Cosmopolis
Don DeLillo
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/107819/bmid_cosmopolis-qTv-107819.jpg
3
158
27
Vynikající román jednoho z klíčových amerických spisovatelů současnosti. Sonda do duše megapolisu stejně jako do psychiky člověka, který je zvyklý utrácet během vteřiny miliony. Nicméně ani svět „uvnitř“, tak bedlivě oddělený od toho reálného, není stoprocentě bezpečný…
Přidat komentář
Tak jasně, je to intelektuální snobárna (a čekali jste snad od DeLilla něco jiného, co!?), ale čte se víc než příjemně, autor je profík! První kapitola je zábavná a místy opravdu vtipná. Pokud bychom celou knihu vnímali jako boxerskou show, jedná se o zápas lehčí váhy - oba protagonisté jsou dobří, techničtí a zkušení atleti. Ale pozor: nejde o titulový duel! Tady se možná mýlí čtenáři, kteří DeLillovi vyčítají "přílišné filozofování" - žádné není! Tohle je jenom hra, hříčka. Údery nejsou vedeny naplno, tohle je spíš exhibiční match. Pro fajnšmekry výborná podívaná, ale oba borci jedou na jistotu, hlídají si to, žádné K.O. nečekejte. Pak poněkud slabší předěl s Benno Levinem (za mě nejméně zajímavá část knihy). Druhá kapitola je podobná, jako první - jen děj výrazně přidá na obrátkách. Popis New Yorku a chaosu jeho ulic je strhující - bavil jsem se výborně. Třetí kapitola možná neměla být zápas večera, ale rozhodně se jím stala. Jenom tady padají skutečné rány, jen zde se do toho jde naplno. Děj zpomalí a taky zvážní. Dvě po sobě jdoucí scény (techno-rave party v divadle a pohřeb rapera) pro mě představují vrchol knihy. Opět nudný Benno Levin a po něm poslední kapitola - z mého pohledu možná lehké zklamání: děj je stále pomalejší, vážnější, čte se dobře, ale nic, co by mě nějak silněji zasáhlo. A pokud jste na úplný závěr očekávali nějaký parádní knockout, nebudete úplně nadšení - žádná výrazná katarze, překvapivá pointa nebo zásadní myšlenka se nekoná, je to jen vítězství "na body". Ale i to se samozřejmě počítá a já jsem byl s knihou velmi, velmi spokojen!
Za mě velké překvapení. Zajímavý vypravěčský styl i téma. ke knize se určitě vrátím.
Kniha nenaplnila má očekávání a nebavila mě. Příběh finančního magnáta úřadujícího ve své přepychové limuzíně byl zřejmě jenom zástupný. Autor se snažil jeho pomocí a prostřednictvím až přehnaně filozofujících a naprosto nereálných dialogů ztvárnit jakousi apokalypsu - osobní zkázu hrdiny i celé společnosti ovládané penězi.
Jeden den moderního predátora v přetechnizovaném světě velkých financí, kde to včera aktuální je dnes zastaralé a neplatné ... jeho cesta, roztříštěná do nejrůznějších, filmově působících, místy apokalyptických sekvencí, protkávaných úvahami nad dobou, vztahy, civilizací velkých měst a společností, plná všudypřítomného napětí hrozícího výbuchu...zvláštní kniha, možno v ní hledat různé paralely a metafory stejně jako jen na sebe nechat působit její osobitou expresivní atmosféru.
Přiznám se, že jsem nejdřív viděla film a nebyla si jistá, jak to tedy nakonec s Erikem dopadlo, tak jsem si přečetla knihu. Poté, co jsem slyšela rozhovory ve filmu, jsem čekala, že se bude číst těžce, ale kupodivu řádky docela odsýpaly. Nicméně sama bych si knihu jen tak určitě nevybrala, téma je mi poměrně vzdálené. Nejlehčí čtení to není, ale něco na tom bude a závěrečný doslov leccos dokreslil, já ty paralely úplně nezachytila, asi se fakt pohybuji jinde...
