David Attenborough

anglická, 1926

Brzy vyjde

Živá planeta - Síť života na Zemi

Živá planeta - Síť života na Zemi - David Attenborough

„Příroda pro mě představuje největší zdroj nadšení, největší zdroj vizuální krásy a největší zdroj intelektuálního zájmu. Je to největší zdroj tolika věcí v naš... detail knihy

Nové komentáře u autorových knih

Výpravy do divočiny: Dobrodružství mladého přírodovědce Výpravy do divočiny: Dobrodružství mladého přírodovědce

Úžasná kniha. Ta láska k přírodě a zvířatům u tehdy tak mladého člověka. Kolikrát jsem nemohla uvěřit vlastním očím, co všechno byl s kolegy ochoten, kvůli zvířatům, prožít. Klobouk dolu, sir...... celý text
daisypec


Život na naší planetě: Mé svědectví a vize pro budoucnost Život na naší planetě: Mé svědectví a vize pro budoucnost

Během covidu jsem si koupil tehdy čerstvě vydanou knihu Davida Attenborougha "Život na naší planetě: Mé svědectví a vize pro budoucnost". Byla to první jeho kniha po 25 letech, která u nás vyšla. A tak jsem si řekl, že si znova pročtu přechozí tři a novou knihou to završím. Chvilku to trvalo, ale moje cesta světem tohoto úžasného člověka je u konce. Dočetl jsem "Život na naší planetě...". První tři knihy přivádějí v úžas nad bohatstvím a formami života na Zemi. Ukazují, jak je Země krásná a život rozmanitý. Na místě by ale bylo použít slovo "bývávala" namísto "je". Ne že by neexistovala místa, jež lze označit jako ráj na zemi, ale systém jako celek to má nahnuté a je otázkou, kdy se dostaneme do bodu zlomu. A právě těmto úvahám je věnována kniha čtvrtá. Její první polovina je bezútěšná, protože ukazuje, co vše jsme na Zemi zvládli pokazit. Není toho málo a Zemi jsme v podstatě dostali na samé limity udržitelnosti systému, jak jsme ho byli zvyklí vnímat. Druhá část je o poznání radostnější, protože dává naději. Konkrétní naději. Četl jsem x textů, slyšel x podcastů s enviromentální problematikou a ve zprávách viděl tisíce aktivistů přikovaných ke kdečemu, aniž bych se dozvěděl komplexní pohled na to, co je třeba udělat pro zvrácení nepříznivého osudu. Musel přijít – tehdy třiadevadesátiletý – Sir David Attenborough, aby to seskládal do smysluplného souboru. Tím neříkám, že to nikdo před ním neudělal, ale on je první, od koho jsem se to ve strukturalizované a komplexní podobě dozvěděl. Kromě klimatické změny je ústředním problémem ztráta biodiverzity. Na osobní úrovní se s tím prvním problémem vypořádává dost těžko, ale i tak lze něco málo udělat. Pro nápravu toho druhého problému můžeme každý udělat spoustu věcí, které lze shrnout do jedné věty: Pusťme k sobě přírodu. Nesnažme se za každou mít svoji zahradu pod kontrolou a vše, co na ni podle nás nepatří, neúprosně zamordovat a vyhnat. A když už to musíme udělat, vyhněme se plošným zásahům a soustřeďme se jen na jedno konkrétní místo a jeden konkrétní problém. Přeji všem krásný jarní víkend. A když už dnes vynecháte sekání trávy na pažit, udělejte si kávu a čtěte si v knihách Sira Davida Attenborougha.... celý text
Camelot


Výpravy na druhý konec světa: Další dobrodružství mladého přírodovědce Výpravy na druhý konec světa: Další dobrodružství mladého přírodovědce

