Krakatit

Čapkův román Krakatit (časop. Lidové noviny, 25. 12. 1923 15. 4. 1924, O. Štorch-Marien 1924) vychází z obdobného vynálezu, jaký autor popsal v Továrně na absolutno. Vynálezce Prokop objeví způsob, jak nechat jakoukoliv látku rozpadnout na atomy. Při tom se výbuchem uvolní obrovské množství energie. Vyrobí látku zvanou "krakatit"... celý text

Čapkův román Krakatit (časop. Lidové noviny, 25. 12. 1923 15. 4. 1924, O. Štorch-Marien 1924) vychází z obdobného vynálezu, jaký autor popsal v Továrně na absolutno. Vynálezce Prokop objeví způsob, jak nechat jakoukoliv látku rozpadnout na atomy. Při tom se výbuchem uvolní obrovské množství energie. Vyrobí látku zvanou "krakatit" nejstrašnější výbušninu na světě, kterou je možné přivést k výbuchu na dálku elektromagnetickými vlnami. Prokop si uvědomí dosah svého objevu vlastník krakatitu by se mohl stát vládcem světa. Uvědomí si to i jiní a pokoušejí se Prokopa o vynález připravit. Část vzorce získá bývalý Prokopův spolupracovník Tomeš a snaží se výbušninu vyrobit také. Prokop svodům odolá, vzorec neprozradí a ke konci je svědkem tragického výbuchu laboratoře, v níž se Tomeš pokoušel výbušninu připravit. Prokop, blouznící v horečkách, se na závěr setkává s pohádkovým stařečkem-bohem a přijímá od něj smiřující poselství o dobru a nutnosti dělat pouze věci prospěšné lidem. méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/68_/688/krakatit-688.jpg 4965
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Millennium Publishing
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (92)

Přidat komentář
amaenium
24. května

Krakatit bych označila za velmi zvláštní knihu. V některých částech mě příliš nebavila, ale i přesto jsem ji neodložila a četla dál. Hlavním motivem byl zničující vynález, ale přesto se více času hlavní hrdina věnoval ženám. Když o tom ale přemýšlím zpětně, kniha se mi líbila.

StihOMam
02. března

Literarne bohate dilo. Je az zarazejici, povznasejici, desive i uzasne, jak dokaze promlouvat pan Capek i k soucasnym ctenarum - jsou-li tedy ochotni ustupku a pocitaji s jazykem lehce archaickym. Myslim, ze je zde na nekterych postavach neuveritelnym zpusobem vykresleno mnoho charakteru, ktere dnes autori zobrazuji primeji, mnohem hrubsi mluvou a nedavaji nam prostor k vlastnimu dokreslovani. Za me skutecne cteni s odmenou.

josef5899
23. února

Krakatit se mi přesně trefil do vkusu. Moc se mi líbí jak je to napsáno a že je tam velký prostor pro fantasii. Tuhle knihu si určitě nepřečtu jen jednou v životě.

Msourkova
17. února

Nějak vám nevím, co si o tom myslet... Kdykoliv čtu knížky víc jak sto let staré (a tomu se Krakatit rychle přibližuje), jen výjimečně v nich najdu myšlenky nové, které by ve mně rozsekaly ten pomyslný led, jak to někdo tak hezky řekl. Krakatit byl pro mě v tomto případě těsně na rozhraní toho, jestli mi něco nového donesl nebo ne. Ve své době to asi musela být vizionářská bomba (skoro doslova), dnes Čapkova témata možná zůstávají nadále aktuální, zpracováním už ale asi tolik neosloví. Rozhodně to ale není poslední knížla, kterou si od Čapka přečtu, mile mě překvapilo, že knížka nenaplnila moji představu nabubřelého moralizování.

Zednář
31. ledna

Trochu ohrané téma, přílišná černobílá kontrasce postav, zajímavé ženské postavy. Nejlepší Čapek to rozhodně není.

Blancheerka
26. ledna

Docela přijemné čtení, po chvilce jsem hlavnímu hrdinovi fandila a chtěla sama vědět, o co vlastně jde :)

domi13
25. ledna

A mně se to líbilo. Vzhledem k tomu, že jsem to četla jako povinnou četbu, tak dost dobré. Každopádně jsem se někde dočetla, že je v této knize jediný milostný vztah v Čapkově díle. A to poslání je zřetelné.

Sidonie
03. ledna

Zklamání. Čekala jsem mnohem víc.

Po přečtení si jen říkám: Díky bohu, že Věra Hrůzová (princezna) toho Káju nechtěla, on se zase vzpamatoval a psal pak zase jako dřív, aniž by do toho tahal romantiku. Byla to hrozná otrava. Neustálé motání se kolem princezny, až hlavní téma úplně zaniklo.

combatgirl
24.12.2016

Tak tahle knížka mě vůbec nebavila.Na dobu kdy vyšla je hodně nadčasová,ale nenadchla,bohužel.

