Píseň oceli

26.01.2023

Příjemné, bláznivé, svižné čtení. Moc se mi to líbilo a jdu na druhý díl.
***
"Kdyby tě něco přepadlo, tím ostrým bodej tak dlouho, dokud se to nepřestane hýbat. A klidně i chvíli po tom."
"Já vím, jak zacházet s dýkou!"
"Vážně? Kolik chlapů už jsi bodnul?"
"Jednoho."
"Koho?"
"Ehm... Sebe. Omylem. Ale i to se počítá!"
***
"Vždycky jsem si myslela, že se zachraňují princezny. "
Cuchenan se zašklebil. "Však on básník je taková princezna. Ale neříkej mu, že jsem to řekl. "
***

Jestliže je autorka bývalou klientkou Jedličková ústavu pro mentálně postižené,k výtvoru blahopřeji. Pokud ne, smůla.
Příběh kde logika nemá ani nohy,kde se souboje popisují citoslovcí "bum,sek,prásk,pích",kde bard nosí harfu,(aniž by se autorka vůbec pokusila zjistit jak je velká nejmenší harfa),zaklínadla jako z časopisu Ohníček a erotika jako z Mateřídoušky....
"Dítě dělá vyrval jako medvěd v říji"
"Ruce i paty trhaně zatínal do podlahy"
"Rozsekli mu záda"
"Kůň plive."
"Prameny deště."
Za mě totální odpad, který si nezaslouží ani místo jako podložka pod rozviklanou skříň.

13.01.2023

Osudy dvou ztracenců se sejdou a spojí. Z jednoho se stane bojovník, člen vládcovy družiny, a z druhého populární bard. Každý z nich je jiný, ale možná právě pro tu diametrální odlišnost se báječně doplňují. Oba mají však smysl pro čest a spravedlnost a i když to někdy zatraceně bolí, jeden druhého nenechá na holičkách. Dobrodružství, jež spolu prožívají jsou plná nebezpečí a zvratů, rovněž se však najdou i vtipné momenty. Jako je třeba rada drakobijce Cuchenana bardovi Minangarovi, který v životě bodnul tak akorát sebe: "Kdyby tě něco přepadlo, tím ostrým bodej tak dlouho, dokud se to nepřestane hýbat. A klidně i chvíli potom." Jsou tu vtipné dialogy, které spolu hlavní hrdinové vedou a které posouvají děj kupředu. Rozhodně nepohrdnu dalším dílem!

12.01.2023

Trošku jsem se obával, že se bude jednat o povídky, které na sebe nebudou navazovat, jako třeba Zaklínač. O to více jsem byl překvapený jak příběh krásně odsýpá. Jednoduché, krásné...prosě klasika v novém hávu.

04.01.2023

Napětí, dobrodružství, vtip. Nic z toho knize nechybí. Veselý příběh o dvou kamarádech, povahou i vzhledem zcela odlišnými, kteří na svých putováních zažívají radostné i smutné chvilky. Tu potkají v lese babici do spřádá osud, jindy trolla, draka a nebo se zase perou s bandou lapků.
Příběh se odehrává ve světě hradů, bojovníků a hlubokých lesů.

29.12.2022

Česká variace na Geralta s Marigoldem, Royce a Hadriana a mnoho dalších. Je z toho cítít až moc inspirace 90.kovými fantasy, a trochu Kelstké mytologie. S moderní Fantasy to nemá moc společného. Sapkowski, Gemmell atp hlavní inspirace....Nenadchne, neurazí...

25.12.2022

Skvělé a příjemné vyprávění. Míša umí a dokazuje to. Kniha se čte téměř sama a rozhodně nadchne každého fanouška fantasy. Za mne velmi povedený kousek :) nemám co vytknout. S chutí jdu na druhý díl.

26.11.2022

Příjemná fantasy záležitost, psaná formou chronologicky řazených povídek, ve kterých se moderní postupy solidně doplňují s pocitem staré dobré klasiky. První příběh mě až tak neoslovil - ač pěkně napsaný, byl jaksi naivní, nedotažený, zkrátka z toho zavánělo: talentovaný amatér oprašuje svůj šuplík a jde s kůží na trh. Postupně jsem si však zvykla na poněkud jednoduchého hrdinu bez bázně a hany, sloužícího coby múza záletnému bardovi. Hodně dialogů, málo popisů, nechybí dobrodružství, romantika, kouzla, ke slovu se dostávají meče i bystrý rozum... snad jen to vtipkování bylo (na můj vkus) často z infantilního soudku.
Nemít v žánru tolik najeto, jistě bych hodnotila lépe, přesto je mých 75% velkou poklonou autorce, jejíž tvorbu hodlám se zájmem sledovat.

