Emilka: Život lidem nakládá, kolik unesou
Ivana Fajnorová
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/506002/bmid_emilka-Ung-506002.png
4
382
382
Emilka přišla na svět za první republiky na dědině nedaleko Brna a odešla z něho, když se její země stala znovu svobodnou. Tento kraj nikdy neopustila a svůj život prožila ve 20. století plném událostí, jejichž důsledky ovlivnit neuměla. Přestože byl Emilčin život protkán radostmi i bolestmi obyčejného člověka, nikdy neztratila sílu jim statečně čelit. Tento román je o opravdové lidskosti, o kráse čirého dobra a o duších obyčejných lidí, jejichž příběhy známe i ze svého vlastního okolí.... celý text
Přidat komentář
Strávila jsem s Emilkou víkend a jsem za to moc ráda, i když to bylo docela smutné čtení. Ale také poučné, protože ač Brňačka, musela jsem si vyhledat, která brněnská část se jmenovala Sulostovice
Začíst se do knihy šlo ze začátku hodně špatně. Vím, že jde v podstatě o kroniku a vím, že lidé umírají, ale těch smrtí tu bylo zatraceně moc. Také zvyknout si na autorčin styl bylo náročnější. Málo přímých vět. Ale dobře, je to vyprávění a zhruba od třetiny už je čtenář zaháčkovaný. Taky proto, že ubylo zdlouhavých popisů zvyklostí. Pokud nemáte načtené rodinné ságy, bude vás to bavit.
Audiokniha :
Na knihu jsem se těšila, ale do první půlky jsem docela bojovala. Musela jsem se nutit do poslouchání. Měla jsem problém s tolika jmény, chvílema jsem přemýšlela kdo je kdo...
Ale od druhé půlky už jsem se zabrala a nemohla od toho odejít. Tolik smutku v jedné rodině. Nakonec můžu říct, že příběh se mi líbil...
CITACE: "Tento román je o opravdové lidskosti, o kráse čirého dobra a o duších obyčejných lidí + Autorka čtení knih věnuje nemalou část volného času, všímá si drobných, leč pozoruhodných detailů v mezilidských vztazích na pozadí běžných reálií a právě fascinace obyčejnými osudy a schopnost je poutavě vyprávět ji přivedla k napsání 1.románu."
Proti proudu (jako kaja77, los)... Autorkou nazvaný - pokus pochopit kolik úsilí musí spisovatel vynaložit než má hotovo - za mne nevyšel! Měla by zůstat u vášnivého čtení knih. Ne každý kdo čte může i psát, resp. psát dobře a dobré knihy. Tam tuhle prvotinu neřadím a kdyby se autorka pokusila o další dílko, tak se 100% mezi čtenáře už nezařadím. Nejen charakter Emilky, případně ostatních postav, ale to poutavé vyprávění mne nadobro odradilo, přesněji otrávilo. Za pozoruhodné detaily by se mj. nemusela stydět ani kniha o sexualitě či gynekologii = ironie, možná i tzv. červená knihovna by je představila příjemněji a ne jako pěst na oko. No, škoda no:o(
Tak na prvotinu je to trefa do černého..... Mé oblíbené téma, byla jsem hodně zvědavá. Podobně jako mnoha jiným se mi zdála první půlka ještě lepší, asi do místa, kdy odejde ze scény Johan, pak jsou větší časové posuny. Ano, hodně smrti a navíc mnohokrát jen takové konstatování. Zbytečně přišpendlené krkolomné a načechrané obraty kolem intimností, snad aby to zvýšilo atraktivitu díla? Toho je dost v současné červené knihovně cizích autorek....vždy mě fascinuje, jak podrobně se popisuje první sex, zatímco děj jen frčí.
Úplně zbytečné mi přišlo, jak Emilka zpacifikuje rozhodčího. Vzhledem k popisovaným scénám kolem porodů a jiných detailů je to hodně holčičí čtení, vzpomněla jsem v tu chvíli na seriál Zavolejte porodní sestřičky, který sleduji ráda, ale chlapi ne.
Určitě doporučuji k přečtení, je to rozhodně čtivá kniha.
Hezký napsana kniha, na to, že je to autorky první, tak krásné dílo.. do půlky knihy to mělo spád i jsem přes slzy pak neviděla na písmenka, ale potom se mi to zdálo zdlouhave a skoro jsem se do knihy musela nutit, abych ji dočetla. Celkově, ale krásně sepsány, pokud se rozhodne spisovatelka do další knihy určitě neodmítnu. I když jak řekla Emilka "Pánbůh lidem nakládá jen tolik, co unesou." ...tak mě kniha zasáhla a myslím, že se mi vryla pod kůži.. děkuji
Hodně silný příběh. Těch těžkých chvil je v některých životech opravdu mnoho.
Jednu hvězdu ubírám za některé zbytečně dlouze popisované a prodlužované části, které děj nikam neposunuly.
Ale jako celek dobré čtení.
Moc se mi líbí jazyk knihy (inu, autorku znám od vidění z Brna, takže je mi blízký jazyk i prostředí). Milé překvapení.