Klárai
21.12.2016

Kniha, která má přesah.

lushi
20.12.2016

Ach, že já si první nepřečetla komentáře, než jsem Krakatit začala číst. Čekala jsem úžasnost jako Válka s mloky, RUR, Bílá nemoc, Matka. A ona je to taková příšernost. Dlouho jsem četla, protože jsem čekala, že se děj pořádně "rozjede", v polovině jsem ztratila naději a do četby se nutila. Posledních 100 stran jsem nějakým zázrakem přelouskala (řekla jsem si, že když už jsem tak moc trpěla, 100 stran ještě zvládnu).
Krakatit je prostě špatný románek. Prostě ne. Poletí to z baráku.

Galadwen
31.10.2016

Tak nějak si nejsem jistá, co tohle mělo vlastně znamenat. Je tu motiv děsivého vynálezu, jemuž podobný se najde v Čapkově tvorbě i jinde, ale většinu času se zaobíráme divnými pseudomilostnými zápletkami ala 20. léta. Hlavní hrdina se chová jako v rauši nebo pod vlivem houbiček a ke konci jsem dospěla k závěru, že vůbec nejde o jeho skutečné prožitky, ale o horečnaté představy v nemoci nebo delirium. Tohle přesvědčení mi potvrdily postavy Démona/Daimona (ďábla) a starce (Boha), které se vynoří na posledních 50 stránkách. Z toho, co jsem od Čapka přečetla, mě tohle bavilo jednoznačně nejmíň.

ManželéMannovi
27.09.2016

Zatím první kniha od Karla Čapka, co mě moc nebavila.

Mann

kacimilek
19.09.2016

Tohle není zrovna příběh, který bych si chtěla přečíst podruhé - chápu, že chtěl Čapek upozornit na zneužívání nových vynálezů "zlem", ale téma nadvlády jiných tvorů (robotů nebo mloků) je pro mě prostě přitažlivější.

IvoB
14.09.2016

Zajímavá premisa, různorodá zápletka v mnoha prostředích a čtivé podání, jak už to ostatně Čapek umí. Přesto mi však kniha připadala strašně zmatečná. Vývoj děje a motivace hlavní postavy jsou často velmi nejasné. Určité segmenty knihy působily jakoby oddělené příběhy. Docela škoda, neboť jsem měl celkově z knihy poměrně dobrý pocit.

RichardvonT.
10.08.2016

Viděl jsem film, četl knížku a pro mě je Krakatit prostě kult už od dětství. A je mi šumák, jestli jsou tam nějaké rozvláčné pasáže, místy červená knihovna nebo tak něco. Tečka:-)

buccaneerka
01.08.2016

Krakatit se mi četl velmi těžko. Chtěla jsem vědět, jak to dopadne, tak jsem dočetla (ostatně já dočítám všechny knihy), ale podruhé už určitě nikdy.

OciVelkeZelene
17.07.2016

Je to sice misty trochu kozene a nezivotne, ale poselstvi je zcela zrejme a ma velkou vahu, i kdyz uz v dnesni dobe zrejme ne tolik jako napr pred pul stoletim...

zimela
11.07.2016

Ten Čapek byl ale hlava. Od palice k střelnému prachu, od prachu k dynamitu a od něj....ke Krakatitu! Když to takhle půjde dál, říkám si (to už jistě i leckterému traktoristovi svítá), když to takhle půjde dál, nedojde i na kosmopalici?
šach pat.

3 ***

Little_L
18.05.2016

Čapka mám hodně ráda a některá jeho díla považuji za hodně geniální. Dočíst Krakatit mě ale stálo neskutečné přemáhání. Víc prostoru než vojensko-politická poselství zabraly Prokopovy dokola se opakující milostné pletky a stále stejná deliria a násilnické afekty. Předpokládám, že i v tom je nějaké poselství, ale četlo se to hrozně.

