V tomto domě straší

recenze

Eliza Cainová přijímá nabídku stát se vychovatelkou dvou malých sourozenců, Isabelly a Eustáce. Ale již od první chvíle, kdy Eliza vystoupí na místním nádraží, ji potkávají nepříjemné, místy nadpřirozené události, které ji i často ohrožují na zdraví. Navíc ji tíží mnoho nezodpovězených otázek. Kde jsou rodiče dětí? Stalo se s nimi něco? Proč za posledních pár měsíců děti vystřídaly několik vychovatelek? A proč některé z nich skončily zraněné, či dokonce mrtvé? A proč jí na tyto otázky nikdo nechce odpovědět, byť se zdá, že lidé odpovědi znají? Co se za tím vším skrývá?

Již anotace slibuje, že Boynův román V tomto domě straší je poctou duchařským příběhům z 19. století, využívající klasických motivů a dobového stylu. A nutno podotknout, že se to autorovi velmi slušně daří, byť to ještě navíc obohacuje jistou dívkou vlastní nadsázky.

Je sice pravda, že současný čtenář se asi strachy klepat nebude – v dnešní době je čtenářstvo patrně o něco otrlejší, ale postavíme-li toto dílo vedle duchařských příběhů, které v 19. století skutečně vznikly, nemá se jistě John Boyne zač stydět. Vychází z tehdejšího stylu psaní, snaží se o to, aby knižní motivy i způsoby vyprávění odpovídaly tomu, jako by je opravdu psal autor, který v tehdejší době tvořil. A já jsem z toho jen a jen nadšená. Nebála bych se říct, že by kniha před tehdejším čtenářským publikem obstála.

Ačkoliv vás kniha rozhodně nedonutí svojí strašidelností spát s rozsvícenými světly, přesto nabízí čtenářům skvělý zážitek. Boynův styl psaní je velmi lehký a celkem dost svižný. Dějově nám autor představuje hned několik „klasických rysů“ strašidelného příběhu – temné rodinné tajemství, o kterém všichni vědí, ale o kterém nikdo nechce nahlas mluvit, strašidelný dům ve viktoriánské Anglii, nadpřirozené úkazy, podivně chovající se postavy, napínavou a hutnou atmosféru. Trochu mne sice zaráží, že některé věci Eliza neodhalila sama již dřív, nicméně Elizin pomalejší úsudek je jedinou vadou na kráse této knihy.

Zároveň bych ráda zmínila, že v některých ohledech mi tento román připomínal Janu Eyrovou (ale neřeknu v čem, abych snad neprozradila spoilery této knihy). Protože se jedná o můj oblíbený román, užila jsem si Boynův příběh o to víc. A ačkoliv pointu tušíte zhruba od poloviny, nemůžete přestat číst. Boyne totiž také umí kromě výborné atmosféry velmi dobře gradovat závěr a ponechat si na poslední stránku pomyslnou třešinku na dortu, která vám dlouho zůstane viset v hlavě.

Máte-li rádi příběhy ve stylu tajemných románů 19. století, mohla by vás kniha V tomto domě straší bavit. Já jako milovník literárního stylu romantismu toto dílo jedině doporučuji. Autor v něm nechal kus dobře odvedené práce a hold duchařinám z 19. století rozhodně vzdal. Dávám 100 %.

Komentáře (0)