Za soumraku
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/23639/bmid_za-soumraku-tRF-23639.png
4
633
64
Povídky a novely série
< 9. díl >
Co byste dělali, kdyby se váš dosavadní život najednou obrátil vzhůru nohama? Odpověď nabízí třináct strhujících příběhů, v nichž k takovému nečekanému obratu došlo. Dočtete se, k jakým koncům vedou laskavosti od cizích lidí: taková je povídka Rotoped o „dělnících“, kteří zasáhnou do cvičebního režimu jednoho malíře středního věku; nebo o slepé dívce Ayaně, která nečekaně navštíví umírajícího pána a políbí ho; či příběh o němém stopaři, který řidiči pomůže vypořádat se s manželčinou nevěrou. Jiné povídky vyprávějí o posedlosti a boji o moc: Káča utíká a utíká, aby ulevila bolesti; dva sousedé soupeří o kus půdy, až se oba ocitnou v úzkých, a muž, jenž se v povídce Odpočívadlo stane svědkem domácího násilí, se musí vžít do role spisovatele detektivek, aby mohl zasáhnout. A jindy dojde k nečekaným událostem, které lidem od základů změní život: David a Willa čekají po vlakové nehodě na příští spoj, až je nakonec zlákají světla hostince v nedalekém městečku. Zajdou si poslechnout pár písniček – a budou poslouchat už navěky. Tím výčet nekončí, ale ponaučení je zřejmé: buďte velmi opatrní při výběru svých přání, mohla by se splnit.... celý text
Literatura světová Horory Povídky
Vydáno: 2009 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Just After Sunset , 2008
více info...
Přidat komentář
Nijak zvlášť mě to nezklamalo. Nějak jsem tušila, že Stephen King u povídek nemá zas takové kvality jako u knih, u něho vždy trochu trvá, než se příběh pořádně rozjede. Přesto jsem doufala v lepší výsledek, za povídku "N." bych dala čtyři hvězdičky samo o sobě, ale protože poslední příběh, který jsem četla, byl "V úzkých" (povídky jsem četla na přeskáčku), kvalitu trochu strhlo dolů... Zkusím si přečíst něco ze starších povídek, mám pocit, že ty byly lepší...
Tak to se bohužel moc nepovedlo. Z celé knihy mne zaujala jediná povídka a ve zbytku jsem se málem ukousala nudou.
Sbírka hororových povídek od pana Kinga. Pokud nemáte trpělivost na rozsáhlé mistrovi romány, pak jsou jeho povídkové knihy pro vás tou správnou volbou. Jsem ráda, že povídky jsou voleny tak, aby se děj neopakoval a každý příběh nás tak vezme na jiná místa, s jinými lidmi a za jiným zlem a temnotou...
Nejsem jen příznivce Kinga - mistra hororu, vlastně moje nejoblíbenější knihy od něj nejsou vůbec strašidelné a jejich hrůza je ukrytá v něčem jiném, ale rok po přečtení si nemohu ani na jednu povídku vzpomenout a to není dobré znamení...
Mě se sbírka Za Soumraku moc líbila..jenom tři povídky bych dal pryč..Willa mi třeba přišla totálně mimo.
Některé povídky byly celkem zajímavé, ale většina nic moc. Na to, že ty povídky měly vesměs pár stránek, tak mi u některých dělalo zatraceně hodně potíží je vůbec dočíst do konce. Ale o zklamání mluvit nemůžu, King mi prostě nesedí, snad s výjimkou Osvícení. 30%
za vrchol považuji povídku N. a V uzkých ty v tomto svazku vynikají a jsou Kingem dovedené do maximální dokonalosti narozdíl od pruměrného na ,,KINGA" zbytku..
