Prameny Vltavy
Petra Klabouchová
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/476611/bmid_prameny-vltavy-Abt-476611.png
4
659
659
Odkud vyvěrá zlo? Umrzlá dívka s židovskou hvězdou a křivdy, které Šumava nezapomíná. Hrůzný nález těla studentky vimperského gymnázia, které jako by ze svého nitra vyvrhly samy šumavské kopce, otřese obyvateli vesniček poblíž bývalého pohraničního pásma. Mrtvá dívka ustrojená do židovského mundúru se stává nejen tučným soustem pro bulvární novináře, ale především novou příležitostí pro stárnoucího policejního vyšetřovatele. Zatímco u něj se rodí naděje na nápravu pošramocené pověsti a získání uznání od kolegů i nejbližších, v místních se začínají probouzet dávné křivdy. S každým dalším posunem ve vyšetřování se příběh mrtvé dívky stále víc proplétá s pátráním po skutečném účelu dodnes zamlčovaného koncentračního tábora Prameny Vltavy. Dívčino pruhované pyžamo jako by plnou silou znovu vracelo nikdy neobjasněné osudy vězněných sovětských zajatců a tajemství Hitlerovy utajované fabriky pod Stolovou horou do přítomnosti. Jak moc ale vražda dívky s minulostí Pramenů Vltavy souvisí? A jaká další tajemství vydají šumavské kopce?... celý text
Přidat komentář
Už jsem četla potřetí. Pokaždé najdu něco nového. Skvěle zpracované historické podklady zasazené do strhující kriminálky s neuvěřitelným koncem - a v dnešní době neuvěřitelně objektivní pohled na dobu minulou i současnou - jasné formulace, krásná čeština.
Pro mě nejlepší český thriller posledních let, ne-li vůbec. Trochu detektivky, trochu temna, hodně historie, psychologie a nepříjemné pravdy. Autorka se vydala na hodně křehký led, jako "holka" od Lipna vím, že se tu její knížka a popisy komerčního bordelu na Šumavě mnohým hodně nelíbí. Turismus je svatý grál, urážet - nepovoleno.
"Němci se vrátili. Za levnými šlapkami u cesty, cigaretami bez kolků a nahými trpaslíky z porcelánu. Lipno prodali Holanďanům, co si tam vybudovali svůj oranžovo-modrý Legoland. Na Kvildě, Zadově, Kašperkách se z každé druhé chalupy vyklubal penzion pro lufťáky, co si chtějí sáhnout na opravdový strom. Kdo kde zrestituoval po pradědkovi nějakou louku, už ji prodal na stavební pozemky developerům, kteří pak nabízejí nadšeným Pražákům „luxusní šalety v samém srdci národního parku“. Turistů je tu víc než hrabošů, a ti se přitom letos ani nesmí trávit."
Místopis i charaktery postav jsou drsně reálné. Na mě osobně nepůsobili všichni negativně, jak tu někteří zmiňují, spíš opravdově ve stylu: kdo je dokonalý a nemá svého kostlivce ve skříni? Super popsaná kompulzivní obsesivní porucha, až jsem si pár dní sama musela pořád mýt ruce. Určitě doporučuju číst na jeden zátah, vkuse. Je třeba se soustředit, příběh je hodně propracovaný, žádná odpočinková četba bez mozku, všechno do sebe úžasně zapadne, ale výsledný efekt záleží na pozornosti a rozhledu čtenáře. Kdo hledá klasickou pohádkovou detektivku, kde jsou jasně oddělení zlí a hodní a ti hodní nakonec zvítězí a náš svět bude zase v pořádku, tak bude zklamán. Kniha má sice kvalitní kriminální zápletku i nečekané rozuzlení, ale hraje o jednu až dvě úrovně výš než současná komerční produkce detektivek. Bravurně napsáno, skvělá stylistika, příjemný rytmus vět, náhled do hlav postav, napětí a velká tajemství naší malé Šumavy. Přečteno za dva dny. Děkuji za krásný zážitek, co mi nepůjde dlouho z hlavy.
