Vjeerus Vjeerus komentáře u knih

☰ menu

Woodhill Woodhill Eleanor Corvin (p)

Přiznávám, že knihu jsem chtěla číst jen proto, že jsem četla autorčiny předchozí knihy, které mi přirostli k srdci a krom jiného mě nehorázně baví jejich vtip a celkově to, jak dobře se mi čtou. O čem má být Woodhill jsem tedy předem moc nevěděla a ani si to nechtěla zjišťovat.
Hned s prvními stranami jsem dostala přesně ten humor a sarkazmus, který jsem očekávala a pak už to šlo se čtením úplně samo. Sympatická hlavní hrdinka s kupou tajemství, dva střeštění chlapíci, jeden bručoun a úchvatné prostředí mě hodně rychle pohltili do děje.
Ze začátku jsem válčila s pocitem, že o hrdinech nic nevím, nic se nedozvídám a tak nějak se klouže po povrchu jejich charakterů, kdy mají jeden hlavní rys a tím to končí. Naštěstí to netrvá věčně a ve výsledku musím říct, že na mě dost zafungovalo to velmi pomalé dávkování během chvil sledování mrtvých a hádáním, proč se chovají tak zvláštně.
Dále mi úplně nesedli erotické scény. Ne proto, že tam jsou, ale spíš jejich forma, kdy jsou vycucnuta snad všechna románová klišé, takže se mi v hlavě spíš přehrávala komičnost padesáti odstínů, než že by na mě působili nějakým žhavým dojmem.
Co mě ale odstřelilo (v tom nejlepším slova smyslu) je závěr, přesněji poslední třetina knihy. Nejen, že vraždící monstrum byla ta poslední postava, co by mě napadla, ale i to, že autorka zachovala nejistou, postapokalyptickou dobu, a udělala dost krutou ránu pro postavy. To byl pro mě moment, který musím kvitovat, i když ho nesnáším.

19.05.2024 4 z 5


End of Hypnosis End of Hypnosis Tite Kubo (p)

Tenhle díl by se dal velmi krátce popsat jako zlomový. Všechna tajemství a záhady, co se na sebe valili vlastně od začátku příběhu najednou dostávají vysvětlení a rozhodně vcelku šokující.
Hodně postav se dost vybarvilo a ukázalo svou minulost, nebo minimálně byla naťuknuta.
Jde vidět, že tímto dílem končí a vlastně začíná další etapa příběhu a růstu hlavního hrdiny. A co si budem, ten závěrečný šok vzbuzuje velkou zvědavost a zároveň je předzvěstí, že se dozvíme další střípky toho, jak autor vymyslel svět, tentokrát s nahlédnutím i do temných hlubin Hollow.

18.05.2024 4 z 5


Napůl zlý Napůl zlý Sally Green

Pokud se řekne průměrná kniha, dost pravděpodobně si představím tuhle. Když jsem se po dočtení snažila nějak vyjádřit emoce, došlo mi, že jich ve mně moc nevyvolala a prostě bych ji popsala jako jo, dobrý, ale takový nijaký i když se to velmi dobře čte.
Na můj vkus strašně dlouho trvá, než se začne něco dít. Celý začátek má určitě co předat, hlavně depresi, protože autorka nechala hlavního hrdinu opravdu prolést tím nejhorším, co si člověk může asi zažít. To stigma, které si Nathan nese bez vlastního přičinění je hrozné a okolí mu místo pomoci háže ne klacky, ale rovnou celé stromy, pod nohy. Určitě je obdivuhodné, jak si dokáže najít i v tom utlačování cestičky ke svobodě a sílu na vzdor. I přes to všechno je ale hlavní postava dost nevýrazná a krom pocitu, jaký je chudák, zatím nevidím další výraznější rys.
K dalším hrdinům jsem si zatím cestu nenašla, protože se vždy minuly jen na chvilku, aby splnili svou část. Některé se očividně vrátí v dalších dílech, jiné pravděpodobně ne. A v tom možná vidím ten problém s průměrností knihy, protože prostředí se střídá tak rychle, že na nějaké dechberoucí pohlcení není čas a vlastně je to i moderní svět, takže nic nového.
Sečteno a podtrženo, kniha nemá silný svět ani postavy a tak jí nic netáhne. Deprese a nespravedlnost je sice fajn jako šokující prvek, ale ne na celou knihu, i když tady je to asi bráno jako úvod pro další díly. Ty si určitě přečtu, přeci jen ve mně vyvolalo zvědavost to rozdělení čarodějů, které v kontextu se zvěrstvy páchanými na hlavního hrdinu působí trošku ironicky.

