Až najdu klíč
Alex Ahndoril (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/521045/bmid_az-najdu-klic-jms-521045.jpg
3
340
111
Lars Kepler přichází s napínavou detektivní sérií pod novým pseudonymem! Soukromá vyšetřovatelka Julie Starková přijímá u sebe v kanceláři neohlášenou návštěvu. Per Günter Mott, který je jedním z majitelů úspěšné rodinné firmy, se předchozího dne zúčastnil schůze správní rady firmy a povečeřel na svém panství v severozápadním Švédsku. Ráno pak v mobilu našel fotografii zkrvaveného svázaného muže s pytlem na hlavě. Kvůli výpadkům paměti způsobeným velkým množstvím vypitého alkoholu ale netuší, jak se snímek do jeho telefonu dostal a kdo je na něm zachycený. Ze strachu o svoji pověst si Per Günter chce Julii najmout, aby očistila jeho jméno, než se do případu vloží policie. Julie požádá svého bývalého manžela Sidneyho Mendelsona, který pracuje u městské policie, aby si vzal volno a s vyšetřováním jí pomohl. Stále ještě trochu doufá, že by to mohla být šance získat ho zpět. Julie a Sidney se společně vydají do honosného sídla, kde se postupně seznamují se všemi členy rodiny Pera Güntera. A jak se brzy ukáže, každý z nich má své tajemství.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2023 , HostOriginální název:
Jag kommer att hitta nyckeln , 2023
více info...
Přidat komentář
Detektivní zápletka je zajímavá. Od začátku se nabízí zdánlivě jasné řešení záhady, ale oba vyšetřovatelé ví, že nelze dát na první dojem a je potřeba se do případu ponořit hlouběji. Pomalými krůčky se před Julií a Sidneym objevuje spletitá skládanka.
V knize je ale i spousta nevyřčených otázek palící nejednoho čtenáře. Na některé se v tomto díle odpoví, na jiné si bude muset počkat. Přeci jen by bylo nesmyslné, aby autoři všechna rodinná tajemství vyšetřovatelů vyzradily hned na začátku, když bude následovat i další díl - Zavřu oči v modlitbě.
Většina z postav zde celkově působí zvláštně, především jejich chování a umělý způsob vystupování. Emoce vyjádřené u Andrého či Björna jsou úplně mimo a ne jednou to bude nutit čtenáře si poklepat na čelo. Výjimkou je Sidney, který si uchovává jistou eleganci a jako jeden z mála působí "střízlivě". Julii nejde odepřít, že je nadprůměrně inteligentní, ale její unáhlenost a občasná nabubřelost střídající se s lítostí, čtenáře během čtení unaví.
Velké plus má kniha za čtivost, na které se podílejí i krátké kapitoly. Je možnost, že se v čtenářovi nahromadí vztek za absurditost postav, ale i tak bude chtít vědět, jak to nakonec dopadne.
Až najdu klíč pokulhává v určitých částech. I tak nabídne dobrou detektivku na dva večery.
Děkuji @hostbrno za poslání recenzního výtisku.
Měla jsem velmi nízké očekávání, podle komentářů. Nakonec jsem byla docela i spokojená. Není to žádný trhák, vraha jsem neodhalila, konec mě překvapil. Julii jsem si neoblíbila, jejího partnera mě bylo téměř líto. Pokračování si rozmyslím.
Mně se detektivní příběh od Keplera líbil, sice to není takový trhák, jako jeho dřívější knihy, ale případ byl zajímavý, díky krátkým kapitolám se dobře četl a vraha jsem neuhodla. Řadím mezi klasické detektivky a ráda počkám na další díl.
Nalákán reklamou, že byvší Lars Kepler napsal(i) novou detektivku ve stylu Agathy Christie, jsem čekal. A nedočkal se. Detektivka to je, zápletka zajímavá, postavy živé, hlavní detektivka s vnitřními problémy. Ale nějak mi to přišlo chladné, vykalkulované, jakoby zčásti opsané od Galbraitha (Cormoran Strike). Nicméně pořád ještě literatura oproti jednomu českému zubaři, který si plní své sny a dopisuje Saturnina a jiné.