"Obě dvě je objímá mlha z lesů. Ještě chvíli tam budou stát a modlit se. Za jejich mrtvé i za ty, co nikdy nepoznaly. Za celej tenhle prokletej kraj. Zůstaly tady na všechno to zlý úplně samy. Tak to tu holt chodí. Mužský zařvou, uchlastaj se k smrti, zdrhnou, složí se. Každá tady nakonec zůstane sama. Stará Velková, její Jiřina, Mařena ze stánku, Helena z toho pajzlu na návsi, Kadlecová, Hubená Éliška, Kuncová, Laušmanka, Herta Schreiberů, Keiserka, Máderová i stará Maryšková. Všechny. Prej Králové Šumavy. Tak říkají těm, co vocaď utekli a pomáhali utíkat. Jenže zdrhnout nebo umřít je hrozně jednoduchý. Těžký to má ten, kdo tady po nich zůstane. Kdo si vyžere až do dna všechnu bolest a táhne ten svůj vozejk tímhle smradlavým bahnem dál, pořád dál. Protože tady není těžký umřít, ale žít. Tak jako ony všechny. Skutečné Královny Šumavy."
Námět je bezesporu velmi zajímavý, mám ráda Šumavu (jako návštěvník), ale kniha se mi dobře nečetla. Nechronologický způsob vyprávění ani to, že vlastně nejde o detektivku, i když se kniha tak na první pohled tváří, by mi nevadily, ale vůbec mi nesedla stylisticky (vyprávění v přítomném čase, nespisovným jazykem) a nelíbilo se mi ani, jak nesympatické - nebo spíš odpudivé - jsou všechny postavy a temná atmosféra krajiny, která mi k Šumavě moc nesedí. Závěr mi přišel trochu překombinovaný, nepravděpodobný.
Knihu jsem četla docela dlouho. Dočetla jsem ji včera a celý den přemýšlím, jaké hodnocení vlastně mám napsat a pořád nevím. Šumava je téma, které je vždy silné, ale tady jsem se nemohla začíst, je pravda, že potom se to zlomilo a já knihu musela nutně dočíst. Konec mě docela dost překvapil.
Ale třeba musím říct, že kniha se mi líbila více než Prokletý kraj.
(SPOILER)
Myslím, že větší zklamání už letos s knihou nezažiju. Vůbec nechápu tak vysoké hodnocení. Kniha má sice skvělé PR, autorka je velmi sympatická a máme společnou celou řadu věcí včetně rodinné historie a původu. Ale, a je mi to skoro líto to napsat, prostě neumí psát. A už vůbec ne detektivky. Anglická zahrada mi připadala příšerná a nebyla jsem schopná ji číst. Bohužel stejný dojem mám z téhle knihy. Vezmu to zase v bodech:
- není to detektivka, opravdu ne (žádné napětí negraduje, vyšetřovatelé jednají naprosto nelogicky, po chvíli to čtenáře skoro přestane zajímat)
- jazyk je naprosto otřesný (nechápu, proč v knize musí všichni mluvit nespisovně, navíc s nesmyslnými slovními obraty, které už dneska nikdo nepoužívá - např. "umrzlá nanynka s židovskou hvězdou" - proboha proč???)
- všichni jsou nesympatičtí, mluví, jednají a přemýšlí jako idioti (proč třeba bulvární novinářka zapalovala u domu oběti první svíčku po 80 dnech od nálezu těla???)
- nelogicky a nesmyslně skákající děj (80 dní po nálezu, 2 dny před nálezem, 5 dní po nálezu) - vůbec nechápu, k čemu to mělo být dobré
A mohla bych pokračovat v podobném duchu dál. Kniha mě tak strašně štvala, že jsem od poloviny musela udělat zrychlený přesun přes stránky, jinak bych ji vzteky zahodila. Jednu hvězdu dám asi za snahu, autorka údajně čerpala v řadě archivního materiálu, na což jsem se těšila. Já to v knize ale nezaznamenala, nic nového mi kniha nedala a myslím, že ten čas studia materiálů byl v knize naprosto nevyužitý. Mně se po zavření knihy hodně ulevilo a myslím, že na poli české detektivky zůstává neohroženou královnou paní Klevisová.
(SPOILER) Dočetla jsem s vypětím a asi jsem jediná které se příběh nelíbil. Nebyl tam snad jediný normální člověk a ten závěr s manželkou komisaře je spíš k smíchu. Rozhozené datumy ve vyšetřování mě dost vadily. Takže první a poslední knížka od pí. Klabouchové.