Po delší delší době jsem sáhla po České fantasy a bylo to skvělé překvapení, celkem rychle jsem ji zhltla. Mohu jen doporučit.

02.11.2022

SKVĚLÉ
Knihu jsem vybral v rámci podpory českých autorů a na základě pozitivních recenzí.
Skvělé fantasy vyprávění, které má tempo a styl.
Bohudík se autorka vyvarovala nějakých fantasmagorií, aby byla zajímavá a právě proto je kniha super. Letos vyjde poslední díl trilogie, takže si ji dám s chutí ještě jednou

23.09.2022

Příjemné překvapení. Jestli jste trochu naštvaní na Sapkowskiho, že se fláká a nepíše, tady si spravíte chuť. Centrální dvojka jsou dobrý týpci. Příhody jsou zábavné, vtip se taky často najde a pozoruhodné jsou popisy Marigoldových, pardon, Minangarových milostných dobrodružství. Trochu dětinské znázornění soubojů lze snadno odpustit. Výborná audiokniha, kde se musíte usmát pokaždé, když bard řekne "Cu?".

21.09.2022

Mladá česká spisovatelka - splněno
Oblíbený žánr - splněno

Musím říct, že ze začátku jsem si podoby se Zaklínačem uvědomovala hodně. Ale na konci jsem na to úplně zapomněla :o) nebýt komentářů tady, tak si na to nejspíš nevzpomenu :o)

Nečekejte nic nového. Nic jedinečného. Žádné velkolepé dílo.

Ale dobré to rozhodně je.

Audiokniha - Jsem nadšená!
Úžasný přednes pana Meduny!

06.09.2022

Píseň oceli je přesně ta kniha, nad kterou, když se trochu zamyslíte, tak si uvědomíte, že je ve všech směrech průměrná, ba dokonce někdy působí až jako vykradačka známějších děl.
Občas jsem se nemohla ubránit pocitu, že autorka má dlouhý seznam všech osvědčených žánrových klišé a jen jen poctivě implementuje do příběhu a odškrtává.

A teď přijde ono pověstné ale... Ale nakonec jako celek kniha působí příjemně a čtivě. Jako velké plus vidím fungující chemii mezi hlavními postavami, jejich dialogy jsou hravé a chytlavé. Nesmí samozřejmě chybět i dostatek (respektive možná až lehký přebytek) ironie, sarkasmu, prcání a nasávání. :)

24.08.2022

Ano ano, jak už mnozí psali, určitá podoba se Zaklínačem se nedá zapřít. Nejen kombinací hlavních postav, ale taktéž formou, kdy povídka střídá povídku a vytvářejí tak celek. Když se dokonce na scéně objevila bardka, tak jsem měl pocit dejavu, jako bych zas proháněl Geralta po ulicích Novigradu (kdo hrál hru pochopí) .....ach ty vzpomínky :D

Po delší četbě čtenář/posluchač zjistí, že autorka byla ovlivněná nejen Zaklínačem, ale i třeba Hraničářovým učněm, Eragonem atp. Mě osobně se to líbí. V celku povedené fantasy z ruky českého autora vždy potěší. Na druhou stranu mi pořád vrtá hlavou proč tomu nechci dát 5 hvězd. Nevím čím to je. Nevím co přesně bych vytkl abych si svůj názor obhájil... Možná se mi to zdát až příliš škrobené, jak se autorka snažila dosáhnout vážnosti svého díla, možná špatně dávkovaná surovost/krvavost (v místech kde by bylo třeba přitlačit, je to zbytečně liknavé až lehce infantilní a naopak).... Opravdu nevím.


Každopádně je to dobrá kniha/knihy a mohu je doporučit (v audio verzi je to ještě o úroveň lepší díky skvělému panu Medunovy. Nebýt jeho výbornému přednesu, možná bych dal jen 3 hvězdy....)

18.04.2022

Nesnáším se za to, že jsem s knihou tak dlouho otálela - hlavně proto, že je to za poslední rok první knížka, která mě do sebe doslova vtáhla, a od které jsem se nemohla odtrhnout.
Mám načteno hodně a s čistým svědomím můžu napsat, že je to ta nejlepší česká fantasy, jakou jsem zatím četla. Dokonce mě bavila i víc než Zaklínač a knihy od Maasové a to je co říct.

Čtivé, velmi vtipné, napínavé i místy temné.