18.05.2024 3 z 5


Poslední oběť Poslední oběť Richelle Mead

Závěrečný díl série úctyhodně uzavřel příběh Rose a Lissy. Nějaké výtky k příběhu mám, ale vlastně jsem si to užila a zanechalo to ve mně příjemný pocit a trošku smutek, že už je konec. Booklab vsadil na dobrého koně s tím, že znovu vydal sérii s novými obálkami, které už nepůsobí tak lacině a k příběhu se dostalo mnoho nových čtenářů, včetně mě.
První výtku si určitě odnese hlavní hrdinka, která dál jela ve svém slepičím módu z předchozího dílu. Opravdu mě ten její přerod do bezhlavě zaláskované puberťačky mrzí, na začátku série působila mnohem víc empaticky. Stále si stojím za tím, že její vztah s Adrianem nikdy neměl vzniknout a tak bych si děj užila mnohem víc.
Paradoxně jsem si mnohem víc užívala části s Lissou, která naopak ohromně dospěla a vyrostla a už chápu, že je pro mnoho čtenářů jednou z oblíbených postav. To stigma ze začátku celého příběhu dokázala knihu po knize pomalu smazávat a i když by ji měla vlastně ničit temnota, její vztahové patálie jsou rozhodně vyrovnané a celkově se naučila dobře pracovat s emocemi.
Jelikož kniha spadá do žánru YA, mohla jsem ten přeslazený konec očekávat, ale rozhodně mě nenadchl. Ti, kdo nedošli tak úplně happy endu, dostali svojí sérii (takže své štěstí dostanou) a ten zbytek je najednou sluníčkově šťastný, vyrovnaný a spokojený. A hlavně napárovaný s láskama života, kde se najednou zapomene na nelibosti ohledně vztahů určitých skupin lidí.
I tak ale mohu sérii vřele doporučit, obzvláště těm, co mají zálibu v čtení pubertální patálií a zachraňování světa svéráznými (a trošku drzými) hrdinkami.

18.05.2024 4 z 5


Hotýlek na Islandu Hotýlek na Islandu Julie Caplin

Dostala jsem přesně to, co jsem očekávala. Milý, jednoduchý příběh s naprosto úžasným prostředím. Myslím, že autorka dokáže svými popisy jídla a krajiny navnadit do navštívení destinace líp, jak kde jaká cestovka. Minimálně na mě to funguje.
Hlavní hrdinka mi přirostla celkem k srdci, líbil se mi její vývoj, kdy se ze dna dostala opět na vrchol. Překvapilo mě, že jsme tentokrát zabruslili od dělání jídla spíš k řízení hotelu, byla to vcelku příjemná změna.
Co se týká hlavního hrdiny, toho jsem si už zamilovala v Paříži a jsem ráda, že i on dostal svůj kousek příběhu. Upřímně musím říct, že mě vlastně mrzí, že z jeho pohledu nebylo víc kapitol, ráda bych si prožila to jeho odpoutání se od jedné ženy a vytvoření si vztahu k jiné.
Vzhledem k tomu, že se jedná o romantiku, asi není úplné překvapení láska jak trám, ale u této jsem se trošku zarazila, že by byl dospělý a pracující člověk schopný udělat tak velké rozhodnutí po necelých dvou měsících. Já bych do toho nešla, účty se sami nezaplatěj, ale k tomuto žánru to asi patří, abychom řádně achali.
Knihu jsem opět konzumovala v audio podobě v podání skvělé Veroniky Lazorčákové, bez které si tuto sérii asi ani nedovedu představit.

