Emilka: Život lidem nakládá, kolik unesou
Ivana Fajnorová
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/506002/bmid_emilka-Ung-506002.png
4
382
382
Emilka přišla na svět za první republiky na dědině nedaleko Brna a odešla z něho, když se její země stala znovu svobodnou. Tento kraj nikdy neopustila a svůj život prožila ve 20. století plném událostí, jejichž důsledky ovlivnit neuměla. Přestože byl Emilčin život protkán radostmi i bolestmi obyčejného člověka, nikdy neztratila sílu jim statečně čelit. Tento román je o opravdové lidskosti, o kráse čirého dobra a o duších obyčejných lidí, jejichž příběhy známe i ze svého vlastního okolí.... celý text
Přidat komentář
Velmi čtivý, krásný příběh plný bolesti. Po Heřmánkovem údolí nejhezčí kniha tohoto žánru. V závěru bych čekala více zmínek ještě o Emilcine mamince, když se stala babičkou.
Román o životě jedné rodiny ze statku kousek od Brna pokrývá téměř celé 20. století... Strasti a slasti rodu v rámci velkých i malých dějin.
Vzhledem k počtu postav a úmrtí, Hra o trůny hadr, milí přátelé.
Neupírám tomu čtivost, i když milostné scény a popisy některých úmrtí byly lehce úsměvné, dá -li se to tak napsat...
Ti, co mají rádi osudy rodin v soukolí československých dějin a čtou Morštajnové, Lednické, apod., tak asi budou potěšení.
Kniha se četla velice dobře. Spousta sympatických postav. Čekala jsem, že děj se bude odvíjet jinam. A zajímaly by mě dvě věci, jak to dopadlo s Johannovými bratry a co se stalo se statkem Vácových.
Připomínala mi novodobou Javořickou.
Chápu, že v knize bylo spoustu generací, tím pádem, se všichni množili, ale autorka to popisovala, tak divně, až mě to zaráželo. Semenné cestičky, lůno přijalo.... Nevím, asi jsem na to nějak háklivá.
První půlku knížky jsem přečetla s nadšením, nicméně to se rychle vytratilo. Jednak mi vadily neustálé intimní popisy všeho možného (někdy popsané stylem romantická knihovna jindy jako z odborného časopisu) , autorka si oblíbila jednak prsa a jednak nezapomněla několikrát připomenout svou nevraživost vůči silnějším lidem - těžko se neustále opakující ódy na štíhlost a vyloženou nechuť k tlustým lidem dají považovat za náhodu. Bylo těžké se začíst a neustále se hrdinkami prožívat všechny útrapy. Zkrátit o polovinu, trochu vyšperkovat vypravěčský styl, zbavit se těch freudovských narážek a bylo by to lepší.
(SPOILER)
Dokud byla Emilka dítě, byl příběh fakt super. Přišlo mi, že autorka dokáže poměrně slušně nahlížet na svět dětskýma očima a bylo to takové osvěžující. Jakmile ale vyrostla, stala se z knížky docela fádní a tuctová záležitost. Asi nejvíc mi pily krev "eroticky laděné pasáže", to byl za mě teda čirý nevkus a do příběhu mi to prostě nesedlo. Velmi kladně naopak hodnotím líčení dějin každodennosti 20. století, to bylo za mě na celé knížce top a je mi celkem líto, že bylo obsaženo ve větší míře jen v první půlce knihy.
Tak ať nejsem dlouhá - jako prvotina každopádně dobrý, ideální oddechovka, dárek pro babičky, maminky atd. Autorka bezpochyby psát umí, jen bych byla ráda, kdyby na konci knížky příště přežilo o něco víc postav. Byl to fakt texaský masakr.
Knihy tohoto typu mám strašně ráda, čtou se prostě samy. Tento příběh popisuje osud jedné rodiny ve 20. století, především život Emilky, se kterou prožívame její radosti, i starosti, se kterými se snaží vyrovnat co nejlépe.
Krásný příběh generace jedné vesnické dívky/ženy.. vyprávěné pravnučkou. Syrovost a opravdovost způsobu a stylu života většiny rodin minulého století. Četla jsem jedním dechem! Doporučuji si přečíst.
Za mě Emilka splnila mé očekávání. Emilka mi připomínala mou vlastní babičku a při čtení jsem si ji nejednou vybavila. Knížku jsem zhtla jedním dechem, moc se mi líbila.
Já úplně nevěděla co čekat, ale byla jsem mile překvapená kniha se četla sama. I když někdy jsem byla dost překvapená z toho co se v knize děje. Je fakt, že tam bylo tolik postav a občas jsem byla zmatená kdo je kdo. Ale i tak kniha byla super a mile ráda doporučuji.