"Umím si představit, co vidíte. Ano, je to vskutku hrúzne. Není to však nic nového, odehrává se tu starý tajuplný příběh... Jméno takových sil nesmí být vysloveno, nelze o nich mluvit a nelze si je představovat, leda překryté závojem a označené symbolem, takovým, který se většině z nás jeví jako malebná, poetická iluze a jiným jako pošetilá povídačka. Je však jisté, že vy i já jsme poznali něco z děsu, který múže pobývat v tajných životních zákoutích a vyzařovat i zpod lidské kúže; to beztvaré, co na sebe bere podobu. Ach, Austine, jak je to možné? Jak je možné, že samo slunce před něčím takovým nezčerná, pevná zem se neroztaví a nezačne pod takovým břemenem vřít?" /Arthur Machen - Velký búh Pan/
Dvě opravdu dobré povídky - Utíkej, Káčo, utíkej a V úzkých si zařazuji do šuplíčku Opět si znovu přečti.
Nerada to říkám, ale tahle sbírka povídek je teda dost slabá...a vidím, že si to zdaleka nemyslím jen já sama.. :)
Podle mě nejlepší byly : N. ,Maturitní odpoledne a Rotoped.
Docela to šlo, King je sice větší king než předvedl v této jeho knize, nicméně jeho, povídka ,,N" mne mile překvapila. Ten prostupující strach z temnoty završený sebevraždou z mostu hmm, to beru.
Osobně povídkám obecně moc neholduju, na mě jsou moc krátké, ale u Kinga vždycky udělám vyjímku. Poslední dobou nemám moc času na čtení, tak jsem si z knihovny donesla tyhle povídky. A tak jako asi většinou u povídkových sbírek některé jsou lepší, jiné slabší. Tady je to asi tak půl na půl. Moc mě nezaujali Willa, Harveyho sen, Odpočívadlo, Maturitní odpoledne a Předplatné New York Times. Jako nadprůměrné bych hodnotila Rotoped, Věci, které po nich zůstaly a Ayana. Naprosto nejšílenejší a pro mě taky nejlepší je povídka V úzkých. Ta je tak odporná až je prostě úžasná. Díky této poslední povídce dávám ve výsledku knížce 4 hvězdičky.
Nijak moc horrorové povídky, už jsem od Kinga četla lepší knížky. Ta povídka jak se topí v tom záchodu je na mě až příliš naturalistická.
Měl jsem pocit jako bych četl povídky ze zlaté Kingovy éry (70-80 léta) jen s vytříbenějším stylem v psaní. Ty slabší jen vyjmenuji protože jich vážně moc nebude. Nesedla mi WILLA, HARVEYHO SEN a MATURITNÍ ODPOLEDNE, při tom však jsou to velice kvalitně napsané povídky jde jen o to, že ten obsah mě moc neuchvátil. Rád bych ale naproti tomu vyzvedl povídku N., která ve sbírce patří k nejnovějším (podle mého názoru i k nejlepším), má dokonalou atmosféru a je napsaná moc pěkným stylem (dopísy, zápisy cvokaře, email). K mým oblíbeným v této sbírce patří i ROTOPED, VĚCI, KTERÉ PO NICH ZŮSTALY, NĚMÝ a ujetá šílenost V ÚZKÝCH o jednom takovém sousedském sporu. Tu rozhodně nedoporučuji číst před, při ani po jídle.
King zklamal, na plné čáře. Slabé, jednoduché a nudné povídky.. Mistr hororu začíná pokulhávat, a tohle byl doslova hrozný pád!
Nejvíce se mi líbila povídka N., ve které je hodně napětí. Ne, že bych věřila, že něco takového existuje, ale ještě teď mi běhá mráz po zádech. A je to jedna z těch delších, ne-li nejdelší, což dokazuje, že mu delší věci svědčí víc. Ale i Utíkej, Káčo, utíkej je dobrá nebo Rotoped a V úzkých. Podle mě jsou, ale některé z povídek hodně průměrné a o hodně horší než ty co napsal než začal psát ve velkém. Např. ty, které jsou v knize Mrtví se někdy vracejí. Každopádně, ale stojí za to, si ji přečíst, už kvůli perlám, které obsahuje :) .