17.05.2024 4 z 5


[Moje hvězda] 1 [Moje hvězda] 1 Aka Akasaka

Povědět o této knize cokoliv bez spoileru je víc, než tvrdý oříšek, protože známé info z anotace o nečekaném propojení osudů hlavních hrdinů je víc než nečekané pro samotné čtenáře.
Asi začnu tím, že jsem očekávala nějakou bláznivou komedii, kdy se porodník dostane neohrabaným vpádem na scénu nějakého natáčení a všichni se rozhodnou, že je to tak směšné, že ten nepovedený záběr zachovají a tím se roztočí kola osudu dvou naprosto rozdílných postav. Dál od pravdy jsem být opravdu nemohla.
Kniha vás s každou přečtenou stránkou přesvědčuje o tom, že to pozlátko v showbyznysu je sice krásné, ale co vše se za ním dá ukrýt (a mnohdy ukrývá) je naprosto šílené, ať už je to stalking, vraždy, lži, zdravotní stav… atp.
Takže ano, docela emoční jízda s těžkými tématy. Ale autorka nezapomněla, že i ten humor a radost patří k životu, takže dostaneme mladou, trošku lehkovážnou hvězdičku, lékaře posedlého idolem díky jedné pacientce a holčičku nezkušenou životem, která si užívá (a využívá) každý okamžik, co jí byl dán. A věřte mi, tahle kombinace krásně vyvažuje ta bolavá témata.
Svazek končí opravdu jedním velkým srdcebolem a já si rozhodně nenechám ujít další díly, protože rozsah díla mě opravdu hodně mile překvapil.
Za mangu děkuji @crew_komiks v rámci spolupráce

29.04.2024 5 z 5


Krátký druhý život Bree Tannerové Krátký druhý život Bree Tannerové Stephenie Meyer

Vždy jsem se divila, proč zrovna Bree dostala svoji samostatnou knihu a upřímně, po přečtení stále netuším. Vzhledem k tomu, že konec známe, tak člověk očekával nějaký velký zvrat, boom, novou informaci… ale nic takového nepřišlo.
To, co zajímá novorozené a jejich choutky známe z původní tetralogie a jak se Victoriina banda chová, taky. Otázku kolem Volturiových jsem si kladla už předtím a její odpověď mě nepřekvapila a za skutečně zajímavé jsem považovala jen krátký popis schopností Jane, jak je vnímají upíři.
Celkově ale za mě docela zklamání, romantická linka je taková asi spíš zbytečná a z ničeho vzniklá a k vzteku je příběh Freda, který je prostě neuzavřený, což je škoda, protože on je za mě rozhodně zajímavější postava, než samotná Bree.
Díky bohu, že kniha má pár stránek a autorka se umí poměrně svižně a jednoduše vyjadřovat, takže i přes absenci nějakého zvratu má člověk za chvilku dočteno. Přesto si myslím, že je tato kniha naprostá zbytečnost i pro fanoušky Stmívání.

29.04.2024 2 z 5


Holmes z Kjóta 2 Holmes z Kjóta 2 Mai Močizuki

Druhý díl mě opravdu překvapil a můžu s klidným svědomím prohlásit, že série má hodně dobře našlápnuto.
Opět jsme dostali tu detektivní část, kde Holmes dostál svého jména a záhadu vyřešil vcelku rychle. Ubylo historických poznámek pod čarou, ale rozhodně jsme se náhledů do minulosti nezbavili a mě tyhle drobné detaily opravdu baví.
Vztahy hlavních hrdinů se trošku vyjasňují a konfrontace s minulostí byla opravdu pěkně pojatá. Hlavní hrdina ukázal, že jeho všímavost se opravdu nezaměřuje jen na záhady a případy, ale i na emoční rozpoložení přátel.
Stále trošku čekám, kdy se z hlavní hrdinky stane něco víc, než přihlížitel při řešení záhad a jakýsi opěrný bod pro položení těch zásadních otázek – jak na to Holmes přišel. I tak je mi ale sympatická a jako parťák pro hlavního hrdinu skvěle zvolená.

