Říkej tomu, jak chceš
Brigid Kemmerer
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/481869/bmid_rikej-tomu-jak-chces-q7q-481869.jpg
4
422
422
Můžou dobré úmysly omluvit špatný čin? Contemporary hit od autorky bestselleru Dopisy ztraceným. Rob býval populárním hráčem lakrosu, ale pak jeho otce chytili při zpronevěře a teď je z něj vyvrhel. Po tátově nepovedeném pokusu o sebevraždu se o něj navíc musí Rob s mámou starat. O Maegan si všichni myslí, že je snaživka, ale i ona má řadu tajemství a problémů. Když spolu Rob a Maegan během matematického projektu skončí ve dvojici, nejsou právě nadšení – vždyť toho o sobě navzájem dost slyšeli. Brzy ale zjistí, že mají víc společného, než kdy tušili.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , CooBooOriginální název:
Call It What You Want , 2019
více info...
Přidat komentář
Knížka se mi moc líbila, jako všechny příběhy od Brigid. Přečetla jsem ji za 4 dny s tím, že při každém odložení jsem už počítala minuty, kdy se k ní mohu zase vrátit. Oceňuji, že příběh konzultovala s agentem FBI a doktorkou, kteří jsou její přátelé a tím pádem máme i opravdový přehled o tom, jak by se to řešilo a vypadalo v reálném světě. Konec byl trochu zvláštní, ale to k Brigid už tak nějak patří.
Zatím pořád vedou Dopisy ztraceným, ale jinak super. Četlo se to dobře, rychle to odsýpá a děj vás nepustí.
Konec se mi úplně nelíbil, ale už jsem u Kemmerer zvykla na otevřené a divné závěry knih.
Dobrý příběh, který řeší zase jiné problémy než předchozí autorciny knihy. Maegan a Rob byli fajn hlavní postavy, stejně jako Sam nebo Owen. Chvilku mi trvalo se do toho začíst, ale nakonec dobrý. Děj utíkal celkem rychle, ale konec mi přišel dost uspěchanej. Říkej tomu jak chceš je dobrá kniha, ale moji srdcovkou jsou navždy Dopisy ztraceným. (3,5-4*)
Dobrá kniha, dobré téma, trochu divný konec. Mám pocit, že Megan trpěla hlavně tím, že byla pro všechny vrbou, která nemohla nic vyzradit. Její podvádění u zkoušek mi nepřišlo jako "big problem" oproti Robovi nebo i oproti dřívějším dílům.
Děj měl podle mě moc rychlý spád a konec se vyřešil až magicky hladce. Ale možná je to taky tím, že stárnu.
"Dopisy ztraceným" pro mě zůstávají nejlepší a nejúžasnější. Tato knížka byla dobrá ale pravděpodobně se k ní už nevrátím.
Další úžasná kniha! Nečekala jsem, že to takhle dopadne(beru to z té pozitivní stránky:)) Musím říct, že Meagan a Rob se strašně k sobe hodí a nemohla bych si představit, že by byl někdo z nich s někým jiným.
Jen těžko mě u takové knihy napadá slov. Možná tak - ty vado. Na knihu jsem se těšila, protože jsem věděla, že autorka tenhle druh knížek umí excelentně. Naservíruje mi něco, co mě prostě dostane. Bylo to skvěle napsané, neuvěřitelně rychle se to četlo, za pár hodin nebylo co řešit. Skvělý styl, střídání postav. Dokázalo to ve mě rozvířit dost emocí. Nebylo to hezké, spravedlivé, růžové, miloučké. Ne. Bylo to tak silné, syrové, drsné. Bylo to i přes ten hnus, tak neuvěřitelně skvělé.
Hlavní hrdinka Maegan byla vlastně naprosto normální, poslušná a chytrá holka, co jednou ale pořádně klopýtla. Z důvodu, který musí znát každý z nás. Kdo by se někdy někdo nechtěl někomu vyrovnat anebo být ještě lepší? Díky tomu trpěla velkými výčitkami, které se odrážely dál. Ve škole, doma, u kamarádů. Chápu to, protože si to "neodnesla" jen ona. Bylo mi jí líto, ale bylo vidno, že to není taková tragédie. Nechci, aby to vyznělo nějak špatně, ale vlastně když se nad tím člověk zamyslí, tak Maegan neměla vlastně žádný problém. Doma to neměla zrovna ideální, zvláště kvůli její sestře Sam a měla bych respekt i z jejího táty policajta, když tak nějak "pracoval" doma. Oblíbila jsem si ji a nenašla jsem nic, co by se mi na ní nelíbilo. Byla opatrná, přesto dost odvážná.
