Zachrání Winter, Cress, Scarlet a Cinder Zemi i Měsíc?

recenze

Winter (2016) / Suzanne
Winter

Cinder se svými přáteli, kapitánem Carswellem Thornem, co vlastně není kapitán, hackerkou Cress, měsíčním vojákem Vlkem a svéráznou androidkou Iko plánují odvážnou misi – nepozorovaně se dostat na Měsíc a vyvolat vzpouru. Cíl: jednou provždy se zbavit kruté a mocichtivé královny Levany.

Chtějí dosadit na trůn právoplatnou dědičku Cinder alias měsíční princeznu Selene a zastavit tak válku i šíření epidemie letumózy na Zemi. Cinder taky touží zabránit svatbě Levany s císařem Kaiem a Vlk chce zase zachránit Scarlet z rukou měsíčňanů.

Jenže nic nejde podle plánu. Cinder a její přátelé jsou rozděleni, někteří zůstávají dokonce osamoceni, a to se mnohokrát změní. Všichni ale bojují za stejnou věc ve snaze zachránit Zemi před nadvládou kruté měsíční královny. A taky se pokoušejí přežít a ještě zachránit své přátele a milované. Což není vůbec snadné, protože každému z nich hrozí smrtelné nebezpečí…

Měsíční princezna Winter, nevlastní dcera královny Levany, řeší vlastní problémy. Už od dvanácti let nepoužila svůj dar, který měsíčňanům umožňuje vytvářet iluze a ovládat jiné lidi. Kvůli tomu trpí děsivými halucinacemi a má problém rozlišit realitu od přeludů. Královna Levana se ji rozhodne provdat a o její ruku požádá krutý divotvůrce Aimery Park, který se Winter hnusí. Tím víc, že je zamilovaná do svého osobního strážce a přítele z dětství Jacina Claye. Všechno se změní příletem Cinder a jejích přátel, kteří pořádně otřesou nejenom životem Winter, ale i všech obyvatel Měsíce.

Winter, jak už napovídá název, je převyprávěním slavné pohádky o Sněhurce. Marissa Meyer, stejně jako v předchozích dílech Cinder, Scarlet a Cress, přidala k pohádkových motivům prvky sci-fi a dystopie. Nechybí ani akce, útěky, nebezpečí, boj, nějaké to úmrtí a nečekané zvraty, kdy se začnete o život hlavních hrdinů skutečně bát. Oproti předchozím dílům je tady trochu víc prostoru věnováno milostným vztahům. Přeci jen se tu vyskytují hned čtyři páry, z nichž ani jeden to nemá zrovna jednoduché, a navíc se jedná o závěrečný díl série, takže je načase začít jejich nesnadné vztahy rozplétat.

Marrisa Meyer má neuvěřitelně čtivý a chytlavý styl, originální nápady a dokáže udržet svižné tempo vyprávění. Čtenář se tak nechá pohltit už na prvních stranách a vydrží napjatý až do konce. Ten je splněným snem všech, kteří nesnáší otevřené nebo nejasné závěry. Přestože se jedna dějová linka uzavře, Marissa Meyer si nechává ještě několik desítek stran na to, aby vyřešila všechny politické i romantické zápletky. Winter se čte opravdu rychle, a to i přestože má přes 750 stran. Na konci mi bylo líto, že už se musím se všemi hrdiny rozloučit a říkala jsem si, že bych klidně snesla ještě pár dalších (desítek) stran.

Ani Winter není dokonalá, protože ne všechno působí stoprocentně uvěřitelně, hlavně některé útěky nebo řešení určitých situací, které se zdá až moc snadné. Překvapivě se zde ale neobjevuje nic, co by bylo nelogické, jak to bývá u dystopií častým nešvarem.

Myslím, že každý si ve Winter přijde na své, takže záleží jen na vkusu a náladě čtenáře, které části a postavy ho budou bavit nejvíce. Já už od prvního dílu zůstávám věrným fanouškem Cinder a taky samozřejmě císaře Kaie. Naopak právě Winter mi přirostla k srdci nejméně. Ne, že by byla nesympatická, ale jelikož není úplně příčetná, tak jsem si k ní nedokázala vybudovat vztah.

Marissa Meyer potvrdila, že dokáže vzít tisíckrát obehraný příběh z pohádek (v tomto případě Popelky, Červené karkulky, Lociky a Sněhurky) a vytvořit něco naprosto nového a nevšedního. A taky dokázala, že série Měsíční kroniky patří v žánru young adult literatury k tomu nejlepšímu, co lze najít. Nezbývá než se těšit na sbírku doplňujích povídek s názvem Hvězdy nad hlavou, v níž budeme mít možnost se ještě jednou a naposledy setkat s našimi oblíbenými hrdiny. A pak doufat, že Marissa Meyer napíše další skvělou sérii, které se dostane i k českým čtenářům.

Komentáře (0)

Přidat komentář