zlovlk
diskuze
Ten pseudonym mu tuším vymyslel Ignát Herrmann; když mu měli cosi uveřejnit, ptal se Herrmann, jaké jméno má být u dílka uvedeno. Župan prohlásil, že je to jedno, ať něco vymyslí - a tak Herrmann vymyslel Župana. Totiž, ne, že bych ho četl, ale je ze vzdáleného příbuzenstva, tak jsem se zajímal.
Zkusme nyní zapátrat po autorovi, který se údajně jen na základě vyprávění zamiloval do ženy, kterou nikdy na vlastní oči nespatřil. Teprve na smrtelné posteli ji osobně poznal. Samozřejmě se to pravděpodobně nikdy nestalo, ale ten člověk je skutečný a příběh krásný.
Zdena Hadrbolcová reálně existuje a je i docela známá - takže se spíše tvářili, že to napsala ona, než že by šlo o běžný pseudonym ve stylu George Sanda.
Nečekal jsem, že to půjde tak rychle! Velmi správně, Isserley pokračuje.
Hádejte nyní autora, jehož příjmení jako by bylo odvozeno od oblíbené činnosti psa - Vrtichvost to ale není. Jeho dědeček byl údajně známý kostelní zpěvák. Ve svých čtyřiačtyřiceti letech byl odsouzen na doživotí - přesto asi většinu lidí udiví, že kromě svých nejslavnějších děl napsal a vydal pod krycím jménem i nějaké ty kriminální romány.
Není to Petr Chelčický? Výrok sice neznám, ale zbytek na něj sedí lépe nežli tonzurka na kněze.
Je to ona! A postavy Solomon, Randall, Sadie a Erra, všichni ve věku šesti let.
Směr pátrání je správný. Hledaná tady na Databázi nepatří mezi nejzobrazovanější, pravda, ale její jediná česky vydaná kniha má přes osmdesát přečtení a je dost vysoko hodnocená, takže mezi úplné literární obskurnosti se zase neřadí.
Ten její bývalý choť je u nás o mnoho známější - na to, že se narodil v Bulharsku. Možná by se to dalo rozlousknout přes něj.
Napovím, že postavami hledaná autorka překládá vlastní knihy z francouzštiny do angličtiny, což by mohlo leccos prozradit o zemi původu.
Nuž, zkusme něco strašlivě seriózního a realistického, beze všech chymických a magických hrátek.
Na scénu přicházejí čtyři postavy, které jsou spojeny nejen pokrevně, ale také tím, že se "honosí" jistou tělesnou zvláštností (v jednom případě nepříliš úspěšně chirurgicky ošetřenou), která poněkud upomíná na Limonádového Joea. Autorka, po níž postavy pátrají, byla dříve manželkou jednoho dost výrazného evropského myslitele, historika, filosofa... tentokrát raději nebudu říkat slavného, ale svůj nepopiratelný impakt zanechal.
Hadači se zdají být poněkud laxními - všechno míří dost neomylně na Deana "děkana" Koontze. Moc ho neznám, působí na mě poněkud "spotřebně" (ale třeba se pletu). Po nahlédnutí do anotací mi indicie sedí na román "V měsíčním svitu", postavy jsou tedy Dylan, Shepherd a Jilly.
Ale určitě to stálo za to - jak jinak by se člověk o takových pozoruhodných tvorech naší minulosti dozvěděl? Je to samozřejmě on, velký theolog a alchymista! Vaříme tělo krále a královny, až vznikne vejce, to upečeme na slunci... ptáka zbavíme peří a vaříme dál, smísíme s hadí krví, výsledný popel pak zaděláme do těsta.... nebo tak nějak, už si to příliš nepamatuji a rozhodně to nikdy zkoušet nebudu.
Zkusím napovědět tím, že prozradím něco o autorovi díla. Do češtiny byla, pokud vím, přeložena jen jedna jeho kniha, to je právě ta, v níž se objevuje věž na ostrově. Kromě toho ale napsal i další texty, jeden je zajímavá utopie vycházející z kalvinistické Ženevy, jiný se zase běžně chápe jako inspirační zdroj pro jednu z nejslavnějších českých knih vůbec.
Alchymie je správná cesta, ale bude třeba zanořit se hlouběji do minulosti!
Není to lehké, co? Nenechte se příliš zmást tím vařením, to probíhá jenom v pátém patře - jinak se tam dějí i jiné věci kulinářského rázu, například ve třetím patře se peče a v sedmém zadělává těsto. Ale jak říkám, účel toho všeho se za gastronomii považovat nedá.
Zkusme něco těžšího, aby to tady vydrželo alespoň do večera.
Pátráme po věži na ostrově; také tato věž je svým způsobem kuchyně, protože v ní probíhá proces vaření. Ovšem pozor, nikoliv proto, aby se někdo najedl - cíle jsou zde mnohem vyšší a vznešenější, ba vlastně nejvznešenější možné. Kromě vaření se ve věži dějí i jiné podivuhodnosti a bez klíče či vysvětlivek by náhodný čtenář jenom zíral s otevřenou hubou.
Ještě poradím, že knihu, v níž se tato věž objevuje, sice napsal přítel jednoho ze slovutných českých velikánů.
Zemský ráj na pohled to není, ale nejspíš ani nikdy nebyl - slepým mládencům v otázce zraku neradno věřiti!
Po vzoru C. A. Dupina budu teď následovat proud asociací a od ráje se dostanu k peklu. Myslím, že ta čtvrť by mohla být Pekelná kuchyně (Hell's Kitchen) na Manhattanu v New Yorku. Vím, že jednu detektivku toho názvu napsal Jeffery Deaver (a vůbec do těch míst celkově rád brousí...), ale dál jsem už bezradný. Vlastně přece jenom nejsem: Vražda v Hell's Kitchen - Lee Harris.
Správně, je to skutečně Zolovo Dobytí Plassansu, tklivá tragédie kněžských intrik. (Kdybych mluvil o Slezmorčeti, napsal bych "všemi milovanou", to dá přece rozum! ;)
Já si v dětství myslel, že varan komodský žije v komodě, a proto jsem se bál tento kus nábytku otevírat!
Zpět ke hře. Nyní budeme hledat smyšlenou obec, která ovšem leží v existující a mnohými milované evropské zemi, dokonce mohu upřesnit, že na jejím jihu. Přestože je to místo fiktivní, bylo inspirováno městem, v němž autor strávil mládí (bydlil tam od tří do osmnácti let, jde-li nám o preciznost životopisných údajů). Pan spisovatel městečko zvěčnil v nejednom díle své rozsáhlé románové série. Objevuje se již v jejím prvním díle; ve čtvrtém románu - a ten mě zajímá nejvíce - potom proniká dokonce do názvu knihy. Onen název napovídá, že by mohlo jít o něco vojenského, ale je to mýlka; jde spíše o psychologickou válku než o třesk a hřmot bitevního pole.
Žádní čerti, ale draci! Myslím, že hledanou moudrou hlavou by mohl být František Běhounek, kniha pak Ostrov draků - hledané bestie jsou ve skutečnosti varani z ostrova Komodo.