Hybridní politika

18.10.2023

Toto ne... psal jsem zde komentář, ale vymazali mi jej. Dávám jen 50%.

09.11.2022

Mám tohoto profesora v největší úctě. Četl jsem Tři sociální světy, proto jsem si koupil i tuto, i když jsem tušil, že se jedná o něco jiné. Tato kniha mě zklamala, nemohl jsem přečist všechno. Buď pan Keller se nevyzná ve filozofii, nebo je nad všem a umí všechno, a proto je sarkastický. Používá hrubé analogie mezi náboženstvím a politickou ideologií. Vrátil jsem se ke svému Karlu Kosíkovi.

09.08.2022

Kniha je typickou ukázkou argumentačního faulu typu Slaměný panák. Keller sice úporně útočí na neomarxisty a na neoliberály, ovšem vkládá jim do úst něco, co nikdy netvrdili. Paradoxní třeba je, že v rámci protestů proti "humanitárním válkám" stáli "neomarxisté" v prvních řadách (a taky za to schytávali obuškama), zatímco Keller je v knize označuje naopak jako podporovatele válek. Pomatení někdejšího předního českého environmentalisty lze ilustrovat na jeho "slovníku pojmů", kdy klimatickou změnu definuje jako nástroj vyvolávání viny. Tak určitě!

Na druhou stranu, prvních pár kapitol obsahuje několik zajímavých a trefných postřehů. Srovnání marxismu a křesťanství v rámci typické západní linearity je hodně zajímavé a styčné body mezi liberální levicí a liberální pravicí jsou samozřejmě nepřehlédnutelné. Na zkušeného publicistu a sociologa je to ovšem málo.

01.02.2022

Jan Keller je ikonou tradiční levicové sociologie a troufnu si říci i tradičního levicového myšlení. Jeho knihy (především zde chci zmínit Tři sociální světy) byly velmi trefnou analýzou tehdejšího vývoje naší společnosti a svými závěry i nesmírně prorocké směrem k naší přítomnosti a blízké budoucnosti. Hlavní myšlenku Kellerova díla lze shrnout do této trochu delší věty:
Tlak globalizace a financializace znamená jednak rozpad sociálního státu, který garantuje sociální soudržnost a druhak rozpad tradičních hodnot národního státu, přičemž celý tento proces jako celek je vlastně ohrožením celého konceptu zastupitelské západní demokracie odvozené od soutěže politických stran reprezentujících konkrétní zájmy společenských vrstev.
Tato kniha je dalším pokračováním Kellerovy společenské analýzy, tentokrát zaměřené na hlavní ideologické nositele tohoto tlaku na národní i sociální stát – neoliberály a neomarxisty. Tyto trochu vágně definované entity stojí sice politicky na opačných škálách politického spektra, ale reálně se snaží o stejný cíl – o dekonstruovaného individualistického jedince osvobozeného od společnosti jako takové. Hlavní myšlenku knihy Hybridní politika bych shrnul takto:
Neomarxisté, čerpající z dědictví revolucí 60. let 20. století se snaží o rozbití tradičních kulturních a sociálních společenských vazeb skrze útok na hlavní institucionální pilíře západní společnosti s cílem emancipovat člověka od veškerých vztahů k minulosti či celku společnosti. Výsledkem je individualistický jedinec, který má plnou svobodu volby od místa bydliště přes sexuální orientaci až po typ vztahu, ve kterém chce žít. Vedlo toho souběžně neoliberálové, čerpající z motivačních manažerských pouček 80. let 20. století vedou boj za maximální přeměnu všeho okolo nás na předmět směny na volném trhu, tedy komodifikaci. Cílem jejich snažení je individualistický jedinec osvobozený od všech sociálních pout, která brání roztáčení kola konzumní ekonomiky. Výsledem této spolupráce je další rozmach konzumního kapitalismu, který má přitom plná ústa udržitelnosti a lidských práv.
Kniha zapadá do širšího konzervativního obratu na levici – viz knihy Budoucnost levice bez liberalismu či Tajnosti levice, která kritizuje odklon levice od socio-ekonomických otázek směrem ke kulturním tématům. Nabízí trefnou ukázku toho, jak liberální pravice a levice postupuje ruku v ruce směrem ke stále individualističtější společnosti, která nebude již schopna reálné politické akce a postupně přenechá vládnutí technokratům nejen z EU.
Knize lze však i mnohé vytknout. Je v ní cítit určité rozčarování, které se projevuje expresivností a menší odbornou důsledností. Kniha tak jde spíše směrem Kellerových sarkastických komentářů (dříve v Právu, dnes v časopisu Argument) než jeho dřívějších analytických prací. To je pro mě osobně trochu škoda, protože komentářů, názorů a pocitů máme dnes všichni všude dost, co potřebujeme je poctivá vědecká práce, která nabídne nejenom přesvědčivý argumentační materiál, proč je svět takový jaký je, ale především nám dá jasný návod, jak se tomuto trendu postavit.