26.04.2024 5 z 5


Zkřížené hnáty Zkřížené hnáty Patricia Briggs

Opět velmi povedený díl, který jsem si užila, sice o chlup míň, než ty předchozí, ale to spíš kvůli dvěma různým dějovým linkám, které tříštili mou pozornost, zda se nakonec propojí nebo ne. Ale naopak mě hodně nadchla romantická část, která se sice stále odehrávala na pozadí, ale rozhodně dostala víc prostoru a já jsem za to neskutečně vděčná.
Faktem je, že se mi série líbí díky hlavní hrdince, která si je vědoma svých silných a slabých stránek, těží ze svých zkušeností a snaží se dělat vše, co může, aby přežila ve světě. Autorka se nám rozhodně nesnaží nakecat, že je to chudinka, která by měla sama zachránit celý svět, ba naopak, i když se Mercy občas ocitne sama, je důležité aspoň uvažovat, jak si zavolat pomoc přátel.
O akci v knize opět není nouze a čte se prakticky sama. I díky své délce prostě není tolik prostoru na zbytečné okecávání a tak si člověk příběh užije na pár zátahů. I na tak malém počtu stran člověk najde hodně i z reálných životů – třeba že řešení traumata není jen tak a zametat to pod koberec opravdu nepomůže.

26.04.2024 4 z 5


Společenstvo Prstenu Společenstvo Prstenu J. R. R. Tolkien

Uf, tak tedy nevím, kde se stala chyba, ale při prvním čtení mi nepřišlo, že by byla ta kniha tak neskutečně utahaná. Upřímně, zlatý film, který, ač vynechal pár scén, ve výsledku vycucnul z příběhu to důležité a netrvalo čtvrt knihy, než se Frodo vůbec vypravil z Kraje a další půlku knihy, než se vůbec utvoří společenstvo.
Když pominu fakt, že autor potřeboval popsat každý lísteček na stromě ze všech stran, ideálně dvakrát, tak svět a jeho promyšlenost prostě nedají spát a člověk musí jen smeknout za tu propracovanost. Stejně jako je neuvěřitelné, kolik různých písní a básní je v díle užito (i když o jejich důležitosti pro příběh by šlo taky polemizovat, jestli to není jen zbytečná vata).
Audiokniha v podání Aleše Procházky se poslouchala opravdu velmi příjemně a já neměla sebemenší problém odlišit postavy nebo pocítit emoce v ději, takže v tomto bodě je za mě volba interpreta naprosto perfektní.
K samotnému ději asi není co dodat, v kostce je to určitě o něco akčnější a míň pohádkové, než Hobit. Hlavní hrdina mi je stále spíš nesympatický, protože krom toho, že nese prsten pro mě nemá žádný výraznější rys ani charakter. Ale co chybí Frodovi, to naštěstí dohánějí ostatní postavy. Příběh je prostě taková klasika, kterou zná asi každý, minimálně z doslechu a naprosto chápu tu obrovskou fanouškovskou základnu.

25.04.2024


Nezkrotná říše Nezkrotná říše Stacey Marie Brown

Při čtení této knihy jsem si připadala jako strašně prudérní a úzkoprsý člověk, protože já tam prostě ten žhavý náboj, jako spousta jiných, nevidím. Naopak mě ty rádoby sexem nabité scény obtěžují a nevidím v nich valný smysl, spíš jen natahování příběhu.
Děj je sám o sobě vlastně hodně dobrý a promyšlený. Užívám si postupné odkrývání charakterů jednotlivých postav, obzvláště pak mezi lidmi, protože ti jsou od začátku představováni jako ti dobří, ale není zlato všechno, co se třpití, že? Většina víl pak vypadá jako naprosto průměrní jedinci, kteří nemají levotu za potřebí.
Trošku mě mrzí, do jakého postavení autorka dostala hlavní hrdinku. Protože v tomto díle z ní byla jen princezna, co musí být neustále někam eskortována. Jediná její síla de fakto plynula z přežití prvního dílu a to za mě k udržení sympatií nestačí.
Korunou na zklamání pro mě je prvek jakéhosi cestování časem, nebo jak to nazvat. Čekala jsem trošku víc od toho tajemného a magického pouta, ale vlastně mě docela zajímá, jak logicky tohle autorka vysvětlí, protože já bych do téhle problematiky rozhodně nešťourala. Na zájem o další díl má samozřejmě i fakt, kam se hrdinka právě přesouvá. Jen doufám, že se bude příběh míň točit kolem sexuálního nabití a víc kolem postav a jejich role v příběhu.

