Do tmy

Do tmy https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/240709/bmid_do-tmy-hVO-240709.jpg 4 1494 440

Do tmy série

1. díl >

Příběh osamělé, nemocné ženy, která většinu života zasvětila sběru, sušení a odevzdávání léčivých rostlin, má od počátku nádech apokalypsy. Děj se posouvá kupředu pomocí detailně propracovaného „plánu sběru“. Konstantou je pak úterý, výkupní den, kdy hrdinka nedočkavě navštěvuje výkupnu. I přes pomalé, zdánlivě nevzrušené tempo probublává pod hladinou podivný neklid. Rafinovaný styl nás kapitolu po kapitole vtahuje hlouběji: hlouběji do staré půdy, hlouběji do prokletí sběru bylin.... celý text

Přidat komentář

janina66
20.02.2023 5 z 5

Nádherný poslech audioknihy, kde četba A. Krausové vdechla Anně neskutečný život, její myšlenky a co cítí.
Krásně vykresleny hlavní postavy vesnice, jejích sestřenic a zejména nemoci Anny.
Celou knihu jsem musela dát za 1 den.
Teď si dám nějakou odpočinkovou četbu.

radana3582
18.02.2023 5 z 5

Jedním slovem jiná kniha a pro mě osobně velmi čtivá. V mé úzkém čtenářském klubu uličním pro všechny příjemné překvapení. Citlivá kniha o umírání a bylinách. Vedlejší příběhy pak rozvinuty v dalších dílech, ale už to nebylo ono.


Kepida
18.02.2023 2 z 5

Trápeni ukončeno. Hlavní hrdinky a, bohužel, musim přiznat, že i moje čtenářské.

R47
16.01.2023 5 z 5

Pro mě největší překvapení letošního léta. To hlavní téma, sběr bylin, mi není nijak blízké. Zároveň taky mám za sebou jinou autorčinu knihu z téhle volné trilogie (Před povodní) a nijak zvlášť do kolen jsem z ní nešel. Tohle vyprávění mě ale uhranulo. Ten popis psychicky vyšinuté ženy, která si tím sběrem kompenzuje něco jiného, co doslova neustále bublá pod hladinou. Ta atmosféra, že teď už to přijde a vy to prohlédnete. Ale i skutečnost, že autorka s tajemstvím vydrží až za samotný konec knihy. Pustím se do ní ještě jednou, myslím.

Janadvorackova
14.01.2023 4 z 5

Na jednu stranu je hrdinka depresivní anorektická hysterka.
Nebo ta nejsvobodnější duše na světě.
Vykašlat se na všechno a žít si po svém. Kdo by to nechtěl. Ale co by to stálo?

666Jitka
05.01.2023 5 z 5

Tedy málokdy se mi stává, abych nevěděla, co ke knize napsat. Velmi osobitým a zvláštním způsobem napsaná kniha, která nenechá čtenáře klidným. Zdánlivě nudný příběh (ne)obyčejné nemocné ženy postupně člověka zamotává více do své pavučiny a nutí ho se s Annou více nořit do studené vody a být posedlým sběrem léčivek s napětím, kolik z toho v úterý bude. Na pozadí se odkrývají složité rodinné vztahy i propletené životy dalších obyvatel vesnice. Příběh má nádech tajemna a je ukázkou, jak dosáhnout osobní svobody, která může být v očích ostatních až na hranici šílenství. Kniha ve mně zanechá určitě velmi dlouho zvláštní otisk a podobně jak napsala "ikka", budu se na svět rostlin dívat ještě více jinak než dosud.

Ada0004
17.11.2022 2 z 5

Přečetla jsem nejprve Před povodní a Ke dnu, které mne nadchly a těšila jsem se Do tmy. S touto knihou jsem se bohužel nepotkala. Byl to ukrutný boj - připadala jsem si jako šílená umírající Bartáková a nemohla jsem se stále dobrat konce, stránky mi přes noc přibývaly a zoufale jsem se těšila až dočtu a mé trápení pomine…. Bála jsem se knihu odložit s tím, že ve mne zůstane prorostlá všechna hrůza světa, tak jsem musela umřít a očistit se! Kniha je opravdu hodně zvláštní, obdivuji autorčin dar očarovat čtenáře a nasytit je tak silnými bylinami….

ikka
11.11.2022 4 z 5

Chtěla jsem ji přečíst od vydání, ale dostala se ke mně až teď. Neřekla bych, že byla depresivní spíš naopak. Anna se nebála žít svůj vlastní svět a byla celkem statečná. Už nikdy se nebudu dívat na diviznu, přesličku a lípu tak jako dřív.

sladkovka
09.11.2022 3 z 5

Kniha se mi ze začátku četla dost těžko, ale musím souhlasit, že čím déle jsem knihu četla tak jsem se do kapitol více začítala a kniha se mi už nechtěla odložit. Čtení knihy je dost složitější a občas jsem se v ní trochu ztrácela.

marketa3815
09.11.2022 4 z 5

(SPOILER) Knížka se čte sama a má atmosféru. Pro ty, co neobjevili příběh, čtu to jako příběh umírající ženy, (zřejmě nádor na mozku), která zápasí i s dědičným šílenstvím, zavraždí tchána, ale spíš jde o něco jako euthanasii nůžkami, o kterou je požádána. V knize je i jedna pro mě velmi vtipná scéna, kdy Anna oškube v Praze všechny měsíčky. Chápu, že chce konec života strávit sama a po svém, a nevyhledává tudíž společnost.
A moc se mi líbila obálka.

