Peter Cheyney

Přidat do oblíbených Koupit knihy

anglická, 1896 - 1951

Populární knihy

/ všech 10 knih
Nebezpečné zákruty
Nebezpečné zákruty
Bláznův gambit
Bláznův gambit
Slečnám to nevadí
Slečnám to nevadí
Spoľahnite sa na Lalage!
Spoľahnite sa na Lalage!

Nové komentáře u autorových knih

Slečnám to nevadí Slečnám to nevadí

„Slušný průměr, agent FBI Caution řeší případ, ve které není nouze o zvraty a překvapivé momenty, ale přece jen to není kniha, ke které bych měl v úmyslu se někdy vrátit.“... celý text
— jprst

Bláznův gambit Bláznův gambit

„"Co si myslíte? Za svobodna se jmenovala de Sirac, to je bretaňské jméno. Snad si nemyslíte, že bretaňské ženské ublíží pár pitomých spálenin od nacistický děvky!" Francie, Bretaň, pár měsíců po skončení války je mír pouhou iluzí. Ve skutečnosti probíhá nelítostný boj mezi agenty německé zpravodajské služby a Spojenci. Elitní britský agent Shaun O´Mara otevírá gambitem hru, která má vylákat nacistické krysy z úkrytu. V téhle hře jde o hodně, a ne všichni se dožijí jejího konce! Napínavý, čtivý, a pěkně drsný starší bráška Jamese Bonda!“... celý text
— heavy66

Teď jsi na řadě ty, miláčku Teď jsi na řadě ty, miláčku

„Cheyney nebude "můj" autor. Ani tentokrát mě to nijak nebavilo a přišlo mi to už zastaralé. Proto nedočítám, i když to je krátké“
— jaroiva

Kat nepočká / Vítěz bere všechno Kat nepočká / Vítěz bere všechno

„Britský klon americké drsné školy. Slim Callahan to hraje spíš na mozkové buňky, ale občas ji dokáže někomu pěkně střihnout, když je potřeba. Trochu mi připomíná francouzského Svatého.“... celý text
— Disease

Temný souboj Temný souboj

„Docela zajímavě napsaný příběh činnosti dvou proti sobě jdoucích špionážních skupin, na jedné straně britská, na druhé straně německá. Čtenář je do příběhu vtahován postupně, všechny postavy jsou mu podrobně představeny včetně vztahů k hlavním hrdinům příběhu, takže je možné se vžít do jejich příběhu. Nechyběly ani dramatické pasáže, sledování, a nakonec i likvidace; předvídatelný konec měl docela zajímavý podtext, takže jsem byl docela spokojený. Nicméně co mě štvalo, ba dokonce až iritovalo, to byla až příliš spisovná řeč v rámci rozhovorů, samé ohledy, omluvy, prostě takto by normální lidé, navíc ve válečné době, prostě mluvit nemohli; při čtení rozhovorů jsem byl prostě jak na jehlách a už jsem se těšil na další, popisné, pasáže knihy, které byly naopak velmi čtivé.“... celý text
— Canniosh

Přejít na knížky autora