Druhý hlavní hrdina Rob, který vlastně tenhle příběh otevřel byl někdo, kdo si mě získal. Kdo mi ukradl srdce a pro koho bych byla schopná udělat nemožné. Ten kluk mě dostal. Celý ten jeho příběh. Tomu říkám zatraceně velký problém! Robovi se stalo něco, o čem neměl ani ponětí a stejnak trpěl. Ne-li víc než jeho celá rodina dohromady. Řešení jeho otce... no, byla to taky cesta, bohužel měl tu smůlu, že se mu to nepovedlo. O to horší to bylo. Rob ztratil ze dne na den všechno, co měl, čím dřív byl. Z pomyslného vrcholu šupem na dno. Tvrdé, studené, osamělé a bolestivé. Ten kluk byl tak neskutečně zničený a mě to jeho vyprávění ničilo každou kapitolou víc a víc. Toužila jsem ho prostě obejmout, ukonejšit, otřít slzy a ujistit ho, že bude líp. Hrozně se mi líbil, že dokázal ukázat emoce, nestyděl se podělit o příběh, rozbrečet se, rozčílit, někomu dát pěstí, bránit se. A také, jak uměl být galantní (vůči Maegan), na svůj věk? Měl můj všechen obdiv, za vše. Hrozně jsem si přála, aby se stalo něco, co by Robovi pomohlo. Dlouho, předlouho to nepřicházelo a mě to hrozně mrzelo. Ten kluk si to sakra přece zasloužil. Na samém konci však k tomu světýlku přes ten dlouhý temný tunel nakonec došel, ale konec knihy byl jen jeho začátek.
Ten příběh měl hloubku. Byl to obraz reality, světa, ve kterém žijeme. Co by se mohlo stát nám či lidem okolo. Není to hezký příběh, ale přitom je nádherný. Hned jak jsem začala číst, spadla jsem do toho a nemohla ven. Strhlo mě to. Nejedná se o žádnou životní výpravu a velký děj, jde spíše o emocionální stránku postav a neštěstí jako takové v určitém výseku. Vlastně je to tahle u každé autorčiny knihy v tomto směru - Dopisy ztraceným nebo Na co slova nestačí. Autorka to umí vážně nádherně vystihnout, neuvěřitelně se mi to líbí. Žádné růžové brýle. Skutečnost, která je všude kolem nás. Navíc je to skvěle napsané. Střídání postav a vyprávění každého zvlášť o své vlastní tragédii je o to lepší zážitek z knihy.
Příběh mě bavil a paradoxně se mi líbil, i když nebyl vůbec hezký, když se nad tím člověk pozastaví. Byla jsem ráda, že se nakonec Robovi stalo něco "dobrého". Že ti, co měli být potrestáni nakonec a konečně byli. Rozhodně nic nebylo lehčí a následně úžasné, to ani omylem, ale nasměrovalo se to na dobrou cestu. Byla jsem za Roba neskutečně ráda. Musím taky přiznat, že závěr knihy byl tak trochu vzat šmahem. Ale přemýšlím, zda by se tam ještě něco hodilo a nic mě nenapadá, takže asi zas tak unáhlené to nebylo. Líbilo se mi, že prostě mezi námi ti hodní lidi, co nemají problém pomoci existují, i přesto, že se díky tomu člověku, co tu pomoc potřebuje sám dostal do špatné situace, i když nepřímo.
