Minutky
Veronika Jonešová
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/481660/bmid_minutky-OCJ-481660.jpg
4
146
48
Pilot Samuel a fotografka Patricie se setkali po třiceti letech odloučení a doufali, že už spolu budou napořád. Věřili, že jim to život dluží. Tentokrát ale Patricie opustí Samuela. Navždy. Ve druhém díle série Hodinky se vracíme do srdcí i domovů starých známých postav. Patricie a Samuel jsou po opětovném shledání vděční za každou společnou chvíli a láskyplný moment. Do života jim ale, kromě nenávratných změn, vstupují i další postavy, aby vyprávěly příběhy ze svých pohledů. Děj prolínají střípky minulosti, kdy se ponoříme do sledování osudů nejen hlavních hrdinů, ale také Emmy, dívky, díky které se Patricie nakonec shledala se Samuelem. Jaká je její minulost? A jak se vyrovná s pocitem, že je důvodem, proč má celá její rodina srdce na kusy?... celý text
Přidat komentář
Jak já se strašně moc ráda vracím k oblíbeným postavám! Po prvním díle série Hodinky jsem byla ráda, že můžu hned sáhnout po dalším díle, Minutky. Byla jsem zvědavá, jak se mi bude líbit.
.
Jako první, vidíte tu obálku? Ta je tak překrásná! Jemná, nepřehnaná a odpovídá krásně ději. Zároveň ty barvy... No jsem zamilovaná!
.
Možná to bylo tím, že jsem se v prvním díle malinko ztrácela a nevěděla co čekat. Tady jsem věděla, na co se těšit. Od první strany jsem věděla, kde jsem a co se děje. První díl mě na to připravil. Určitě doporučuji číst díly postupně, vyplatí se to!
.
Setkáváme se opět a Patricií a Samuelem. Ti dva si vynahrazují každý promrhaný moment, kdy je život rozdělil. Žijí v harmonii a lásky mají na rozdávání. Pak ale přijde tragédie... Myslím si, že tady knize malinko zaškodila anotace. Kdyby byl moment překvapení opravdu překvapení, ten konec by mě rozbil na kousíčky.
.
Zároveň se seznamujeme s novými postavami a z nich mi prostě nejvíc přirostla k srdci Emma. Bez ní by se Sam s Patrícií nenašli... Skvělý charakter!
.
O čtivosti tady nejde vůbec diskutovat. Děj ubíhá úplně neskutečně. Nejenom díky velkým písmenům, ale i díky krátkým kapitolám... A samozřejmě dalším obřím plusem je střídání postav, které se podílí na vyprávění a máte tak spoustu možností, jak se na děj podívat.
.
Tahle kniha pro mě byla snad ještě lepší, než předchozí díl. Na několika místech jsem byla překvapená, jinde zase dojatá... Jsem strašně zvědavá na závěrečný díl, do kterého se mi nechce... Nechce se mi loučit s tímto příběhem!
První díl jsem nečetla a možná je to škoda. Hezký se to četlo ale občas mi vadili velké skoky v čase a neměla jsem před sebou tak plynulý děj, v určitých věcech nemám jasno. Vesměs ale příjemná kniha.
Mně se více líbil první díl, ale i tento je celkem čtivý. Chystám se na Okamžiky, ale musím si dát trochu odstup a mezitím přečíst něco trochu jiného.
Přiznám se, že už jsem si nepamatovala detaily prvního dílu a vůbec to nevadilo. Všechno to do sebe tak hezky zapadlo. Příjemné, zajímavé čtení, které se mi líbilo víc než hodinky.
Hodnotím o chlup lépe než předchozí díl, protože hned od začátku to nabere plné obrátky.
Setkáváme se opět se Samuelem, ale také i s jeho dětmi a láskami - moc pěkné vyprávění, které mě bavilo. I další postavy mají k příběhu co říct, ale nebudu jmenovat abych nespoilerovala.
Minutky jsem začala číst hned po Hodinkách. Opět jde o příjemné, oddechové čtení, místy vtipné, místy smutné. Děj se vrací do dětství Samuela (matka opravdu na kopanec), točí se i kolem života jeho synů, takže se časově stále pohybujeme tam a zpět, což mi v prvním díle trochu vadilo, tady už méně. Příběh o lásce, rodině, přátelství, ale i o smrti, která k životu taky patří.
Na několika místech mě kniha dojala.
