taky bys jí konečně mohla začít říkat jménem. Tím hloupým Holčičko ji akorát pleteš.“ A jo, řekla to jakože záporná postava, ale já nemohla souhlasit víc. NEBO BY TO ALESPOŇ NEMUSELO BÝT S VELKÝM H SAKRA.
I přes absenci zápletky a výše uvedené problémy se kniha ale četla velmi dobře a příjemně, styl psaní mi překvapivě opravdu sedl. Líbily se mi kapitoly, kde Emoni nad něčím uvažovala – že ona je „ta holka, se kterou se ostatní nemají kamarádit“, jak je těžké mít tmavší barvu pleti (ale nekňourala jako jiné hrdinky, což oceňuji), apod. I když ke konci mi toho uvažování přišlo možná až zbytečně moc a místo něj mohla mít knížka nějaké vyvrcholení děje (ale to by asi musela mít i zápletku, že).
Takže shrnuto, podtrženo: Jsem ráda, že jsem knihu přečetla. Nebylo to špatné, ale výborné to také nebylo. Knihu hodnotím 3 hvězdami za příjemný styl psaní, čtivost a nenáročnost, ale chyběla mi tam nějaká zajímavá zápletka, trocha reality ohledně Emonina „magického daru“ a kvalitní romantická linka – jednoduše něco, kvůli čemu bych si knihu zapamatovala a něco by mi předala. Knihu za sebe spíše nedoporučuji, ale na vyhození z okna také není.
Musím uznat, že kniha mě velice překvapila... Když jsem se o ní poprvé dozvěděla, byl kolem ní všude strašný rozruch, ale když jsem si přečetla obsah, moc jsem nechápala proč vlastně.... Vlastně jsem si říkala, čím mě ve dvaceti může taková kniha zaujmout a že to ani v podstatě není čtení pro mě. Mýlila jsem se... a teď jsem ráda, že ji ve své knihovničce mám.
Teď už ale vím, že "Se špetkou skořice" skrývá dost dobrých poznámek a vlastně i rad do života. Je to skvělá oddechovka pro letní večery, ale zároveň věc k zamyšlení... Sem tam se objeví pohled na svět, nad kterým se opravdu musíte zamyslet a řekněme si to na rovinu, ani téma "náctiletých matek" nepatří k těm nejlehčím. Elizabeth Acevedo to však vystihla dokonale. Dokázala nastolit rovnováhu mezi vážným tématem a romantickou knížkou pro letní večery...
Komentář bych proto ráda zakončila jednou z vět, které mě v knize zaujaly....
"Kluci v tomhle věku holce řeknou cokoliv, jen aby dostali, co chtějí, a já se naučila, že hezkým slovům nejde věřit o nic víc než hezké tvářičce."
Byla to vlmi příjemná oddechovka. Líbilo se mi, že kniha zpracovává téme těhotenství na středí škole, respektive mateřštví, jen mi trošku chybělo rozepsání vztahu Emoni a její dcery, ta tam byla hodně v pozadí. Hodně se řešila Emonina vášeň pro vaření, to se mi líbilo hodně, a pak také, co udělat se svým životem jako svobodná matka po střední škole - má následovat své sny nebo hrát na jistotu a najít si práci, aby uživila sebe a svou rodinu? Pro sedmnáctiletou holku jsou to velká rozhodnutí a mně se tento kontrast velmi líbil. Kniha určitě nakousává důležitá témata, ale v rámci YA není moc prostor se pustit do hloubky, to mi trošku chybělo. Ale jako oddechovka to bylo super...
Knížka ideální na léto. Při knížce si odpočinete. Líbilo se mi tam za komponované Španělsko. Mám moc ráda Španělsko. Líbili se mi krátké kapitoly. Ale strašně mi vadilo, že svoji dceru jménem. Jinak knihu mohu doporučit na vypnutí myšlenek.
Středoškolačka Emoni. Její dvouletá dcerka. Rodina. Práce. Škola. Neshody s otcem. Spousta dřiny. A jeden velký sen. Studovat kulinářskou školu a svým talentem okouzlit všechny, kteří její jídlo ochutnají.
Když začnu po grafické stránce, je to jedna velká pecka! Malůvky na začátku každé kapitoly a boží původní obálka? Ano, prosím!
U příběhu musím vyzdvihnout jeho čtivost a pohodové tempo. Krátší kapitoly mě vždycky potěší a tady jedna měla většinou tak 3-4 stránky. Autorčin styl psaní mi sedl a celkově knížku hodnotím jako příjemnou oddechovkou na léto s posláním na závěr.