01.01.2022

Mám hodně rozporuplné dojmy z této knihy.
Nejdříve k těm negativním: Některé teze předkládá Keller až skoro s posměšným tónem proti čemukoliv, co je nové či proti jeho přesvědčení. Každá druhá strana křičí, že je autor velmi konzervativní, a ke konci knihy už jsem měl pocit, že kdyby se svět vůbec nevyvíjel, tak je Keller nejšťastnější. Co je ale nejhorší: Autor si staví slamněné panáky, do kterých si vloží veškeré vlastnosti a názory, které mu vadí. Tyto panáky označí za neoliberály nebo neomarxisty a následně proti nim vede válku. Po přečtení ani ne poloviny knihy jsem však nedokázal najít jediného člověka, který by ve větší míre splňoval jeho popis neoliberála nebo neomarxisty. V kapitole se slovníkem pojmů je u globalizace napsáno že je globalizace nesená predevsim novými technologiemi. V zápětí ale píše o všemožných motivech a agendách, které maji neomarxisti či neoliberalove a jaký je globalizace politický nástroj. Při popisu lidských práv a o tom, jak jich zneužívají imigranti (díky neoliberálům a neomarxistům, kterým se to z nějakých důvodů hodí) jsem si byl už téměř jistý, že si autor už úplně vymýšlí cokoliv, jen aby se proti tomu mohl vymezit. Vše je prostě agitka neoliberálů a neomarxistů.
Na druhou stranu: Kniha je hodně jazykově těžké ale bohaté čtení. Mnoho z fenoménů, které autor popisuje (ač velmi přibarveně a ač třeba patří k tématům opravdu krajní a malé skupiny lidí), jsou reálné hrozby a výzvy dnešní doby. Škoda ale, že kromě citově zabarveného popisu a hutné kritiky nenabízí také řešení.
Rozumím Kellerovi jeho naštvanost a chápu, že konzervativní levice je v krizi a že volič nemá příliš na výběr při volbě reprezentanta svých názorů. Ale dle mého tohle není ten nejlepší způsob reakce.

Ideologický majstrštyk. Jan Keller sbalil všechny šílenosti dnešní doby do jednoho pytle a označil je cedulkou "odpůrci současného establishmentu". Gratuluji k medaili.

24.05.2021

Kapesní průvodce postmoderního Evropana po 21.století - naprostá nutnost, pokud chcete stručný, trefný a jasný výklad toho, co se kolem nás děje. Část knihy obsahuje také výkladový slovníček mediálního newspeaku, tj. novořeči, kterou nás zaplavují média, politici, úředníci a celebrity, u které po mnoha pronesených větách vlastně nevíte, co je významovým obsahem. Keller, jako dlouhodobě největší česky píšící (slezský:-)) sociální vědec, dokládá smutný fakt, že za tradiční práva člověka narozeného ve 20.století se dnes bijí už jen populisté a autoritáři. Politici středního proudu ruku v ruce s globální oligarchií disponující vojenskoprůmyslovým komplexem a kontrolující finanční trhy, rozkládají tradiční struktury (národní státy, rodinu apod.), usilovně budují planetární totalitu peněz (bez přívlastků) a přibližují nás mílovými kroky ekologické i sociální katastrofě.

13.04.2021

Neuvěřitelné, jak Jan Keller touto knihu opět umí definovat dobu a absurditu, v které žijeme. A to nejen esejemi, ale i vysvětlováním pojmů ve slovníku. Keller zde dává víc prostoru politologii a jako v předchozí Společnosti věčného mládí kritizuje novou levici. Je to skvělé, jak knihy motivují k tomu ujasnit si vlastní hodnoty.