Obě postavy jsem si zamilovala okamžitě (hlavně Minangara, který mi přirostl k srdci nesmírně).
Souboj bardů společně s Cuchenovou minulostí byl pro mě asi nejvíce emotivní, souboje s bandity napínavé, povídka s nalezeným chlapcem zase zahřála u srdce.
Opravdu se mi nedostává slov.
Nezbývá mi, než se vrhnout na další díl.:)

01.04.2022

Co když se na dobrodružnou výpravu vydá trošku nesourodá dvojka - stydlivý, avšak odvážný bojovník Cuchenan a bard Minangar, který nenechá jedinou sukni bez povšimnutí? Kromě akce a napětí je pro vás připravena spousta humoru v oddychovém, dobrodružném fantasy, které je autorčiným knižním debutem.

Má to své mouchy, ale pokud jste si oblíbili ze Zaklínače dvojici Geralt-Marigold, mohla by vám i tahle povedená dvojka sednout. Čeká na vás spousta tajemných bytostí, monster, ale také prostých lidských nepřátel a nějakých těch dam v nesnázích. Píseň oceli vypráví hned několik příběhů a dobrodružství.

Ačkoliv se jedná o knihu ze série, je uzavřená a dá se tedy číst samostatně.

Kniha byla zpracována vydavatelstvím Audiotéka také do formy audioknihy. Namluvena Janem Medunou, který se do toho opravdu parádně opřel, intonací a rychlostí mluvy výborně vykreslil nastalé situace. Samotnou tečkou celého díla jsou pak audio předěly podtrhující charakter barda a bojovníka.

31.03.2022

Zrovna nedávno jsme s kamarádem vedli odbornou diskuzi na téma – echt rytířská fantasy se středověkou atmosférou. A po přečtení Písně oceli mám další námět, jak tuto diskuzi rozšířit. Krásná kniha. Čtivá. S úžasnými hlavními hrdiny, u kterých není nic jednoduchého a jejich vzájemný vztah se neustále vyvíjí. Zajímavé na knize je, že ač je poměrně velká, nenabízí nosnou příběhovou kostru z ranku epických. A ani ji, podle mě, nenačíná. Spíše každá z těch šesti kapitol nabízí samostatný příběh, který se ale v rámci časové osy postupně odvíjí a občas i proplétá. Takže jako když byste se dostali do prostředí barda a šermíře a procházeli jejich šlamastykami. Což pro mě vlastně během čtení byla docela čest, protože kde jinde dnes narazíte v šenku na barda a bojovníka, aby Vám pověděli pár svých neotřelých příběhů. Pravda, že hned z počátku na Vás kniha vychrlí docela dost postav, ale postupem času se to vyčistí, určí a naspecifikuje tak, že do toho středověkého světa tak spadnete, že se nebudete chtít zvednout. Opravdu skvělý kousek a těším se na pokračování.

29.03.2022

Někde jsem se dočetl, že Cuchenan a Minangar jsou dvojka obšlehnutá ze Zaklínače. Tak to pozor, na Geralta se nesahá! (Jako by nestačil Netflix.) Proto jsem ke knížce přistupoval s přetlačující se směsicí zájmu a pochybovačnosti. A prdlajs! I když to jsou oba archetypy málomluvného siláka a rozšafného barda, o vykrádaní Zaklínače nemůže být řeč.
Píseň oceli mě uhranula. Působila na mě jako takové milé, spíš pohádkové, fantasy, i když politikaření ani násilí nechybí. Jen nenavozuje tak temnou atmosféru, jako třeba právě v Zaklínačovi. Asi je to tím, že díky neustálému pošťuchování mezi hlavními postavami člověk to "špatné" tak nevnímá, a nechává se rozesmívat neustálými narážkami. Nikdy bych neřekl, že mě knížka, kde je tolik prostoru věnováno jen dialogům mezi dvěma postavami, bude tolik bavit.
Co mě ale nejvíc učarovalo, je styl, kterým Míša Merglová píše. To se čte samo, člověk vlastně ani neví, že čte. A to, že popisy děveček, které se točí okolo Minangara, nejsou nijak prvoplánové a laciné, ale i tak podnítí fantazii obdivovatele ženské krásy, je jen milý bonus. Šest hvězdiček.

28.03.2022

Überkjůt. V knize nechybí temné pozadí, politické tahy a mocenské šarády, jen jsou toliko pozadím či hřištěm pro postavy. To, co umí autorka nejlíp, je totiž dynamika mezi postavami, která je uvěřitelná, a to nejen na úrovni hlavních postav, ale i postav vedlejších (třeba o Raíkovi, Bordachovi a Merionovi by měl být seriál na netflixu). Kniha se napočátku tváří spíš jako série provázaných (navazujících) příběhů, ale je to jen trik. Vše se sbíhá a kapitoly 5 a 6 jsou famózním propojením předchozího děje. Lahůdka!