U knihy Hodinky jsem napsala, že v příběhu je dost fantazie. Ale i ta přece k životu patří. Tato kniha má opět nádherný obal s hodinkami, které každému z nás neúprosně určují náš čas. V úvodu oceňuji rodokmen, kde se čtenář úplně zorientuje v postavách příběhu.. Kapitoly jsou hezky označené, takže přítomnost i budoucnost se nádherně prolínají a kniha se čte jedním dechem. Sam a Patricie střeží svou lásku, rodina se rozrůstá. Jsou lidsky propojeni, rodina, která zažívá lásku, miluje, ale i odpouští. K životu však patří i smrt. Více zde poznáváme rodinu a svérázného otce Emmy, a o mně velice nesympatické matce Sama, ale i dětského , do dospělosti přeneseného přátelství Sama a Davida. Jsou zde kapitoly úsměvné, ale i ty, kdy čtenáři tečou slzy. Trochu mě děsí lékařství "daleké" budoucnosti.
Z druhého dílu série Hodinky jsem měla milý pocit, že autorčino psaní se vyvinulo, což u začínajících autorů neskutečně oceňuji. Minutky byly skutečně poutavější a realističtější, byť je příběh stále do jisté míry velmi jednoduchý a až takový pohádkový. Pokud ho ale s tímto vědomím čtete a zvolíte si ho ve chvíli, kdy na něj máte opravdu chuť, v nejmenším vám to nebude vadit.
Nedokážu říct, že bych s veškerým chováním či reakcemi postav na určité události souhlasila. Na druhou stranu, kdyby takhle svět opravdu fungoval, bylo by v něm krásně. Patricie, Samuel, jejich děti a vnoučata jsou prototypy krásných duší, které bych s radostí přivítala ve svém životě. Tím spíš kontrastovaly se zkaženými povahami některých dalších vedlejších postav a tento kontrast mi místy trošku vadil. Přála bych si, aby byla kniha delší a charaktery všech postav propracovány víc do hloubky, abychom mohli skutečně nahlédnout do jejich nitra, pochopit je - ne s nimi jednoduše pouze sympatizovat nebo je naopak odsoudit a nemít rádi. Autorčin styl psaní je totiž nesmírně čtivý, poetický, milý, zkrátka chcete pořád číst dál, takže jsem si jistá, že kdyby byla knížka delší, příběhu by to jen prospělo a posunulo to celou sérii na mnohem hlubší a zároveň vyšší úroveň.
Přesto však klobouk dolů, že autorka zvládla vytvořit tak krásnou a milou sérii hned napoprvé. Oceňuju také závěr druhého dílu, který mě sice neskutečně rozesmutněl a dojal, ale zároveň realisticky ukázal, že život opravdu není fér.
Je vidět, že byl na příběhu opravdu odveden velký kus práce a já se těším, až se v předvánočním čase začtu do posledního dílu. Věřím, že celou sérii krásně uzavře. :)
Knihu jsem četla hned po prvním dílu, po kterém mi zbylo v hlavě kupa otazníků. A všechny se postupně odkryly v krásný a bolavý příběh Samuela a Patricie. Tu jejich lásku a rodinou smečku jsem jim až záviděla, ale pak jsem se přitulila ke své spící dceři a vše bylo tak jak má být :)
Druhý díl byl o kapku lepší než první, vyjasnil některé nesrovnalosti, ale i tak tady bylo plno věcí, které mi drásaly nervy. Obzvlášť teda kapitola o psychologovi, který byl pravděpodobně spíše terapeut, a který vedl terapie u piva. To jako vážně? Navíc mi tady ta vsuvka s ním přišla úplně nepodstatná a zbytečná.
To jak mě při čtení vytáčely některé pravopisné a gramatické jevy raději ani nekomentuji.
Obecně za čtivost si to ty dvě hvězdičky zaslouží. Jen by to potřebovalo lepšího editora. Nebo aspoň nějakého.
Druhý díl mi přišel propracovanější. Samuel a Patricie se nakonec našli a žili spolu. Tento díl byl více o Samových synech a jejich rodiny.
Přítomnost se opět prolínala s minulostí. Vzpomínání Toma na dětství, jak se zamiloval nejen do Patricie, ale i do povolání pilota. Z chování Samuelovy matky jsem teda měla husinu. Některé matky by opravdu děti mít neměli. Možná se ale někdy povede, že je špatným příkladem pro syna, jak se jednou nechovat ke svým dětem. Vztah Sama se syny byl láskyplný, přátelský, který jsem hltala plnými doušky.
Seznámení Olivera a Patrika se svými ženami bylo také krásné..líbí se mi jako rodina, která spolu vychází. Bylo skvělé nahlédnout i do jejich životů a přesto se vždy stačilo k Samuelovi. To je správný chlap, kterého jsem si moc oblíbila. A své syny vychoval také dobře. Překvapení k jeho 60 narozeninám nemělo chybu.