Ale něco tomu chybělo. Něco, díky čemu bych si řekla wow, tohle bylo skvělý. Důležitých témat (rasismus, mateřství během střední školy, diskriminace, rodinné vztahy, kolonialismus) se autorka místy jen tak zlehka dotkla, jen tak na okraj je zmínila, nepustila se do hloubky a to byla škoda… zkrátka jsem neměla pocit, že by využila to množství potenciálu. Doufala jsem ve víc. Konec byl, podle mého názoru, docela odfláknutý, všechno se najednou strašně rychle vyjasnilo a srovnalo, nebo zůstalo nedořešené a moc bych si přála, aby se tam Elizabeth Acevedo nebála více rozepsat, zdůraznila hlavní myšlenky, nějak méně hekticky dospěla k závěru...
I přesto si myslím, že Se špetkou skořice má, co nabídnout (i když by mohlo nabídnout o dost víc) a najde si plno spokojených čtenářů.
tak to byla krásná kniha, po psychologických trilerech, které jsem poslední dobou četla nejvic, byla tato kniha oddechovka, kterou jsem měla přečtenou za dva dny :-)
V rámci YA je to pěkný příběh. Děj ubíhá opravdu rychle a to díky krátkým kapitolám. Romantická linka je lehká a milá. Knize bych dala 4 * ale bohužel dávám jen tři. Protože neustále opakující se Holčička, Holčičko, Holčičce které je na jedné stránce klidně i 5x mi čtení strašně znepříjemnilo.
Příběh vás zaujme od první strany svou originalitou, není to typická young adult romantika.
Hlavní hrdinka Emoni řeší problémy, které většina středoškoláků nemusí - starat se o malinkou dcerku, vydělávat peníze, (do)studovat, znovu začít důvěřovat klukům,...
Krátké kapitolky a bezvadný Yoli paperback se skvěle hodí na letní dovolenou. Ale pozor, přečteno máte raz dva, takže doporučuji zabalit do zásoby další.
Tohle bylo boží! Čte se to neskutečně rychle, hlavně díky krátkým kapitolám a skvělému stylu psaní. Bavily mě postavy, vztahy mezi nimi, originální prostředí kuchyně, Španělska a ta romantická linka? No bomba, tu jsem si tak moc užívala! Našla jsem v knize i pár hezkých myšlenek, ráda jsem se k příběhu vracela, líbilo se mi, jak se Emoni vždycky hecla a věřila si, protože jí nic jiného nezbývalo. To, čím vším si prošla, co všechno zvládá a jaká rozhodnutí musela udělat je neskutečné a hrozně moc jí obdivuji. Knížka neměla ani jedno hluché místo, konec se mi líbil a doufám že se u nás od autorky dočkáme dalších knížek, protože tohle jsem si moc užila.
Úžasná kniha, která má dokonalý konec. Bála jsem se, jak bude kniha ukončena, ale autorka to zvládla naprosto perfektně a ani milostná linka nebyla přehnaná.
Tohle bylo neskutečně skvělé! Příběh totálně boží. Recepty jsou fantastické zpříjemnění knihy.
Taky se mi líbilo množství jídla a vaření - mnoho takových knih jsem ještě nečetla.
Mohu jedině doporučit :)
Taková letní oddechovka. Bylo to čtivé, milé a svým způsobem i trošku naivní. Trošku mě mrzí, že s těmi vážnými tématy autorka nešla víc do hloubky.
Se špetkou skořice
e špetkou skořice je netradiční young adult contemporary, která vypráví příběh dívky, která v prváku na střední otěhotněla. Kniha zbytečně nezabíhá do minulosti, Emoni vám v několika krátkých kapitolách sice shrne co se tehdy přesně stalo, ale není to to podstatné v příběhu. Naopak se zabývá tím, jak se s tím vypořádává hrdinka, která kromě péče o malou dcerku stíhá studium, práci a ještě má čas na kulinářské dovednosti. Příběh je to velmi povedený, je škoda, že ho autorka více nerozvedla. Má velmi krátké kapitoly, takže vám tu výmluva "ještě jednu kapitolu" moc nevyjde. Nicméně na mě jsou kapitoly až moc krátké. Někdy mi až přišlo, že se snad nejedná ani o kapitoly, jako spíš o nějaké pojmenované náčrtky děje, výpisky.
Pokud máte rádi young adult příběhy tato kniha se vám bude jistě líbit. V knize se nachází i romantická linka, která je ale pouze okrajově a nijak nekřičí na čtenáře.