Upřímně nevím, co byla tedy pointa ani úplně sdělení a jakákoliv zdejší úvaha by mohla vést ke spoileru tak se jí vzdám.
Za co těch pár hvězd: ilustrace atmosféry odcizeného světa bohatých a globalizovaných, zřejmě vycházela inspirace z protestů proti globalizaci na konci 90. let — přitom ale předchází těm při finanční krizi 2008, kde si je taky umím představit
Slohově výstřední črtu sice dějově moc nepobírám, je dost z jiného světa, ovšem cyničnost podání, hektické tempo a úsporný rozsah přidávají body - autorovi, kterému se už blížila sedmdesátka! 25/19
Nejdřív jsem viděl film a přišel mi jako dost nudnej a nepodnětnej a hlavně nesrozumitelnej. Ale říkal jsem si, že musí být důvod, proč si tak dobrej režisér jako Cronenberg vybral zrovna tuhle knihu. No a pak mi došlo, že ten film je prostě tak špatnej (respektive nesrozumitelnej), protože je taková i kniha.
plytké rádoby filozofování o moderní době
co vlastně řekl autor nového?
vystačilo by na krátkou povídku-podobenství, i přes už takovou stávající útlost novely téměř k neučtení
První setkání s DeLillem a velmi povedené. Myslím, že je kniha zbytečně podceňována, hlavně kvůli její kostrbaté stavbě vypravování a "těžké" intelektuálnosti. Hledat pak smysl Ericovi cesty dá zabrat. Čtenář nejen že musí znát kontext tvorby knihy, ale i všímat si jemných náznaků a symbolů, které DeLillo do knihy umístil. Kniha mě bavila i přesto, že jsem měl místy problém orientovat se v prostoru a času, kde se zrovna Eric nachází. Nebudu zde knihu složitě rozebírat, kdo chce může si sám najít interpretaci knihy na webu. Na film se teprve chystám, tak uvidím, jak se povedl, vyzbrojen knižní předlohou snad budu k filmu shovívavější než většina diváků. Doporučuji pro ty, kteří se nebojí náročnější intelektuálnější tvorbě, kterým nejde o to zkrátit si čas a pobavit se, ale spíše o to, dostat podněty k zamyšlení. Kniha je velmi aktuální a zároveň rozebírá témata, která zde vždy byla, jsou a budou.
Věřím, že autor měl nějakou myšlenku, ale zda se ji podařilo správně zachytit překladateli je otázka, kterou si občas u cizojazyčných děl kladu a na kterou nikdy nenajdu odpověď. Tato kniha pro mě byla proudem slov která nedávala smysl. Chaotické, neuhlazené, kostrbaté, občas někde byla věta která tam vůbec nepatřila. K pochopení smyslu, nebo lépe řečeno stylu, kterým je kniha psaná, je zřejmě zapotřebí nějakých zvláštních schopností, kterými já nedisponuji. Na celé knize se mi líbila akorát obálka (ta filmová) a jedna zajímavá věta: "Veškeré pochybnosti povstávají z minulé zkušenosti".
Cosmopolis rozhodně není čtení pro každého. Navzdory nevelkému rozsahu knihy, jsem měla místy problémy se začíst a chápat souvislosti. Je to snové, místy bláznivé a absurdní. Depresivní a sebedestruktivní. Namačkané do jednoho jediného dne. Ráno tu máme úspěšného muže v plné síle, na konci dne ožebračenou trosku a budoucí mrtvolu. Celý den sakum prdum se vším všudy, aniž byste byli nuceni se příliš vzdálit od hi-tech limuzíny.
Zřejmě mi zrovna tohle DeLillovo dílo tak úplně nesedlo, nebo jednoduše nejsem schopná jej plně docenit.
