Na kopci
Jiří Březina
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/172215/bmid_na-kopci-172215.jpg
4
264
105
Malá dívenka zažije něco nadpřirozeného. Na kopci nad řekou se jí zjeví anděl. O více než deset let později už je místo zjevení mezinárodním cílem poutníků. Jenže Marie, dívka, která mluvila s andělem, už o svém zážitku nechce mluvit. Proč jí v duši pořád hlodá strach a proč jsou vzpomínky na zázrak tak nejasné? Proč odešla z Výtoně a ztratila víru? Odpovědi hledá mladý novinář Milan. Odhalování nových skutečnosti otevírá temnou propast. Jak do ní nespadnout? Jak potrestat zlo, které mělo zůstat zapomenuto?... celý text
Přidat komentář
Prvotinu Jiřího Březiny jsem si půjčil, když mne jeho druhá kniha – Promlčení, celkem mile překvapila. Taktéž nálepka nejlepšího českého detektivního románu roku nalákala a tak jsem v krátkém sledu přečetl i tuto knihu.
Na Kopci je román, kde hlavního hrdinu Milana zanese téma diplomové práce do českého pohraničí, kde se rozhodne v rámci diplomky „prozkoumat“ známé poutní místo a především události kolem jeho vytvoření – Výtoňské zjevení anděla. A jelikož Milan se chce stát novinářem, okolnosti zjevení se rozhodne prozkoumat i z pohledu novináře hledajícího vysvětlení pro své čtenáře.
Z celkem jasné náboženské problematiky se posléze stane postupně detektivní zápletka, která se pomocí jejich hlavních hrdinů postupně rozplétá, až do celkového rozřešení.
Kniha má zajímavé téma i vývoj, napínavé pasáže, nutící Vás číst dál a dál. Děj se odvíjí ve vlnách, kdy akce a napínavost je nahrazena textem skoro až nudným, což je jistě škoda. Menší stopáž a proškrtání těchto míst by knize jistě pomohla.
Pozorný čtenář již před půlkou tuší kam vše směřuje, po dvou třetinách knihy je děj již zcela předvídatelný. Přesto mne kniha zaujala, způsob psaní a vtažení do děje je velmi povedený, jen škoda řady míst, která by nemusela v knize vůbec být a na děj by to nemělo žádný vliv.
V celku ale knihu hodnotím spíše pozitivně, na prvotinu vydařené. Až autor najde ty správné proporce, určitě se máme na co v budoucnu těšit.
Dal bych čtyři hvězdičky, vše ale sráží přece jenom závěr knihy, kde celé řešení kauzy je hodně naivní a amatérské a tudíž málo přesvědčivé a uvěřitelné . . .
Místy tak trochu těžkopádné a jakoby školácké, ale nic to nemění na tom, že se to dobře četlo a vlastně mě to docela dost bavilo. Rozhodně dám šanci i autorovu dalšímu počinu.
Možná trochu rozvleklé, ale stejně tak perfektní. Myslím, že tu máme dalšího nadějného českého detektivkáře. Přestože je od začátku jasné, jak se věcí mají, na poutavosti a čtivosti to rozhodně neubírá. Vzkaz pro autora: piš dál, těšíme se na Polednici.
Na jedné straně primitivní klišé, na druhé straně intelektuálno. Čtení mě nebavilo
Na českou detektivku je to dobré. Sice autor příliš naznačuje řešení případu, takže odpadá napětí, ale to mi vůbec nechybělo. Březina napsal silný příběh a při přípravě odvedl skvělou práci.
"Kniha Na kopci získala Cenu Jiřího Marka za nejlepší detektivní román roku 2013".
Nebýt této informace, asi bych byl o poznání shovívavější. Takhle mi nezbývá, než ke knize přistupovat jako k VIP-produkci, tzn. "bez sentimentu".
Nuže tedy prvotní dojem: Námět na kratší povídku uměle roztažený na plochu téměř čtyř set stran, nevýrazní, matní (téměř se mi chce napsat nesympatičtí) hrdinové, nevzbuzující ve čtenáři prakticky žádné emoce, linka příběhu bez jediné vlnky vzrušení, v podstatě asepticky vodorovná, připomínající EKG-graf týden starého nebožtíka.