Myslím, že pána Attenborougha netreba veľmi predstavovať. Ja jeho dokumenty zbožňujem (aj keď tie staré som nikdy nevidela) a veľmi ho obdivujem za jeho prácu v ktorej pokračuje aj v takom úžasnom veku. V tejto knihe sa s ním ale vraciame do jeho mladosti, kedy chodil po svete, spolu so svojím kameramanom natáčal zaujímavé veci a pre londýnsku ZOO odchytával niektoré zvieratá. Prvá výprava sa mi veľmi páčila, postupné putovanie cez Novú Guineu a hľadanie rôznych zvierat, ako aj priblíženie života tamojších pôvodných obyvateľov ma veľmi bavilo. Taktiež aj jeho ďalšie putovanie po tichomorských ostrovoch a približovanie rôznych zvykov mi prišlo zaujímavé. Druhá výprava, na Madagaskar, sa mi tiež páčila, hlavne opisy zvierat, tie som si užívala a pri každom zvierati sa mi vybavila aj nejaká časť z jeho dokumentov. Ale tam mi to už prišlo trošku rozťahané, keďže viac ma baví čítať o zvieratách ako o ľuďoch. Práve pri tejto časti som si uvedomila, ako úžasne láskavo pán Attenborough píše, či už o zvieratách alebo o ľuďoch. No a tretia výprava, do Austrália, mala byť (aspoň pre mňa) najzaujímavejšia, ale bavila ma snáď najmenej. Málo zvierat, veľa ľudí. Ale celkovo je fascinujúce pozorovať, ako veľmi sa od tej doby náš svet zmenil a rozhodne sa nedá povedať, že k lepšiemu.... celý text
Deia



Výpravy na druhý konec světa: Další dobrodružství mladého přírodovědce Výpravy na druhý konec světa: Další dobrodružství mladého přírodovědce

Velmi příjemný cestopis, který povzáší stručný a lidově úderný český překlad. Světoznámý autor se zde vrací do padesátých a šedesátých let minulého století, kdy on sám nebyl nijak slavný a celý svět byl doposud plný neprobádaných míst, kde přírodní krásy ještě neokleštila civilizace. V první výpravě se Attenborough vydá do Nové Guiney, což je i dnes místo prakticky pravěké nátury. Stejně jako v druhé cestě (či plavbě) po Mikronésii, i v Papui je mnohdy velký důraz kladen ne na popis zvířat a rostlin, ale domorodců. Zprvu mně to jako spíše zoologa než sociologa odrazovalo, ale nakonec mi z celé knihy nejvíce učarovaly právě ty kapitoly, ve kterých cestovatelé popisovali rzločné kultury, tradice a zvyklosti (zejména neuvěřitelný "Cargo" kult a svébytnou skupinu poustevníků v Austrálii). Doporučuji, tato kniha odráží poklidný a zkoumavý životní styl, který se nedá naučit. Člověk se musí jako cestovatel narodit...... celý text
hetzerjoke


Výpravy do divočiny: Dobrodružství mladého přírodovědce Výpravy do divočiny: Dobrodružství mladého přírodovědce

Sir David Attenborough je snáď žijúca legenda a ja mám jeho (novšie) dokumenty veľmi rada. A tak som si musela prečítať aj túto knihu, aj keď je trochu iná, ako som čakala. Hlavne by som nepovedala, že sa jedná o biografiu, pretože mi príde, že priamo o ňom som sa toho veľa nedozvedela, okrem toho, ako veľmi zbožňuje zvieratá (to cítiť snáď z každej strany), ale tak to zrejme všetci vieme. Je to naozaj skôr cestopis, ktorý mapuje jeho prvé tri expedície. Kedysi som rada čítala knihy od Josefa Vágnera, ktorý tiež odchytával zvieratá pre svoj safari park a táto kniha mi to veľmi pripomínala, aj keď mám pocit, že tie od Vágnera sa mi predsa len páčili viac. Ale aj táto je skvelá, len sa musím priznať, že niekedy mi od čítania dosť odbiehali myšlienky, hlavne keď dlho putovali a veľa sa tam toho nedialo. Ale celé to bolo veľmi zaujímavé, od plánovania expedície (ktoré nie stále vyšlo), cez odchyty zaujímavých zvierat až po rôzne príhody s domorodým obyvateľstvom. Dozvedela som sa veľa nových informácií a to nie len o zvieratách. V knihe je navyše aj dosť fotiek, ale vzhľadom na to, kedy boli robené, nie sú veľmi dobré. Celé sa mi to čítalo veľmi príjemne a teším sa na pokračovanie.... celý text
Deia