Fredrik Backman citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

švédská, 1981

Citáty (88)

„„Učitelka nás donutila napsat slohovku o tom, čím chceme být, až budeme velcí,“ spustil Noah. – „A co jsi napsal?“ – „Napsal jsem, že nejdřív se chci soustředit na to, že jsem malý.“ – „To je velmi dobrá odpověď.“ – „Viď? Já bych chtěl být radši starý než dospělý. Všichni dospělí se pořád vztekají, jen děti a staří lidi se smějí.“ – „To jsi taky napsal?“ – „Jo.“ – „A co učitelka?“ – „Ta mi řekla, že jsem nepochopil zadání.“ – „A co ty na to?“ – „Že to ona nepochopila odpověď.“ – „Já tě mám tak rád,“ vypraví ze sebe děda se zavřenýma očima.“ — A každé ráno je cesta domů delší a delší

„A já doufám, že jednou na hřišti nebo v reklamní agentuře s panoramatickými okny pochopíš, že odvážný není ten, kdo se pouští do rvačky a neví, jestli vyhraje, nebo prohraje. Odvážný je ten, kdo ví, že by vyhrál, ale nechá to být.“ — Co by můj syn měl vědět o světě

„Ani samo peklo není nic proti potřebám těhotné ženy.“ — Muž jménem Ove

„Ani ve vesmíru není větší záhada než člověk.“ — A každé ráno je cesta domů delší a delší

„Asi je pravda, co se říká, že děti vás do určitého věku bezpodmínečně a bezhlavě milují z jednoho jediného důvodu: Jste jejich.“

„Asi mi zabloudila do srdce. A nenašla cestu ven. Tvoje babička nikdy neměla orientační smysl.“ — A každé ráno je cesta domů delší a delší

„Babička vždycky říkala: Nekopej do hovna, nechává fleky!“ — Babička pozdravuje a omlouvá se

„Během čekání s Elsa naštve na vegetariánský burger. Šíleně jí totiž chutnal a uchovat si své zásady proti řetězcům, kde dělají takovou baštu, není vůbec snadné.“ — Babička pozdravuje a omlouvá se

„Bez hudby totiž nejsou sny, bez snů pohádky, bez pohádek není odvaha a bez odvahy by nikdo neunesl svůj smutek.“ — Babička pozdravuje a omlouvá se

„Celou košili má posetou drobky a ukusuje housku tak nešikovně, až si člověk říká, jestli tenhle chlap náhodou nepochopil celý koncept přijímání potravy špatně.“ — Medvědín

„Co by to bylo za lásku, odejít od někoho, když přijdou těžkosti? Opustit ho, když je na dně? Tak mi řekněte, jestli je to láska!“ — Muž jménem Ove

„Co víc je život nežli okamžiky? Co víc je smích než drobné vítězství nad smutkem? Vteřina, jedna jediná vteřina, kdy v nás není všechno rozbité.“ — Vítězové

„Couvám jen proto, abych se rozběhl.“ — Medvědín

„Člověk musí něčemu věřit. Říkala to i babička. Je to nezbytné k pochopení pohádek. Mně je k čertu ukradený, v co věříš, ale v něco věřit musíš, jinak se můžeš rovnou na všechno vykvajznout. - A to je dost možná podstata všeho.“ — Babička pozdravuje a omlouvá se

„Člověk si přeje být milován. Nesplní-li se mu to, chce být obdivován, a nesplní-li se mu ani to, chce být obáván, v dalším případě nenáviděn a proklínán. Člověk touží zanechat v lidech nějaký pocit, duše se bojí prázdnoty, chce kontakt za každou cenu.“ — Babička pozdravuje a omlouvá se

„Dneska už lidi neumějí uvařit poctivý kafe. Stejně jako už nikdo nepíše rukou. Na psaní mají počítače a espreso jim vaří stroje. A kam asi směřuje společnost, kde už nikdo neumí psát rukou ani uvařit kafe?“ — Muž jménem Ove

„Chybíš mi, ty můj ranní ospalče. Chybíš mi.“ — A každé ráno je cesta domů delší a delší

„Já tě mám tak strašně ráda, tolik, že tak velké není ani nebe.“ — A každé ráno je cesta domů delší a delší

„Jak ses do ní vlastně zamiloval? - Asi mi zabloudila do srdce. A nenašla cestu ven. Tvoje babička nikdy neměla orientační smysl.“ — A každé ráno je cesta domů delší a delší

„Jako malýho mě táta vždycky zmlátil, když jsem vylil mlíko. Ale já jsem se nenaučil pití nerozlívat. Naučil jsem se bát mlíka.“ — Medvědín

„Jakou má asi cenu sebrat se a dojít si všechno koupit? Jaká je pak hodnota člověka?“ — Muž jménem Ove

„Je to stejně marné, jako přesvědčovat někoho, kdo si hladí zaječí pacičku, že kdyby opravdu nosila štěstí, rozhodně by se nikdy neoddělila od zajíce.“ — Babička pozdravuje a omlouvá se

„Jenom s krásnými lidmi se dlouho žít nedá, Julčo. Ale s vtipnými, jéminánku, s těmi člověk vydrží celý život.“ — Úzkosti a jejich lidé

„Kdo je poctivý, toho mohou ostatní zradit. Přesto buď poctivý. Kdo je laskavý, toho mohou ostatní pomluvit. Přesto buď laskavý. Dobro, které dnes vykonáš, mohou ostatní zítra zapomenout. Přesto čiň dobro. Co vybuduješ, to mohou ostatní zničit. Přesto buduj. Neboť nakonec bude vše jen mezi tebou a Bohem, nikoli mezi tebou a ostatními. Tuhle modlitbu si prý na zeď nad své lůžko napsala matka Tereza.“ — Medvědín

„Kdo na život spěchá, toho smutek čeká.“ — A každé ráno je cesta domů delší a delší

„Kdo vás umí rozesmát, ten vám vydrží na celý život.“ — Úzkosti a jejich lidé

„Kdo zápasí s nestvůrami, ať se má na pozoru, aby se při tom nestal nestvůrou.“ — Babička pozdravuje a omlouvá se

„Když někteří lidé zemřou, je to, jako když se přetrhne provázek od nafukovacího balonku. Nechybí nám on sám o sobě, ale to, o co bez něj přicházíme.“ — Vítězové

„Když se člověk stane rodičem, už se pak napořád cítí jako moc malá peřina. Ať se snaží přikrýt všechny sebelíp, vždycky je někomu zima.“ — Medvědín

„Kultura je jak to, co podporujeme, tak to, co tolerujeme.“ — Medvědín