23.04.2024 3 z 5


Poslední noc Poslední noc Zara M. P. Cole

První, co mě na knize neskutečně bavilo, tak je styl vyprávění. Mám ráda, když musím u knihy i trošku přemýšlet a pátrat, jak se nějaké věci asi mohli stát. A tím, že autorka zvolila dvě časové roviny, které se k sobě postupně blížili, můj mozek rozhodně pracoval po celou dobu.
Hlavní hrdinka mi byla opravdu sympatická, protože se hodně řídila pořekadlem „důvěřuj, ale prověřuj“ a tím vytvářela hezké souvislosti i tam, kde se mohla dostat do sporu s tím, co jí bylo celý život vtloukáno do hlavy a nesnažila se všechna vodítka hodit za hlavu.
Trošku mě mrzelo tempo, kdy se některé věci děli až moc snadno a přímočaře, hlavně pak důvěra mezi hlavní hrdinkou a jejím přítelem. Neříkám, že ten vztah není krásný a takový bych přála každému, ale asi by mi přišlo reálnější, kdyby alespoň jedna obava byla pravdivá, i kdyby jen na chvilku.
Nejvíc mě ale překvapil konec. Doufám, že se někdy dočkám druhého dílu, protože těch teorií, jak se dá na ten závěr nevázat mám tolik, až to bolí. A ten definitivní si prostě nepřipouštím, i když uznávám, že ten by šokoval asi nejvíc, hlavně vzhledem k tomu, že je kniha fantasy.

23.04.2024 4 z 5


Zápisník smrti 8 Zápisník smrti 8 Cugumi Óba (p)

Noo, za mě spíš ne. Kvalita příběhu šla hodně dolu a nelze se zbavit pocitu, že od tohoto dílu je příběh prostě psán jen proto, aby se z něj vyždímalo co nejvíc vzhledem k epickým soubojům L s Kiri a pokusilo se nastavit laťku aspoň do stejné úrovně. Ale to nejde, protože vypadnutím L ze scény se příběh dostal opravdu do velkých rozměrů, protože kdy se stane, že zlo má navrch?
Celý díl se dle mého plácal na mrtvém bodě, kdy žádná strana nemohla moc dělat a snažila se vytěžit z vědomostí minulých a tak jsem měla pocit, že postavy jsou zakrnělé a tak nějak hloupější a míň dospělé.
N se snaží být opravdovou náhradou za L, ale něco mu k tomu chybí, možná jistá dávka lstivosti. M je naopak až moc sebestředný a nakloněný k těm špatnostem a tak spíš vyznívá jako laciný protivník pro dvě „hlavní“ strany. Light se tak trošku ztrácí mezi tím, co ho dělalo perfektním na začátku, jak se snaží vybalancovat to, aby se neprozradil.
No, do konce příběhu mi chybí pár dílů, takže to doklepnu a doufám, že se kvalita trochu zvedne.

12.04.2024 3 z 5


Spoutáni magií Spoutáni magií Richelle Mead

Tento díl měl perfektní začátek a skvělý prostředek. Byla jsem naprosto nadšená, že se neopakuje utahané cosi z předchozího dílu, ale že se příběh rozjel a já si opět užívala to ponoření do světa VA, který autorka vytvořila.
Všechny hlavní postavy dostali kapku rozumu (v rámci těch šíleností, ke kterým se dostali), a prostě nějak žili dál s vědomím, co se stalo a snažili se s tím srovnat.
Ale bohužel to nevydrželo věčně, hlavně co se Rose týče. Ta v poslední třetině knihy naprosto ztratila mozek, ne jen logiku a selský rozum, ale absolutně jakýkoliv náznak zdravé příčetnosti a stala se z ní naprosto sobecká a neempatická kravka, která měla totálně vymeteno. A to ne jen ve vztahu k Adrianovi, ale i k Dimitrijovi a Lisse (a to Lissin fanoušek rozhodně nejsem, ale kdybych si po pátém díle měla vybrat, bude to ona).
Díky bohu, že děj nestojí jen na romantické lince, ale dostáváme i dost divoký náhled do života a chystajících se změn v morojském systému. Zde se naskytlo dost postav, které možná nejsou na první dobrou úplní klaďasové a sympaťáci, ale mají dost rozumu na to, aby vytěžili to lepší z toho špatného. Jsem opravdu zvědavá, co dalšího nám o sobě prozradí nejen Abe, ale i další členové (ne)královského dvora.