Také se v knize objevila další stará známá postava, aby vyprávěla svůj příběh. Objasnila další věci. A konec mi vehnal slzy do očí. Normálně bulím.
Líbilo se mi přecházení minulost přítomnost. V minulém dílu mě to trochu rušilo. Tady to bylo vždy v tu pravou chvíli, abych si příběh naplno užila. Krásná oddechovka s kladnými hrdinami.
Za knihu k recenzi moc děkuji @knihcentrum.cz
Patricie a Samuel začínají po třiceti letech znovu. Jenže život není fér, a tak společná léta jsou mnohem kratší, než léta samoty. Na úvod zjistíte, že Samuel se musí s Patricií opět rozloučit, tentokrát navždy. Poté se retrospektivně vracíte do jejich životů. Kromě nich dvou nově vypráví své pohledy i další postavy, které s oběma měly něco společného.
Už v prvním díle jsem chápala Patriciino rozhodnutí zůstat sama a přesto nebýt osamělá. Našla si jiný způsob života, který ji činil šťastnou, jak to jen vzhledem k okolnostem šlo. Ale toto její rozhodnutí nekorespondovalo s požadavky společnosti. Protože každá žena se přece musí vdát a mít děti. Pokud je svobodná a bezdětná, je s ní asi něco špatně, a tak má každý její blízký, ale i cizí člověk tendenci jí pomáhat a měnit to. Co se ale nejdřív té dotyčné zeptat, co opravdu chce?
Byly tu ukázány i další předsudky s různými reakcemi. Emmini rodiče měli problém s Oliverem, jeho neznámou minulostí a novou, pro ně, pochybnou rodinou. Sofiini rodiče přijali Patrika hned, aniž by řešili jinou barvu pleti. Někdy je hodně těžké postavy soudit nebo obhajovat, protože každý má pro svou reakci nějaké důvody, o kterých ostatní nemusí vědět.
Stejně jako první díl, i druhý obsahoval určitou dávku naivity, kdy se všechno zdálo až moc snadné. Ale vlastně proč ne? Nebyl by takový svět hezčí?
Jediné, co má romantická duše zase nezvládla, bylo odpuštění Davidovi. Reakce hlavních postav byla až moc mírná a ještě byl nakonec u nejdůležitějšího dne jejich života? To jsem nedokázala skousnout. O obou věděl, ale to jejich hlavní trápení napravit nedokázal.
Co ještě na závěr musím ocenit jako milovnice detailů, byl rodokmen.
První díl - Hodinky- jsem přečetla velmi rychle. Minutky mi trvaly strašně dlouho, nechtělo se mi k nim vracet a když jsem navíc hned na začátku věděla jak Patricie skončí, tak už se mi nechtělo číst dál.
Nakonec jsem dočetla dokonce, ale žádné zvláštní emoce ve mě kniha nezanechala.
Snad budou Okamžiky lepší..
Minutky mě možná bavily víc jak Hodinky. Více se totiž noříme do příběhu a dostáváme odpovědi na otázky, které napadli po přečtení prvního dílu snad každého z nás. Líbí se mi jak se do pavučiny dostává stále více úhlů pohledu a postupně se z jednotlivých střípků skládá celý obraz. Také se mi líbí, že se děj více točí okolo Sama, protože on je pro mě tou hlavní postavou obou knížek a z jeho úhlu pohledu mě baví příběh nejvíc.
První díl série Hodinky se mi líbil, ale druhý díl byl za mě ještě mnohem lepší.
Sice zde pořád skáčeme v čase, což byl kámen úrazu v prvním díle, ale tady mi to nepřišlo tak zmatečné, všechno do sebe zapadalo a dávalo to smysl.
Ve vyprávění příběhu se střídá hned několik postav. Sice jsem čekala více prostoru pro Sama a Patricii, ale na druhou stranu i kapitoly z pohledu ostatních postav měly určitě co nabídnout a bavily mě. Díky nim jsem si ještě mnohem víc oblíbila Olivera, Patrika i Emmu.
Dalším pozitivem je, že během tohoto dílu opadá naivita a nereálnost příběhu. Druhý díl je mnohem reálnější a hlavně plný emocí. Rozhodně nečekejte dějem nabitou knihu, ale o to víc na vás knížka zapůsobí právě po emoční stránce, a to hned od samého začátku.