Pořádně jsem se začetla až ve druhé půlce knihy, kdy do sebe začaly jednotlivé věci zapadat a pochopila jsem některé souvislosti. Dozvěděla jsem se věci z historie Šumavy, o kterých jsem neměla tušení. Ráda si ještě nějakou knihu od autorky přečtu.
Wow, teda já si to fakt užila!
Pachatele jsem neodhalila a až na kauzu "Kramný" bylo vše až neskutečně skutečné (paní reportérka byla určitě z tn.cz :)).
Knihu jsem si půjčila hlavně kvůli Šumavě a i tady mě autorka jen příjemně překvapila.
Já jsem prostě nadšená a už teď se těším na další knihy. Víc prozrazovat nebudu. Doporučuji!
Neodpustím si maličký citát: "Její dech by vyhladil dinosaury" :) :) :) Tady autorka málem zabila mě, opravdu výstižné a ze života :) :) :)
Moc jsem se na knížku těšila, protože je z prostředí mé milované Šumavy, ale jsem poněkud zklamaná. Nebylo to zcela špatné, ale děj mi přišel zbytečně moc překombinovaný. Čtení jsem si až tak moc neužila, dost jsem se ztrácela v postavách z minulosti a přítomnosti.
Kniha je poměrně zdařilá. Originální zápletka, podmanivá atmosféra lesů Šumavy. Co mě ale opravdu nebavilo a rušilo, bylo vyšetřování ve dvou časových rovinách. Nedokázala jsem se pořádně začíst. Děj někdy až příliš překombinovaný, stačilo pak zmínit nějakou indicii a bylo mi jasné, kam se to asi bude ubírat, takže závěr mě moc nepřekvapil a tudíž se bohužel nedostavil kýžený efekt.
Skvělý rozjezd mě chytil a nepustil, velmi čtivé, přidávám se k pětihvězdičkovým komentářům. Cením si knih,které pracují s reáliemi a čtenáře tak osvětí. Jen jsem moc nepochopila kauzu a la Kramný, to jediné mi tam nesedlo, ale mé plné hodnocení to rozhodně nemění.
.... údolí uprostřed kopců kolébající v lůně právě narozenou Vltavu ....
Jak poeticky nás autorka uvádí do děje - aby ne, Šumava je opravdu krásný kus země a ona píše o svém rodném kraji ....
A sem zasadila děj své knihy - příběhu prolínajícího se historie a současnosti s motivem vraždy ....
Vyplyne zde nenávist a pomsta - stejně hluboké jako šumavské hvozdy .... a nevinná oběť zaplatí životem - v propleteném příběhu dávné zrady ....
Závěr je překvapivý ... ale zlo určitě nevyvěrá z pramenů Vltavy .... je v lidech ....
Mne kniha velmi mile překvapila - protože já jako turista vidím Šumavu jinýma očima a ráda jsem se o ní dozvěděla něco z minulosti....
A líbil se mi i jazyk vyprávění ....
" Šumaváci, divný to lidský druh s náturou tvrdší než to zdejší modřínové dřevo ...."
Já dávám 4,5 hvězd - a doporučím.
"Nechte minulost spát pod zemí prosím, jinak bude hůř."
Výborné kulisy němci i StB utajované továrny a pracovního tábora Prameny Vltavy, který se pravděpodobně nacházel v podzemních chodbách šumavského pohraničí, a který je do dnešní doby opředen tajemstvími.
A k tomu tělo mrtvé dívky oblečené v pruhovaném pyžamu a s židovskou hvězdou. Šumavské lesy, starousedlíci a temná historie podzemí pod Františkovem a Stolovou horou.
"Tehdá existovaly dvě továrny. Jedna nahoře a druhá pod ní. Pod Stolovou horou. Mnohem, mnohem větší..."
Obrovský palec nahoru za zpracování dalšího střípku českých dějin. Pozadí tábora, továrny, skutečných historických událostí, o kterých se ví velmi málo.
Proč to tedy nefunguje? Velice zajímavou kriminální zápletku tady doslova kazí překombinovanost celého vyšetřování. Jakoby sama autorka nevěděla z koho udělá vraha a proto jim je každý chvilku, každý jinak. Každá ingredience - syrovost, válečné osudy, křivdy, otázka viny a neviny, pomsta.. je sama o sobě skvělá, ale zakombinovat zde všechno a snaha co nejvíc šokovat tvoří dohromady dort pejska a kočičky.
