Tomas Espedal

norská, 1961

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Série
• Životopis
• Část díla
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Jít

„Nebylo by asi moudré napsat o knize, která je „originální, hluboce osobní existenciální dílo“, že mě moc nebavila :-). Jen mi přijde legrační „objevnost“ myšlenky, že při chůzi se přemýšlí nejlépe. Přistoupila jsem na to tedy s úsměvem a přečetla poctivě (a na hodně etap) tohle kratičké dílko plné popisů setkání s různými lidmi, přehledu jídla, pití a noclehů, hlavně ale úvah, vlastních i převzatých, otázek, jež si autor zhusta klade, odpovědí, které ho napadají,… Zkrátka, je to pohled do mozku mně úplně neznámého norského spisovatele a já vlastně nevím, proč jsem si zrovna tohle vybrala, když dávám přednost poněkud ukrytější filozofii před takhle naservírovanou. Ke konci mě napadalo, že autorovy postřehy z cesty po Turecku mi připomínají Ladislava Ziburu, jenom je tu humor nahrazen mudrováním. Je to knížka, u níž je nutné se na autora naladit, což se mi ne zcela podařilo. Mea culpa.“... celý text
— kap66

---

Jít

„Nečekejte žádného polykače kilometrů. Autor jde pohodovou chůzí, občas se zastaví na nějakém pěkném místě, občas se nechá zlákat útulnou hospůdkou (i v opíjení spatřuje pohyb a v některých pasážích by se pro knihu hodil název "Pít" než "Jít"). Během cesty vzpomíná na svoji minulost, přemítá o chození, rozebírá putovní knihy jiných spisovatelů (doslova studnice tipů pro lidi, kteří mají rádi toto téma). "Nacházím se v temnotě, sedl jsem si na své místo v baru a objednávám pivo. První je dobré. Druhé je nejlepší. Třetí je lepší než první, čtvrté je výborné, páté taky, u zbývajících nejde o chuť, ale o to pít, jde o opilost. Dobré, pomalé zapomínání. Ne jako u vína nebo u pálenky, ne tak netrpělivé, ne tak vzteklé. Budeme tu sedět dlouho, je umění sedět a pít celý večer až do noci, to je právě to umění. Sedět klidně tak dlouho, až se dáš do pohybu. Pomalu a bez námahy odjedeš sám od sebe." "Chůze je forma očisty, člověk se zbavuje nánosů a rušivých dojmů, které mu způsobují jiní. Ten, kdo jde, je v nejlepší společnosti, je sám se sebou." "Když jdeme daleko, myslíme méně, vklouzneme do rytmu chůze a myšlenky se zastaví, promění se v koncentrovanou pozornost, která se upíná k tomu, co vidíme a slyšíme, co cítíme; tahle květina, vítr, stromy, jako by se myšlenky přetvářely a staly se součástí toho, s čím se potkáváme; řek, hor, cest."“... celý text
— Mijagi

---

Proti umění

„"Odvahu vyžaduje i takový úkol: zůstat." - "Myslím na to, že bychom měli bydlet jinde, v jiném domě, že bychom měli žít jiný život, ale jakmile projdu po štěrkové cestě a zamknu za sebou, jsem nesmírně rád, že jsem doma." Opakující se myšlenky, situace, strohost vět, naléhavost Jona Fosseho; na straně druhé prozaická báseň pod kterou padnete na kolena. Tíseň, pochyby, vyrovnání se se smrtí. Ústřižky vzpomínek, zrcadlení životů jeho rodiny do života autora. Jak moc jsme stejní? Do jaké míry nás ovlivňují životy našich předků?“... celý text
— rikke

---

Žánry autora

Literatura světová Romány

Štítky z knih

norská literatura

Espedal je 2x v oblíbených.