12.04.2024 4 z 5


Tajemství domu Thornů Tajemství domu Thornů Margaret Rogerson

Příjemná jednohubka pro fanoušky Kouzel, protože kdo by se na chvilku nechtěl vrátit k hlavním hrdinům a hlavně k Silasovi.
Kniha je opravdu zaměřená na vztahy, ať už milostné, tak ty přátelské a tím nám vlastně původní knihu dějově nijak neobohatí, spíš tak nějak uzavře tu naťuknutou romantiku, která měla svým způsobem dost otevřený konec.
Moc mě bavilo pátrání hlavní dvojice po záhadě, proč se dům a jeho ochrana doslova zbláznila a zapojení předků Thornů. Bitva s bombarďáky naprosto trumfovala svým humorem vše, co mohla.
Upřímně jsem vlastně ráda, že autorka z původního příběhu opravdu neudělala sérii a dopřála fanouškům jen novelu, protože další díl by dle mého ztratil tu jiskru. Takhle mi zůstalo nadšení a díky svižnému a údernému ději jsem neměla pocit nějaké zdlouhavosti a dočetla jsem prostě s culením a láskou pro všechny tři hlavní postavy.

07.04.2024 4 z 5


Pokoj v barvách štěstí 6 Pokoj v barvách štěstí 6 Hakuri

Kniha se pomalu, ale jistě překlápí do úplně jiné roviny, kdy se z uťápnuté a týrané holky stává docela slušný tyran, který nabývá jistého sebevědomí a sebestřednosti. Naopak hlavní hrdina se pro mě stává čím dál tím víc zajímavý a vyhlížím každý střípek jeho minulosti.
Jak jsem se bála propojení linky s najatým detektivem, musím uznat, že se díky tomu příběh dost posunul a trošku odpadlo riziko jednotvárnosti. A také přinesli tu možnost postupného odhalování povah.
Na další díly jsem rozhodně zvědavá, protože absolutně nemám ponětí, jakým směrem se teď příběh bude odvíjet, protože se zdá, jako by postavy došli k jakési křehké rovnováze. Kdo bude tím ničitelem je asi jasný, jen se bojím, co za bláznivinu se jí zase urodí v hlavě.

06.04.2024 5 z 5


Železný polibek Železný polibek Patricia Briggs

Opět jsem knihu zhltla na pár zátahů a tohle prostě na autorce musím kvitovat. Je to svižné, promyšlené a dobře uchopitelné a člověk nemá vůbec problém se orientovat v tom vlkodlačím prostředí, jelikož k němu se hlavní hrdinka nejvíc vrací.
Myslím, že jsme opět dostali o kus víc drsných momentů, než tomu bylo v předchozích dílech, ale tady musím udělat mini výtku, jelikož absolutní vynechání téma sexu mě tak zmátlo, že jsem z počátku věřila, že k ničemu nedošlo. A to byla škoda, protože ten šok z toho, co se může ve světě dít přišel opožděně až o několik stran později a troufám si říct, že na mě pak nezapůsobil tak, jak by mohl.
Fae jsou rozhodně dost zajímavá a rozmanitá rasa, se kterou se dá vyřádit a já jsem nadšená, co jsme dostali. Věřím, že tam toho je mnohem víc, protože jsou prostě zvrácení, tajnůstkářský a mistři přetvářky, takže lze očekávat i nemožné. Jestli o nich bude něco dál nevím, ale asi bych se nezlobila. Je mi ale jasné, že linka se požene jiným směrem – dořešení upířího problému a romantické linky, která mě baví svojí nenuceností a i když je vlastně dost důležitá, je v každém díle utlumená na pozadí a tím neruší tu neskutečnou akci, co autorka vytváří.

