Cynthia Hand citáty

americká, 1978

Citáty (49)

,,Chybíš mi. Vždycky mi budeš chybět.“ Kdybychom se neviděli


,,Je hezké přemýšlet o budoucnosti jako o něčem, co nebude úplně v háji.“ Kdybychom se neviděli


,,Musíš najít své štěstí", vysvětlí mi. ,,Musíš zjistit, co tvému životu dává smysl, a držet se toho. Snaž se nedělat si starosti s tím, co nemůžeš ovlivnit."


,,Promiň, mami, ale byl jsem míň než prázdný." (Kdybychom se neviděli)


,,Taky mi to nedocvaklo, takže jestli jsi idiot, rozhodně v tom nejsi sám." Zdá se, že je rád, že jsem to řekla. Idioti nejspíš milují společnost. (Zasvěcená)


... Kdybych opravdu dokázala položit pero na papír a zplodit něco užitečného, vzala bych své vzpomínky - ty prchavé, bolestné chvíle svého života - a našla bych nějaký způsob, jak je sečíst, odečíst a vydělit, vložit do nich proměnné a posunout je, pokusit se je vytknout, odhalit jejich nepolapitelný význam a převést je z možností v jistoty. (Kdybychom se neviděli)


…pro případ, že ti někdy tenhle dopis dám a ty si ho nejdřív přečteš, než ho spálíš, nebo tak něco, že aspoň nakrátko mi díky tobě připadalo, že žiju. Že jsem výjimečný. Za to ti děkuju. Děkuju, že sis mě vybrala jako toho, kdo se bude chvíli hřát v tvých paprscích. Ponesu si to s sebou do konce života – že jsi ve mně viděla dost dobrého na to, aby ses se mnou chtěla držet za ruku a líbat mě a usmívat se na mě, jako bych byl pro tebe jen jediný. Buď šťastná. (Kdybychom se neviděli)


...půjdem tam, abychom měli důkaz, že jsme kdysi byli mladí... (Kdybychom se neviděli)


…v tuhletu chvíli je z tebe žrádlo pro červy a lidi na tebe zapomněli. Ani na tebe už nevzpomínají. Vystřídal tě Patrick Murphy, ale na toho taky zapomenou. Budou žít dál. Tohle lidi dělají. Nejsi Jim Morrison, Tyi. Nestane se z tebe nějaká tragická rocková hvězda, co umřela mladá, a každej jí staví svatostánek. Z tebe bude pitomej kluk. Jediní lidi, co si budou tvoje „gesto“ pamatovat jsme máma a já, a to jenom proto, že nám to způsobuje takovou bolest, ty imbecile. Každej cítí bolest. Ty kreténe. Já na tenhle zasranej vzkaz dlabu. (Kdybychom se neviděli)


"A seš dobrej?" "V tahání pitomců ze sněhu? Patřím k světové špičce."


"Možná by ses na to mohla podívat z jiného hlediska. Nepřemýšlej o tom, jestli bys byla šťastná jako jeho žena. Polož si otázku, jestli když si ho vezmeš, staneš se osobou, kterou bys chtěla být. Myslíme na štěstí jako na něco, co si můžeme vzít. Ale obvykle štěstí získáme z toho, že jsme spokojeni s tím, co máme a přijmeme sami sebe takové, jací jsme." ........ "Nechci se stát někým jiným jenom proto, že se to ode mě očekává." "Tak to nedělej. Staň se něčím víc," říkám. "Cos to právě řekla?" ptá se. "Staň se něčím víc, než jen tím, co se od tebe očekává. Povznes se nad to. Vyber si svoje vlastní poslání."


"Nacházela potěchu ve vůni inkoustu, v drsnosti papíru, který jí šustil mezi prsty, v obracení stránek, ve tvarech písmen, která jí tančila před očima. A ze všeho nejvíc milovala to, jak ji knihy dokázaly přenést pryč z jejího všedního a dusivého života a nabídnout jí zkušenosti stovek jiných životů. Díky knihám mohla vidět svět." (Má lady Jane)


"Nacházela potěchu ve vůni inkoustu, v drsnosti papíru, který suštil mezi prsty, v obracení stránek, ve tvarech písmen, která jí tančila před očima. A ze všeho nejvíc milovala to, jak ji knihy dokázaly přenést z jejího všedního a dusivého života a nabídnout jí zkušenost stovek jiných životů. Díky knihám mohla vidět svět."