Klasický detektivní příběh, vyšetřovací metody poněkud zvláštní, téměř zde nejsou, Julie postupuje spíš intuitivně, její,, asistent" je vlastně pro celé vyšetřování naprosto zbytečná osoba a figuruje zde jen kvůli osobním vazbám k Julii. Závěrečné rozluštění případu proběhne přesně jako u Agathy Ch. před všemi zúčastněnými v prostředí knihovny, což jen potvrzuje avizovaný styl ,, staré dobré " klasiky. A jen malá výtka k obalu - je moc konkrétní, návodný.
Manžele Alexandru a Alexandra Ahndorilovi zná většina čtenářů pod jejich pseudonymem Lars Kepler a jejich skvělou sérii severské krimi s Joonou Linou. Teď se rozhodli psát novou sérii - trilogii Klíč, pod novým pseudonymem Alex Ahndoril. Taková krátká ( 269 stran), klidná detektivka, krátké kapitoly. Ze začátku, no skoro do půlky trochu nuda, hodně se tu jí, pije a ťuká holí :):)
Soukromá vyšetřovatelka Julie Starková mi moc sympatická není. Její parťák, ex manžel Sid, tam je to se sympatiemi o dost lepší :) Případ, který řeší je zajímavý a do poslední stránky jsem nevěděla, kdo za tím stojí, podezřelí úplně všichni :) Super ten rodokmen na začátku.
Na další díl se těším, hlavně jsem zvědavá co se stalo Julii a mezi ní a Sidem a samozřejmě na nový případ herečky Biancy Salové :)
Přestože má tato kniha v současnosti poměrně chabé hodnocení, nemohu se s ním plně ztotožnit a myslím, že jde sice jen o dobrý průměr, ale přeci jen vyšší než současných 67%. Určitě i další čtenáři ocení přehledný styl a podrobný popis rodinných vztahů s mnoha křivdami z minulosti a pomohou toto hodnocení pozvednout. Příběh o podivné vraždě také není až tak tuctový, jsou zde zajímavé prvky a tak se kniha může směle rovnat dalším dílům klasické detektivní tvorby.
(SPOILER)
Schválně jsem tuto knihu četla hned poté, co jsem dočetla Pavouka od obou manželů. Myslím, že bez manželky by už neměl psát. Bylo to takové - nudné, o ničem, zdlouhavé..
Vyšetřovatelka - teď je to nová móda? Místo policistů znovu přichází Hercules Poitrot, Sherlock Holmes atd? Deaver má taky novou sérii s detektivem, Lagercrantz taky a teď další.
Nelíbilo se mi, jak zbytečně tají proč má Julie jizvu a berli. Neustále to vypisuje, jak berle tu a tam a maskuje si jizvu a její vztah se Sidem je takový a makový protože se v minulosti něco stalo - ale co se stalo ví jen autor sám (pokud už to vymyslel). Zbytečné hádanky, které nejsou důležité.
Za mě - kniha se moc nepovedla, chtělo by to větší šmrnc. Ráda si přečtu duo Lars Kepler, ale nad další knihou poloviny Keplera asi trávit příjemné odpoledne nebudu.
Čekala jsem od toho víc... divná vyšetřovatelka, která docházela k závěrům těžko říct jak... ten její pomocník tam byl k ničemu... postavy skoro všechno alkoholici, sympatie k nikomu... škoda.
Tak tohle bylo velké zklamání. Mám ráda knihy ze série J. Linny od těchto manželů, ale tohle bylo něco úplně jiného. Postrádala jsem napětí, chyběly mi informace, které si Julie zřejmě nějakým způsobem zjišťovala, protože případ vyřešila, ale o ty se se čtenáři nepodělila. Než konečně došlo k převratnému odhalení, bylo to pro mě jen 200 stran planého tlachání nesympatických osob. Navíc mi nesedla ani Julie, pořád mluvila o svém traumatu a zradě manžela, ale čím ho zradila jsem se nedozvěděla ani na konci knihy. Nevím, jestli budu v sérii pokračovat.
Za mě ne. Postavy se chovaly zvláštně, celé to nějak postrádalo atmosféru, víceméně mi bylo jedno, kdo co kdy spáchal a proč. Dočetla jsem to jen proto, ze je kniha krátká. Určitě v sérii pokračovat nebudu.