02.04.2024 5 z 5


Naše zakázané vášně Naše zakázané vášně Chloe Gong

Tak s touto knihou jsem se opět dost potrápila. Námět zní víc, než skvěle, ale to zpracování. Nemůžu si pomoct, ale poslední zhruba rok, dva mám pocit, že se autoři předhánějí v počtu znaků na knihu (nebo jsou placení od slov?) a tím totálně zničí potenciál celé knihy svou nekonečností.
Moje rada zní, vynechte zhruba prvních 200 stran a pak si příběh užijete, protože až v ten moment se začne něco dít, nevyřčené věci se začnou odkrývat a mi přestaneme s hlavními hrdiny naoko řešit problém, ale opravdu se začne vyšetřovat a pátrat.
Krom nehorázně vleklého začátku jsem zároveň úplně nepřišla na chuť jménům, které mi vzhledem k době a národnosti nesedli, ale chápu autorčin záměr na odkázání právě na Romea a Julii. Dále jsem pak hodně válčila s tím, že jsou všichni až moc nadaní na jazyky (ne jeden dva lidi, ale fakt všichni hrdinové, co stáli za zmínku), takže jsme dostali zástup lidí ve věku 18-19 let, co ovládali plynně (včetně přízvuků a nářečí) s klidem 5 jazyků – a to dost často tak rozdílných, jako je ruština, francouzština a čínština.
Z hlavních hrdinů mi víc seděl mužský protagonista, Juliette na můj vkus byla moc zahleděná na svou pravdou a málo kdy se snažila mrknout na svět optikou druhé strany. Roma byl v tomto ohledu ohebnější a celkově odhalení jeho života nebylo vůbec veselé.
Závěr knihy měl určitě nalákat na další díl, ale krom jisté zvědavosti, jak se dva hlavní hrdinové dají zase dokupy, tak děj jako takový mě nezajímá, protože co autorka nastínila působí jako „zopakujeme si první díl, jen s více příšerama“.

29.03.2024 2 z 5


Holmes z Kjóta 1 Holmes z Kjóta 1 Mai Močizuki

Musím se přiznat, že do této mangy jsem šla s jistými obavami, protože kolem mě byla až moc chválená, podobně jako Brutal, který pro mě byl nehorázným zklamáním. Ale překvapila a to víc, než mile.
Hlavní dvojice spolu perfektně funguje a i ten námět starého dobrého Holmese je vzat opravdu z pěkného konce. Originál to nijak nevykrádá a záhada jména je vysvětlena vcelku brzy a tak použitá přezdívka v kombinaci s inteligencí dává krásný smysl.
První případ mě bavil, odsýpal a dokonce jsem hned na první dobrou neodhadla jeho řešení a to člověka svým způsobem frustruje, ale i potěší, že děj není tak předvídatelný, jak si myslel. Stále tvrdím, že mangakové jsou prostě mistři v kreslení emocí a tady tomu není jinak, takže kniha ve mně vyvolala takový pohodový pocit linoucí se ze starožitnictví prodchnutý impulzem řešit záhadu s konečným uvolněním tajených emocí v rodině.
Jsem upřímně zvědavá, jak bude nakonec zpracována linka hlavní dvojice, která je prostě milá a strašně mi k sobě pasuje.

29.03.2024 4 z 5


První střet První střet Christie Golden

Christie Golden umí svět Warcraftu opravdu předat dobře a nikdo mi asi jen tak nevymluví, že obzvláště nátura Hordy ji prostě sedí. Jasně, děj si z původního příběhu vzal jen kostru a kvůli filmu je obzvláště zjednodušený, nic to ale nemění na tom, že se kniha čte opravdu dobře a rychle.
Mám dost rozporuplné pocity, proč vlastně kniha vyšla. Fanoušci her nemají moc důvod si toto dílo oblíbit, jelikož toho překopává až moc a ten, kdo viděl film nebude o nic obohacen, protože je to vlastně doslova a do písmene jeho přepis. Takže možná jen prostě doplněk pro fanoušky?
Když se ale oprostím od toho rozkolu, musím říct, že jsem se začetla hodně rychle, střídání pohledů od různých postav a frakcí bylo skvělé a díky tomu byl člověk dobře v obraze ohledně nálady v jednotlivých táborech.
Postavy jsou velmi rozmanité a dobře uchopitelné. Garona je perfektně uchopená a krásná ukázka hrdinky, která se snaží přežít, když je totálně vyčleněna ze všech kolektivů. Stejně jako „kladná“ Aliance, tak i Horda má své čestné postavy, které musí dřív, nebo později, dojít k velmi těžkému rozhodnutí. Takže příběh jako takový je opravdu na vysoké úrovni.

25.03.2024 4 z 5