"To není důležité," chlácholí mě, ale nemyslí to vážně. Táta v jednom kuse mluví o tom, jak člověk musí tvrdě pracovat, aby byl nejlepší, ve všem vynikal a dosáhl na vrchol - mít nejlepší známky, nejlepší vzdělání a nejlepší práci, aby naplno využil svůj potenciál, což si přeložím jako: aby jeden neskončil jako rozvedený účetní v Nebrasce se dvěma dětmi (moment, teď už vlastně jen s jedním), když by mohl být něčím daleko víc. (Kdybychom se neviděli)


„"Možná by ses na to mohla podívat z jiného hlediska. Nepřemýšlej o tom, jestli bys byla šťastná jako jeho žena. Polož si otázku, jestli když si ho vezmeš, staneš se osobou, kterou bys chtěla být. Myslíme na štěstí jako na něco, co si můžeme vzít. Ale obvykle štěstí získáme z toho, že jsme spokojeni s tím, co máme a přijmeme sami sebe takové, jací jsme." ........ "Nechci se stát někým jiným jenom proto, že se to ode mě očekává." "Tak to nedělej. Staň se něčím víc," říkám. "Cos to právě řekla?" ptá se. "Staň se něčím víc, než jen tím, co se od tebe očekává. Povznes se nad to. Vyber si svoje vlastní poslání." (Nespoutaná)


Chci jí říct: Táta se nikdy nevrátí. Ale neudělám to. Nechci na ni naléhat. Jenom bych si přála, aby máma byla silnější. Aby nebrečela. Aby nebyla tak zničená tenkrát, když táta odešel. Aby se jako správná opuštěná žena pomstila, nanosila jeho věci na hromadu na dvoře a všechny je spálila. Možná kdyby nebyla tak slabá, tak by se Ty dokázal zbavit té zuřivosti, kterou cítil vždycky při pohledu na její utrpení. Mohl by se přes to přenést a třeba by pak nedošlo na ten jeho první pokus s advilem. Možná by ho napadlo, že když je život těžký, tak se s ním popere. Možná, že by byl ještě naživu. (Kdybychom se neviděli)


Chybíš mi. Vždycky mi budeš chybět.“ Kdybychom se neviděli


Já + Steven + randění = spontánní vznícení (Kdybychom se neviděli)


Je hezké přemýšlet o budoucnosti jako o něčem co nebude úplně v háji. (Kdybychom se neviděli)


Je lepší být v pekle pán, než v nebi sluha.


Je načase, abys překonala svůj strach, Claro. Nebezpečí budeš čelit neustále. Musíš začít žít po svém.


Je to hovadina. Je ti 44. Průměrná délka života u žen ve Spojených státech je 81. Netrpíš nadváhou, nekouříš a sice teď dost piješ, ale já doufám, že to je jenom přechodná fáze, a jakmile se do prdele přestaneš tak litovat, tak s tím přestaneš, a většinu dne jsi v pohybu, ráda jíš zeleninu a chodíš do kostela. To, jak ukazují studie, ti přidává zhruba sedm celých pět roků života. A čistíš si zuby. Jestli se má někdo dožít stovky, jsi to ty, mami. Tak přestaň tvrdit, že tvůj život skončil. Nejsi ještě ani za půlkou. A jo, umřel ti syn, a to je strašný a bolí to, ale není to tvoje vina. Víš co? Všichni jednou umřem a každý ztrácí lidi, které miluje – každý – a to do prdele není důvod, abys umřela. Já tě mám ráda a potřebuju, abys byla moje máma, a potřebuju, abys měla svůj život. Tak se koukej sebrat. (Kdybychom se neviděli)


Jeď opatrně, Lexie. - zamumlal. To byla poslední věc, kterou mi řekl jako můj kluk. Jeď opatrně. (Kdybychom se neviděli)


Miliony vzpomínek. Bezpočet úsměvů, smíchu a polibků. Její pravidelné ´Miluju tě´ každou noc předtím, než mi dala dobrou noc. Způsob, jakým ve mě vždycky věřila, ať už šlo o test z matematiky, balet nebo zjištění, co je mým posláním na téhle zemi. (Nespoutaná)


Napadlo mě, že bych si přála, aby cestování v čase byla uskutečnitelná možnost. Kdybych mohla vyrobit stroj času, vrátila bych se do toho okamžiku a odpověděla bych na tu esemesku. Zachránila bych ho. (Kdybychom se neviděli)


Náznaky tu byly. Jenom jsem byla moc zahleděná sama do sebe, abych to postřehla. (Kdybychom se neviděli)


Nemůžu dělat nic,jenom se vléct jako zombie touhle parodií na život. (Zasvěcená)


Není nic tak inspirativního jako složitost a krása lidského srdce. (Zasvěcená)


Nezahazuj kvůli klukovi vlastní život. (Zasvěcená)


Nutí mě to vzpomenout si na citát z dnešní hodiny: Přímo uprostřed cesty života, jsem se ocitnul v temných lesích. Ta správná cesta se ztratila. (Nespoutaná)