Je to mnohem lepší, než film. Na film jsem se těšil, a když jsem ho viděl tak mě zklamal. Knížka je mnohem lepší, ale i tak se nejedná o nějak extra zábavné čtení. V knížce jsou momenty, kdy jsem četl a dost často mě ucházel význam té dané konverzace. Mám rád, když je něco složitěji napsané, ale nemám rád, když si někdo honí ego a snaží se filozofovat, nad zbytečnými věcmi. O to více jsem ocenil klidné segmenty knížky(pohřeb, rozhovor v kadeřnictví, zastávka u milenky). Chápu, že někteří mají tento typ knížek rádi, já ale ne. Cosmopolis není špatná knížka, má své dobré momenty, ale místy je to fakt nuda.
Kniha je zvláštní, četla jsem ji dlouho, úplně to není můj styl, významu se mi dostalo, až v doslovu. Nebýt toho, tak bych pravý smysl knihy nepochopila. Nelituji, že jsem knihu četla, přesto, že se nečetla vůbec snadno. Pokud se rozhodnu číst od autora další knihy, tak až s odstupem času, když budu vědět, co mě asi čeká.
Hodně těžká kniha, která šla ale úplně mimo mě. Samotnej námět řízený sebedestrukce je rozhodně nadějný, nicméně jednání všech zůčastněných jsem prostě a jednoduše nepochopil. A s tím mám problém, i když je mi jasný, že o příběh nejde, nemá to být román, spíš jen platforma pro předání zajímavejch úvah. Nevím, kde se stala chyba, četlo se to i docela dobře, ale nějak to po mě sklouzlo a nezanechalo po sobě vůbec nic.
Přes mou averzi k většině zámořských literárních současníků jsem se do knihy začetla, nenechala se odradit její dusnou atmosférou a sledovala dokonalou sebedestrukci hlavního antihrdiny až do předpokládaného konce.
Nicméně na "Padajícího muže" tato novela nemá..
No nevím. Asi kouknu na film, protože jsem z toho trochu v rozpacích. Jsem ráda, že jsem to dočetla, ale nějaký hlubší dojem to ve mně nezanechalo, bohužel :( Sem tam se sice nějaká zajímavá myšlenka objevila, ale pravda je, že kolikrát byla dovedena do takové hloubky, že jsem se v ní zřejmě ztratila. Připadalo mi to chaotické, nedotažené, suché...nevím přesně, jak to vyjádřit. A taky tam na můj vkus bylo moc chyb a překlepů :( Škoda, těšila jsem se na ni.
Místy tak filosofické, že jsem si některé věty musela číst víckrát, abych pochopila. A pochopila? Nevím, tak nějak jsem ráda, že si to mohu odškrtnout, film se mi líbil víc.
Jeden den finančního magnáta, který při riskantní hře na propad jenu přijde o všechno. Téměř dokonalá jednota místa a času, román se víceméně odehrává v jeho luxusní limuzíně. S přibývajícími stránkami je začíná být jasné, že si sebedestrukci v podstatě naplánoval a užívá si jí... Jsem zvědav na připravovaný film.
Štítky knihy
New York zfilmováno americká literatura bohatství bankovnictví úpadek západní civilizace společenské romány finanční trh
Kniha Cosmopolis je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 183x |
| Čtenářské výzvě | 5x |
| Doporučených | 7x |
| Knihotéce | 135x |
| Chystám se číst | 66x |
| Chci si koupit | 6x |
Nedalo sa mi nespomenúť si na Palahniukov Fight club. Protagonista, trpiaci insomniou a následne i derealizáciou, zúfalo túži po "skutočnom" zážitku a v jeho hľadaní sa vydáva na cestu pomalého a otupujúceho sebazničenia. Od začiatku je pritom odsúdený na popravu svojím vyšinutým vrahom, ktorého s trochou fantázie môžeme považovať aj za jeho alterego. V čom sa román od fight clubu líši, je protagonistovo postavenie v kapitalizme - nie je trhom porazený, ale naopak je to (tak trochu pyrrhov) "víťaz". Veľmi odlišný je taktiež literárny štýl, ktorý je oproti "ľahkému" Palahniukovi výrazne surovejší, krkolomnejší, postmoderný pastiš miestami až lyrický. Nečítalo sa mi to úplne ľahko. Napriek tomu: kvalitné. 3,5*