Druhý díl mi dal odpovědi na spoustu nezodpovězených otázek. Ale i tak se těším a jsem zvědavá, jak budu hodnotit závěrečný díl trilogie.
Musím říct, že k prvnímu dílu jsem měla značné výhrady (ostatně recenzi si můžete dohledat u mě na profilu). Moc jsem byla zvědavá, jak se autorka popasuje s díly dalšími - slyšela jsem, že je to knihu od knihy lepší. A s radostí to mohu potvrdit. První díl měl spoustu much, které však ve druhém díle byly pozabíjeny, nebo alespoň odehnány (kolik metafor je hodně metafor?:D).
Mám už dočtený i díl třetí, k němu vydám recenzi za pár dní, ale tento díl mě bavil dvojnásobně více než ten první.
Knihu hodnotím 3,5/5 - pořád jsou tam věci, které mi úplně nesedly, trend je ale rostoucí a to je důležité :)
I tento díl se nese prakticky ve stejném duchu jako první akorát s rozdílem, že tentokrát máme možnost poznat i další postavy. Vyprávění je stejné, opět tu máme skákaní v čase do různých let, naštěstí už mě to tolik při čtení nerušilo.
Hned na začátku čekal menší šok, který jsem si před čtením sice "šikovně" vyspoilerovala, ale nečekala jsem to takhle.
Trochu mě překvapilo a zamrzelo, že Sam s Patricií nedostali tolik prostoru, myslela jsem, že příběh bude hlavně o nich, ale tak tomu úplně není.
Na druhou stranu části Olivera, Emmy a dalších postav byly rozhodně zajímavé a bavily mě. Jen teda Evelin, matku Sama, jsem nechápala.
Nadále sledujeme osud Patricie a Samuela, dvou zamilovaných lidí, kteří byli 30 let od sebe odloučeni. Cestu si k sobě ale nakonec našli. Zjišťujeme, co se v průběhu odloučení dělo, ale i jaký byl život po té, po znovu shledání. Víc prozrazovat nebudu, protože bych spoilerovala.
Už z prvního dílu jsem věděla, že autorčiny knihy jsou čtivé a čtenáři velmi přístupně napsané. To mě tedy nepřekvapilo. Nicméně velké wow pro mě přišlo hned na začátku knihy! Vůbec jsem to takto nečekala! A úplně jsem si říkala, co sakra bude teď. Ale autorka to má velmi dobře vymyšlené! V příběhu sice skáčeme, mezi jednotlivými roky a postavami, ale vždy u každé kapitoly je vše čtenáři ozřejmeno. Působí to tak velmi přehledně. Z příběhu se úplně vytratila počáteční naivita prvního dílu, což beru jako velké plus. Druhý díl je velmi reálný a dojemný, chytí vás za srdce. Byť jsem měla pocit, že se v tomto díle událo trochu méně než bych čekala, nevadilo mi to. Druhý díl je založený hodně na emocích. Já jsem se navíc ještě pobavila u zdravotnictví budoucnosti. Kdy bude všechno zautomatizováno, roboti na systémy na prvním místě, lékaři pouze jako koordinátoři bez emocí. Toho se doufám nikdy nedožiju.Těším se, co nám nabídne 3.díl.
Druhý dil knižní série Hodinky pro mě byl slabší než ten první. Nemůžu upřít, že se stejně jako první díl četl dobře a obsahoval emoce, šťastné a smutné okamžiky spolu s ukázkou neobyčejných lidských vztahů. Ale tím, že do knihy přibyly další postavy a stále docházelo k prolínání se minulosti a budoucnosti bylo pro mě obtížnější se orientovat (ale může to být také jenom můj osobní problém). Zároveň pro mě knížka začala být zajímavější až v druhé půlce, kdy došlo k vysvětlení určitých detailů. Konec knížky byl dojemný a věřím, že jsem nebyla jediná komu ukápla slza. I přes to všechno se rozhodně těším na poslední díl série, i když mám asi ještě větší očekávání než předtím.
Štítky knihy
láska smrt hledání smyslu života psychologické romány romantika život ztráta blízkých sebeláska
MinutkyKniha Minutky je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 191x |
| Čtenářské výzvě | 32x |
| Doporučených | 8x |
| Knihotéce | 134x |
| Chystám se číst | 72x |
| Chci si koupit | 18x |
| dalších seznamech | 3x |
Pokračování nás rychle vtáhne do děje. akorát už bohužel není tak šťastný jako první. Děje se tam spoustu věcí, přibývají nám nové postavy, které jsou sympatické stejně jako ty z prvního dílu. příběh svižně utíká. Získal si mé srdce