Já miluju rodinný ságy a tahle je opravdu povedená. Spisovatelka celý příběh vypráví - přímé řeči je tam opravdu málo - a přesto je to tak čtivé, nemohla jsem se odtrhnout. Doufám, že brzy dočkáme další knihy
Ty hvězdy dávám hlavně za styl autorčina psaní. Tohle bylo něco, co mi v knize chybí. Jelikož jsem hrozně zvědavá, mám tyhlety naťuknutí ráda - takové ty krátké zmínky "A to bylo naposledy co se viděli", ale při tom příběh plyne dál. Uplřímně mi první část knihy přišla lepší, zajímavější a hezky popsané různé pocity postav, úžasně vykreslená psychika a záměry, slabosti. Druhá polovina se trochu víc táhla, dospělý život Emilky už mě tolik neoslovoval. Nicméně autorka opravdu vybrala snad ty nehroší věci, které se můžou za dané doby stát (ať už Emilky dětem, rodičům, manželovi apod").
Moc krásná kniha přesně podle mého gusta. Pravda, hodně smrti, ale život to tak prostě někdy přináší - bez příkras. Nádherná čeština, toto byl vskutku jazykový koncert. Vřele doporučuji.
(SPOILER)
Osudy jedné rodiny ve 20. století shrnula v dramatickém příběhu. S Emilkou prožijeme celý její život. Radosti, starosti a každodenní život je na stránkách velice čtivě vylíčen. Emilka nám roste před očima a my s ní prožíváme její vývoj v samostatnou ženu, která by ráda prožila šťastný život. Emilka a její blízcí jsou vystaveni mnoha problémům a snaží se s nimi vyrovnat co nejlépe. Žít jako slušní a pracovití lidé a mít kolem sebe milující rodinu.
Já měla bohužel problém s tím, že v příběhu bylo moc úmrtí. Nevím, proč autorka nechávala zemřít tolik osob. Však dramatičnost lze napsat i jinak. Jakmile se na pozadí objevila nějaká postava, tak jsem si hned říkala, že na následujících stranách zemře. Věřím, že každá rodina má svůj osud napsaný, ale zde mi to přišlo opravdu na sílu. Jinak se mi příběh celkem líbil, ale myslím si, že brzy zapadne mezi knihy, které jsem četla, pamatuji si nádhernou obálku, ale obsah ne. Až na ta úmrtí.
Překrásná kniha! Kdybych mohla, ráda bych dala klidně i 10 hvězdiček. Je to životní příběh hlavní hrdinky bez jakýchkoliv příkras, který nás provede celým jejím životem a lidmi s ním spojených.
(SPOILER) První polovina knížky se mi moc líbila, ale zhruba ve dvou třetinách mě to přestalo bavit. Přišlo mi, že už je tam až moc neštěstí a smrti a bylo to pro mne až do konce takové zdlouhavé. Co bych chtěla ale vyzdvihnout, je autorčina krásná čeština! Tou jsem se kochala celou dobu čtení. Celkově to vidím na hodnocení mezi 3-4 hvězdičkami.
Velice hezky napsaná kniha. Příběh je místy dojemný, až si člověk říká, co vše je jeden lidský osud schopný unést. Přesto je příběh uvěřitelný. Čtenáři a čtenářky knih Aleny Mornštajnové, Karin Lednické nebo Marie Körnerové tuto knihu jistě ocení.
Kniha sleduje osud jedné rodiny, ale především Emilky od jejího dětství až po staří. Musím říct, že byla od malička teda pěkné kvítko. Bystrá, zvědavá, neposeda. Hned jsem si ji oblíbila.
Autorka píše krásným jazykem (myslím, že někomu styl sedne, někomu možná ne), já jsem každopádně neměla problém se začíst a byť je vyprávěno převážně v er-formě, tak se do příběhu vžijete a naplno ho prožíváte.
Bylo pěkně popsáno, jak se dřív žilo, sňatky z rozumu, mnoho dětí atd. Nebyla to lehká doba a během lusknutí prstu se spokojený, šťastný život obratil vzhůru nohama. Lidé museli učinit rozhodnutí, které jsou pro mě dnes těžko pochopitelné, ale tenkrát to jinak nešlo.
Musím zmínit třeba část těsně před a v průběhu druhé světové války, která byla skvěle vykreslena. Autorka občas něco málo z děje prozradila dopředu, což jsem oceňovala, protože jsem se mohla psychicky připravit.. :D
Byla jsem chvilkama jako na trní plná emocí a nejednou jsem neudržela slzy, jak to bylo kruté. Smrt.. číhala všude..
Krásný, smutný, dojemný příběh, který určitě doporučuju přečíst.
Štítky knihy
Brno Morava Československo rodina sourozenci socialismus první republika, 1918-1938 vesnice ságy české romány
V knížce sledujeme celý život Emilky. Po dlouhé době to byla knížka, ve které byla krásně popsaná doba před první světovou válkou až do sametové revoluce. Byla napsaná tak prostě, čtivě, tak jak to bylo, jak se rodilo, žilo i umíralo. Emilčin život byl jedním z mnoha jiných té doby. Měla krásné i když nelehké dětství a na svých bedrech musela nést tolik, kolik pán bůh uznal, že v tomto životě unese. A že ji teda nadělil. Život každého jednoho člověka je nelehký, někdy až překvapivě drsný, ale mnohdy to na těch lidech není vidět, protože život přijímají tak, jak přichází, někdy není lehké se srovnat s některými věcmi, které nám život přináší, ale pro jiné věci musíte žít dál. Tak jako Emilka, která si prožila spoustu zlého i dobrého. Prostě kniha ze života, krásná kniha...