Anette99
09.11.2022 5 z 5

Velmi zvláštní a velmi depresivní kniha.
Noříme se do příběhu nemocné a zpočátku jen trochu podivínské ženy, která se dobrovolně izoluje od všech ostatních a jejíž jedinou láskou je sběr bylinek. Jenže jak čteme dál a dál, vidíme, jak Anna stále více fyzicky i psychicky chřadne. Ze sbírání a sušení bylin se stává posedlost, Anna přežívá od úterý do úterý, což je výkupní den, izoluje se pořád víc a víc a nenechá si pomoct. Směřujeme ke konci, který rozhodně nebude happyendem, a i po přečtení závěrečných řádků zůstává spousta nezodpovězených otázek, protože do Anniny minulosti jsme jen lehce nahlédli pomocí několika útržků.
Rozhodně si přečtu i další díly, ale nejspíše ne hned, tohle je opravdu nelehká kniha a budu ji muset v sobě zpracovat.

EvaHonsová
07.11.2022 1 z 5

Kniha mě velmi zklamala. Očekávala jsem příběh, ale ten zde není. Přišlo mi to jako tlachání o ničem. Nevím, zdali je autorka placena za počet napsaných stran...

aishimizu
06.11.2022

Zklamání.
Nedávno jsem četla "Houbařku", která bývá s touhle knihou porovnávána... No, nedá se to absolutně srovnat. Nedočetla jsem, i přestože jsem knize dala něco přes měsíc. Hledala jsem něco, čeho se chytnu, ale nedokázala jsem to. Třeba k ní ještě dospěju...

Prske
30.10.2022 3 z 5

Moc se mi líbil popis sběru a výkupu bylin, ovšem dějová linka mi tolik zajímavá nepřišla a dost mě nudila. Této knize podobná Houbařka mě bavila mnohem víc.

maryska09
11.10.2022 4 z 5

Velmi zvláštní, nepokojná kniha, čtenář má pocit, jako by se po každém čtení musel zhluboka nadechnout. Nečte se snadno, ale odložit se nedá. Nevím, zda bych jí doporučila ke čtení, ale určitě na ní budu dlouho myslet.

evvva
06.10.2022 5 z 5

Cítím tu vůni, slyším to šustění.....

Meg1
25.09.2022 5 z 5

Kniha ve mě vyvolala obrovské množství emocí od melancholie přes radost až po smutek, který se usadil i v životě Anny. Ráno s ním vstává, večer usíná, ale tak nějak smířená. Děj knihy se odehrává spíše na pozadí každodenniho boje o plný pytel bylin. Sem tam vyplave nějaká odpověď, která nás postupně seznamuje s tím kdo Anna je. A také proč.

karol.cadex
17.09.2022 3 z 5

Je mi to tak moc líto, ale ohodnotit musím tak, jak jsem ohodnotila.
V Anně jsem totiž nepřekousla tu její obrovskou zatvrzelost. Proti všemu a všem. Ono totiž je hrozně lehký vše shodit na okolí, že mi nikdo nerozumí a nechce rozumět. Jenže to by Anna k sobě někoho měla chtít pustit nebo chtít na sobě pracovat.
Něco hodně vzdáleně podobného máme teď doma. A já si do knihy asi projektovala tu “svou” situaci. Ať si je každý, jaký chce. Nesoudím. Ale to zvláštní, respektive jiné chování, nesmí ubližovat okolí.
Popisy bylin a celkově sběru super. Popisy vesnice a obyvatel slabší.
Kniha mě zasáhla, jen trochu jinak, než jsem očekávala. Viz hojně srovnávaná Houbařka - tam jsem měla opravdu pocit niterné zpovědi a nahlédnutí do světa hrdinky. Tady mám jen takovou pachuť na jazyku z neustálého utíkání a schovávání se před světem.

Doubravka1975
17.08.2022 5 z 5

Krásný, úžasně napsaný, ale zároveň strašně smutný příběh Anny Bartákové, která svůj život zasvětila sbíráním léčivých bylin. Od teď když budu sbírat nějakou léčivou bylinku, tak si asi na Annu vždycky vzpomenu. Mám doma celou trilogii, takže jdu hned na volné pokračování Ke dnu.

Sbírání bylin ve velkém není pro slabší povahy. Anna Bartáková

Pine
07.08.2022 5 z 5

Svrbí mě ruce, musím začít trhat. (...) Nechci nic měnit. Jsem sama se vším všudy a tak to mělo vždycky být. Nikdo mě nezná. Žili vedle mě, ale nikdy nevěděli, kdo jsem a po čem toužím. Bez čeho dokážu a bez čeho nedokážu žít. Celý život bolí, říkávala mi mi babička. (...)
Pozoruju svoje ruce při práci, jsou upracované a zničené. Přesně tak to má být, tak je to správné. Probírám dlaněmi další a další trsy přesličky, čekám jestli na mě nevykoukne babiččina hlava. Potřebuju ji znovu vidět.
-----
Ten vytříbený jazyk. Krátké věty. Cítím červencové horko, bodavé slunce, první kapky deště ze začínající bouře, vůni bylin - všechno tak reálně. Autorčina sugesce je neskutečná, díky ní se opravdu ponoříte do tmy. Do tmy v zákoutích lidské duše. Bolest, rozervanost, deprese, neukotvenost, totální zmar... jako by neznaly hranice. Ale zároveň jsou tu jako protiklad odhodlání, motivace, radost.
Velmi originální knížka, u které mi po dočtení bylo líto, že další stránky už nebudou...