V úkrytu

recenze

Nehoda nebo úmysl? Láska nebo majetnictví? Volnost nebo povinnost? Svědomí nebo bezohlednost? Rybníček místem klidu a naděje, nebo pohřebištěm budoucnosti? Odpovědi hledejte v úkrytu...

Liz Nugent je irská spisovatelka, která kromě psaní knih pracuje také pro film, divadlo a televizi jako scénáristka. Její první knihou přeloženou do češtiny je psychologický thriller V úkrytu, který vypráví napínavý a temný příběh osobního tajemství, mateřské lásky a patologické závislosti.

V úkrytu se setkáváme se třemi stěžejními postavami - ženou jménem Lydie, jejím dospívajícím synem Laurencem a dívkou Karen. Začíná to rokem 1980, kdy Lydie se svým manželem Andrewem zabijí v afektu mladou narkomanku Annie. Její tělo pohřbí do hlíny a snaží se zapomenout. Zatímco pro Lydii to není nic nemožného, na manželovi se to podepisuje způsobem fatálním.

To jsou údaje, jež zná čtenář už od první kapitoly. Mohlo by se zdát, že příběh tak díky neskrývané identitě vraha vlastně skončil dříve, než vůbec začal. Ale opak je pravdou. Liz Nugent se s ohromnou vervou noří do vyprávění, v němž husí kůže na čtenáře teprve čeká.

Kniha je rozdělena do třech částí podle časových období - 1980, 1985 a 2016. Vše sledujeme skrze tři páry očí. Střídají se kapitoly z pohledu Lydie, Laurence i Karen, a ideálně se doplňují. Čtenář tak dostává komplexní a velmi znepokojující obraz tragických událostí, které z jedněch udělaly viníky, z druhých oběti a ze zbylých obojí zároveň.

Liz Nugent buduje krok za krokem stísněnou atmosféru a daří se jí to s naprostou nenuceností. Vypráví chytlavým a uvolněným stylem, se záběrem na postavy. Ty jsou osobité a dobře propracované, a kniha je především silným psychologickým dramatem.

Události tak, jak v ději přicházejí, dávají tušit, že samotný závěr knihy bude slušně vypjatý. Můžete čekat, tušit, předpovídat cokoli, ale s velkou pravděpodobností vás autorka stejně převeze. A zježí vám chlupy na těle! Jen ovšem jiným způsobem, než se na první pohled může zdát...

V případě této knihy je těžké hovořit nějak konkrétněji. Je natolik netypická oproti svým žánrovým „kolegyním“, že snažit se ji přiblížit skrze tyto řádky nějak více, by jí leda neprávem ukrojilo na tajemnosti. A svoji nepředvídatelnost si udržuje po celou dobu naprosto bezchybně.

Proto už ani slovo navíc... snad jen, že vřele doporučuji :))...

Komentáře (0)