Nechce se mi věřit, že by vysokoškolsky vzdělaný člověk, jímž autor je, neznal klasické principy výstavby dramatického díla, jak je definovali už staří Řekové (expozice – kolize – krize – peripetie – katastrofa). Ale čím jiným než hrubou neznalostí řemesla můžeme vysvětlit fakt, že expozice zasahuje až někam hluboko do druhé poloviny knihy?
Vždycky dám přednost pomalejšímu příběhu před akčním krvákem, ale nekonečné citace mailů a výpisků z diplomové práce už hraničí s manýrou – jako byste do padesátimetrové ulice před školu nechali nainstalovat padesát retardérů. Tady už končí všechna legrace!
Anebo ti naši amatérští detektivové! Silně pochybuji o tom, že bych disponoval nějak výraznější bystrostí, ale při čtení románu jsem postupně získal značnou dávku sebedůvěry, neboť prakticky všechny "záhady" jsem dokázal dešifrovat o desítky stran dříve, než ti dva Watsonové – a pak už jsem jen trpně čekal, kdy to konečně docvakne i jim.
A ještě k tomu "tempu vyprávění". O mém velkém oblíbenci George Simenonovi také nelze tvrdit, že píše nějaké "akčňáky"; děj v jeho příbězích postupuje pomalu, krček za krůčkem – a přesto se nedokážete od knihy odtrhnout. Jiří Březina si za pojem "neakčnost" dosadil termínem "nekonečná rozvleklost". Dlouhé, dlouhé, dlouhé minuty trávíte četbou vět ve stylu: Vyndal klíče z kapsy, odemkl, zul si boty, pověsil klíče na věšák, zavřel dveře, svlékl se, postavil vodu na kamna, uvařil si čaj, nalil si ho do hrnečku… atd., atd., atd. Neustále se rekapituluje, už stokrát řečené se zopakuje po sto prvé, všechno je těžkopádné, rozvleklé, nezajímavé, neživé… Škoda. Knížka není ani román ani populárně vědecká studie – a ROZHODNĚ to není ani detektivka, ačkoli to nakladatel inzeruje na přebalu.
10% za místy docela slušný jazyk – který nicméně poměrně často sklouzne k toporným konstrukcím školního slohu.
P.S.1: A ještě jedna věc mě neskutečně vadila: ostré střihy v okamžiku, kdy se líně plynoucí příběh mohl konečně odpíchnout od země. Vždy, když vyprávění dospělo k nějakému klíčovému bodu, v němž se "zpovídaný" konečně rozhodl promluvit, utřel nás autor konstatováním typu: …a XY mu všechno řekl. Puntík, tečka, finíto. Hrdina se vždy VŠE PODSTATNÉ dozvěděl – zatímco čtenář se mohl jít tak akorát klouzat! A kýžená informace, která mohla celou story přinutit konečně se pořádně nadechnout, byla pak následně čtenáři sdělena jen tak jaksi mimochodem, bez emocí, aby se neřeklo…
P.S.2: (SPOILER!) Za uši by si zasloužil grafik nakladatelství Motto, který prapodstatu onoho "základního tajemství", o kterém celá kniha pojednává a ke kterému se hrdinové tak klopotně propracovávají více než dvěma stovkami stran, prozradí svým "dvojsmyslným" obrázkem na přebalu ještě dříve, než chudák čtenář vůbec knihu otevře.
Románová detektivka nebo detektivní román? Ze začátku člověk neví, co si má myslet, ale poslední třetina to napravuje zajímavým a netuctovým rozuzlením.
Zdlouhavé a nudná byla i anotace. Po té jsem si říkala, jestli se náhodou nezbláznili :-) Mystérií tam bylo hafo, detektivní záhady žádné. Nakladatel to podle mě nezvládl. Proč to za každou cenu cpal do detektivek? Další knihu autora rozhodně číst nebudu.
Opět velká reklama, ale nestálo to za to. Nudné, rozvleklé, děj se táhl a neuchvátil mě
První část knihy mi přišla zdlouhavá a díky stále se opakujícímu motivu zjevení pomalu začínala nudit. Naštěstí druhá část přišla právě v čas i se svojí slibovanou, předvídatelnou deketivní zápletkou. Pak už šlo čtení zase lépe i když žádný atak na nervovou soustavu se nekonal. Kdyby se příběhu všiml nějaký šikovný filmový rejža, mohla by vzniknout krátká dektektivní insenace zpříjemňující nedělní večer na ČT1 od 20 hodin.