Zcela určitě jsem nebyl sám, koho potěšilo, že Stephen King zase vydal knihu povídek, současných povídek, napsaných v nedávné době. Neboť povídka je esencí horroru, je jeho drahokamem, nejvybroušenějším tvarem. V povídce se nejlépe projeví vše horrorové. Pochybnosti? Překvapivě mě žádné nepřepadaly, protože po té záplavě různých románů (zcela jistě, z toho horrorového hlediska, kvalitativně upadajících), se lehce mohlo stát, že v povídkové formě King opět ukáže svoji formu.
Nakonec z toho vybruslil dost kulantně. Lehce alibisticky si již v úvodním slovu připravil pevná zadní vrátka, zářivou oponu, jíž je možno zahalit případný neúspěch. Neboť možná sám zjistil, že už to není, co to bývalo, a že i on nakonec přece jen stárne a nic dokonalého netrvá věčně. Na druhou stranu je třeba ocenit jeho upřímnost.
Na přebalu knihy je napsáno: „Chcete-li znát ty nejlepší povídky od Stephena Kinga, zde je máte...“. Řeknu to rovnou a jasně. Na něco podobného zapomeňte. Rozhodně to nejsou TY NEJLEPŠÍ povídky, co kdy King napsal. A kdyby mělo vydavatelství Beta jen trochu soudnosti a nežili bychom v kapitalismu, kde se hledí jen na zisk a kvantum prodeje (a proto se lidem zcela běžně, záměrně a cíleně lže), okamžitě by toho/tu idiota/krávu, co to napsal/a vyhodilo.
Naštěstí, NAŠTĚSTÍ!!!!!!, má King jednu skvělou vlastnost a schopnost. Dokáže vyprávět. Na tom zřejmě stojí jeho úspěch. King dokáže i ze slabého obsahu, průměrného námětu a nekulervoucího nápadu, napsat čtivý a uchvacující příběh, který přečtete, jako když nůž projíždí máslem (nebo se noří do lidského masa). A ještě, aby tomu po těch desítkách let psaní a desítkách vydaných knih tak nebylo. Ano, Kingova schopnost, velká deviza a výhoda je v tom, že kdyby jste před něj na stůl hodili oblastní telefonní seznam, napíše vám z toho příběh, který bude čtivý a nebude vám vadit, že se v něm zase tak nic moc neděje.
Se čtivostí tedy problém King nikdy neměl a není to problémem ani u této knihy. Ten problém je trošku někde jinde. Kinga jako horrorového spisovatele jsem přestal registrovat někdy počátkem nového milénia. Poslední jeho knihou jíž jsem četl byla čtvrtá část Temné věže. Pak dlouho, dlouho nic a až teď tedy povídková Za soumraku. Stephen King totiž dle mého soukromého a čistě subjektivního názoru (!!!) začal ze své tvorby někdy koncem devadesátých let 20. století a počátkem nultých let 21. století (syrový) horror vytěsňovat a nahrazovat jej jakýmsi magickým mysteriózním fantasknem.
Čehož nejzářivějším příkladem je právě Za soumraku. Spíše než horrorem je sbírkou mysteriózních, kouzly a podivnou magií naplněných povídek, které by zcela jistě patřily k tomu nejlepšímu v seriálu Věřte nevěřte. U někoho jako je Stephen King to je zřejmě zbytečné a bezpředmětné, ale přeci jen – ze třinácti povídek, mi čistě horrorové připadaly jen a pouze dvě (slovy DVĚ!) a to ještě jedna z nich není nová, ale několik desítek let stará, tedy ještě z dob, kdy King psal horrory, ryzí a čisté,, jak když bičem mrská. Zbytek povídek se třeba čte dobře (prakticky všechny), má i dobrý nápad, dokáže chytit za srdce (Willa), některé z nich jsou dokonce výborné (Věci, které po nich zůstaly, Odpočívadlo), přesto mě dost zklamaly v tom, jak jsou málo nebo vůbec horrorové (Maturitní odpoledne, Němý). A přiznejme, některé dokonce slabé (Předplatné New York Times za velmi výhodnou cenu, Ayana, Harveyho sen), nebo to jsou jen pouhé recykláty Kingem již použitého nápadu – snad nebudu sám, komu bude povídka Utíkej, Káčo, utíkej připomínat povídku Oběd v restauraci Gotham, povídka Rotoped příběh Jízda na střele nebo povídka V úzkých Dollanův Cadillac.