Od manželů, kteří psali pod pseudonymem Lars Kepler, jsem dosud četla pouze jednu knihu – Písečný muž – a nepokračovala jsem s dalšími proto, že jsou na mě tyto severské krimi až příliš drsné. Výborně napsané, ale na mě prostě příliš. Když jsem se dozvěděla, že má autorům vyjít pod novým pseudonymem detektivka, která už by měla být o něco komornější, věděla jsem, že ji chci zkusit. A opravdu je to jiné čtení :-)
Hodně ve stylu Aghaty Christie, nebo jak někteří zmiňovali seriál "To je vražda napsala". Musím říct, že se mi kniha výborně četla, stránky letěly a najednou jsem byla na konci. To u knih cením, navíc vraha jsem neodhadla, což mi udělalo velkou radost :-) Ocenila jsem i rodokmen na začátku knihy, který mi při čtení pomáhal se rychle zorientovala v ději. Vše plynulo naprosto přirozeně a konec mě překvapil. Jako čtenář, který zřídka kdy vezme do rukou detektivku, vám ji můžu doporučit, úplně na zadek jsem si z ní upřímně ale nesedla. Na víkendové odpoledne ke kávě ideální (vyzkoušeno :-D).
Na tuhle knihu jsem se těšila, protože mám styl manželů Ahndorilových ráda a knihy s J.Linnou jsou mé nejoblíbenější. V této knize člověk nějakým způsobem čeká komorní atmosféru. Samozřejmě jsem se snažila vytipovat během čtení vraha a teda bohužel :D Kniha měla dobré tempo, nebylo zde moc postav (když srovnám knihy co píší jako Kepler, kde mi přijde, že postav bývá na jednu knihu víc). Navíc v orientaci i pomáhal rodokmen na začátku knihy. Za mě spokojenost, závěr knihy překvapivý a jsem zvědavá na další knihy v této sérii
Přidávám se k těm, které kniha nebavila. Bylo to ukecané, nezáživné a "nová Agatha" ani náhodou. Nevím, zda dám šanci dalšímu dílu, uvidím opět dle hodnocení. Naštěstí je kniha krátká a netrpěla jsem dlouho :o)
Stará, dobrá, klasická detektivka, které mě moc bavila.
Na pokračování se těším. 3,5*
Štítky knihy
detektivní a krimi romány napětí severská krimi rodinná tajemství soukromý detektiv vyšetřování švédské romány
Detektivní příběh, který nám servíruje Lars Kepler pod novým pseudonymem, začíná v kanceláři soukromé vyšetřovatelky Julie Starkové. S prosbou o pomoc přichází Per Günter Mott, bohatý spolumajitel rodinné firmy, který má zvláštní požadavek. Když pije, má výpadky paměti a tentokrát by si večer pamatoval rád, v telefonu totiž našel fotku mrtvého muže a neví ani kdo to je nebo jak fotku pořídil. Julie se tedy vydá do rodinného sídla a při pátrání přijde na to, že neobjasněná mrtvola není jediné tajemství.
Musím říct, že kdo chce napětí cítit až v malíčku u nohy, prožívat šokující odhalení a zažít něco opravdu wow, tentokrát to neprožije u této knihy.
Ovšem já si jí užila moc. Z příběhu jsem cítila Agathu Christie, děj nebyl nijak extra komplikovaný, podezřele se chovali vlastně všichni a já spokojeně relaxovala u oddychové detektivky.
Knížka je krátká, má necelých 300 stran, takže jsem se nenudila u zbytečné omáčky. Na druhou stranu se díky tomu už nevešlo tolik z Juliina života, kolik bych chtěla, a to mě mrzelo. Zároveň nebyly nijak popisovány její myšlenkové pochody, takže její jednání často působilo zbrkle a zkratkovitě.
Pořád ale dominuje fakt, že jsem se při čtení cítila skvěle, kniha mi sedla a rozhodně hodnotím jako lepší průměr. K proložení mezi nějakou složitější četbou ideální!
3/5
Budu moc ráda, když mě pro další recenze budete sledovat na IG: little.monday a FB: LittleMonday - Rádi čteme