zlovlk diskuze
Doporučil bych moderní rakouskou literaturu, obzvláště Thomase Bernharda a Elfriede Jelinek. Jde tam samozřejmě v první řadě o vymezení proti konzervativní idyličnosti, která slovesné umění našich jižních sousedů po dlouhou dobu ovládala - ale misantropie autorů tam asi taky hrála nemalou roli. Vydařené jsou v tomhle ohledu romány Mráz a Milovnice, v těch jsou lidé představeni jako tak ohavná, zlá a blbá cháska, že by člověk po dočtení šel nejradši žít mezi šimpanze.
Určité řešení to je a možná zkusím v tomto módu nějakou dobu fungovat - díky za tip.
I tak má ale situace k optimu ještě daleko. Často je nahoře jen jeden komentář některého mého oblíbeného uživatele (nebo také třeba dva nebo vůbec žádný - asi mám málo favoritů!) a pak následují další komentáře seřazené od nejnovějších. Možná by pomohlo rozšíření oblíbenecké stáje; ještě nad tím pouvažuji.
Ačkoliv s tím také ideově nemám žádný větší problém, zjistil jsem v poslední době, že pro mě "sběrači palců" začínají trochu nabourávat funkčnost databáze. A to hlavně proto, že stále přibývají. Ještě před rokem jsem po seřazení komentářů podle popularity měl víceméně jistotu, že uvidím nejlepší a nejzajímavější komentáře a už z prvních několika si udělám o knize docela dobrý obrázek. Později se začalo stávat, že tu a tam se v čele ocitlo nějaké bezobsažné plácání nově vzcházejících žebříčkových hvězd. To ještě šlo. Ale dneska už musím obvykle přeskočit tak prvních pět komentářů, často velice banálních nebo nicneříkajících, abych se dostal k těm pro mě lákavějším. A i potom se ještě musím probírat; je to namáhavé a celkově mě to od čtení názorů začíná odrazovat. A jak to bude vypadat, až přejde další rok?
Skoro si říkám, zda by nebylo nakonec nejlepší mít kromě "oblíbených uživatelů" i neveřejný seznam "neoblíbených", jehož jedinou funkcí by bylo automatické umísťování komentářů neoblíbených uživatelů v "palcovém žebříčku" až úplně nakonec. Žádná cenzura - jen by prostě byly vzadu a při důkladném pročítání komentářů bych se k nim třeba dostal; ale nemusel bych se jimi prodírat při rychlém nahlédnutí.
Zajímavá otázka, uvidíme, co z toho vzejde. Úplně nejstarší by mělo být něco v Číně. A to nikoliv román nebo jiná fikce, nýbrž "historie" - na drakovi snad prý letěl Žlutý císař. Zmínku bych hledal v Š’-ťi, Knize vrchních císařů, z roku 93 nebo 91 př. n. l. V češtině vyšel z tohoto textu rozsáhlý výbor, Kniha vrchních písařů, ale zdali se tam ta konkrétní zmínka najde, to říci nedovedu. Hádal bych, že ano.
Číně ale jinak vůbec nerozumím.
Je to přesně on - a dílo jsi také velesprávně určil.
Žiješ jenom dvakrát.
Jednou, když se narodíš.
Podruhé, když smrti hledíš do tváře.
Ne, ne, je to známější autor a známější dílo, i když hlavně ve své zfilmované a trochu odlišné podobě.
Učiňme indicie konkrétnějšími:
Běloch převlečený za němého Japonce - oleandr a jiná rostlinná nebezpečí v zahradě sebevrahů - nahý šermíř s dřevěnou holí
Skoro to tak zní, ale těsně vedle. Hrdina hledané knihy donchuánem nepochybně je, jenže poněkud modernějším - a také aktivnějším než ten Byronův.
Běloch převlečený za Asiata - oleandr a jiná rostlinná nebezpečí - nahý šermíř
Tak teď už je to jednoduché: Červený a černý - rozdurděný střelec Julián Sorel.
Přesně tak, je to ona - Izmael a Kvíkveg pozdravují ze svého svatebního lože a předávají slovo.
Dva nazí muži v posteli utužují mezirasové přátelství - usekané prsty při dobývání tuku - jestřáb se potápí a rakev odplouvá
Dva nazí muži v posteli - usekané prsty - jestřáb se potápí
Jo Nesbø - Spasitel. A křesťanská charitativní organizace je Armáda s pásy, správně?
Naposledy to tady nějak zapadlo... prosím o spojení těchto povídek:
Hrabě Magnus
http://www.databazeknih.cz/povidky/hrabe-magnus-11971
http://www.databazeknih.cz/povidky/hrabe-magnus-7115
Epizoda z dějin katedrály / Z dějin jedné katedrály
http://www.databazeknih.cz/povidky/epizoda-z-dejin-katedraly-7110
http://www.databazeknih.cz/povidky/z-dejin-jedne-katedraly-28203
Později / Až potom
http://www.databazeknih.cz/povidky/pozdeji-14111
http://www.databazeknih.cz/povidky/az-potom-42011
Je to ona! Její třískání skleněnými dveřmi mě budí ze snů dodnes.
Dále prozradím, že postava okouzlila hlavního (anti)hrdinu románu (který patří k autorovým nejslavnějším a nedávno vyšel v novém překladu) také tím, že se podobala jeho spolužákovi - chlapci k němuž prožil citové vzplanutí.
Nikdo dosud? Hledaný autor je dost slavný! Jeho osiřelá postava má úzké kyrgyzské oči a široké lícní kosti a nedbalé držení těla - ochablá záda, dalo by se říci. Čas svůj tráví v sanatoriu.
Po svém autorovi nyní pátrá svůdnice, která fascinuje zejména tvarem svých orientálních očí a nepřeslechnutelným způsobem zavírání dveří.
U Croma, to byla ale šťastná trefa! Hledaným je samozřejmě slavný a výtečný Robert E. Howard.