Na Connora, bývalého nejlepšího kamaráda Roba jsem byla dost zvědavá, čekala jsem prostě zazobaného hajzla, co se na kamaráda nejen vykašle, ale bude mu znepříjemňovat život a vysmívat se mu. Ač se to tak zdálo, tak ne, Connor mě velmi mile překvapil. Bylo mi ho líto, ale měl i můj obdiv. Jeho otec byl bestie. Zachoval se... asi správně, i když to musela být ta nejhorší a nejtěžší volba vůbec. Kniha je navíc lehounce protknutá romantickou linkou, která je opravdu volná, žádné závěry, sliby ani nijaké divočení v posteli. Dokonce mě v jistých částech dokázala pobavit. Dokázala toho dost. Je to takový ten druh knihy, co se dostane na dlouhou dobu čtenáři do hlavy. Tohle všechno je a může být ten nás obyčejný život. Tohle není až tak vymyšlené. Tohle se děje. Rozhodně ji doporučuju a hodnotím plným počtem, jelikož tady není o čem. Upřímně doufám, že se s autorkou ještě setkám při podobných příbězích, protože ona to umí. Úžasné, velmi povedené. :)
Viac menej môžem povedať, že to nebolo zlé a že mi príbeh rýchlo utiekol a chcela som vedieť ako sa bude hlavným hrdinom dariť neskôr. Takže sa mi to asi páčilo. Námet bol dobrý, len by som ocenila ešte väčšie prepracovanie. Meagan ma veľmi neoslnila za celý ten čas, bohužiaľ. Napriek tomu,že mala byť citlivá, vystresovaná a podobne, tie jej emócie boli popísané veľmi fádne a neverila som jej. Jedinú peknú vec čo spravila bola to, že sa zastala Sam. Čo sa týka Roba, jemu som verila úplne všetko. Aj keď teda tá romantická vložka medzi ním a Meagan bola skôr pre mňa doplnok, jeho príbeh bol pre mňa ten hlavný. Nie zlá kniha, ale na Dopisy od autorky to nemá.
V příběhu se opět setkáme se dvěma hlavními hrdiny, tentokrát se jmenují Rob a Maegan. Oba řeší vcelku vážné rodinné problémy, což se promítne i do jejich vztahu se spolužáky na střední škole. Rob i Maegan se cítí vyloučení, což je nakonec svede dohromady. Jak je u autorky zvykem, i v této knize perfektně zpracovala psychologii postav a nebála se psát o vážnějších tématech neskutečně příjemným a poutavým způsobem. Říkej tomu, jak chceš je v tomto ohledu opravdu povedená youngadultovka, ale když to srovnám s Dopisy ztraceným nebo Na co slova nestačí, tak ty se mi zkrátka líbily o trochu více.
Skvělá kniha, která v sobě má poselství a něco vám předá. Hlavní hrdinové jsou moc fajn a i ten jejich vztah se mi moc líbil. Pro mě to ale prostě není top kniha od Kemmerer, Dopisy jsou top :-).
Jedna z těch knih, kterou začnete číst odpoledne a v 1 v noci ji dočtete. Super kniha, napínavá, čte se úplně sama. V některých pasážích i smutna, ale rozhodne knihu doporučuji.
ZÁSAH DO SRDCE.
Knihy Brigid Kemmerer mě vždycky dostanou.
Hlavní hrdinové mají vždy OPRAVDOVÉ PROBLÉMY, ne jen obyčejné pubertální.
Rob čelí situaci, kdy jeho otec, je každému znám tím, že ukradl jejich peníze a pokusil se o sebevraždu. Spolužáci ho neustále napadají, posmívají se, z hvězdy školy se stal vyvrhelem.
Maegan jednou podváděla při školním testu (ač to vůbec nepotřebovala) , chytili ji a škrtli výsledky nejen jí, ale dalším 100 studentům, tudíž také není moc oblíbená a každý jí říká - podvodnice.
Oba spojí školní projekt, na kterém začnou spolupracovat.
Oba mají doma problémy.
Oba jsou skvělý :-)
DOPORUČUJI :-)
Kdysi jsme byli z dvou odlišných světů: populární kluk a šprtka. Pořád jsme z dvou odlišných světů: dcera policajta a syn zločince.
,,Když se snažíme chránit svoje nejbližší, někdy není snadné poznat, jestli přitom děláme správnou věc."
Wau dalsi kniha od autorky co mě chytla za srdce..a jen doufam že vyjdou brzy další jeji knihy,v poděkování píše že je to jeji 10...ehm no u nas se vydalo 5...
Knížka se příjemně četla.
Od autorky Brigid Kemmerer jsem přečetla již několik knih. Jak Dopisy ztraceným, tak i Temné a osamělé prokletí jistě patří k mým oblíbencům své kategorie (žánru).
Tato kniha je duchem velmi podobná "Dopisům", a přesně to jsem od knihy také očekávala.
Abych to nakonec shrnula. Kniha se četla dobře, příběh krásně plynul a já se těším na další "slaďárnu" s pohledem do reality.