Za klenot sbírky považuji dvě povídky. První je pozitivně mysteriózní Věci, které po nich zůstaly, v určitém ohledu možná trochu patetické, ale dokáže vyvolat to ne/příjemné mrazení po těle, tentokrát však jeho spouštěčem není strach ale nepojmenovatelný a neuchopitelný pocit o němž víte jen to, že je vlastně nakonec příjemný. Druhou pak je povídka N., naprosto ryzí horrorový příběh, z něhož mrazí, jež dokáže vyvolat strach a ono mrazení, které by při společných chvilkách s horrorem mělo být vyžadováno. Tentokrát však budete vědět, na čem jste a co ho spustilo. Ten velmi nepříjemný pocit neznámého, skrytého, obrovského, tajemného a zdá se, že nebezpečného, co se ukrývá v poli. Ano, touto povídkou mi King dokázal, že mu to pořád ještě jde, že to umí a kdybych měl vytvořit žebříček deseti nejlepších Kingových horrorových povídek, N. bude mezi nimi, možná i v první pětici. Je natolik výborná, že pro ni nelituji těch peněz, utracených nakonec za takřka průměrnou sbírku horrorových povídek.
Na tuto sbírku povídek jsem se těšila, ale po přečtení jsem byla docela zklamaná.
Dle mého prostě Kingovi moc nesedí krátké povídky.
Ač jeho knihy zbožňuju,tady jsem měla chut několikrát knihu odložit. Nuda,snad jen dvě povídky,které mě hodně zaujaly,jsem zklamaná.
Část díla
- Ayana 2007
- Harveyho sen 2003
- Maturitní odpoledne 2008
- N. 2008
- Němý 2007
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 2010 | Pod kupolí |
| 1993 | Osvícení |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Kniha Za soumraku je v
| Právě čtených | 12x |
| Přečtených | 941x |
| Čtenářské výzvě | 28x |
| Doporučených | 20x |
| Knihotéce | 450x |
| Chystám se číst | 146x |
| Chci si koupit | 68x |
| dalších seznamech | 9x |
Za soumraku je zajímavá sbírka povídek, které mi ale ne tak úplně sedly. Nejméně se mi líbila Willa, kterou jsem asi tak úplně nepochopil. Poměrně slabší je i Maturitní odpoledne, které je asi příliš krátké a nějak mě nezaujalo svým tématem. Utíkej, Káčo, utíkej je moc fajn povídka, kde se mistr sice trochu opakuje, ale pořád je to nadprůměrné. Harveyho sen se mi docela líbil, krátké, výstižné a správně děsivé, každému se tohle někdy asi stalo. Odpočívadlo je taktéž zajímavé, ale ne tak strhující, jak by bylo třeba.Přesto docela fajn, ale na mistra obyčejné. Rotoped a Pekelný kocour jsou typicky kingovská témata, která nikdo jiný neumí. Ty se četly moc dobře a byly zajímavé i nápadem. Věci, které po nich zůstaly, jsou hodně osobní a úplně jsem chápal, proč tahle povídka vznikla. Kvalita je opět vysoká, ale není tu nic typicky děsivého. Ayana a Předplatné patří k průměru, jednou se to přečte a už člověk nemá moc chutí se k tomu vrátit znovu. Vrcholem knihy jsou povídky N., Němý a V úzkých, které jsou naprosto dokonalé, černohumorné a zároveň mrazivé přesně tak, jak to od Kinga máme rádi. Celkově vzato jde o sbírku víceméně vydařených povídek, které ale nepatří k tomu nejlepšímu, co kdy King napsal. Těch vyloženě slabých je tu ale hodně málo. 70%