Bohužel tomu nepomáhá ani osa příběhu. Vyšetřování ve dvou časových linkách (20 dní od nálezu těla/80 dní od nálezu těla..), jejíž střídání se, prostě tady na krátkých kapitolách ruší a navíc ještě sledovat všechny postavy a jejich vzájemné vztahy z dob druhé světové války. Stačilo by ubrat. Možná zjednodušit. A bylo by to dokonalé.
Spokojila bych se, kdyby kniha končila někde o třicet stránek dříve.
K zakomponování případu Kramný a jeho viny/neviny se snad nemusím ani vyjadřovat. Naprosto zbytečné v příběhu.
Drsné podnebí Šumavy a ještě drsnější lidské osudy. Lidé, kteří nezapomínají křivdy a utápí se v melodramatu ublíženosti. Pokřivenost lidských povah a ještě nižší cíle a nakonec vražda, která je spíše pomstou a cestou k další lidské malosti. Pohled do tváře a duší lidí, jejich soužení , zatrpklost, křivost, pomstychtivost, touha i nízké pudy, protože život není svině, to z něj dělají lidé kolem nás.
Čekal jsem plytkost českých autorů, a dostal ránu do břicha. Doporučuji.
Prameny Vltavy - to je tedy síla! Je to jedna z těch knih, kdy se chcete na místa, která jsou popsána, podívat. A že Šumava musí být krásná i přes ty temné dějiny, které se přes ni převalily. Ani detektivní linka si nezadá s nejlepšími svého druhu. Rozhodně doporučuji.
Čekala jsem hodně, dostala jsem ještě víc. Souzním naprosto se všemi pochvalnými komentáři níže a přidávám vlastní "smeknutí klobouku" pro autorku a její skvělé dílo. Tato kniha člověka naprosto pohltí.
... všem velkým a malým šumavským hrdinům. I těm zapomenutým, kteří mezi zdejšími kopci vydechli naposledy a nezůstalo po nich nic. Jméno, hrob, ani křížek, kam položit kytičku."
Sněhurka bílá jak padlý sníh, spící a krásná.
S nevinným úsměvem ve snech tančící
malá zimní víla.
Bosa a sama, mrazem modrající,
s Davidovou hvězdou na prsou tiše žalující.
Nevinný svědek prokletí.
Pachuť dávno zapomenutého strachu probouzející...
Petra Klabouchová se nám v tomto příběhu pokusila ozřejmit tajemství génia loci Králů Šumavy, sevřené kolektivní vinou proti lidskosti, sahající hluboko do minulosti.
Inspiraci hledala zřejmě v severských příbězích, neboť k tomu přistoupila syrově, drsně, s koketérií překombinovanosti, s paralyzujícím závěrem, však s puncem nevěrohodnosti.
Přesto se s úctou skláním a kladu aspoň pomyslně kytici všem těm statečným, kteří nepřežili, ale i těm, kteří zůstali.
Protože:
,,Zdrhnout nebo umřít je hrozně jednoduchý. Těžký to má ten, kdo tady po nich zůstane.
Tady není těžký umřít, ale žít. Tak jako ony všechny. Skutečné královny Šumavy."
Osobně bych u tohoto příběhu ocenila klidnější provázanost minulosti s přítomností.
Pro mě chaotické skákání v čase.
P.S.: Intermezzo s případem ,,Kramný" bylo z mého pohledu zbytečné. Nepochopila jsem.
Audiokniha: melodramaticky, tajuplně čte Otakar Brousek ml.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé vraždy Šumava detektivní a krimi romány tajemno česká literatura pátrání v minulosti české detektivky
Autorovy další knížky
| 2023 |  U severní zdi |
| 2021 | Prameny Vltavy |
| 2020 |  Anglická zahrada |
| 2019 | Podvod zlatého faraona |
| 2014 | Prokletí upírů |
I přesto ,že se mi vlastně kniha líbila ,dalo mi docela zabrat ji přečíst a trvalo vždy dlouho se začíst . Bylo to něco nového a jiného než jsem zvyklá . Proto plus . Nejvíc mne ale bavilo ale posledních cca 100 stran.