Líbilo se mi to, ale méně, než Dopisy ztraceným. SPOILER: Rob měl dost problémů a byla jsem ráda, že to dopadlo, tak jak to dopadlo. Každopádně mi přišlo, že Rob s Maegan na ten svůj vztah šli nějak moc rychle. U Dopisů se mi líbilo, jak se hlavní dvojice sbližovala pomalu, tady to bylo moc narychlo. dali si první pusu a hned na sebe skočili.
Dopisy ztraceným a Na co slova nestačí byly o něco lepší. Ale pořád jde o nadprůměrnou knihu. příběh se opět dotýká silných témat a problémů. Tentokrát jde hlavně o chyby dospělých, které se podepisují na dětech.
Není to úplně prvoplánový příběh o zamilovanosti dvou mladých lidí. Kniha poukazuje na problémy, do kterých se můžeme dostat sami, nebo i kvůli jiným lidem. Tak či onak může nám to dost změnit život. A zásadně se změní i to, jak nás budou nově vnímat ostatní...
Rozhodně je zde opět skvěle zpracováno vážné téma, ovšem nebyla jsem tak nadšená jako u Dopisů, něco tomu chybělo. Příjemné zpestření času, ale nebylo to tentokrát ono.
Brigid Kemmerer patří mezi ty autorky, které ať vydají cokoliv, tak vím, že ta kniha nebude špatná a neudělám krok vedle, když si ji koupím.
Musím narovinu napsat, že Na co slova nestačí je můj absolutní favorit, takže nemůžu dát téhle knížce pět hvězdiček, ale!
Byla skvělá. Opravdu pohodové čtení, kdy vám kniha mizí pod prsty a za dva dny je pryč. Příběhy hlavních postav jsou temné, obzvlášť Rob. U Maegan jsem musela se vžít více do její situace, než jsem pochopila, že to má také těžké, ale zezačátku mi přišlo, že se jejich situace nedají srovnat. A ke konci mi došlo, že je ani srovnávat nemám, není to účel knihy. Každý si něčím procházíme, všichni kolem nás mají nějaké problémy bez našeho vědomí.
Nejvíc se mi líbilo asi přátelství mezi Owenem a Robem. Určitě sesterské pouto mezi Sam a Meg bylo skvělé, protože bylo realistické. Ne každý den se milovali až na konec světa, ale vždycky tam pro sebe byli a to se mi moc líbilo. Konec byl pěkný, možná na můj vkus až moc optimistický a sluníčkový, ale zase, jsem asi byla radši, než aby se vše pokazilo.
Kniha obsahuje důležité lekce - zradu, odpuštění, uvědomění si, že ne vše je černobílé, ne vše je jasné, někdy nevíme, kde leží pravda, spravedlnost, někdy cítíme, že to tak prostě musí být a máme svá přesvědčení, ale musíme se zamyslet i nad druhou stranou a nebýt tolik zahleděný do sebe. Příběh mi otevřel oči v tom, že nesmíme soudit lidi na základě toho, co se o nich povídá a mít otevřenou mysl, co nejvíc to jde.
Určitě se těším na další knížky, co Brigid vydá.
Nemůžu si pomoct, ale od téhle autorky bych asi dokázala přečíst všechno! Každou její knihu slupnu max za dva dny. Jsou neskutečně čtivé, odhalují těžší témata a vždy mi dokážou vyvolat úsměv na tváři. Zároveň si z každé knihy vypíšu hromadu krásných vět a poučení. Ani tahle kniha nebyla výjimkou a já ji opět řadím ke svým oblíbencům. Snad brzy vyjde další kniha, kterou budu moci svou sbírku rozšířit.
Štítky knihy
přátelství americká literatura rodina osamělost střední škola vina pro dospívající mládež (young adult) podvody ztráta blízkých neplánované těhotenství
Autorovy další knížky
| 2019 |  Dopisy ztraceným |
| 2019 | Temné a osamělé prokletí |
| 2020 | Na co slova nestačí |
| 2021 | Říkej tomu, jak chceš |
| 2020 |  Statečné a zlomené srdce |
Wow, tato kniha se mi moc líbila. Předčila všechno to, co jsem od ní očekávala. Autorka popisuje, pády a trápení mladých lidí, kteří by se za normálních okolností nikdy spolu nebavili. Oceňuji vnitřní monology postav, přesně tolik otázek, by si normální člověk položil v jejich situaci. Postavy se někdy nechovají podle očekávání, ale později přijdeme na to, že pro to mají důvod.
Kniha se čte dobře, příběh rychle plyne a postavy jsou úžasné. Kromě brzkého konce nemám co vytknout. :)