Jen těch smrtí je na můj vkus moc. On každý umře, ale nemusím asi úplně u všech postav vědět, kdo na co.
Přesto se mi kniha opravdu líbila a budu se těšit na případnou další od autorky.
Tak mě autorka svou prvotinou oslovila. Krásným naším jazykem vyprávěná rodinná sága těžkého života lidí od začátku 20. stol. Emilka se narodí jako čtvrtá dcera a hned po narození uslyšela větu " S holkou jsme nepočítali" . Jaký to bude mít vliv na její život s dalšími sourozenci, rodiči i prarodiči v malé vesnici v blízkosti Brna . Provází nás svým životem s radostmi i strastmi. Jak bylo v té době zvykem, bylo hodně dětí, ale také hodně smrti. Emilka je velmi svérazné dítě a má autoritu jen ve své milované babičce a jejich večerů pod lampou.
Život nakládá, kolik unesou. Krásně popsané lidské osudy s psychologickým rozborem mezilidských vztahů.
Více se mi líbila prní polovina knihy, ale myšlenkami jsem se při čtení vrátila do svého dětství. Moje babička Andělka se narodila taky v době narození Emilky a taky podobný osud. Vše ji vzali, ovdověla, podpálili ji dům, který znovu s péčí o své děti a podporou rodiny a sousedů znovu postavila a nezapomenu něžné pohlazení její mozolnatou rukou.
Prvotina autorky, která ihned po vydání sklízela samé pozitivní ohlasy, po jejich přečtení jsem tomu věřila a říkala jsem si, že si knihu musím přečíst taky,..
A ještě, že jsem se do toho pustila, protože autorka prostě umí .
Příběh je psaný krásnou češtinou, strašně se mi líbily popisy autorky, sem tam zabrousila do nářečí, ale nebylo to rušivým elementem.
V příběhu se setkáváme s Emilkou, sledujeme celý její život od dětství po stáří a spolu s příběhem Emilky znovu procházíme události 20.století, které jsou do příběhu hezky zakomponovány.
V co doufám je to, že příběh Emilky nenesl tolik neštěstí, jak bylo v knize uvedeno, protože to byla neskutečná nálož a klobouk dolů, jestli tomu tak bylo a z ní se i přesto stala tak úžasná žena.
Na čtení této knihy je potřeba čas, i když je příběh krásný, nejde zhltnout, protože se tam děje taková spousta věcí a já jsem je musela postupně zpracovávat, viz. nešťastné události v rodině Emilky.
Dlouho jsem váhala nad hodnocením, chtěla jsem ubrat jednu hvězdu za množství tragédií, ale na druhou stranu - takový je přece život, ne vždy sladký a přívětivý.
Kniha i autorka byly pro mě velmi milým překvapením. I když se jedná prvotinu, je to prvotina velmi zdařilá a vyzrálá. A korunuje to nádherná čeština, obohacená tu obrazným vyjádřením, tu místním nářečím. Kniha byla smutná, ale vůbec na mě nepůsobila přehnaně tragicky či dokonce depresivně. Život prostě dřív často takový byl. Znám to z vyprávění své babičky a maminky. Jen je třeba si na čtení udělat čas a nikam nespěchat. Kniha se nečte snadno a nelze ji číst rychle. Silná byla především v prvních dvou třetinách. Pak jakoby ztrácela dech, ale úplný konec to zase napravil.
Oblíbila jsem si současné české spisovatelky. Poslední dobou mám pocit, že se s nimi roztrhl dost velký pytel:-), a mám z toho dost velkou radost.
Mamince se kniha líbila, mně bohužel moc ne, nesedl mi vůbec styl autorky, ale to je jen můj problém.
Jinak obdiv, že na prvotinu je to hned tak silný příběh, moc smutný..... opravdu moc, a to nejsem zrovna zastánce happy endů, ale tohle bylo už moc.....
Emilce a její rodině život opravdu naložil dost. Autorka píše, že se inspirovala životním příběhem své vlastní babičky Růženky. A tak jen doufám, že se babičce Růžence nepřihodilo všechno to zlé, co musela zvládnout Emilka.
Jednu hvězdičku ubírám za "naznačování" děje. Takové to: "odešel a ona netušila, že už se nikdy neuvidí..." Nemám to ráda.
,,Život lidem nakládá, kolik unesou." Tato prostá věta je výstižným shrnutím Emilčina života napříč 20. stoletím. Tato dáma si prošla mnohým, celý život jí provázela smrt jejích nejdražších a musela se s tím zkrátka vyrovnat, jelikož život šel dál, starost o domácnost, zahradu, děti,..
Emilka opravdu neměla na růžích ustláno, ale o to skromnější a pokornější žena se z ní stala. Krásný životní příběh, který se četl jedním dechem.
Štítky knihy
Brno Morava Československo rodina sourozenci socialismus první republika, 1918-1938 vesnice ságy české romány
Pěkný román, ze začátku mi trvalo se začíst, hodně jmen, ale jsem ráda, že jsem nakonec knihu dočetla. Ještě teda na můj vkus hodně smutných událostí.