40%
Téma je zajímavé. Ze začátku mi to trochu připomínalo tím pátráním po nedávné minulosti Hajíčkovo Selské baroko. Občas se témata v knize opakují. Stále dokola se popisuje co se na kopci stalo. To ale není nic proti Milanovi. Toho jsem si bohužel neoblíbil vůbec. Co mohl to zkazil, ale chytrý byl jako radio. Pokud to ale shrnu knížka není vůbec špatná. Určitě se budu zajímat o autorovo druhou pokud ještě nějakou napíše.
Na kopci je zajímavý příběh o zjevení Anděla a autor nás postupně vede volným tempem k pravdě, která se odehrála ve Výtoni. Zkušenější čtenář sice v polovině knihy pozná, co se pravděpodobně stalo na Svatým Tomášovi, ale knize to neubírá na kvalitě, protože autor vás zavede i do temných zákoutí lidské duše.
Přidávám se ke spokojeným čtenářkám. Velmi dobře napsaný román, současný, psychologický s velmi zajímavě poskládaným příběhem i napětím. Hlavní postavy jsou dobře vybrané, fandíte jim všem a to se mi líbí. Snad se autorovi povedou i další knihy a brzy. (Je pravda, že některé pasáže v první polovině, popisující zjevení, jsem přeskakovala, ale druhou část knihy jsem zvládla na jeden zátah až do konce. Jinak to nešlo.)
Moc pěkná kniha, přečetla jsem ji skoro na jeden zátah. Jako prvotina rozhodně výborná.
O knize jsem toho mnoho slyšela v kladném smyslu a tak jsem si jí nadělila pod stromeček.
Asi jsem ovlivněna ještě předchozí výbornou četbou Žítkovských bohyní a možná právě proto mě kniha trochu zklamala...
Nejsilnější pocit ve mě zanechalo to, že se kniha vlastně velmi vlekla, neustále dokola opakovala údaje, které už jsem jednou přečetla, proto se děj jen velmi zvolna a těžkopádně posouval dál. Navíc jako detektivka byla velmi dobře čitelná a pachatele jsem odhadla v první třetině knihy.
Za výborné považuji psychologické popisy postav a psychologické rozebrání situací kolem Heleny a Marie.
Souhrn - kdyby se kniha zkrátila o polovinu dokola zbytečně opakujícího se textu, dostala by spád a jako prvotina prakticky vyprovokovaná sázkou autora by byla skvělým a živým čtením :-)
Dobrý a uvěřitelný příběh, zajímavá nedetektivka (vždyť všechno zlo je známé někdy ve třetině knížky), dobře napsaná kniha. Škoda jen, že některé dialogy jsou velmi nedůvěryhodné (opravdu jen některé a je jich minimum, přesto ruší) a škoda závěru. Jinak by to byla kniha na pět hvězd.
O téhle knize se nedá říct zcela určitě že to je detektivka, psychologický román nebo něco jiného. Je to jako když na první stránce vstoupíte do života studenta Milana a bývalé policistky Heleny a jedete až do konce knížky. Možná tím, že jsou hlavní postavy tak strašně obyčejné je příběh neobyčejný. A z příběhu mrazí až do konce, tak je popsaný a vlastně ze života. Čtenář si na konci uvědomí, že podobné osudy se míhají kolem nás, ať o tom víme nebo ne.
Těším se na jeho další knížky a doufám, že kvalitou příběhu nezůstane za touto knihou.
Trošku vlažnější rozjezd, ale potom docela zajímavý příběh. Rozhodně jsem se nenudila...
Štítky knihy
Šumava detektivní a krimi romány andělé zločiny církev ztráta paměti, amnézie zjevení vesnice krimi české krimi
Kniha Na kopci je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 351x |
| Čtenářské výzvě | 36x |
| Doporučených | 8x |
| Knihotéce | 103x |
| Chystám se číst | 132x |
| Chci si koupit | 23x |
| dalších seznamech | 1x |
Knihu jsem četla až po Promlčení. Zprvu jsem se nemohla do příběhu začíst, ale potom jsem se zase nemohla od knihy odtrhnout. Super čtení. Doporučuji.