Kaculinnka
13.05.2016

Přečetla jsem jen do poloviny, je to těžko pochopit.

barynka15
02.03.2016

Přečetla jsem jen do poloviny, je to dost náročné, ale cítím zde obrovskou genialitu Čapka, který nebyl oceněn Nobelovou cenou. :/

K.M
01.03.2016

Nutili nám ve škole jako povinnou četbu; ale Čapek mě vždy nadchnul!!

sulcv
28.02.2016

Je to dost těžká četba, ale za přečtení stojí. Určitě je kniha mnohem lepší než film, ale nejspíš se k ní již nevrátím.

technolog
12.02.2016

Nekdy je proste jen dobre cist i ceskeho autora. nejsme az tak malinky narod.

hlavin
24.01.2016

I když má kniha naprosto jasné poselství, tak je určitě slabší než Čapkova dramata i jiné knihy. Extrémně dlouhé jsou milostné aféry inženýra Prokopa, přece jen by to mohlo být kratší, zejména jeho techtle s princeznou, to je opravdu nudné a dlouhé. Tady myslím autor zabíhá od varování před výbušninou úplně jinam, a poslání románu tak značně oslabuje. Přitom aktivity Prokopa jako holkaře jsou popsány dost slabě.
To píši i přes to, že Karel Čapek je pro mě jeden z největších spisovatelů, který měl dostat Nobelovu cenu. A také by jí dostal, kdyby se Švédové nebáli, že přijdou o kšefty s ocelí s Německem.

pjenkys
02.01.2016

Asi v 60% jsem přestal. Tohle je opravdu ztráta času a vůbec netuším, o čem ta kniha doopravdy má být. A už vůbec nechápu anotaci, která sice popisuje nějaký leitmotiv knihy, ve skutečnosti je to ale nejhorší milostný román, co jsem četl.

PeterPetrik
12.12.2015

Moja prvá prečítaná kniha od mr. Čapka, knihu som zhltol za pár dní a bavila ma. Čakal som trošku niečo iné a tie Prokopove preludy ma dosť miatli, no v celku jedna z tých lepších kníh. Najzáživnejšia časť bola asi keď sa pán Prokop nachádzal v Baltinu kde sa z neho stal ozajstný partizán :D. Carson veľmi vydarená a sympatická postava a koniec knihy podľa môjho gusta. :)

Glutexo
23.06.2015

Po shlédnutí R.U.R. v malém pražském sklepním divadle byl Krakatit mým druhým setkáním s Čapkoviu tvorbou. Poselství díla je jasné a přímočaré. Stejně důležitou úlohu jako výbušnina však od začátku až do konce hrají i Prokopovy milostné poměry. Právě kvůli nim mi byl hrdina nepříliš sympatický, snad protože mi připomínal mé vlastní záletnické sklony. Kniha jako taková je však až překvapivě příjemně čtivá. Na spádu nicméně ubírají poněkud abstraktní popisy horečnatých vidin a snů Prokopových. Hlavní část, Prokopovo odolávání snaze donutit ho k vyzrazení tajemství Krakatitu, je napínavá i zábavná. Konec mi však připadal trochu uspěchaný, bez potřebných návazností. Doporučit se Krakatit jistě dá, tiše však doufám, že další díla páně Čapkova mě zaujmou více.

hladko
21.04.2015

Krakatit patří mezi Čapkovi utopické romány dvacátých let, při jehož čtení mám často pocit, že se nad nade mnou, jako nad zrnkem společnosti, vznáší Čapkův obrovský, vztyčený a výhružně se kývající ukazováček. Oproti pozdějším Čapkovým románům Krakatit však nepůsobí až tak bezútěšně a tak za každou Prokopovou peripetií svítí světélko naděje, že se všechno vyjasní, a že vynálezce má stále šanci zpravit vše, co dosud svou emoční prudkostí a vnitřní roztěkaností stihl zprasit.
Předpokládám, že v době psaní Krakatitu Čapek prožíval nějaké vztahově, nebo milostně komplikované období, protože román je poměrně naplněn Prokopovými milostnými a erotickými představami, myšlenkami, sny i patáliemi. A tak vynálezce v rámci relativně subtilního románu stihne hořečnatě vzplanout k druhému pohlaví celkem třikrát. Role ženy je v tomto románu nasměrována k jedinému cíli - zahořet prudkou láskou k Prokopovi, jež sice svým zjevem budí spíše lítost, musí však pravděpodobně emitovat obrovské množství charismatu, protože všem ženám v jeho blízkosti se pod jeho pohledem nebezpečně podlamují kolena. Nevím do jaké míry byl úspěchům u žen vystaven sám autor a zda-li tak čerpal ze zkušeností svého života, nebo si naopak sporé zkušenosti kompenzoval psaním. Na můj vkus však román obsahuje milostného dusna více, než je potřeba.
Silnou stránkou románu je jeho dynamika, schopnost překvapit a sedí mi i ne úplně jednoznačné vyznění konce. Za zmínku určitě stojí také Prokopovy hořečnaté stavy plynule přecházející z nemocí prosáklé reality do rejů zběsilých a obskurních snů, na kterých by si mohli smlsnou nejenom fanoušci Freuda a jeho psychoanalýzy. V každém případě musím uznat, že s panem Čapkem jsem se zatím nikdy zásadně nenudil.